Výměna a převod akcií podle japonského obchodního práva: Vysvětlení procesu vytváření plně mateřsko-dceřiného vztahu

V rámci snahy o růstovou strategii se pro podniky stávají důležitými možnostmi fúze a akvizice (M&A) a vnitroskupinová reorganizace. Zejména v případě, kdy se společnost stane 100% dceřinou společností, je třeba vybudovat vztah mezi mateřskou a dceřinou společností s cílem urychlit rozhodování a maximalizovat synergické efekty v rámci celé skupiny. Japonský zákon o korporacích (japonský zákon o společnostech) stanovuje dva hlavní způsoby, jak vytvořit takový vztah mezi mateřskou a dceřinou společností: „výměnu akcií“ a „převod akcií“. Výměna akcií se často používá, když stávající společnost chce jinou společnost plně začlenit jako svou dceřinou společnost, a je často využívána v kontextu M&A. Na druhé straně, převod akcií je typickou metodou při zakládání nové holdingové společnosti, pod kterou se jako plně dceřiné společnosti umístí jedna nebo více provozních společností. Velkou výhodou těchto systémů je, že umožňují právně dosáhnout 100% kontrolního vztahu, včetně nesouhlasících menšinových akcionářů, prostřednictvím principu většinového rozhodování ve formě zvláštního usnesení na valné hromadě, aniž by bylo nutné získat individuální souhlas všech akcionářů s převodem akcií. Kvůli této silné účinnosti jsou tyto postupy přísně stanoveny japonským zákonem o korporacích, a je nezbytné, aby manažeři a právníci přesně rozuměli jejich detailům. Tento článek podrobně vysvětluje definice výměny a převodu akcií podle japonského zákona o korporacích, rozdíly mezi oběma systémy a konkrétní postupy na základě právních předpisů.

Přehled o výměně a převodu akcií v Japonsku

Výměna a převod akcií jsou oba organizačními restrukturalizačními úkony, které vytvářejí vztah plně vlastněné dceřiné společnosti, avšak jejich klíčový rozdíl spočívá v tom, zda se společnost, která se stane plně vlastněnou mateřskou společností, jedná o “existující společnost” nebo “nově založenou společnost”. Tento základní rozdíl určuje účel a rámec procedur každého z těchto systémů.

Co je výměna akcií

Výměna akcií je definována v japonském Zákoně o korporacích, článek 2, bod 31, jako “situace, kdy akciová společnost nechá všechny své vydané akcie získat jinou akciovou společností nebo společností s ručením omezeným”. V tomto procesu je společnost, která získává akcie a stává se plně vlastněnou mateřskou společností, již existující společností. Akcionáři společnosti, která se stane plně vlastněnou dceřinou společností, převedou všechny své akcie na plně vlastněnou mateřskou společnost a jako protihodnotu obdrží akcie nebo peníze od plně vlastněné mateřské společnosti. Po výměně akcií právní subjekt společnosti, která se stala plně vlastněnou dceřinou společností, nezaniká, ale pokračuje v existenci, což umožňuje udržet potřebná povolení a licence pro podnikání, pracovní smlouvy se zaměstnanci a smluvní vztahy s obchodními partnery, a tím umožňuje hladkou a plynulou integraci řízení. Díky této vlastnosti se výměna akcií využívá především jako prostředek fúzí a akvizic (M&A) s cílem začlenit určitou společnost jako plně vlastněnou dceřinou společnost.

Co je převod akcií

Převod akcií je definován v japonském Zákoně o korporacích, článek 2, bod 32, jako “situace, kdy jedna nebo více akciových společností nechá všechny své vydané akcie získat nově založenou akciovou společností”. Největší charakteristikou tohoto procesu je, že společnost, která se stane plně vlastněnou mateřskou společností, je “nově založená” v průběhu procesu převodu akcií. Jedna nebo více existujících společností nechá všechny své akcie získat touto nově založenou společností a samy se stanou jejími plně vlastněnými dceřinými společnostmi. Výsledkem je, že nově založená společnost se stává holdingovou společností, která má za úkol koordinovat strategii řízení dceřiných společností pod svým vedením. Převod akcií se používá v případech, kdy se jednotlivá společnost přeměňuje na holdingovou strukturu (jednotlivý převod akcií) nebo když více společností zakládá společnou mateřskou společnost pro provedení rovnocenné integrace řízení (společný převod akcií).

Tento rozdíl v povaze mateřské společnosti se odráží i v názvu dokumentu, který je základem procesu. Výměna akcií je dohodou mezi dvěma nebo více existujícími právními subjekty, a proto je její obsah stanoven ve “smlouvě o výměně akcií”. Na druhé straně, převod akcií je samostatný úkon, kdy existující společnost provádí svou vlastní organizační restrukturalizaci a zároveň zakládá novou společnost, která dosud neexistuje, a proto je její obsah stanoven v “plánu převodu akcií”.

Srovnání obou systémů

Pochopení právního rámce a praktického využití akciové výměny a akciového převodu je nesmírně důležité pro výběr vhodné metody reorganizace v Japonsku. Nejzásadnější rozdíl mezi nimi spočívá v tom, zda je mateřská společnost již existující nebo nově založená, což vede k několika důležitým odlišnostem.

Nejprve se liší dokumenty, které tvoří základ pro tyto procesy. Jak bylo uvedeno, akciová výměna se provádí na základě “smlouvy o akciové výměně” mezi zúčastněnými stranami, zatímco akciový převod se řídí “plánem akciového převodu”, který slouží jako plán pro založení nové společnosti.

Dále se liší načasování, kdy nabývá účinnosti reorganizace. Účinnost akciové výměny nastává v “den účinnosti”, který je stanoven ve smlouvě o akciové výměně. Naopak účinnost akciového převodu nastává v den, kdy je dokončena registrace nově založené mateřské společnosti. Z tohoto důvodu nelze u akciového převodu předem stanovit konkrétní datum účinnosti ve smlouvě.

Tyto rozdíly vedou k jasnému rozdělení hlavních účelů využití obou systémů. Akciová výměna se běžně používá pro akvizice (M&A) existujícími společnostmi nebo pro získání 100% kontroly nad dceřinými společnostmi v rámci již existující skupiny. Na druhé straně je akciový převod vhodný pro vytvoření holdingové společnosti, která bude řídit celkovou strategii skupiny, nebo pro fúze více společností na rovnocenné úrovni.

Hlavní rozdíly jsou shrnuty v následující tabulce.

Postup výměny akcií

Postup výměny akcií probíhá v několika fázích, které jsou stanoveny japonským zákonem o korporacích (日本の会社法, 2005). Přísné požadavky jsou kladeny za účelem ochrany zainteresovaných stran, jako jsou akcionáři a věřitelé.

Uzavření smlouvy o výměně akcií

Proces výměny akcií začíná uzavřením “smlouvy o výměně akcií” mezi společností, která se stane zcela mateřskou společností, a společností, která se stane zcela dceřinou společností. Uzavření této smlouvy obvykle vyžaduje schválení představenstvem každé společnosti. Japonský zákon o korporacích, konkrétně článek 768 odstavec 1, stanoví, jaké záležitosti musí být ve smlouvě o výměně akcií uvedeny (zákonem stanovené náležitosti), a smlouva, která tyto náležitosti neobsahuje, je neplatná. Hlavní zákonem stanovené náležitosti jsou následující:

• Obchodní název a adresa zcela mateřské společnosti a zcela dceřiné společnosti
• Záležitosti týkající se protiplnění, které bude poskytnuto akcionářům zcela dceřiné společnosti (například počet akcií mateřské společnosti a způsob jejich výpočtu, peníze, dluhopisy, opce na nové akcie atd.)
• Záležitosti týkající se přidělení protiplnění
• Podmínky, za kterých budou držitelům opcí na nové akcie zcela dceřiné společnosti poskytnuty opce na nové akcie mateřské společnosti, pokud zcela dceřiná společnost vydává opce na nové akcie
• Den, kdy nabývá účinnosti výměna akcií (den nabytí účinnosti)

Předběžné zveřejnění a schválení valnou hromadou

Po uzavření smlouvy o výměně akcií musí obě společnosti poskytnout akcionářům a věřitelům potřebné informace k posouzení obsahu výměny akcií. Podle japonského zákona o korporacích, konkrétně článku 782 (úplná dceřiná společnost) a článku 794 (úplná mateřská společnost), je nutné mít v sídle společnosti k dispozici “předběžné zveřejňovací dokumenty” obsahující zákonem stanovené záležitosti, a to od určeného dne, například dva týdny před valnou hromadou. Konkrétní obsah, který by měl být uveden v těchto předběžných zveřejňovacích dokumentech, je podrobně popsán v prováděcích předpisech japonského zákona o korporacích (například článek 184) a zahrnuje záležitosti týkající se obsahu smlouvy o výměně akcií a přiměřenosti protihodnoty.

Výměna akcií musí být schválena “zvláštním usnesením” na valné hromadě jak úplné mateřské společnosti, tak úplné dceřiné společnosti, a to nejpozději den před dnem účinnosti. Zvláštní usnesení je posílený požadavek na usnesení, který vyžaduje, aby se zúčastnili akcionáři s většinou hlasovacích práv, kteří mohou vykonávat hlasovací práva, a aby alespoň dvě třetiny přítomných akcionářů hlasovaly pro (japonský zákon o korporacích, článek 309, odstavec 2, bod 12).

Právo na odkup akcií nesouhlasících akcionářů v Japonsku

Akciová výměna se rozhoduje většinovým hlasováním, ale pro ochranu zájmů nesouhlasících akcionářů uznává japonský zákon o korporacích právo na odkup akcií. Toto právo umožňuje akcionářům, kteří nesouhlasí s akciovou výměnou, požadovat, aby společnost odkoupila jejich akcie za “spravedlivou cenu” (japonský zákon o korporacích, článek 785). Pro uplatnění tohoto práva musí akcionář před valnou hromadou oznámit společnosti svůj nesouhlas s akciovou výměnou a na valné hromadě skutečně hlasovat proti. Poté musí formálně požádat o odkup akcií v období od 20 dnů před dnem účinnosti až do dne předcházejícího dni účinnosti.

Klíčovým aspektem je zde interpretace “spravedlivé ceny”. Tato cena není konkrétně definována zákonem, a pokud se strany nedohodnou, rozhodne o ní nakonec soud. Japonská judikatura poskytuje důležité pokyny pro stanovení této “spravedlivé ceny”. Zejména rozhodnutí Tokijského okresního soudu z 14. března 2008 (případ bývalé Kanebo) stanovilo, že “spravedlivá cena” je cena, kterou by akcie měly, pokud by reorganizace nebyla schválena, tzv. “cena Nakariseba”. Tento přístup chrání menšinové akcionáře tím, že vylučuje nepatřičný vliv na cenu akcií způsobený oznámením o akciové výměně. Dále bylo v tomto rozhodnutí uvedeno, že menšinoví akcionáři, kteří jsou nuceni opustit společnost rozhodnutím většiny, by neměli čelit slevám na ceně z důvodu nelikvidity (obtížnosti prodeje na trhu) nebo nedostatku kontroly (menšinový podíl).

Pokud se jednání o ceně neuzavře do 30 dnů od dne účinnosti, může akcionář nebo společnost podat návrh na určení ceny u soudu během následujících 30 dnů.

Postup námitek věřitelů v Japonsku

Při výměně akcií zůstává právní subjekt plně vlastněné dceřiné společnosti zachován a její aktiva a pasiva jsou převzata beze změny, což v zásadě nemá přímý dopad na postavení věřitelů. Proto, na rozdíl od fúzí, není ochranný postup pro věřitele (postup námitek věřitelů) vždy vyžadován. Tento postup je nezbytný pouze ve výjimečných případech, kdy by mohlo dojít k poškození zájmů věřitelů.

Podle japonského zákona o korporacích, konkrétně článků 789 a 799, jsou hlavní případy, kdy je postup námitek věřitelů nezbytný, následující:

• Pro věřitele plně vlastněné dceřiné společnosti: Když plně vlastněná mateřská společnost převezme dluhy spojené s dluhopisy s opčními listy vydanými dceřinou společností v rámci výměny akcií.
• Pro věřitele plně vlastněné mateřské společnosti: Když se jako protihodnota akcionářům plně vlastněné dceřiné společnosti poskytuje jiný majetek než akcie mateřské společnosti (například peníze). To je způsobeno tím, že majetek mateřské společnosti odtéká mimo společnost.

Pokud je postup nezbytný, společnost musí zveřejnit oznámení v úředním věstníku a jednotlivě vyzvat známé věřitele, aby jim poskytla lhůtu nejméně jednoho měsíce k podání námitek. Pokud věřitelé podají námitky, společnost musí v zásadě buď splatit dluh těmto věřitelům, poskytnout odpovídající záruku, nebo svěřit odpovídající majetek do správy důvěryhodné společnosti.

Vznik účinnosti a následné zveřejnění

V den účinnosti stanovený ve smlouvě o výměně akcií nabývá právní účinnost výměna akcií, přičemž plně mateřská společnost získává všechny akcie plně dceřiné společnosti a akcionáři plně dceřiné společnosti obdrží protihodnotu. Po vzniku účinnosti musí obě společnosti bez zbytečného odkladu vypracovat “dokument o následném zveřejnění”, který obsahuje výsledky výměny akcií, a tento dokument musí být po dobu 6 měsíců od data účinnosti uložen v jejich hlavních sídlech (článek 791 japonského zákona o korporacích) . Obsah dokumentu o následném zveřejnění je stanoven v článku 190 prováděcího nařízení japonského zákona o korporacích a zahrnuje mimo jiné průběh procesu žádosti o odkup akcií .

Postup při převodu akcií v Japonsku

Postup při převodu akcií je v mnoha ohledech podobný výměně akcií, ale vzhledem k povaze založení nové mateřské společnosti existují některé důležité rozdíly.

Vytvoření plánu převodu akcií

Proces převodu akcií začíná tím, že společnost, která se stane plně dceřinou společností, vytvoří “plán převodu akcií”. Tento plán musí obsahovat zákonem stanovené položky podle článku 773 japonského zákona o korporacích. Kromě položek uvedených ve smlouvě o výměně akcií je v plánu převodu akcií nezbytné zahrnout informace o nově založené mateřské společnosti. Hlavní zákonem stanovené položky jsou následující:

• Účel, obchodní název, sídlo a celkový počet akcií, které může nově založená mateřská společnost vydat
• Další položky stanovené ve stanovách nově založené mateřské společnosti
• Jména zakládajících ředitelů nově založené mateřské společnosti
• Počet akcií nově založené mateřské společnosti, které budou vydány akcionářům plně dceřiné společnosti, a způsob jejich výpočtu
• Informace o základním kapitálu a rezervách nově založené mateřské společnosti

Související postupy a nabytí účinnosti

Po vytvoření plánu převodu akcií následuje řada postupů, jako je předběžné zveřejnění (článek 803 japonského zákona o korporacích), schválení zvláštním usnesením na valné hromadě akcionářů, právo na odkup akcií pro nesouhlasící akcionáře (článek 806 japonského zákona o korporacích) a v případě potřeby námitkové řízení věřitelů (článek 810 japonského zákona o korporacích). Tyto postupy jsou téměř stejné jako v případě výměny akcií.

Nicméně, načasování nabytí účinnosti je zásadně odlišné. Převod akcií nabývá účinnosti v den, kdy je dokončena registrace “založení” nově založené mateřské společnosti, jak je stanoveno v plánu převodu akcií, u japonského právního úřadu. Tato registrace je okamžikem, kdy nově založená mateřská společnost vzniká jako právnická osoba a současně získává všechny akcie plně dceřiné společnosti.

Po nabytí účinnosti mají nově založená mateřská společnost a plně dceřiná společnost povinnost společně vytvořit dokumenty pro následné zveřejnění a uchovávat je po dobu šesti měsíců od data nabytí účinnosti v sídle každé z nich (článek 811 japonského zákona o korporacích, vyhláška o provádění zákona o korporacích článek 210).

Jednoduché a zjednodušené postupy

Japonský zákon o korporacích umožňuje zjednodušené postupy, které umožňují vynechat schvalovací usnesení valné hromady akcionářů v případech, kdy je dopad na akcionáře minimální nebo již existuje silný kontrolní vztah. Toto je rozumný návrh systému, který vyvažuje ochranu práv akcionářů a požadavky na dynamické řízení společnosti. Porozumění těmto postupům je prakticky důležité pro rychlé a efektivní provádění organizačních změn.

Jednoduchá výměna akcií

“Jednoduchá výměna akcií” je systém, který umožňuje vynechat usnesení valné hromady akcionářů na straně mateřské společnosti, pokud výměna akcií má malý dopad na finanční situaci mateřské společnosti (Japonský zákon o korporacích, článek 796, odstavec 2). Podmínkou pro použití tohoto postupu je, že celková hodnota protihodnoty (akcie mateřské společnosti nebo peníze) poskytnuté akcionářům dceřiné společnosti nepřesahuje jednu pětinu (20 %) čistého jmění mateřské společnosti. Nicméně, i když je tato podmínka splněna, pokud akcionář, který vlastní více než jednu šestinu hlasovacích práv mateřské společnosti, oznámí svůj nesouhlas s výměnou akcií do dvou týdnů od oznámení nebo vyhlášení společnosti, je nutné schválení valné hromady akcionářů podle obvyklých pravidel.

Zjednodušená výměna akcií

“Zjednodušená výměna akcií” je systém, který umožňuje vynechat usnesení valné hromady akcionářů na straně ovládané společnosti, pokud již existuje silný kontrolní vztah mezi zúčastněnými společnostmi. Tento postup se uplatňuje, pokud mateřská společnost vlastní více než 90 % hlasovacích práv dceřiné společnosti, což představuje “zvláštní kontrolní vztah” (Japonský zákon o korporacích, článek 784, odstavec 1, článek 796, odstavec 1). V této situaci je výsledek usnesení valné hromady dceřiné společnosti zřejmý, a proto není schválení nutné, aby se snížila administrativní zátěž. Nicméně, v několika výjimečných případech, jako je situace, kdy je protihodnota omezená na převod a dceřiná společnost není veřejně obchodovaná, nelze zjednodušený postup použít.

Shrnutí

Akciová výměna a akciový převod jsou silné a flexibilní právní nástroje poskytované japonským zákonem o korporacích (japonský zákon o korporacích z roku 2005), které umožňují vytvoření 100% mateřsko-dceřiného vztahu. Akciová výměna je vhodná pro fúze a akvizice, kde se stávající společnost stává mateřskou společností, zatímco akciový převod je ideální pro vytvoření nové mateřské společnosti, což je užitečné při budování holdingové struktury nebo při rovnocenné integraci řízení. Obě metody umožňují zavázat menšinové akcionáře prostřednictvím zvláštního usnesení valné hromady, přičemž zároveň poskytují přísné předpisy na ochranu zainteresovaných stran, jako je právo na odkup akcií pro nesouhlasící akcionáře a námitkové řízení věřitelů za určitých okolností. Tyto procesy jsou složité a vyžadují přísné dodržování zákonných lhůt a povinností zveřejnění, což činí pečlivé plánování a právní odborné znalosti nezbytnými pro jejich realizaci.

Monolith advokátní kancelář má bohaté zkušenosti a odborné znalosti v zastupování mnoha domácích i zahraničních klientů v záležitostech týkajících se akciové výměny, akciového převodu a dalších složitých organizačních restrukturalizací podle japonského zákona o korporacích. Naše kancelář zaměstnává několik bilingvních právníků, včetně anglicky mluvících právníků s cizími právními kvalifikacemi, což nám umožňuje poskytovat plynulou a komplexní podporu mezinárodním klientům od strategického plánování přes přípravu smluv, vedení valných hromad až po dodržování různých právních postupů. Pokud potřebujete odbornou pomoc v záležitostech, jako jsou ty, které byly popsány v tomto článku, neváhejte nás kontaktovat.