Případy sporů o porušení autorských práv softwaru a užitečné právní znalosti

Jaké případy porušení autorských práv se mohou vyskytnout při vývoji softwaru? V tomto článku vám představíme konkrétní případy a vysvětlíme související právní předpisy.

Co je autorský zákon

Chcete-li pochopit porušení autorských práv, je třeba nejprve se seznámit s autorským zákonem. Jaký je účel tohoto zákona? V prvním článku autorského zákona je uvedeno:

“Tento zákon stanovuje práva autora a přilehlá práva v souvislosti s díly, výkony, nahrávkami, vysíláním a kabelovým vysíláním, a to s ohledem na spravedlivé využití těchto kulturních produktů, s cílem chránit práva autorů a přispět k rozvoji kultury.”

Článek 1 autorského zákona

Jinými slovy, autorský zákon je zákon, který byl vytvořen s cílem rozvíjet kulturu tím, že se snaží dosáhnout rovnováhy mezi spravedlivým využitím děl a ochranou práv autorů.

V článku 10 odstavec 1 autorského zákona jsou uvedeny příklady děl a v části 9 je ustanovení o “dílech programu”, což znamená, že software je dílem podle autorského zákona a existuje autor.

V tomto článku se podíváme na případy, kdy se staly problémem autorská práva na uživatelské rozhraní (UI) a zobrazení obrazovky a strukturu menu softwaru.

Podrobnější vysvětlení problémů s autorskými právy na zdrojový kód programu naleznete v následujícím článku.

https://monolith.law/corporate/copyright-for-the-program-source-code[ja]

Základní znalosti autorského práva

Při vývoji softwaru je důležité znát hlavní otázky týkající se autorského práva. Představíme vám je.

Komu náleží autorská práva?

Kdo vlastní autorská práva na software, který byl vyvinut? Stejně jako u jiných děl, autorská práva na software původně náleží autorovi. Avšak, jak je uvedeno níže, pokud bylo dílo vytvořeno jako součást pracovních povinností, autorská práva náleží ne tvůrci, ale zaměstnavateli, například firmě.

“Pokud je dílo vytvořeno jako součást pracovních povinností na základě rozhodnutí právnické osoby nebo jiného subjektu, autorem tohoto díla je, pokud smlouva, pracovní řád nebo jiné ustanovení nestanoví jinak, tato právnická osoba nebo jiný subjekt.”

Článek 15, odstavec 2

Co je převod autorských práv?

Pokud je vývoj softwaru zadán, autorská práva na tento software původně náleží vývojáři, který je zadavatelem. To, že byl vývoj softwaru zadán, neznamená, že autorská práva na tento software se automaticky převedou na zadavatele. Pokud zadavatel chce získat také autorská práva na software, je dobré se o tom předem dohodnout a zapsat to do smlouvy.

Pokud po vývoji softwaru vznikne spor o autorská práva a v smlouvě není uvedeno nic o autorských právech, často se předpokládá, že nebylo provedeno převedení autorských práv na zadavatele. Pokud vůbec neexistuje smlouva, rozhoduje se o tom, zda byla autorská práva převedena, na základě toho, jaký byl dosavadní průběh jednání mezi oběma stranami.

Porušení autorských práv a tresty

Autorské právo je právo autora provádět činnosti, jako je kopírování, překládání, adaptace a veřejné vysílání svého díla. Proto, pokud jsou tyto činnosti prováděny bez povolení, jde o porušení autorských práv.

Pokud jsou autorská práva porušena, může autor podat trestní oznámení a pachatel porušení autorských práv může být potrestán. Porušení autorských práv je trestáno odnětím svobody až na 10 let nebo pokutou až 10 milionů jenů (článek 119, odstavec 1, zákona o autorském právu). Pokud právnická osoba poruší autorská práva, může být uložena pokuta až 300 milionů jenů (článek 124 zákona o autorském právu).

Doba ochrany autorských práv

Doba ochrany autorských práv je od doby, kdy autor vytvořil dílo, do 70 let po smrti autora (článek 51 zákona o autorském právu). Pokud je držitelem autorských práv právnická osoba nebo jiná organizace, autorská práva jsou chráněna po dobu 70 let od zveřejnění díla (nebo 70 let od vytvoření díla, pokud nebylo zveřejněno do 70 let od jeho vytvoření) (článek 53 zákona o autorském právu).

Případy, kdy se stal problémem autorský práva na UI a zobrazení obrazovky

Představíme vám dva hlavní případy, kdy byla sporná autorská práva na UI a zobrazení obrazovky softwaru. V obou následujících případech nebylo uznáno porušení autorských práv na podobném softwaru.

UI a zobrazení obrazovky mají velký vliv na použitelnost softwaru, ale je obtížné určit, do jaké míry lze uznat jejich autorská práva. To je způsobeno tím, že pokud má software podobné funkce, UI a zobrazení obrazovky se nevyhnutelně podobají. Zejména u softwaru používaného v obchodě, cílené funkce se často podobají a UI a zobrazení obrazovky se často stávají jednoduchými, což komplikuje rozhodování o tom, zda podobný software porušuje autorská práva.

Případ Cybozu Office

Společnost Cybozu, která vyvíjí a prodává “Cybozu Office”, tvrdila, že Neo Japan bez povolení kopírovala zobrazení obrazovky “Cybozu Office” ve svých produktech “iOffice2000 verze 2.43” (iOffice 2.43) a “iOfficeV3” (iOffice V3). Cybozu proto podala žádost o předběžné opatření, aby zastavila distribuci a udělování licencí k iOffice 2.43 a iOffice V3.

Tokyo District Court, který případ řešil, uvedl:

“Ačkoli nelze říci, že je originální, konkrétní zobrazení obrazovky má určitou individualitu, která není stejná pro každého, kdo ji provádí. Proto by mělo být možné uznat určitou kreativitu v softwaru věřitele v tomto případě a tento software by měl být chráněn autorským právem.”

Rozhodnutí Tokyo District Court ze dne 13. června 2001

Tímto uznal, že Cybozu Office je chráněno autorskými právy.

Navíc, ačkoli zobrazení obrazovky iOffice V3 vykazuje podobnosti s Cybozu Office, existují vizuální rozdíly, které nelze ignorovat, a proto nebylo uznáno jako porušení autorských práv. Co se týče iOffice 2.43, soud uvedl:

“‘iOffice2000 verze 2.43’, ačkoli nelze říci, že je kopie softwaru věřitele (poznámka překladatele: Cybozu Office), je uznáno jako adaptace, která mírně mění vnější formu, zatímco zachovává základní myšlenky a individualitu vyjádřené v softwaru.”

Rozhodnutí Tokyo District Court ze dne 13. června 2001

A tak uznal, že “iOffice2000 verze 2.43” porušuje autorská práva a vydal předběžné opatření zakazující přenos, distribuci a udělování licencí v červnu 2001. (Rozhodnutí Tokyo District Court ze dne 13. června 2001)

Po tomto předběžném opatření Neo Japan pokračovala v udělování licencí k oběma produktům, a tak Cybozu podala žalobu. Tokyo District Court, který případ řešil, uznal možnost, že obrazovka může být obecně chráněna jako dílo, ale uvedl:

“Ačkoli mezi oběma společnostmi lze uznat společné myšlenky z hlediska funkce softwaru nebo pohodlí uživatele, nelze uznat, že kreativní charakteristika vyjádření je společná z těchto společných bodů. Proto, ať už je možné uznat jednotlivé obrazovky v původním softwaru (poznámka překladatele: Cybozu Office) jako díla nebo ne, v každém případě nelze říci, že obrazovka obžalovaného softwaru (poznámka překladatele: iOffice 2.43 a iOffice V3) je kopie nebo adaptace obrazovky původního softwaru.”

Rozsudek Tokyo District Court ze dne 5. září 2002

A tak zamítl všechny nároky Cybozu. Navíc, v tomto rozhodnutí soud uvedl:

“(Předchozí výpustka) Obrazovka jiné osoby, která může být uznána za porušení autorských práv, by měla být omezena na takzvané dead copy nebo něco podobného.”

Rozsudek Tokyo District Court ze dne 5. září 2002

A tak vyjádřil svůj názor.

Při předběžném opatření byla uznána autorská práva na zobrazení obrazovky Cybozu Office a bylo uznáno porušení autorských práv Neo Japan. Avšak v následném soudním řízení nebylo uznáno porušení autorských práv, protože nelze uznat, že kreativní charakteristika vyjádření je společná. Není tak, že by autorská práva nebyla uznána pro celkové zobrazení obrazovky softwaru, ale pro uznání autorských práv a také pro uznání porušení autorských práv je nutná značná kreativita. Navíc, pokud se týká zobrazení obrazovky softwaru, pokud se nejedná o dead copy nebo něco podobného, je obtížné uznat porušení autorských práv.

Případ Sekisan-kun

Případ Sekisan-kun se týká situace, kdy softwarový dům IC Planning obvinil software “WARP”, prodávaný společnostmi jako Comtech, z porušení autorských práv na zobrazení obrazovky jejich softwaru “Sekisan-kun”.

Osacký okresní soud potvrdil, že zobrazení obrazovky softwaru může mít autorská práva, ale u zobrazení obrazovky “Sekisan-kun” rozhodl, že neobsahuje tvořivost a tedy nemá autorská práva. (Rozsudek Osackého okresního soudu ze dne 30. března 2000)

Obecně bylo uznáno, že zobrazení obrazovky softwaru může mít autorská práva, ale u zobrazení obrazovky Sekisan-kun byla autorská práva zamítnuta z důvodu nedostatku tvořivosti a žaloba byla zamítnuta.

Případ, kdy se stal problémem autorský práva na strukturu menu

Nyní vám představíme případ, kdy bylo sporné, zda je možné uznat autorská práva na strukturu menu softwaru.

A, který vyvinul marketingový nástroj využívající LINE@, se obrátil na B, který vyvinul a prodával podobný marketingový nástroj využívající LINE@, s tvrzením, že porušuje jeho autorská práva. A požadoval zastavení kopírování atd. na základě japonského zákona o autorských právech a náhradu škody atd. na základě japonského občanského zákoníku.

Sporným bodem bylo, zda se produkt A kvalifikuje jako upravené autorské dílo, ale soud rozhodl, že produkt A není upravené autorské dílo a není předmětem ochrany, a všechny požadavky A byly zamítnuty. Níže citujeme klíčové body rozhodnutí.

A tvrdí, že jeho produkt je upravené autorské dílo a že názvy kategorií jsou materiálem produktu A, ale toto tvrzení nemá důvod, aniž bychom museli posuzovat jeho zbytek. (atd.)

Tvrzení, že výběr a uspořádání názvů kategorií jsou společné, má nakonec část, která je ekvivalentní tvrzení, že funkce přijaté v určitém produktu a hierarchická struktura těchto funkcí jsou společné. To, jaké funkce jsou přijaty v určitém produktu a jaká je hierarchická struktura těchto funkcí, není předmětem ochrany jako upravené autorské dílo. (atd.)

Názvy jednotlivých kategorií jsou běžné jako vyjádření funkcí, které jednotlivé kategorie plní. (atd.)

(Tokyo District Court, March 19, Reiwa 2 (2020))

Jak je vidět z tohoto rozhodnutí, i u struktury menu softwaru je v určitém smyslu samozřejmé, že se podobá, pokud má software podobné funkce. Proto je velmi obtížné uznat jeho autorskou povahu a porušení autorských práv.

Shrnutí

Software spadá pod autorská práva jako dílo chráněné autorským zákonem, a je mu přiznáno autorské právo. Nicméně, otázka, do jaké míry jsou autorská práva uznávána pro UI, zobrazení na obrazovce a strukturu menu, a jak moc musí být podobné, aby došlo k porušení autorských práv, je složitá. Pokud máte jakékoliv obavy při vývoji softwaru, doporučujeme se poradit s právníkem, který je dobře obeznámen s autorským právem.