MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

General Corporate

Zákon o omezení odpovědnosti poskytovatelů se mění na “Zákon o řešení informačních distribučních platforem (Zákon o IDP)” - Vysvětlení klíčových bodů novely

General Corporate

Zákon o omezení odpovědnosti poskytovatelů se mění na “Zákon o řešení informačních distribučních platforem (Zákon o IDP)” - Vysvětlení klíčových bodů novely

Internetové pomluvy a urážky se nyní staly vážným problémem, který se netýká jen celebrit, ale také influencerů a dokonce i běžných lidí, kteří čelí zveřejnění osobních informací a jsou vystaveni pomluvám a urážkám, což se stalo velkým společenským problémem.

Na druhé straně existovala situace, kde systém pro odstraňování příspěvků, který byl velmi žádaný ze strany obětí, nebyl dostatečně zaveden. V reakci na to byly provedeny změny, které vyžadují od podnikatelů rychlejší a transparentnější řešení situací spojených s pomluvami a urážkami.

Zde podrobně vysvětlíme změny v zákoně o omezení odpovědnosti poskytovatelů služeb, které byly schváleny a vyhlášeny během běžného zasedání japonského parlamentu v roce Reiwa 6 (2024).

Výzvy spojené se zákonem o omezení odpovědnosti poskytovatelů

Pro ochranu před pomluvami a rychlou pomoc obětem byl již dříve stanoven “Zákon o omezení odpovědnosti poskytovatelů” (oficiální název: Zákon o omezení odpovědnosti za škodu poskytovatelů určitých telekomunikačních služeb a o zveřejnění informací o odesílatelích), ale v květnu roku Reiwa 6 (2024) byl vyhlášen nový zákon. Tím je “Zákon o řešení porušení práv atd. prostřednictvím určitých telekomunikačních informací”, známý také jako “Zákon o řešení problémů s informačními distribučními platformami (Zákon o IDP)”.

Podle statistik “Centra pro konzultace nelegálních a škodlivých informací”, které je provozováno na základě smlouvy s Ministerstvem vnitra a komunikací, přesáhl počet konzultací každý rok od roku 2015 do roku 2022 více než 5000 případů. Z 5745 konzultací v roce 2022 bylo 3852 případů, tedy 67,0 %, dotazů na to, jak odstranit obsah.

Mezi dosavadní problémy spojené s odstraňováním pomluv a podobných příspěvků byly uvedeny následující:

  • Není jasné, kde podat žádost o odstranění
  • Pokud se příspěvek nechá bez dozoru, informace se mohou šířit
  • I když se podnik provozující platformu požádá o odstranění, nedostane se žádné oznámení a není jasné, zda byl obsah odstraněn
  • Směrnice pro odstranění obsahu ze strany podniků provozujících platformy jsou abstraktní a není jasné, jaká jsou kritéria

Reference: Ministerstvo vnitra a komunikací|Přehled návrhu zákona, kterým se mění část Zákona o omezení odpovědnosti za škodu poskytovatelů určitých telekomunikačních služeb a o zveřejnění informací o odesílatelích[ja]

Novela zákona o řešení informačních platform

Novela zákona o řešení informačních platform

Proto byla provedena novela tradičního zákona o omezení odpovědnosti poskytovatelů, která zahrnuje nová pravidla pro velké platformní podniky. Klíčovým bodem této novely je, že velkým platformním podnikům ukládá povinnost “urychlit reakci” a “zvýšit transparentnost provozu”.

Velké platformní podniky, které podléhají nové regulaci, jsou “velcí určení poskytovatelé elektronických komunikačních služeb”, což jsou podniky určené ministrem veřejné správy jako poskytovatelé velkých určených elektronických komunikačních služeb (článek 2 odstavec 14 a článek 20 odstavec 1 zákona o informačních platformách).

Kritéria velikosti podniku, která umožňují určení jako velkého určeného poskytovatele elektronických komunikačních služeb, jsou stanovena nařízením ministerstva veřejné správy a jsou určena “průměrným počtem měsíčních odesílatelů” nebo “celkovým průměrným počtem měsíčních odesílatelů” (článek 21 odstavec 1 bod 1 zákona o informačních platformách).

Avšak, i když podnik splňuje požadavky na počet odesílatelů, automaticky se nestává určeným velkým poskytovatelem elektronických komunikačních služeb. Je také nutné, aby bylo technicky možné provádět opatření proti šíření porušujících informací a zároveň bylo málo pravděpodobné, že dojde k porušení práv (článek 21 body 2 a 3 zákona o informačních platformách).

Proto se nová regulace zákona o řešení informačních platform vztahuje na velké poskytovatele určených elektronických komunikačních služeb, jako jsou provozovatelé rozsáhlých sociálních sítí a anonymních fór typu X (dříve Twitter) nebo Facebook.

Povinnosti provozovatelů velkých platform

Povinnosti provozovatelů velkých platform

Podle zákona o řešení problémů s informačními distribučními platformami jsou provozovatelé velkých platform, kteří jsou zároveň poskytovateli určitých elektronických komunikačních služeb, povinni splnit následující povinnosti:

  • Oznámení ministrovi pro veřejnou správu
  • Zveřejnění způsobu přijímání stížností od osob, jejichž práva byla porušena
  • Provádění šetření informací porušujících práva
  • Výběr a oznámení specialisty pro šetření informací porušujících práva
  • Oznámení žadateli o opatření proti šíření informací
  • Zveřejnění kritérií a dalších podmínek pro provádění opatření proti šíření informací
  • Oznámení a další povinnosti vůči osobě, která zaslala informace, proti jejichž šíření byla přijata opatření
  • Zveřejnění informací o provádění opatření proti šíření informací

Oznámení pro ministra vnitra

Poskytovatelé velkých specifických telekomunikačních služeb musí do tří měsíců od jmenování podle nařízení ministerstva vnitra oznámit ministrovi vnitra “jméno nebo název a adresu a v případě právnických osob také jméno jejich zástupce”, “v případě zahraničních právnických osob nebo skupin nebo jednotlivců s bydlištěm v zahraničí jméno nebo název a adresu jejich zástupce nebo agenta v zemi” (článek 22 odstavec 1 Japonského zákona o ochraně osobních údajů).

Kromě toho, pokud dojde ke změně údajů uvedených v oznámení, musí se tato změna bez zbytečného odkladu oznámit ministrovi vnitra (článek 22 odstavec 2 Japonského zákona o ochraně osobních údajů).

Způsoby přijímání oznámení od osob, jejichž práva byla porušena

Poskytovatelé určitých velkých elektronických komunikačních služeb jsou povinni stanovit a veřejně oznámit způsoby, jakými mohou osoby („poškozené osoby“), jejichž práva byla porušena prostřednictvím šíření informací, podávat žádosti o opatření proti šíření porušujících informací. To vyplývá z nařízení Ministerstva vnitřních věcí a komunikací podle zákona o ochraně osobních informací (článek 23 odstavec 1).

Tyto způsoby musí splňovat následující podmínky: umožňovat podání žádosti prostřednictvím elektronického zpracování informací, nesmí ukládat přílišnou zátěž osobě, která žádost podává, a musí být zřejmé, kdy byla žádost přijata od osoby, která ji podala (zákon o ochraně osobních informací, článek 23 odstavec 2).

Provádění šetření týkajícího se informací o porušení práv

Poskytovatelé určitých rozsáhlých elektronických komunikačních služeb musí, pokud od poškozené osoby obdrží žádost o zavedení opatření proti šíření porušujících informací, bez zbytečného odkladu provést nezbytné šetření, zda došlo k neoprávněnému porušení práv dotčené poškozené osoby v důsledku šíření těchto informací (článek 24 Japonského zákona o ochraně osobních informací).

Jmenování a oznámení specialisty na vyšetřování porušení informací

Poskytovatelé velkých specifických telekomunikačních služeb musí jmenovat specialistu na vyšetřování porušení informací, který má dostatečné znalosti a zkušenosti v oblasti řešení porušení práv, aby řádně prováděli vyšetřování vyžadující speciální znalosti a zkušenosti (článek 25 odstavec 1 zákona o ochraně osobních informací (2003)).

Počet těchto specialistů musí odpovídat počtu, který je stanoven nařízením Ministerstva vnitra a komunikací podle průměrného měsíčního počtu odesílatelů nebo celkového měsíčního počtu odesílatelů a typu poskytovaných velkých specifických telekomunikačních služeb (článek 25 odstavec 2 zákona o ochraně osobních informací (2003)).

Oznámení žadateli o opatření proti odesílání porušujících informací

Poskytovatelé velkých specifických telekomunikačních služeb musí, pokud obdrží žádost, na základě výsledků vyšetřování rozhodnout, zda přijmou opatření proti odesílání porušujících informací. Pokud není důvodné odůvodnění, musí žadatele informovat do 14 dnů od přijetí žádosti, a to v souladu s obdobím stanoveným nařízením Ministerstva vnitra a komunikací, zda byla opatření přijata či nikoliv (článek 26 Japonského zákona o ochraně osobních informací).

Dosud byly případy, kdy i po podání žádosti o odstranění informací, některé platformy neodeslaly potvrzení o přijetí žádosti, což vedlo k nejistotě, zda byla žádost akceptována. Toto opatření je reakcí na tyto stížnosti.

Zveřejnění kritérií pro implementaci opatření proti odesílání

Velké specifické poskytovatele telekomunikačních služeb mohou provádět opatření proti odesílání pouze v souladu se standardy, které si sami stanoví a zveřejní. Tyto standardy musí být zveřejněny určitou dobu před zahájením opatření proti odesílání (článek 27 odstavec 1 Zákona o ochraně osobních informací).

Při stanovování těchto kritérií je nutné se snažit, aby obsah kritérií vyhovoval následujícím bodům (článek 27 odstavec 2 Zákona o ochraně osobních informací):

  • Typy informací, které jsou předmětem opatření proti odesílání, musí být stanoveny co nejkonkrétněji v závislosti na příčině, která vedla velkého specifického poskytovatele telekomunikačních služeb k získání informací o jejich distribuci.
  • V případě, že dochází k zastavení poskytování služeb, musí být kritéria pro implementaci těchto opatření stanovena co nejkonkrétněji.
  • Je nutné používat výrazy, které jsou snadno pochopitelné jak pro odesílatele, tak pro ostatní zúčastněné strany.
  • Je třeba brát v úvahu soulad s právními předpisy, které stanovují povinnost usilovat o implementaci opatření proti odesílání.

Oznámení odesílateli v případě zavedení opatření proti odesílání

Velcí specifičtí poskytovatelé elektronických komunikačních služeb jsou povinni, pokud zavedou opatření proti odesílání, o tomto opatření a jeho důvodech bez zbytečného odkladu informovat odesílatele dotčených informací, kterého se toto opatření týká, nebo zajistit, aby odesílatel mohl o opatření snadno zjistit. Kromě toho, pokud byla opatření proti odesílání zavedena v souladu s kritérii článku 27 odstavec 1, je nutné vysvětlit vztah mezi tímto opatřením a uvedenými kritérii (Zákon o ochraně osobních informací článek 28).

Zveřejnění stavu implementace opatření proti odesílání

Velcí specifičtí poskytovatelé telekomunikačních služeb musí jednou ročně zveřejnit následující informace podle nařízení Ministerstva vnitřních věcí a komunikací, jak stanoví článek 29 Japonského zákona o ochraně osobních informací (情プラ法).

  • Stav přijímání žádostí podle článku 24
  • Stav provádění oznámení podle článku 26
  • Stav provádění opatření včetně oznámení podle článku 26
  • Stav implementace opatření proti odesílání
  • Vlastní hodnocení provedené v souvislosti s položkami uvedenými v článku 26
  • Další informace stanovené nařízením Ministerstva vnitřních věcí a komunikací jako nezbytné pro objasnění stavu implementace opatření, která by měli velcí specifičtí poskytovatelé telekomunikačních služeb provést podle tohoto oddílu, kromě položek uvedených v článku 26

Doporučení a příkazy a sankce

Ustanovení o doporučeních, příkazech a sankcích

Do zákona o zpracování informačních platform (Japonský ~) byla začleněna ustanovení o doporučeních a příkazech spolu se sankcemi. Jedná se o novinku, která nebyla obsažena v zákoně o omezení odpovědnosti poskytovatelů služeb.

Ministr pro veřejnou správu a komunikace může, pokud uzná, že velký konkrétní poskytovatel telekomunikačních služeb porušuje následující ustanovení, doporučit potřebná opatření k nápravě tohoto porušení (článek 31 odstavec 1 zákona o zpracování informačních platform).

  • Veřejné oznámení způsobu přijímání stížností od osob, jejichž práva byla porušena
  • Výběr a oznámení specialisty pro vyšetřování porušení informací
  • Oznámení žadateli o opatření proti přenosu informací
  • Veřejné oznámení kritérií atd. týkajících se provádění opatření proti přenosu informací
  • Oznámení odesílateli v případě, že byla přijata opatření proti přenosu informací
  • Veřejné oznámení o provádění opatření proti přenosu informací

Dále, pokud bez oprávněného důvodu nebudou přijata opatření související s doporučením, může ministr nařídit, aby byla tato opatření přijata (článek 31 odstavec 2 zákona o zpracování informačních platform).

V případě porušení výše uvedeného příkazu může být uložen trest odnětí svobody až na jeden rok nebo pokuta až do výše 1 milionu jenů (článek 36 zákona o zpracování informačních platform).

Shrnutí: Zlepšení řešení odstranění pomluv díky zákonu o ochraně osobních informací

Zákon o omezení odpovědnosti poskytovatelů služeb byl podstatně revidován, včetně názvu právního předpisu. Tato změna ukládá velkým platformním podnikům povinnost “urychlit reakci” a “zvýšit transparentnost provozních postupů”.

Datum nabytí účinnosti nového “zákonu o ochraně osobních informací” je stanoveno nařízením do jednoho roku od data vyhlášení (17. května roku Reiwa 6 (2024)).

Co se týče odstraňování škodlivých příspěvků ze strany podnikatelů, dosud byla tato záležitost ponechána na jejich dobrovolné iniciativě. Nyní se však díky zřetelnému určení kontaktního místa pro žádosti o odstranění a povinnosti poskytovat oznámení můžeme těšit na zlepšení reakcí ze strany podnikatelů.

Představení opatření naší kanceláře

Advokátní kancelář Monolith má bohaté zkušenosti v oblasti IT, zejména internetového práva a právních služeb. V posledních letech informace o reputačním riziku a pomluvách šířených na internetu způsobují vážné škody jako takzvané “digitální tetování”. Naše kancelář nabízí řešení pro boj s “digitálním tetováním”. Podrobnosti naleznete v následujícím článku.

Oblasti práce advokátní kanceláře Monolith: Digital Tattoo[ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek