Analýza nekalého účetnictví společnosti Toshiba: Co je krizový management pro ochranu poškození značky?

“Toshiba se potýká s největším poškozením své značky v její 140leté historii a nebude možné ji obnovit přes noc.”

Toto jsou slova, která pronesl prezident Toshiba, Hisao Tanaka (v té době), na tiskové konferenci 21. července 2015 (rok 27 Heisei), kdy rezignoval kvůli skandálu s nesprávným účetnictvím.

Organizované nesprávné účetnictví, které bylo provedeno na základě zapojení vedení firmy s cílem skrýt zhoršující se výsledky, způsobilo velké škody na obrazu značky, což vedlo k poklesu akcií a odlivu investorů.

Když se finanční situace zhoršuje, ve firmách, kde interní kontrola nefunguje správně, se zvyšuje riziko vzniku nesprávného účetnictví z různých důvodů, jako je získání půjček od bank nebo ochrana vedení firmy.

Jednou když je nesprávné účetnictví odhaleno, nejenže může dojít k trestnímu stíhání a odpovědnosti za škody, ale také může dojít k ztrátě nehmotné hodnoty firmy, jako je sociální důvěra a obraz značky, které byly budovány po mnoho let, což způsobuje vážné škody, které jsou těžko obnovitelné.

Avšak po odhalení nesprávného účetnictví existuje možnost snížení škod rychlým přijetím vhodných opatření.

V tomto článku podrobně vysvětlíme, jak se vypořádat s poškozením obrazu značky v případě odhalení nesprávného účetnictví, na příkladu skandálu s nesprávným účetnictvím Toshiba.

Co je to problém s nekalým účetnictvím společnosti Toshiba?

Co jsou tři kategorie problémů s účetnictvím?

V podnikovém účetnictví jsou problémy klasifikovány do tří kategorií: “nevhodné účetnictví”, “nekalé účetnictví” a “kosmetické úpravy účetní závěrky”.

Nevhodné účetnictví

Nevhodné účetnictví se vztahuje na nesprávné účetní zpracování, ať už je způsobeno úmyslně nebo nedbalostí, kdy se nepoužívají správné informace nebo dojde k jejich zneužití.

Obecně platí, že nevhodné účetnictví zahrnuje i nezákonné praktiky, jako je “nekalé účetnictví” nebo “kosmetické úpravy účetní závěrky”, ale mnoho médií toto označení používá pro případy, kdy nezákonnost není jasně definována.

Nekalé účetnictví

Nekalé účetnictví zahrnuje úmyslné uvádění nepravdivých informací do finančních výkazů nebo nezahrnutí čísel, která by měla být zaznamenána, což vede k tomu, že výnosy a podobné položky vypadají lépe, než ve skutečnosti jsou. V širším smyslu zahrnuje i “kosmetické úpravy účetní závěrky”.

Kosmetické úpravy účetní závěrky

Kosmetické úpravy účetní závěrky zahrnují manipulaci s účetními dokumenty, jako jsou “výkazy zisku a ztráty” nebo “rozvahy”, za účelem zlepšení výkazu finančního a provozního stavu společnosti.

Přehled nekalého účetnictví v Toshibě

Problém s nekalým účetnictvím společnosti Toshiba se týká případu, kdy byla v období od fiskálního roku 2008 do fiskálního roku 2014 (od dubna do prosince) manipulována s výší zisku přesahující 150 miliard jenů.

Toshiba se po finanční krizi způsobené krachem společnosti Lehman Brothers v roce 2008 ocitla v největší ztrátě v její historii. Navíc v důsledku Velkého východojaponského zemětřesení v březnu 2011 narazil jeden z jejích hlavních obchodních segmentů, jaderné elektrárny, na skálu.

V důsledku toho se vedení společnosti rozhodlo požadovat od svých pracovníků dosažení těžko dosažitelných cílů zisku pod názvem “výzva”, což vedlo k tomu, že začali používat nekalé účetnictví k zobrazení fiktivního zisku.

Však v únoru 2015 bylo díky internímu upozornění podanému Komisi pro dohled nad cennými papíry odhaleno nekalé účetnictví společnosti Toshiba.

V závěrečné zprávě vyšetřovacího výboru složeného ze 98 členů, včetně právníků a certifikovaných účetních, bylo konstatováno, že došlo k organizovanému nekalému účetnictví s výraznou účastí vedení společnosti.

Co se stane, pokud se provádí nekalé účetnictví?

Pro nekalé účetnictví jsou stanoveny různé právní opatření v zákonech jako jsou “Japonský zákon o obchodování s finančními instrumenty”, “Japonský obchodní zákon”, “Trestní zákon” a “Občanský zákon”.

Trestní sankce

Trest za falešné údaje v zprávě o cenných papírech

Pokud je v zprávě o cenných papírech uveden falešný údaj o důležité záležitosti, bude potrestán nejen pachatel, ale také společnost.

Pachatel může být potrestán až desetiletým trestem odnětí svobody nebo pokutou do 10 milionů jenů, nebo oběma těmito tresty (článek 197 odstavec 1 bod 1 Japonského zákona o obchodování s finančními instrumenty).

Společnost může být potrestána pokutou až do výše 700 milionů jenů (článek 207 Japonského zákona o obchodování s finančními instrumenty).

Trest za zvláštní zanedbání povinnosti

Pokud ředitelé a podobné osoby provádějí nekalé účetnictví pro vlastní prospěch nebo prospěch třetích stran a způsobí tím škodu společnosti, mohou být potrestáni až desetiletým trestem odnětí svobody nebo pokutou do 10 milionů jenů, nebo oběma těmito tresty (článek 960 Japonského obchodního zákona).

Pokud jsou přebytky získané nekalým účetnictvím rozděleny akcionářům, mohou být ředitelé a podobné osoby potrestáni až pětiletým trestem odnětí svobody nebo pokutou do 5 milionů jenů, nebo oběma těmito tresty (článek 963 Japonského obchodního zákona).

Trest za podvod

Pokud je získán úvěr od finančních institucí tím, že se pomocí nekalého účetnictví vylepší výkonnost a finanční situace, může být uložen trest odnětí svobody až na deset let (článek 246 Trestního zákona).

Odpovědnost v občanskoprávních věcech

Odpovědnost za náhradu škody ředitelů a podobných osob

Pokud ředitelé a podobné osoby zlomyslně nebo závažnou nedbalostí uvádějí falešné údaje v účetních dokumentech a způsobí tím škodu třetím stranám, nesou odpovědnost za náhradu škody těmto třetím stranám (článek 429 Japonského obchodního zákona).

Kromě toho, v případě falešných údajů nebo vynechání důležitých skutečností v oznámení o cenných papírech, nesou ředitelé a podobné osoby společnosti odpovědnost za náhradu škody osobám, které tyto cenné papíry získaly nebo je prodaly, aniž by věděly o falešných údajích (články 21, 22 a 24 odstavec 4 Japonského zákona o obchodování s finančními instrumenty).

Odpovědnost společnosti za náhradu škody

V případě falešných údajů nebo vynechání důležitých skutečností v oznámení o cenných papírech, nese společnost odpovědnost za náhradu škody ve výši rozdílu tržní ceny osobám, které tyto cenné papíry získaly v reakci na nabídku nebo prodej (články 18 a 19 Japonského zákona o obchodování s finančními instrumenty).

Kromě toho, může být také uplatněna odpovědnost za náhradu škody podle článku 709 Občanského zákona (protiprávní jednání).

Příkaz k zaplacení pokuty

Pokud společnost podá oznámení o cenných papírech s falešnými údaji nebo vynecháním důležitých skutečností, může být nařízeno zaplacení určité pokuty do státní pokladny (článek 172 odstavec 4 Japonského zákona o obchodování s finančními instrumenty).

Opatření pro minimalizaci poškození značky

Pro minimalizaci poškození značky je nezbytné ① adekvátní jednání v souladu s právními předpisy a ② rychlé a přesné zveřejnění informací.

Provedení vyšetření ne vnitřní organizací, ale výborem třetích stran

V případě odhalení podvodného účetnictví je důležité objektivní vyšetření, a proto obvykle zřizujeme “výbor třetích stran” složený z odborníků bez zájmových konfliktů a žádáme je o provedení skutečného vyšetření, zjištění příčin a zvážení opatření k zabránění opakování.

V případě společnosti Toshiba byl nejprve zřízen “speciální vyšetřovací výbor” složený ze šesti členů, z nichž čtyři byli tehdejšími výkonnými řediteli společnosti Toshiba, s tehdejším předsedou Muromachi jako předsedou. Následující měsíc byl zřízen “výbor třetích stran”.

Nejen v tomto případě, ale kdykoli je odhalen skandál v podniku, zřízení “výboru třetích stran” složeného z neutrálních a spravedlivých odborníků bez zájmových konfliktů a rychlé zveřejnění vyšetřovací zprávy pomáhá minimalizovat poškození společenské důvěry a obrazu značky.

Není jasné, proč Toshiba nezahájila vyšetření “výborem třetích stran” hned od začátku, ale pokud by bylo vyšetření požádáno “výborem třetích stran” v okamžiku odhalení podvodného účetnictví, skutečnost by měla být známa mnohem dříve.

Ve skutečnosti, částka zisku manipulovaná ve vyšetření provedeném interní organizací “speciální vyšetřovací výbor” byla 4,4 miliardy jenů, zatímco ve vyšetření provedeném “výborem třetích stran” zřízeným o měsíc později byla nalezena další manipulace zisku ve výši 151,8 miliardy jenů.

Důvěryhodnost podniků se může výrazně změnit v důsledku zacházení s médii

Ať už jde o jednotlivce nebo právnické osoby, nejlepším způsobem jak se vypořádat s médii v případě odhalení nesprávného jednání je rychle a upřímně zveřejnit skutečnosti. Skrývání nebo zkreslování skutečností situaci pouze zhorší.

Počáteční reakce společnosti Toshiba na tuto záležitost byla následující:

• Duben 2015 (Heisei 27): Ve tiskové zprávě oznámila, že bylo zjištěno, že je třeba provést vyšetření týkající se účetního zpracování vztahujícího se k některým infrastrukturním standardům, a oznámila zřízení “Speciální vyšetřovací komise”.
• Květen 2015 (Heisei 27): Ve tiskové zprávě oznámila, že “nevhodné účetní zpracování” v souvislosti s infrastrukturními projekty bylo odhaleno vyšetřováním Speciální vyšetřovací komise a oznámila zřízení “Komise třetích stran” s cílem vyšetřit, zjistit příčiny a navrhnout opatření k zabránění opakování.
• Červen 2015 (Heisei 27): “Speciální vyšetřovací komise” oznámila, že bylo zjištěno “nevhodné účetní zpracování”.

Jak je vidět z tohoto průběhu, Toshiba konzistentně neuznávala skutečnost “nesprávného účetnictví” a pokračovala v oznámení o “nevhodném účetním zpracování”. V důsledku toho, když vyšetřování Komise třetích stran odhalilo systematické porušování zákonů, došlo k dalšímu výraznému poškození společenské důvěry a obrazu značky.

Rychlé zveřejnění informací pro investory

Veřejně obchodované společnosti mají povinnost poskytovat investitorům důležité informace o společnosti (systém průběžného zveřejňování informací), což je také stanoveno v “Pravidlech pro obchodování s cennými papíry” na Tokijské burze cenných papírů, kde je Toshiba kótována.

Pokud dojde k významné skutečnosti týkající se provozu, podnikání nebo majetku dané veřejně obchodované společnosti nebo daných veřejně obchodovaných akcií, která by mohla významně ovlivnit rozhodování investorů o investicích, musí být její obsah okamžitě zveřejněn podle prováděcích předpisů. (Článek 402, odstavec 1, bod 2x)

Ztráty způsobené investorům falešnými údaji v zprávách o cenných papírech nelze odstranit, ale je možné zabránit dalším ztrátám rychlým zveřejněním informací.

V případě Toshiby byl vydán příkaz k náhradě škody ve výši přibližně 160 milionů jenů v důsledku poklesu akcií, který byl podán Japonskou bankou pro úschovu a Japonskou bankou Master Trust. Celková výše nároků na náhradu škody podaných domácími a zahraničními investory a dalšími se odhaduje na přibližně 1,78 bilionu jenů.

Pokud by byly informace okamžitě zveřejněny v době, kdy bylo odhaleno nesprávné účetnictví, celková částka by možná nebyla tak vysoká a možná by se také zabránilo ztrátě důvěry investorů.

Rychlé hlášení porušení dozorčí komise pro cenné papíry a další obchody

Podle japonského zákona o finančních cenných papírech, pokud pachatel porušení, jako je falešné vykazování v hodnotových papírech, nahlásí skutečnost porušení před tím, než úřady provedou sankce, systém snižuje pokutu o 50% (paragraf 185, odstavec 7, článek 14).

Pokud by vedení společnosti Toshiba nahlásilo porušení dozorčí komisi pro cenné papíry a další obchody nebo finančnímu úřadu před zahájením inspekce nebo vybírání zpráv, pokuta ve výši 7,3735 miliard jenů, která byla nařízena k zaplacení, by mohla být snížena o 50%.

To nemá přímý vztah k sociální důvěryhodnosti nebo značce společnosti, ale pokračování v skrývání nesprávného účetnictví, které by odborníci mohli odhalit při vyšetřování, pouze zhoršuje situaci.

Shrnutí

Pokud se prokáže nesprávné účetnictví a nesprávně se s tímto problémem vypořádáte, může to vést k významnému poškození sociální důvěry a brandového image, které vaše společnost budovala po mnoho let.

Kromě toho je také mnoho souvisejících zákonů a nařízení, a je třeba správně reagovat nejen na zúčastněné strany, ale také na orgány jako jsou státní zastupitelství, Japonská komise pro spravedlivý obchod, Japonská finanční služba, burzy cenných papírů, na kterých jsou vaše akcie obchodovány, a média.

Proto doporučujeme, abyste v případě odhalení nesprávného účetnictví nejednali na vlastní pěst, ale raději se předem poradili s právníkem, který má bohaté odborné znalosti a zkušenosti.

Představení opatření naší kanceláře

Právnická kancelář Monolis je právnická kancelář s vysokou odborností v oblasti IT, zejména internetu a práva. Naše kancelář provádí právní kontroly pro různé případy, od společností kótovaných na Tokyo Stock Exchange Prime až po startupy. Pokud máte nějaké potíže, prosím, podívejte se na následující článek.

https://monolith.law/contractcreation[ja]