Co jsou to směrnice pro smlouvy o využívání umělé inteligence? Podrobný výklad klauzulí pro předcházení problémům

V oblasti AI, kde je rychlý technologický pokrok opravdu ohromující, je současný stav takový, že právní předpisy nestačí držet krok. Přestože se očekává rychlý růst AI byznysu, nedostatečná právní úprava může vést k problémům. V reakci na tuto situaci představilo Japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) ‘Směrnice pro smlouvy o využívání AI a dat’, které slouží jako vodítko pro smlouvy mezi stranami zapojenými do AI byznysu.

V tomto článku se dozvíte o klíčových bodech těchto směrnic, které byste měli znát jako smluvní strana v AI byznysu, a o důležitých aspektech smlouvy o využití, která se uzavírá v závěrečné fázi vývoje AI.

Přehled „Směrnic pro smlouvy o využívání AI a dat“

„Směrnicemi pro smlouvy o využívání AI a dat“ se rozumí směrnice, které zveřejnilo Japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) jako průvodce pro tvorbu smluv v domácím AI byznysu a výzkumné praxi. Na základě těchto směrnic METI společně s Japonským patentovým úřadem (JPO) publikovalo modelové smlouvy přizpůsobené jednotlivým fázím vývoje AI.

Pozadí vytvoření směrnic

Rychlý technologický pokrok v oblasti AI systémů vyžadoval naléhavou právní úpravu na úrovni praktického provozu. Nicméně, tvorba smluv pro vývoj a využití AI se potýká s následujícími problémy:

• Existuje rozdíl v pochopení a úrovni znalostí mezi techniky AI a uživateli služeb

• Nedostatek akumulace zkušeností s praktickou smluvní praxí

V reakci na to ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu v červnu 2018 (rok Heisei 30) vytvořilo „Směrnice pro smlouvy o využívání AI a dat“ a poskytlo tak směrnice pro smlouvy o vývoji AI. Následně byly zřízeny pracovní skupiny a v prosinci 2018 (rok Heisei 30) byla publikována aktualizovaná verze „Směrnice pro smlouvy o využívání AI a dat verze 1.1“. Tyto směrnice ukázaly směr pro tvorbu smluv a právní kontroly v oblasti byznysu využívajícího AI.

Charakteristika vývoje AI technologií

Vývoj AI systémů se od tradičního vývoje softwaru liší následujícími charakteristikami:

• Obsah a výkon naučeného modelu jsou v době uzavření smlouvy nejasné
• Obsah a výkon naučeného modelu závisí na kvalitě trénovacích datových sad
• Vysoký význam know-how
• Poptávka po opětovném využití výsledků

Výsledek učení AI a jaký systém vznikne, není znám ani poskytovateli, a předem garantovat výkon není možné. Přesnost učení AI je ovlivněna kvalitou dat poskytnutých uživatelem (podnikem).

Kromě toho není dodání hotového systému koncem procesu, ale je třeba vyvíjet sofistikovanější AI systémy prostřednictvím dalšího učení. Směrnice ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu také poukazují na to, že smlouvy uzavírané podle tradičního modelu waterfall, kde jsou požadavky definovány předem, nejsou pro vývoj AI vhodné.

Proto je vývoj AI softwaru považován za vhodnější pro „explorativní fázový vývoj“, kde je vývoj rozdělen do následujících fází, a smlouvy jsou uzavírány postupně:

1. Assessment fáze → Dohoda o ochraně důvěrných informací (NDA)
2. PoC fáze → Smlouva o ověření implementace
3. Vývojová fáze → Smlouva o vývoji softwaru
4. Fáze dalšího učení → Uživatelská smlouva

O smlouvách pro vývoj AI softwaru se dočtete více v následujícím článku:

Související článek: Je vývoj AI softwaru na základě smlouvy o dílo nebo mandátní smlouvy? Vysvětlení klíčových bodů smlouvy[ja]

Důležité body při tvorbě smlouvy o využití AI

Ve finální fázi vývoje AI je nutné uzavřít “smlouvu o využití”, která zohledňuje specifika AI systému a umožňuje uživatelům a dodavatelům vyjednat a vytvořit ustanovení tak, aby maximalizovali vzájemné výhody.

K tomu je třeba přistupovat s ohledem na následující body.

Rozsah využití dat poskytnutých podnikovou společností

V obchodním prostředí vývoje AI může dojít k rozporům mezi uživatelskou (podnikovou společností) a dodavatelskou (startupovou) stranou ohledně rozsahu využití datových sad pro učení nebo již naučených modelů.

Uživatelská strana může preferovat exkluzivní využití poskytnutých dat a výsledků, zatímco dodavatelská strana chce tato data využít k dalšímu zlepšení AI systému. Rozsah využití dat a způsob jejich zpracování by měl být flexibilní a měl by zohledňovat maximalizaci vzájemných výhod a příspěvek uživatelské strany.

Záruka přesnosti výstupu služby

Jednou z charakteristik vývoje AI systémů je, jak již bylo zmíněno, obtížnost zaručení přesnosti výstupů získaných učením. To znamená, že bez skutečného vyzkoušení není možné předem vědět, jaký výsledek bude dosažen, a pro dodavatele je těžké zaručit poskytnutí služby přesně podle představ uživatele.

Obě strany by měly uzavřít smlouvu s důkladným porozuměním specifikům vývoje AI systémů, které byly komunikovány mezi oběma stranami.

Také je nutné stanovit rozsah odpovědnosti v případě, že využití AI služby způsobí porušení práv třetích stran.

Ustanovení služby pro vzájemně výhodnou win-win situaci

Při stanovování podmínek využití AI systému by měly obě strany zvážit obsah smlouvy s plným porozuměním obchodních modelů každé strany.

Uživatelská strana může díky využití AI služby dosáhnout efektivnějšího provozu a maximalizace zisku. Na druhé straně dodavatelská strana může zvýšit přesnost AI systému díky poskytnutí dat od uživatele.

Pro zvýšení přesnosti AI systému je žádoucí neexkluzivní poskytování dat a naučených modelů, a proto je také nutné zahrnout do smlouvy ustanovení, která budou pro uživatelskou stranu výhodná. Aplikace klauzule o nejvýhodnějším zacházení na poplatky za využití služby je jednou z možností. Smlouva o využití AI systému by měla obsahovat ustanovení, která zajistí win-win situaci pro obě strany.

Klíčové body při tvorbě smluv o využití AI

Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu vycházelo z politiky uvedené ve směrnicích a ve spolupráci s Úřadem pro patenty (Japonský Patentový úřad) sestavilo v roce 2021 “Modelovou smlouvu ver.1.0” a o dva roky později, v březnu 2022, zveřejnilo aktualizovanou verzi “Modelovou smlouvu ver.2.0”.

Níže vysvětlíme body, které se mezi stranami často stávají předmětem sporů, na základě “Smlouvy o využití (AI verze)”, která byla zveřejněna v březnu 2022.

Nevýhradní poskytování služeb (článek 3)

Uživatelské společnosti mohou vstupní data poskytovaná dodavateli obsahovat obchodní tajemství nebo know-how. Uživatelé by si přirozeně přáli výhradní používání výsledného natrénovaného modelu.

Na straně dodavatele však existuje možnost, že využitím získaného natrénovaného modelu pro další učení může vyvinout ještě sofistikovanější natrénovaný model. Vzhledem k tomu, že natrénovaný model vznikl na základě dat poskytnutých uživatelem, je jeho přínos velmi významný. Lze tedy říci, že existují rozumné důvody, proč by uživatelé mohli požadovat výhradnost.

Avšak pokud by vznikl výkonnější natrénovaný model, přináší to uživatelům také výhodu v podobě vyšších možností rozšíření jejich podnikání.

Proto modelová smlouva Japonského patentového úřadu (Japanese Patent Office) považuje za rozumné základní nevýhradní poskytování natrénovaného modelu s přihlédnutím k přínosu uživatele a přizpůsobením preferenčních opatření nebo podmínek.

Článek 3 (Nevýhradnost)

1. Strana A může poskytovat služby třetím stranám s využitím tohoto natrénovaného modelu a modelu s dalším učením (bez ohledu na to, zda jsou třetím stranám poskytovány kopie těchto modelů).

2. Strana B může využívat služby analýzy dat pro sebe a třetí strany za podmínek stanovených touto smlouvou.

Reference: Modelová smlouva Japonského patentového úřadu verze 2.0 (AI) z roku 2021[ja]

Obsah služby dodatečného učení (článek 4)

Kromě nevýhradního využití dat a již naučených modelů je třeba diskutovat i o obsahu dodatečného učení. Při tvorbě smlouvy o využití je potřeba se dohodnout na následujících bodech:

• Rozsah dat použitých pro dodatečné učení
• Zpracování datových sad poskytnutých pro dodatečné učení
• Vlastnická práva a podmínky využití modelů vytvořených pomocí dodatečného učení

Business vývoje AI systémů nekončí pouhým dodáním naučených modelů, ale má za cíl pokračovat v dodatečném učení a zlepšovat přesnost systému.

Dodatečné učení modelů vytvořených z uživatelských dat zvyšuje výstupní přesnost AI systému, což přináší výhody oběma smluvním stranám.

Článek 4 (Obsah služby dodatečného učení)

Strana A poskytne straně B následující služby dodatečného učení:

　　Záznam

1　Modely, které jsou předmětem dodatečného učení

　Již naučené modely a modely naučené dodatečně

2　Data použitá pro dodatečné učení

　Cílová data a data poskytnutá straně A třetími stranami kromě strany B

3　Doba využívání služby

　Bude shodná s platností této smlouvy.

　Vynecháno

7　Autorská práva k modelům získaným dodatečným učením

8　Patentová a jiná práva k modelům získaným dodatečným učením

9　Podmínky využití modelů naučených dodatečně

　Podmínky využití modelů naučených dodatečně budou stejné jako podmínky stanovené v této smlouvě pro již naučené modely.

　Další vynecháno

Vzor smlouvy o využití z roku 2021 (verze 2.0 pro AI) od Japonského patentového úřadu[ja] (vyňato)

Poplatky za využívání služby (článek 8)

Pokud využívá dodavatel data a již naučené modely poskytnuté uživatelem pro vývoj AI, je nutné nějakým způsobem odrážet přínos uživatele v textu smlouvy. Nejvýhodnější metodou je poskytnout uživateli, který data poskytl, slevu na poplatky za využívání služby na určité období, například prostřednictvím klauzule o nejvýhodnějším zacházení.

Avšak vzhledem k rychlým změnám v AI odvětví se očekává, že přínos dat poskytnutých počátečními uživateli pro zlepšení přesnosti přizpůsobených modelů bude postupně klesat. Slevové sazby by měly být sníženy odpovídajícím způsobem.

Článek 8 (Poplatky za využívání služby)

Beta zaplatí Alfa jako protihodnotu za služby stanovené v této smlouvě částku vypočítanou podle níže uvedeného vzorce.

Záznam

【Výpočetní vzorec】

Jednotková cena za jedno API požadavek prostřednictvím tohoto propojeného systému ● jenů (bez daně, dále jen “API jednotková cena”) × počet použití

… (text vynechán) …

5. Spotřební daň pro každou protihodnotu stanovenou v tomto článku se bere jako daň navíc.

6. Úroky z prodlení pro každou protihodnotu stanovenou v tomto článku jsou stanoveny na 14,6 % ročně.

Výňatek z verze 2.0 smlouvy o využití z roku 2021 (AI verze) od Japonského patentového úřadu[ja]

Ustanovení o nezáruce a odškodnění (články 12 a 17)

Služby využívající předtrénované modely mají charakteristický rys, že je obtížné pro poskytovatele předem zaručit přesnost výstupů generovaných učením.

Smluvní strany by měly mít na paměti, že služby poskytované na základě předtrénovaných modelů nejsou zárukou poskytovatele, že budou vyhovovat účelu uživatele nebo že budou bezpečné k použití, a je třeba se dohodnout, že poskytovatel neposkytuje žádné záruky.

Dále je třeba se dohodnout na omezení odpovědnosti poskytovatele za odškodnění nebo na stanovení maximální částky odškodnění v případě, že uživatel nebo třetí strana utrpí jakoukoli škodu v důsledku služeb poskytovaných AI.

Článek 12 (Nezáruka a vyloučení odpovědnosti)

　Strana A nezaručuje straně B vhodnost služby pro konkrétní účely, dostupnost, úplnost, bezpečnost a shodu se zákony.

2　Strana A nezaručuje straně B, že využívání služby nebude porušovat patentová práva, užitné vzory, designová práva, autorská práva nebo jiná práva duševního vlastnictví třetích stran.

Článek 17 (Odškodnění)

　Strana B může požadovat odškodnění od strany A, pokud utrpí škodu v důsledku používání služby z důvodů, za které nese odpovědnost strana A. Nicméně, rozsah odpovědnosti strany A za škody vůči straně B v souvislosti s touto smlouvou je omezen na přímé a obvyklé škody, které skutečně vznikly straně B, bez ohledu na důvod nároku podle práva, a zahrnuje odpovědnost za nesplnění závazků, porušení práv duševního vlastnictví, bezdůvodné obohacení, deliktní odpovědnost a další. Zvláštní škody včetně ušlého zisku, ať už byly předvídatelné nebo ne, nejsou v odpovědnosti strany A.

Z verze 2.0 smluvního vzoru Japonského patentového úřadu pro rok 2021 (AI verze)[ja]

Shrnutí: Pro sestavení smlouvy o využití AI je potřeba vysoká odbornost

Vývoj AI systémů je komplikovaný kvůli obtížnosti zajištění přesnosti předem a také kvůli poptávce po opětovném využití již vytrénovaných modelů, což vyžaduje sestavení smlouvy v závislosti na fázi vývoje. Japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) vytvořilo “Směrnice pro smlouvy o využití dat AI” a ve spolupráci s Japonským patentovým úřadem zveřejnilo modelové smlouvy pro jednotlivé fáze vývoje.

Ve finální fázi vývoje, při uzavírání smlouvy o využití, je třeba pečlivě projednat následující body a zajistit, aby byly podmínky výhodné pro obě strany.

• Umožnit neexkluzivní využití vytrénovaného modelu
• Nelimitovat rozsah dodatečného učení
• Na straně dodavatele nezaručovat přesnost výstupů
• Zohlednit výše uvedené a usilovat o pohodlí uživatele

Takto smlouvy o vývoji AI systémů obsahují mnoho aspektů, které se liší od běžných systémových smluv. Při sestavování smlouvy doporučujeme konzultaci s právníkem, který má nejen právní znalosti, ale také pokročilé odborné znalosti v oblasti AI technologií.

Představení opatření naší kanceláře

Právní kancelář Monolith má bohaté zkušenosti v oblasti IT, zejména internetu a práva.

Obchodování s AI je spojeno s mnoha právními riziky a podpora právníků, kteří se specializují na právní otázky související s AI, je nezbytná. Naše kancelář poskytuje sofistikovanou právní podporu pro AI podnikání, včetně ChatGPT, prostřednictvím týmu právníků a inženýrů, kteří se specializují na AI. Nabízíme služby jako tvorba smluv, posouzení legality obchodních modelů, ochrana duševního vlastnictví a řešení soukromí. Podrobnosti naleznete v následujícím článku.

Oblasti práce Právní kanceláře Monolith: Právní služby v oblasti AI (včetně ChatGPT)[ja]