MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

Internet

Má autorské právo na dokumenty zveřejněné státními úřady? Vysvětlení bodů, na které je třeba dávat pozor při použití

Internet

Má autorské právo na dokumenty zveřejněné státními úřady? Vysvětlení bodů, na které je třeba dávat pozor při použití

Pod pojmem úřady se rozumí instituce státu a místních veřejných subjektů, včetně centrálních ministerstev, soudů, parlamentu atd. V těchto úřadech se vytváří obrovské množství dokumentů, které jsou veřejně zveřejňovány. Tvorba těchto dokumentů je veřejnou službou, jejich tvůrci jsou veřejní úředníci a zdrojem financování je daň. Mají tedy my, daňoví poplatníci, právo tyto dokumenty volně využívat?

Zde vysvětlíme vztah mezi využitím dokumentů zveřejněných úřady a autorskými právy.

Autorská práva na díla veřejné správy

Bez ohledu na to, kdo je autorem, na dílo se vždy vztahuje autorské právo. To je základní princip.

Avšak jedním z hlavních cílů dokumentů vytvořených veřejnou správou je široce informovat občany o aktuální situaci a umožnit jim využívat informace shrnuté v těchto dokumentech v každodenním životě.

Například “Národní průzkum základního života” (japonský “Kokumin Seikatsu Kiso Chōsa”), který provádí Ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí (japonský “Kōsei Rōdōshō”), je rozsáhlý průzkum prováděný každé tři roky na téma zdraví, lékařské péče, sociální péče, důchodů, příjmů a dalších základních aspektů života občanů. Bylo by nesmyslné a nevhodné, aby tyto výsledky průzkumu byly výhradně v držení Ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí.

V autorském zákoně (japonský “Chosakuken-hō”) je uvedeno, že jeho “cílem” je

“Tento zákon stanovuje práva autora a přilehlá práva v souvislosti s díly, výkony, nahrávkami, vysíláním a kabelovým vysíláním, a zatímco dbá na spravedlivé využití těchto kulturních produktů, usiluje o ochranu práv autorů a přispívá k rozvoji kultury.”

§ 1 autorského zákona (Cíl)

Avšak podle § 13 autorského zákona jsou určité dokumenty vytvořené veřejnou správou vyloučeny z působnosti autorských práv.

Díla, která spadají do následujících kategorií, nemohou být předmětem práv stanovených v tomto oddíle.

1 Ústava a ostatní zákony

2 Oznámení, nařízení, směrnice a podobné dokumenty vydávané státními nebo místními veřejnými orgány, nezávislými správními institucemi nebo místními nezávislými správními institucemi

3 Rozsudky, rozhodnutí, příkazy a rozhodnutí soudů, stejně jako rozhodnutí a rozhodnutí správních orgánů, které jsou vydávány v rámci postupů podobných soudnímu řízení

4 Překlady a úpravy dokumentů uvedených v předchozích třech bodech, které vytvářejí státní nebo místní veřejné orgány, nezávislé správní instituce nebo místní nezávislé správní instituce

§ 13 autorského zákona (Díla, která nemohou být předmětem práv)

Jak je uvedeno výše.

V tomto článku jsme citovali § 1 a § 13 autorského zákona a v mnoha článcích na našem webu citujeme mnoho soudních rozhodnutí a výzkumných materiálů ministerstev a využíváme je k vysvětlení článků. Jelikož nejsou předmětem autorských práv, nemůže být uplatněna žádná námitka porušení autorských práv ani požadavek na náhradu škody.

Případy, kdy je možné převzít autorská díla bez povolení

Dokumenty zveřejněné vládními a veřejnými úřady, které nejsou považovány za “objekty práv” podle článku 13 Japonského autorského zákona (Japanese Copyright Law), jsou chráněny jako autorská díla. Nicméně, kopírování, úpravy nebo publikování těchto děl může být v závislosti na situaci a účelu provedeno bez povolení a nemusí nutně představovat porušení autorských práv.

“Omezení autorských práv” jsou podrobně stanovena v článcích 30 až 47-8 Japonského autorského zákona.

Důvodem pro stanovení “omezení autorských práv” je, že pokud by bylo nutné získat povolení od držitele autorských práv a v případě potřeby platit poplatky za každé použití autorských děl, mohlo by to bránit spravedlivému a hladkému využívání těchto děl, které jsou kulturním majetkem. To by mohlo být v rozporu s účelem autorského práva, kterým je přispět k rozvoji kultury. Příklady tohoto zahrnují:

  • Kopírování pro soukromé použití (článek 30)
  • Kopírování v knihovnách atd. (článek 31)
  • Publikování v učebnicích atd. (článek 33)
  • Kopírování pro testové otázky (článek 36)
  • Veřejné představení bez ziskového účelu (článek 38)
  • Převzetí editoriálů o aktuálních událostech (článek 39)
  • Použití veřejných uměleckých děl (článek 46)

Mezi těmito příklady je také “citace zveřejněných autorských děl (článek 32, odstavec 1)”, kde je použití autorských děl v rámci spravedlivých hranic uznáno jako “citace”.

Navíc, i když to není legální citace, Japonský autorský zákon uznává v článku 32, odstavci 2, převzetí určitých vládních děl podle stanovených pravidel, což usnadňuje využití děl vytvořených vládními úřady.

Dokumenty, statistické materiály, zprávy a jiná podobná díla, která vytvořily orgány státu nebo místní veřejné korporace, nezávislé správní korporace nebo místní nezávislé správní korporace s cílem je zpřístupnit veřejnosti a která byla zveřejněna pod jejich jménem, mohou být převzata do novin, časopisů a jiných publikací jako vysvětlující materiály. Toto však neplatí, pokud existuje označení zakazující takové převzetí.

Japonský autorský zákon, článek 32, odstavec 2

Převzatelná autorská díla zahrnují vládní bílé knihy (například Energetická bílá kniha, Bílá kniha o jaderné energii, Bílá kniha o prevenci katastrof atd.) a různé zprávy (například roční zprávy, zprávy o průzkumu veřejného mínění atd.). Toto se nevztahuje na zprávy vytvořené jako interní materiály. Navíc, materiály vytvořené a předložené odborníky na odborných poradách jsou autorskými díly těchto odborníků.

Dále, protože je uvedeno, že je možné je převzít “jako vysvětlující materiály”, nejsou případy, kdy je celé vládní autorské dílo převzato, považovány za takové a nejsou povoleny.

Navíc, pokud existuje označení zakazující převzetí (označení zakazující převzetí), není povoleno převzít dílo bez povolení držitele autorských práv. Samozřejmě, i když existuje označení zakazující převzetí, pokud jsou splněny zákonné požadavky, je možné dílo citovat.

Je třeba poznamenat, že při převzetí díla je podle článku 48 Japonského autorského zákona nutné “jasně uvést zdroj díla v rozsahu a způsobem, který je považován za rozumný vzhledem k způsobu jeho kopírování nebo použití”.

https://monolith.law/corporate/quote-text-and-images-without-infringing-copyright[ja]

Informace zveřejněné na webových stránkách vládních úřadů

Je možné volně využívat informace zveřejněné na webových stránkách vládních úřadů?

Mezi materiály zveřejněnými na webových stránkách vládních úřadů, mohou být volně využívány ty, které spadají pod článek 13 Japonského autorského zákona (Japanese Copyright Law) – “Díla, která nejsou předmětem práv”. Co se týče ostatních materiálů, jaká je situace?

Na webových stránkách jednotlivých vládních úřadů jsou obecně uvedeny podobné informace o zacházení s autorskými právy, které se zdají být standardizované. Například v sekci “O autorských právech” na stránce “O našem ministerstvu” Ministerstva vnitra a komunikací je uvedeno:

Informace (dále jen “obsah”) zveřejněné na našich webových stránkách může kdokoli volně využívat v souladu s bodem 1 až 7, včetně kopírování, veřejného šíření, překladu, úprav atd. Je možné je také využívat komerčně. Číselná data, jednoduché tabulky, grafy atd. nejsou předmětem autorských práv, takže na ně se nevztahují pravidla pro využití a mohou být volně využívány.

A body 1 až 7 jsou:

Bod 1 “O citaci zdroje” znamená, že při využití obsahu je třeba uvést zdroj.

Bod 2 “Neporušujte práva třetích stran” znamená, že v obsahu mohou být prvky, na které mají třetí strany autorská nebo jiná práva.

Bod 3 “O obsahu s omezením využití podle jednotlivých zákonů” uvádí jako příklad “omezení při využití zpráv o využití dotací politickým stranám podle zákona o podpoře politických stran (Japanese Political Party Subsidy Law)”.

Bod 4 “O obsahu, na který se nevztahují pravidla pro využití” uvádí, že “symboly, loga a designy charakterizující organizace nebo konkrétní podniky” jsou mimo působnost těchto pravidel.

Bod 5 “O aplikovatelném právu a dohodnuté jurisdikci” a bod 6 “O vyloučení odpovědnosti” jsou standardní.

Bod 7 “Ostatní” uvádí, že “tato pravidla pro využití neomezují využití, které je povoleno podle autorského zákona, například citace”.

Ačkoli je obsah na webových stránkách všech vládních úřadů téměř stejný a je uvedeno, že veřejné šíření je volně povoleno, což znamená, že je povoleno i zveřejnění na webu, je třeba být opatrný, protože ne všechny materiály zveřejněné na webových stránkách vládních úřadů jsou vlastněny vládními úřady.

Shrnutí

Veřejné instituce nezříkají svých autorských práv na většinu vytvořených dokumentů. Proto existují určitá pravidla pro jejich použití. Je důležité tyto pravidla dodržovat a využívat různé zprávy, statistiky o populačním vývoji, různé zprávy, japonské zákony a soudní rozhodnutí atd.

https://monolith.law/corporate/copyright-law-ng-text-image[ja]

Představení opatření naší kanceláře

Právnická kancelář Monolis je odborníkem na IT, zejména na internet a právo. V posledních letech se duševní vlastnictví, zejména autorská práva, stává středem pozornosti a potřeba právní kontroly se stále zvyšuje. Naše kancelář poskytuje řešení týkající se duševního vlastnictví. Podrobnosti jsou uvedeny v následujícím článku.

https://monolith.law/practices/corporate[ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek