MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

General Corporate

Jaké jsou kritéria pro porušení patentových práv? Vysvětlení na příkladech z praxe

General Corporate

Jaké jsou kritéria pro porušení patentových práv? Vysvětlení na příkladech z praxe

Systém patentů je režim, který stát poskytuje lidem, kteří přispěli k rozvoji průmyslu svými vynálezy, a to tak, že jim dává “patentová práva”, která jim umožňují exkluzivně uplatňovat svůj vynález výměnou za jeho zveřejnění.

Pokud je patentovaný vynález uplatňován bez oprávněných práv nebo oprávněných důvodů, jedná se o porušení patentových práv.

Zde vysvětlujeme, co konkrétně znamená porušení patentových práv, a jaké činy jsou soudem považovány za porušení patentových práv.

https://monolith.law/corporate/patent-infringement-law[ja]

Co jsou tři typy porušení patentových práv

Porušení patentových práv se obecně dělí na přímé a nepřímé porušení, přičemž přímé porušení se dále dělí na porušení textu a rovnocenné porušení.

  • Porušení patentu
  • Přímé porušení (porušení textu a rovnocenné porušení)
  • Nepřímé porušení

Nyní vysvětlíme každý z těchto tří typů porušení patentových práv.

Porušení textu

Technický rozsah, ve kterém je chráněn patentovaný vynález, je stanoven na základě popisu v rozsahu patentové žádosti (nazývané “nároky”), který byl předložen při podání patentové žádosti řediteli Japonského patentového úřadu. Patentovaný vynález je tvořen jako celek konstrukčními prvky (elementy nezbytné pro identifikaci vynálezu) uvedenými v nárocích, a proto je pro založení porušení patentových práv nutné, aby cílový výrobek nebo cílová metoda splňovaly všechny konstrukční prvky.

Pokud způsob porušení postrádá i jen část konstrukčních prvků patentovaného vynálezu, porušení patentových práv se nepovažuje za založené.

Toto se nazývá porušení textu přímého porušení.

Avšak patentovaný vynález je technický koncept (článek 2 odstavec 1 Japonského patentového zákona), který je konkretizován popisem v rozsahu patentové žádosti, a proto je obtížné plně vyjádřit technický rozsah pomocí textového popisu.

Pokud je text nároků příliš striktně interpretován, může být porušení patentových práv snadno obejito, což by mohlo vést k nedostatečné ochraně patentovaného vynálezu.

Proto je technický rozsah určen prostřednictvím interpretace textu uvedeného v rozsahu patentové žádosti.

Při interpretaci významu termínů uvedených v rozsahu patentové žádosti lze zohlednit popis a výkresy přiložené k žádosti. Při interpretaci rozsahu práv mohou být také zohledněny průběh podání žádosti a veřejně známé technologie.

Rovné porušení

Je nesmírně obtížné pro držitele patentu předvídat všechny možné formy porušení, které by mohly nastat v budoucnosti, při podání patentové přihlášky.

Pokud by strana mohla snadno uniknout uplatnění práv, jako je zákaz, tím, že nahradí část konstrukce uvedené v rozsahu patentového požadavku materiálem nebo technologií, které se staly zřejmé po podání patentové přihlášky, mohlo by to snížit motivaci společnosti k vynálezům.

To by nejen bylo v rozporu s cílem patentového zákona, kterým je přispět k rozvoji průmyslu prostřednictvím ochrany a podpory vynálezů, ale také by to bylo v rozporu se sociální spravedlností a mohlo by vést k narušení principu rovnováhy.

Proto existuje právní princip, který se snaží zajistit náležitou ochranu patentovaných vynálezů tím, že rozšiřuje interpretaci textu uvedeného v rozsahu patentového požadavku, i když se obsah uvedený jako rozsah patentového požadavku a obsah technologie, která je předmětem sporu, liší.

Toto se nazývá teorie rovnosti.

Teorie rovnosti nepovoluje neomezenou rozšířenou interpretaci technického rozsahu.

“I když existují rozdíly mezi konstrukcí uvedenou v rozsahu patentového požadavku a výrobkem, u kterého se podezírá na porušení, pokud jsou splněny následující 4 požadavky, tento výrobek je považován za rovný s konstrukcí uvedenou v rozsahu patentového požadavku a je považován za patřící do technického rozsahu patentovaného vynálezu.”

Nejvyšší soud, 24. února 1998 (rok 1998)

Toto je teorie rovnosti, a případy, kdy se uznává porušení práv na základě této teorie, se obecně nazývají rovné porušení.

  • Rozdílná část není podstatnou částí patentovaného vynálezu.
  • Dosažení cíle patentovaného vynálezu i při nahrazení rozdílné části v cílovém výrobku.

Může dosáhnout stejného účinku a efektu.

  • Osoba v oboru by mohla snadno předvídat nahrazení výše uvedené rozdílné části při výrobě cílového výrobku.

Je to možné.

  • Cílový výrobek atd. není totožný s veřejně známou technologií v době podání patentové přihlášky patentovaného vynálezu, ani není něco, co by osoba v oboru mohla snadno odvodit z veřejně známé technologie v době podání přihlášky.

To je to.

  • Neexistují žádné zvláštní okolnosti, jako je to, že cílový výrobek atd. byl vědomě vyloučen z rozsahu patentového požadavku v procesu podání patentovaného vynálezu.

Pokud jsou splněny všechny tyto 4 požadavky, i když existují části, které nesouhlasí s konstrukčními prvky, může být výjimečně uznáno porušení patentových práv.

Nepřímé porušení

I když čin nezahrnuje všechny specifické vynálezy uvedené v rozsahu patentové žádosti a nemůže být tedy považován za přímé porušení, například dodávka speciálních dílů používaných pouze v produktech porušujících patentová práva, má velmi vysokou pravděpodobnost vyvolání přímého porušení.

Pokud by nebyla tato činnost nijak regulována, držitelé patentů by byli bezmocní vůči hrozbě porušení svých patentových práv.

Podle japonského patentového zákona (Patent Act) jsou určité činnosti, které mají velmi vysokou pravděpodobnost vyvolání přímého porušení, považovány za porušení patentových práv nebo výhradních prováděcích práv. Toto se nazývá nepřímé porušení a zvyšuje účinnost ochrany patentovaných vynálezů.

V tomto ohledu japonský patentový zákon stanoví:

Článek 101 japonského patentového zákona (Činnosti považované za porušení)

Následující činnosti jsou považovány za porušení příslušných patentových práv nebo výhradních prováděcích práv.

1. V případě, že je patent udělen na vynález týkající se výrobku, jedná se o činnost prováděnou jako podnikání, která spočívá ve výrobě, převodu atd. nebo v nabídce převodu atd. výrobku používaného pouze pro výrobu daného výrobku

(2, 3 vynecháno)

4. V případě, že je patent udělen na vynález týkající se metody, jedná se o činnost prováděnou jako podnikání, která spočívá ve výrobě, převodu atd. nebo v nabídce převodu atd. výrobku používaného pouze pro použití dané metody

Tak je to stanoveno.

Body 1 a 4 lze považovat za v podstatě stejné ustanovení, ale “pouze” zde znamená, že daný výrobek je používán pouze pro výrobu přímého porušení patentu nebo činnosti porušující patent, a “nemá žádné jiné praktické využití”.

Případy porušení patentových práv

Podíváme se na skutečné případy porušení patentových práv pro tři typy, které jsme vysvětlili.

Případ rezidenční mapy

Existuje případ, kdy žalobce, který obdržel právo na výhradní realizaci patentu s názvem “Rezidenční mapa”, tvrdil, že elektronická mapa, kterou vytvořil a uživatelům poskytl na internetu obžalovaný Yahoo!, patří do technického rozsahu patentu, a požadoval odškodnění od obžalovaného.

V soudním řízení byl vynález v tomto případě rozdělen na následující konstrukční prvky na základě rozsahu patentové žádosti a popisu v detailním popisu:

  1. V rezidenční mapě,
  2. pro běžné domy a budovy, kromě veřejných zařízení a známých budov, které slouží jako referenční body pro vyhledávání, se vynechávají jména obyvatel a názvy budov a uvádějí se pouze polygony a čísla domů a budov,
  3. mapa je konstruována tak, že má široký pohled díky kompresi měřítka,
  4. každá stránka s touto mapou je rozdělena na příslušné sekce,
  5. je zde připojený index,
  6. v tomto indexu jsou všechny čísla domů, kde se nacházejí rezidenční budovy uvedené na mapě, uvedeny v přehledu v souladu s čísly stránek a sekcí, kde jsou tyto rezidenční budovy uvedeny na mapě,
  7. toto je charakteristické pro rezidenční mapu.

Soud rozhodl, zda každý konstrukční prvek porušuje slovní formulaci, ale co se týče “4. Každá stránka s touto mapou je rozdělena na příslušné sekce,”,

Uživatel, který se dívá na mapu zobrazenou na obrazovce, nemůže rozpoznat sekci, která odpovídá číslu pozemku, kde se nachází budova, kterou hledá, pomocí čar a jiných metod a symbolů v několika sekcích na stránce. (…) Proto na mapě obžalovaného nemůže uživatel rozpoznat sekci, která odpovídá číslu pozemku, kde se nachází budova, kterou hledá, pomocí čar a jiných metod a symbolů v několika sekcích na stránce. Takže na mapě obžalovaného nelze říci, že “každá stránka” je “rozčleněna na příslušné sekce”.

Soud v Tokiu, rozsudek ze dne 31. ledna 2019 (rok 2019)

Soud neshledal porušení slovní formulace a zamítl žalobu žalobce. I když byly splněny všechny ostatní konstrukční prvky, prvek 4 nebyl splněn.

Případ kuličkového hřídele

Existuje případ, kdy žalobce, který vlastní patent na “kuličkové ložisko pro nekonečné posuvné pohyby”, požadoval odškodnění za porušení patentových práv, protože žalovaný vyráběl a prodával tento produkt. Jedná se o případ, který byl zmíněn v části o rovnoměrném porušení.

Tento soudní spor se dostal až k Nejvyššímu soudu, který potvrdil teorii rovnoměrnosti a stanovil pět kritérií, které musí být splněny, aby byla tato teorie uznána. Nejvyšší soud také uvedl:

Při zohlednění těchto aspektů je podstatná hodnota patentovaného vynálezu v technologii, kterou lze snadno představit jako něco, co je podstatně totožné s konstrukcí uvedenou v rozsahu patentové žádosti, a třetí strana by měla očekávat, že toto je přiměřené.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. února 1998 (rok 1998 podle gregoriánského kalendáře)

Na webových stránkách Japonského patentového úřadu v sekci “Patentové přezkoumání” je uvedeno, že teorie rovnoměrnosti “může být považována za snahu uznat širší rozsah patentových práv”.

Případ zařízení pro odstranění cizích těles

Žalobce, který vlastní patent na vynález nazvaný “Zařízení pro zabránění společné rotace v zařízení pro odstranění cizích těles z čerstvých mořských řas”, tvrdil, že “Zařízení pro odstranění cizích těles a čištění původních řas” atd. (zařízení žalovaného), které vyrábí a prodává žalovaný, patří do technického rozsahu tohoto vynálezu. Dále tvrdil, že rotační deska a deska, které jsou součástí zařízení žalovaného, jsou “věci používané pouze pro výrobu” podle článku 101 odst. 1 Japonského patentového zákona a požadoval zastavení výroby a prodeje zařízení žalovaného podle článku 100 tohoto zákona, jeho likvidaci a odškodnění za nezákonné jednání.

Soud uznal, že v tomto vynálezu je rotační deska nezbytnou součástí “zařízení pro zabránění společné rotace”, ale také uznal, že v zařízení žalovaného je rotační deska nezbytnou součástí spolu s deskou, aby se zabránilo ucpání průchodu a vzniku společné rotace.

V případě této rotační desky nelze uznat, že použití pouze funkcí, které neimplementují tento vynález, zatímco funkce implementující tento vynález nejsou vůbec používány, je ekonomickým, komerčním nebo praktickým způsobem použití tohoto produktu. Takže je správné uznat, že jak rotační deska, tak deska jsou věci, které se používají pouze pro výrobu zařízení žalovaného, které patří do technického rozsahu tohoto vynálezu.

Rozsudek Japonského vrchního soudu pro duševní vlastnictví ze dne 23. června 2011 (2011)

Soud tedy rozhodl, že činnost žalovaného spočívající ve výrobě a prodeji rotační desky a desky je porušením patentových práv žalobce.

Pokud je součástí, která tvoří část patentovaného vynálezu, součástí používanou “pouze” v produktech porušujících patentová práva, pak je výroba této součásti považována za porušení patentových práv.

Shrnutí

I když nedochází k přímému porušení, mohou existovat případy, kdy se stává porušením patentových práv výjimečně, jako je rovnoměrné porušení nebo nepřímé porušení.

To, že neodpovídá všem prvkům patentovaného vynálezu, neznamená, že se rozhodně nestane porušením patentových práv.

Včetně toho je posuzování porušení patentových práv velmi obtížné, proto se prosím poraďte s zkušeným právníkem.

https://monolith.law/corporate/patent-merit-lawyer-invention[ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek