Jaký přístup byste měli zvolit při zvažování vztahu mezi generativní AI a autorskými právy?

V posledních letech se díky rozvoji generativních AI, včetně ChatGPT, stalo možným, aby AI vytvářela kreativní obsah. Očekává se, že generativní AI dramaticky zvýší produktivitu, avšak je třeba věnovat pozornost otázkám autorských práv v rámci fáze učení a využívání AI.

Obzvláště podnikatelé, kteří využívají generativní AI v obchodní sféře, by měli být obeznámeni s vztahem mezi generativní AI a autorskými právy a s riziky, která s tím souvisí.

Tento článek vysvětluje proces tvorby obsahu pomocí generativní AI a vztah mezi autorským právem a generativní AI, a hledá klíčové body pro pochopení ochrany autorských práv a rizik porušení autorských práv.

Co je generativní AI?

Generativní AI, jak už název napovídá, odkazuje na umělou inteligenci schopnou generovat obsah, jako jsou texty, obrázky, hudba a další. Generativní AI se učí z obrovského množství dat a je schopná vytvářet různé typy obsahu.

Jedním z příkladů generativní AI je ChatGPT, který dokáže generovat přirozeně znějící texty odpovídající na otázky a v krátké době si získal pozornost s více než 100 miliony aktivních uživatelů během dvou měsíců. Očekává se, že technologie generativní AI bude v budoucnu dále pokračovat ve svém vývoji a její využití v oblasti podnikání se bude rozšiřovat.

Zásady autorského práva, které je třeba znát

Autorské právo je zákon, který má za cíl chránit práva autorů a dalších subjektů vztahujících se k dílům.

Pokud někdo využije dílo jiné osoby bez svolení držitele autorských práv, může dojít k porušení autorských práv, což může vést nejen k nároku na zákaz takového jednání a náhradu škody podle občanského zákoníku, ale také k trestní odpovědnosti.

Předměty autorského práva

Podle článku 2 odstavec 1 bod 1 autorského zákona jsou předměty autorského práva (tj. díla) definovány jako výtvory, které kreativně vyjadřují myšlenky nebo city a patří do oblasti literatury, vědy, umění nebo hudby.

Článek 10 odstavec 1 téhož zákona uvádí jako příklady děl:

1. Romány, scénáře, eseje, přednášky a další literární díla
2. Hudební díla
3. Díla tance nebo pantomimy
4. Obrazy, grafiky, sochy a další výtvarná díla
5. Architektonická díla
6. Mapy nebo vědecké kresby, diagramy, modely a další grafická díla
7. Filmová díla
8. Fotografická díla
9. Díla počítačových programů

jsou uvedena jako příklady.

Autor a držitel autorských práv

Autor je osoba, která dílo vytvořila, zatímco držitel autorských práv je osoba, která vlastní autorská práva.

Autorská práva se dělí na osobnostní práva autora a majetková práva (autorská práva). Osobnostní práva autora zahrnují právo na zveřejnění, právo na uvedení jména a právo na zachování integrity díla, která jsou výsadní práva autora a nelze je převést ani dědit.

Na druhé straně, autorská práva zahrnují právo na reprodukci, právo na veřejné představení a vystoupení, právo na veřejné promítání, právo na veřejné přenosy a sdělování, právo na recitaci, právo na výstavu, právo na distribuci, právo na převod, právo na půjčování, právo na překlad a úpravu a právo na využití sekundárních děl, která mohou být částečně nebo zcela převedena.

Omezení autorských práv

Ačkoliv neoprávněné využití díla jiné osoby představuje porušení autorských práv, existují situace, kdy je možné dílo využít bez svolení držitele autorských práv, jako je například kopírování pro soukromé použití nebo citace a přepis. To znamená, že autorská práva jsou v těchto případech omezena.

Kopírování pro soukromé použití znamená reprodukci díla pro osobní potřebu nebo pro omezený okruh lidí, jako je rodina nebo blízcí přátelé. Například kopírování hudebního CD pro poslech v rodinném kruhu se nepovažuje za porušení autorských práv, i když se provádí bez svolení držitele autorských práv.

Podobně, pokud jsou splněny určité podmínky, jako je uvedení zdroje, je možné citovat nebo přepisovat dílo bez svolení držitele autorských práv, aniž by to bylo považováno za porušení autorských práv.

Vztah mezi generativní AI a autorskými právy

Generativní AI se učí z obrovského množství dat (včetně autorských děl) dostupných na internetu a na jejich základě vytváří a generuje obsah. Při používání generativní AI je proto nezbytné pochopit vztah a rizika spojená s autorskými právy.

Při zvažování vztahu mezi generativní AI a autorskými právy je třeba rozlišovat mezi dvěma fázemi: fází vývoje generativní AI a fází jejího využití.

Reference: Japonská agentura pro kulturní záležitosti | O vztahu mezi AI a autorskými právy[ja]

Přístup k autorským právům ve fázi vývoje a učení AI

Generativní AI je vyvíjena shromažďováním velkého množství dat do trénovacích datových sad, které jsou následně použity k učení AI.

Ve fázi vývoje a učení AI je podle článku 30-4 japonského zákona o autorských právech (Japanese Copyright Law) obecně povoleno používat autorská díla bez souhlasu držitele autorských práv. Výjimky platí v případech, kdy by použití překročilo nezbytnou míru nebo by neoprávněně poškodilo zájmy držitele autorských práv.

Příkladem poškození zájmů držitele autorských práv může být například kopírování děl z databází určených pro analýzu informací za účelem učení AI.

Související článek: Je crawling obrázků na internetu porušením autorského zákona? Právní problémy strojového učení vysvětleny[ja]

Přístup k autorským právům ve fázi využití generativní AI

Rozhodování o porušení autorských práv u obrazů a dalšího obsahu vytvořeného pomocí generativní AI se řídí stejnými pravidly jako u běžných autorských děl.

Užívání vytvořených obrazů a podobného obsahu pro osobní potěšení je považováno za kopírování pro soukromé použití a nepředstavuje porušení autorských práv. Nicméně, pokud by byly tyto obrazy prodávány nebo jinak komerčně využívány, mohlo by dojít k porušení autorských práv.

Ve fázi využití generativní AI se porušení autorských práv posuzuje na základě podobnosti a závislosti na původních dílech, stejně jako u běžných autorských děl.

Podobnost znamená, že vytvořený obraz nebo jiný obsah má stejný nebo podobný kreativní výraz jako existující autorské dílo. Závislost se týká otázky, zda bylo nové dílo vytvořeno na základě existujícího autorského díla. Pokud je rozhodnuto, že došlo k porušení autorských práv,

v případě porušení autorských práv může držitel autorských práv požadovat náhradu škody nebo zákaz dalšího užívání. Navíc může být uložen trest odnětí svobody až na 10 let nebo pokuta až do výše 10 milionů jenů, a v případě právnických osob může být pokuta až do výše 300 milionů jenů.

Související článek: Porušení autorských práv obrázkem ‘Odhad náhrady škody’ a vysvětlení dvou případů[ja]

Případy, kdy může obsah vytvořený pomocí generativní AI porušit autorská práva

Aby byl obsah vytvořený pomocí generativní AI považován za porušení autorských práv, musí být uznána závislost a podobnost s existujícím autorským dílem. Dosud nebyly stanoveny žádné jasné názory ani směrnice pro tento posuzovací kritérium, a proto je nutné pozorně sledovat budoucí vývoj.

K diskutovaným posuzovacím kritériím v době psaní patří:

• Zda tvůrce obsahu znal dané autorské dílo
• Zda bylo dané autorské dílo zahrnuto do dat použitých pro učení
• Zda bylo v příkazech pro generativní AI (tzv. promptech) použito dané autorské dílo nebo s ním úzce související fráze

Tyto a další faktory budou nakonec posuzovány soudy na základě jednotlivých případů.

Trendy v oblasti autorských práv a generativní AI

V současné době, podle japonského zákona o autorských právech (Japanese Copyright Law), není obvykle vyžadováno svolení držitele autorských práv, když se díla používají jako tréninková data pro vývoj AI.

Svolení držitele autorských práv je potřebné, pokud dojde k neoprávněnému poškození jeho práv, ale vzhledem k tomu, že “případy neoprávněného poškození práv” jsou v současné době poměrně omezené, říká se, že japonská regulace autorských práv v oblasti učení AI je jedna z nejliberálnějších mezi vyspělými zeměmi, a je možné, že v budoucnu dojde k posílení regulace.

Vzhledem k pokroku v technologiích AI a prohlubující se diskusi o generativní AI a autorských právech se očekává další rozvoj legislativy a akumulace soudních rozhodnutí.

Shrnutí: Konzultujte právníka ohledně generativní AI a autorských práv

Při zvažování vztahu mezi generativní AI a autorskými právy je nutné rozlišovat mezi fází vývoje generativní AI a fází jejího využití. Vztah mezi generativní AI a autorskými právy je komplexní a zahrnuje mnoho diskutabilních bodů. Dosud nebyla diskuse dostatečně prozkoumána a je třeba pečlivě sledovat budoucí vývoj.

V případě porušení autorských práv může dojít k nároku na soudní zákaz či náhradu škody podle občanského zákoníku, nebo dokonce k trestním sankcím, což může vést k poškození image společnosti. Proto se doporučuje co nejdříve konzultovat s právníkem specializujícím se na IT právo ohledně otázek generativní AI a autorských práv.

Představení opatření naší kanceláře

Advokátní kancelář Monolith je právní firma s bohatými zkušenostmi v oblasti IT, zejména internetu a práva. Obchodování s AI je spojeno s mnoha právními riziky a podpora právníků, kteří se specializují na právní problémy související s AI, je nezbytná. Naše kancelář poskytuje sofistikovanou právní podporu pro AI podnikání, včetně ChatGPT, prostřednictvím týmu právníků a inženýrů, kteří se specializují na AI. Nabízíme služby jako tvorba smluv, posouzení legality obchodních modelů, ochrana duševního vlastnictví a zajištění soukromí. Podrobnosti naleznete v následujícím článku.

Specializované oblasti advokátní kanceláře Monolith: Právní služby v oblasti AI (včetně ChatGPT)[ja]