Advokát vysvětluje 6 případů, kdy není uznána urážka na cti

Ctí, jak je chápána v kontextu pomluvy, je vnější ctí, což znamená hodnocení, které společnost přiznává jednotlivci. Uškodit cti tedy znamená snížit společenské hodnocení jednotlivce, což je stejné jak v trestním, tak v občanském právu.

Společenské hodnocení je nehmotné, takže je obtížné prokázat, že došlo k jeho skutečnému snížení. Proto ani v trestním, ani v občanském právu není nutné prokázat skutečné snížení společenského hodnocení jednotlivce, stačí prokázat, že bylo vytvořeno riziko takového snížení. I když se může zdát, že pomluva je definována široce, v praxi existuje mnoho případů, kdy bylo rozhodnuto, že nešlo o pomluvu. V tomto článku se podíváme na šest případů, kdy bylo rozhodnuto, že nešlo o pomluvu.

Případ, kdy nebyly splněny požadavky na urážku na cti

Existuje případ, kdy žalobce požadoval odškodnění a vymazání článku, protože žalovaný na své webové stránce zveřejnil text urážející jeho čest v souvislosti s průběhem minulého soudního sporu mezi žalobcem a žalovaným.

Žalovaný pokračoval v urážkách žalobce, jako jsou “zloději”, “intimidace pomocí jejich zločinných autorských práv” a “B není psychicky normální”, ale Tokijský okresní soud (16. června 2015) uvedl,

“Málo je míst, kde se hodnotí činy žalobce tím, že se uvádějí podrobné konkrétní skutečnosti” a “jméno žalobce není zřetelně uvedeno a je vyjádřeno pseudonymem”, a také “celý text včetně výše uvedených výrazů popisuje průběh soudního sporu mezi žalobcem a žalovaným z pohledu žalovaného”, a proto neuznal urážku na cti.

Tokijský okresní soud, rozsudek ze dne 16. června 2015

Avšak, “mělo by se hodnotit, že se jedná o útok na osobnost žalobce, který překračuje přiměřené hranice názoru nebo kritiky, a když se na celý text podíváme jako na celek, můžeme říci, že je to nevhodné a neoprávněné vyjádření. Proto je správné uznat, že činy žalovaného Y1 jsou nezákonné činy, které porušují pocit cti žalobce do takové míry, že je nelze přehlédnout podle společenských norem”, a uznal porušení pocitu cti, nařídil platbu odškodnění ve výši 300 000 jenů a vymazání článku. I když není uznána urážka na cti, může být uznáno porušení pocitu cti atd.

Porušení pocitu cti je podrobně vysvětleno v následujícím článku.

https://monolith.law/reputation/defamation-and-infringement-of-self-esteem[ja]

Případ, kdy byla uvedená skutečnost považována za pravdivou

V lednu 2011 (roku 2011) bylo v “Týdenníku Shincho” a “Týdenníku Bunshun” uvedeno, že ženská novinářka z Japonské ekonomické noviny byla sexuálně obtěžována. Tehdejší zástupce předsedy politického výboru Demokratické strany, Yūjin Sengoku, podal žalobu proti vydavatelům Shincho a Bungei Shunju, kde požadoval od každého z nich 10 milionů jenů jako náhradu škody za poškození jeho cti. V červnu 2012 (roku 2012) Tokijský okresní soud rozhodl, že klíčové části článku jsou pravdivé a zamítl žalobu.

V rozsudku je uvedeno:

V tomto případě, novinářka sama vypověděla během výslechu svědků, že se necítí být obětí sexuálního obtěžování kvůli tomuto prohlášení, a v tomto smyslu je otázka, zda lze toto prohlášení určit jako sexuální obtěžování vůči novinářce. Nicméně, důvodem, proč články v Bunshun a Shincho snižují sociální hodnocení žalobce, není to, že toto prohlášení způsobilo nepohodlí ženské novinářce, ale objektivní skutečnost sama o sobě, že žalobce, který je hlavním tajemníkem kabinetu a stojí v centru vlády, projevil chování, které by mohlo být považováno za sexuální obtěžování na veřejném setkání. To zpochybňuje jeho názory jako politika a jako člověka.

Rozsudek Tokijského okresního soudu ze dne 12. června 2012

Jedná se o případ, kdy nebyla uznána žádost o náhradu škody za pomluvu, protože existoval důkaz o pravdivosti.

Podrobnější vysvětlení požadavků na prokázání pomluvy naleznete v následujícím článku.

https://monolith.law/reputation/defamation[ja]

Případ, kdy stupeň poklesu sociálního hodnocení nepřekročil limit

Fujitsu byla obviněna z pomluvy, když na svých webových stránkách, na tiskové konferenci a na valné hromadě akcionářů uvedla, že investiční fondy, které měly vztahy s výkonným ředitelem, mohou být podezřelé z vztahů s antisociálními silami. V soudním sporu, který proti Fujitsu vedli manažeři fondů, tokijský okresní soud v červenci 2011 (Gregorian calendar year) rozhodl, že stupeň poklesu sociálního hodnocení nepřekročil limit a zamítl nároky žalobců.

V rozsudku se uvádí:

Během tiskové konference byly distribuovány dokumenty, které žádaly o spolupráci, aby nedošlo k poškození reputace konkrétních firem nebo jednotlivců… Může se říci, že žalovaní projevili opatrnost a přiměřenou ohleduplnost, aby nedošlo k poklesu sociálního hodnocení žalobců prostřednictvím výrazu 4. Navíc, obsah výrazu 4 je základně omezen na prohlášení názoru Fujitsu, že nechtějí, aby A pokračoval v blízkých vztazích s těmi, kteří jsou podezřelí z vztahů s antisociálními silami, a že existují informace a materiály, které zpochybňují vztahy žalobců s antisociálními silami. Nejde o konkrétní tvrzení, že žalobci mají skutečné vztahy s antisociálními silami.

Rozsudek tokijského okresního soudu ze dne 19. července 2011 (Gregorian calendar year)

A proto “v situaci, kdy byla od žalované společnosti požadována odpovědnost za vysvětlení jako podnik, obsah a způsob vyjádření byly provedeny s opatrností a přiměřenou ohleduplností, aby nedošlo k poklesu sociálního hodnocení žalobců, a měly by být považovány za nepřekračující přijatelný limit, a proto nemohou být považovány za nezákonné jednání, které by nespravedlivě poškodilo reputaci žalobců.” Toto je případ, kdy pomluva nebyla uznána, protože stupeň poklesu sociálního hodnocení nepřekročil limit.

Podrobnější vysvětlení sociálního hodnocení naleznete v následujícím článku.

https://monolith.law/reputation/defamation-and-decline-in-social-reputation[ja]

Případ, kdy byla uznána důvěryhodnost metodiky průzkumu

Existuje případ, kdy žalobce, který provozuje prodej spotřební elektroniky, tvrdil, že jeho pověst byla poškozena článkem publikovaným v roce 2008 (Heisei 20) v Nikkei Business, který uváděl, že “spokojenost spotřebitelů s poprodejním servisem je nejnižší”, a požadoval odškodnění za nezákonné jednání a publikaci omluvy.

Tokijský okresní soud uvedl,

“Tabulka hodnocení ukazuje, že výsledkem průzkumu mezi spotřebiteli bylo, že žalobce obdržel nejnižší hodnocení v kategorii prodejen spotřební elektroniky, což je přiměřené chápání, a obecný čtenář by měl dojem, že poprodejní servis, který žalobce poskytuje, obdržel nejnižší hodnocení od spotřebitelů ve srovnání s ostatními prodejnami spotřební elektroniky, což snižuje jeho společenské hodnocení.”

Tokijský okresní soud, prosinec 2010

Na druhou stranu,

“Uznává se, že žalovaný publikoval tyto články výhradně za účelem prosazování veřejného zájmu”, a co se týče metodiky průzkumu, “ujišťuje se, že byla provedena určitá opatření k zajištění racionality výsledků, a nelze najít žádné okolnosti, které by mohly vést k subjektivním výsledkům průzkumu”, a proto “nelze popřít důvěryhodnost výsledků průzkumu jako takových”.

Tokijský okresní soud, rozsudek ze dne 14. prosince 2010

A zamítl nárok žalobce.

Toto je případ, kdy bylo uznáno, že i když došlo ke snížení společenského hodnocení, nejedná se o pomluvu, protože článek byl založen na datech získaných správnými statistickými postupy a byla uznána jeho pravdivost a přiměřenost.

Případ, kdy bylo uznáno, že nebylo překročeno pole názoru nebo kritiky

Existuje případ, kdy bývalý poslanec Sněmovny reprezentantů Suzuki Muneo požadoval omluvu a odškodnění ve výši 10 milionů jenů od společnosti Shinchosha, která vydává “Týdenní Shincho”, tvrdíc, že byla poškozena jeho čest a byly porušeny jeho citové pocity reklamou v novinách s titulkem “Lhář a zvyklý muž”.

Tokijský vrchní soud uznal, že všechny skutečnosti, které byly předpokladem pro vyjádření názoru a kritizování bývalého poslance Sněmovny reprezentantů Suzukiho jako “Lhář a zvyklý muž” v tomto článku, mohou být uznány jako pravdivé, nebo že existoval důvod k věření, že jsou pravdivé, a

“Kritika a názor na “Lhář a zvyklý muž”, ačkoli má pocit, že je to trochu nevkusný výraz, nemůže být uznán jako překročení pole názoru nebo kritiky, jako je napadení na osobu. Proto se popírá úmysl nebo nedbalost autora v souvislosti s poškozením cti tímto článkem, a nezákonné jednání není založeno, a stejně tak je posuzováno i porušení citových pocitů.”

Rozsudek Tokijského vrchního soudu ze dne 25. prosince 2003 (Gregoriánský kalendář)

Jako takový, žaloba bývalého poslance Sněmovny reprezentantů Suzukiho byla zamítnuta, a protože Nejvyšší soud následně rozhodl, že nepřijme odvolání bývalého poslance Sněmovny reprezentantů Suzukiho, rozsudek je konečný.

Případ, kdy bylo rozhodnuto, že je to přijatelné jako protiargument

Existuje případ, kdy soud uznal právní princip protiargumentu v soudním sporu týkajícím se sporu, který vypukl v konferenční místnosti a na nádvoří “Knihy a časopisy fóra” na Nifty Serve.

Podle tvrzení žalobce A, který byl členem, i přes to, že jiný člen B opakovaně prováděl nezákonné projevy, které byly urážlivé nebo poškozovaly jeho pověst vůči A, Nifty ignoroval tyto projevy a mlčky toleroval nezákonný stav. A podal žalobu, ve které požadoval odškodnění od Nifty za to, že nezveřejnila jméno a adresu B, které A požadoval, a požadovala zveřejnění informací o odesílateli B.

Tokijský okresní soud uvedl,

Proti porušení svobody projevu je základním principem svobody projevu (článek 21 odstavec 1 japonské ústavy), že se proti němu bráníme projevem. Pokud oběť dostatečně odporuje pachateli a je to účinné, je možné hodnotit, že sociální hodnocení oběti nesnížilo. Proto v takových případech není přiměřené uznávat zodpovědnost za nezákonné jednání vůči projevu, pokud je vybrán některý z projevů, což by mohlo omezit svobodu projevu.

Rozhodnutí Tokijského okresního soudu ze dne 27. srpna 2001 (rok 2001 podle gregoriánského kalendáře)

a uvedl, že projevy žalovaného mají účinek zabránit snížení sociálního hodnocení žalobce prostřednictvím protiargumentů žalobce a uznává se, že obsah projevu žalobce vůči žalovanému je extrémní a výrazně urážlivý. Proto “může být považováno za projev, který byl učiněn jako protiargument k projevu žalobce, a pokud je projev žalobce výrazně urážlivý, je přijatelné, že projev žalovaného vůči žalobci se stane extrémním do určité míry”, a popřel nezákonnost projevů žalovaného (právní princip protiargumentu) a zamítl nároky žalobce.

Podrobněji vysvětlujeme výrazy obsahující názory nebo komentáře v následujícím článku.

https://monolith.law/reputation/expressions-and-defamation[ja]

Shrnutí

Nejen v případě pomluvy, ale ani když podáte žalobu, soud nerozhodne ve vašem prospěchu ve všech bodech vašeho tvrzení. Problémy na internetu jsou stále novým polem a soudních případů není mnoho. Proto je nutné připravit se obzvláště pečlivě, vytvořit strategii a postavit se soudnímu řízení. Právě proto byste měli konzultovat se zkušeným právníkem.