MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

Internet

Do jaké míry je povolena podobnost ochranných známek? Kritéria podobnosti a vysvětlení případů porušení práv k ochranným známkám

Internet

Do jaké míry je povolena podobnost ochranných známek? Kritéria podobnosti a vysvětlení případů porušení práv k ochranným známkám

Když si všimnete, že se na trhu objevují výrobky s logem nebo názvem, které jsou velmi podobné vašemu produktu, můžete se ptát, jak byste měli reagovat. A co když při vývoji nového produktu objevíte výrobek jiné společnosti s podobným názvem? Tyto situace nemusí být jen běžnou konkurencí mezi společnostmi, ale mohou se stát vážným právním problémem spojeným s “porušením ochranné známky” podle japonského práva.

V tomto článku se zaměříme na “podobnost”, která je klíčová nejen při registraci ochranné známky, ale také při uplatňování práv spojených s ní. Vysvětlíme to pomocí příkladů z judikatury a konkrétních případů.

Co je právo na ochrannou známku

Právo na ochrannou známku je právo chránící “identifikační značky” používané k odlišení zboží nebo služeb od těch, které nabízejí jiné společnosti. Tyto identifikační značky mohou zahrnovat písmena, grafické symboly, znaky, barvy, zvuky a dokonce i trojrozměrné tvary. Držitel práva na ochrannou známku má právní moc zabránit ostatním v neoprávněném používání stejné nebo podobné ochranné známky.

Právo na ochrannou známku má následující charakteristiky:

Exkluzivní a výlučné právo

Držitel práva na ochrannou známku má právo na výlučné používání registrované ochranné známky. Současně má právo zabránit neoprávněnému používání jinými osobami, čímž se předchází zmatkům na trhu, které by mohly způsobit konkurenční společnosti používající podobné ochranné známky.

Ochrana hodnoty značky

Ochranná známka je symbolem obrazu značky společnosti nebo produktu. Držení práva na ochrannou známku snižuje riziko poškození hodnoty značky napodobeninami nebo neoprávněným používáním.

Například ochrana loga nebo značky známé značky jako ochranné známky umožňuje spotřebitelům snadno rozlišovat mezi originálními a padělanými výrobky.

Význam práva na ochrannou známku

Právo na ochrannou známku nejen chrání zisky podniků, ale také poskytuje spotřebitelům materiál pro správné rozhodování při nákupu na základě správných informací. Spotřebitelé mohou díky tomuto právu s důvěrou posuzovat kvalitu a původ zboží, když vidí ochrannou známku.

Kromě toho lze právo na ochrannou známku získat nejen v domácím prostředí, ale i na mezinárodní úrovni, což chrání podnikání na globálním trhu. V posledních letech je problémem stále častější porušování práv na ochranné známky přesahujících hranice, a proto je vyžadována adekvátní ochrana práva na ochrannou známku.

Právo na ochrannou známku vzniká až s registrací u Úřadu pro patenty. Pokud chcete uplatňovat právo na ochrannou známku v zahraničí, je nutné provést registraci ochranné známky i v zemi, kde chcete uplatňovat nároky v případě porušení. Nezaregistrované ochranné známky nejsou právně chráněny, takže pro společnosti s brandovou strategií je registrace ochranné známky nezbytná.

Související článek: Rizika porušení práv k duševnímu vlastnictví, jako jsou patenty, ochranné známky a autorská práva, a jak se proti nim bránit[ja]

Co znamená podobnost ochranných známek?

Co znamená podobnost ochranných známek?

Podobnost ochranných známek se týká otázky, zda jsou si ochranné známky “podobné”.

Jako příklad rozhodnutí Nejvyššího soudu o podobnosti ochranných známek můžeme uvést případ značky Iceberg (Nejvyšší soud, Šówa 39. rok (1964), číslo případu 110, rozhodnutí ze dne 27. února Šówa 43. roku (1968), sbírka rozhodnutí, svazek 22, číslo 2, strana 399).

Ohledně podobnosti ochranných známek bylo rozhodnuto následovně:

Rozhodnutí o podobnosti ochranných známek by se mělo provádět celkovým posouzením dojmu, paměti a asociací, které známka vyvolává u obchodníků na základě jejího vzhledu, konceptu a způsobu označení, a mělo by se vycházet z reálných podmínek obchodování s daným produktem.

Jinými slovy, podobnost ochranných známek by se neměla hodnotit pouze na základě jednotlivých prvků, ale měla by se posuzovat komplexně s ohledem na konkrétní obchodní prostředí a z pohledu spotřebitelů.

Nyní přejdeme k vysvětlení konkrétních kritérií pro posouzení.

Základní prvky posuzování podobnosti ochranných známek

Posuzování podobnosti ochranných známek v Japonsku se zakládá na otázce, zda existuje riziko záměny nebo omylu ohledně původu zboží nebo služeb, které ochranná známka představuje. Při tomto posuzování jsou klíčové následující tři prvky:

Podobnost vzhledu

Termín “podobnost vzhledu” se vztahuje k situaci, kdy se vzhledová forma, která tvoří ochrannou známku, podobá jiné, což znamená, že je vizuálně matoucí. Rozhodnutí o podobnosti nebo rozdílnosti vzhledu se obvykle zakládá na celkovém tvaru ochranné známky.

Avšak někdy se posuzuje podobnost vzhledu na základě extrakce zásadních a podstatných částí tvaru, které tvoří ochrannou známku.

Většina ochranných známek, u kterých je rozhodnuto o podobnosti vzhledu, je tvořena grafickými symboly, ale občas může být podobnost vzhledu určena i u textových ochranných známek.

Konkrétně se porovnává, jak moc si ochranné známky vizuálně připomínají. Porovnávají se například design loga, tvar písma, kombinace barev a další vizuální prvky.

Podobnost názvů (podobnost výslovnosti)

Podobnost názvů v kontextu japonského obchodního práva znamená, že názvy vytvořené z písmen, grafických prvků nebo symbolů tvořících ochrannou známku mohou být zvukově matoucí. Rozhodnutí o podobnosti názvů se obvykle odvíjí od celkové výslovnosti ochranné známky, ale může se také zakládat na výslovnosti její důležité části.

Často se stává, že podobnost názvů je určena u textových ochranných známek, nicméně i u grafických známek může být rozhodující podobnost ve způsobu, jakým se grafický prvek vyslovuje.

Klíčovým faktorem je míra podobnosti výslovnosti ochranné známky, když je vyslovena.

Pojmová podobnost

Pojmová podobnost označuje situaci, kdy význam nebo obsah znaku tvořícího ochrannou známku, jako jsou písmena, obrazce nebo symboly, může být matoucí. V zásadě se za pojmově podobné považují ty případy, kdy je významový obsah totožný.

Klíčovým aspektem zde je, do jaké míry se shoduje význam nebo obraz, který ochranná známka vyvolává. Například v případě, že různé jazyky vyjadřují stejný koncept, jako je “modré nebe” a “Blue Sky”, může být uznána pojmová podobnost.

Související článek: 【Reiwa 6 (2024)】Klíčové body změn v japonském zákoně o ochranných známkách a designu? Změny, které byste měli znát[ja]

Konkrétní body pro posouzení podobnosti

Posouzení podobnosti se provádí na základě potřeb spotřebitelů, tedy kupujících zboží nebo uživatelů služeb, a rozhoduje se, zda jsou si “podobné”. Kromě výše uvedených tří prvků je třeba zvážit i následující okolnosti.

Kategorie zboží

Pokud jsou zboží nebo služby, na které se vztahuje ochranná známka, totožné nebo podobné, je pravděpodobnější, že bude podobnost uznána. Například, pokud se podobné ochranné známky používají v rámci stejné kategorie potravin, je vysoká pravděpodobnost, že spotřebitelé budou zmateni, což často vede k uznání porušení práv.

Skutečnosti obchodních transakcí

Berou se v úvahu okolnosti použití ochranné známky a skutečný stav obchodních transakcí. Například, zda spotřebitelé věnují zvláštní pozornost názvu zboží nebo produktu při rozhodování o koupi, může zpřísnit kritéria pro posouzení podobnosti v závislosti na formě transakce.

Kritéria posuzování Úřadu pro patenty a ochranné známky

Kritéria posuzování Úřadu pro patenty a ochranné známky

Úřad pro patenty a ochranné známky v Japonsku stanovuje kritéria pro posuzování podobnosti ochranných známek na základě článku 4 odstavce 1 bodu 11 zákona o ochranných známkách následovně:

  • Pokud se kterýkoliv z prvků vzhledu, označení nebo konceptu podobá, může být ochranná známka považována za podobnou.
  • Však pokud se kterýkoliv z těchto tří prvků výrazně liší, nebo je na základě skutečného obchodního styku rozhodnuto, že neexistuje riziko záměny, může být ochranná známka považována za nepodobnou.

Dále Úřad pro patenty a ochranné známky v Japonsku zohledňuje podobnost s nezaregistrovanými ochrannými známkami na základě článku 4 odstavce 1 bodu 10 zákona o ochranných známkách.

“Pokud je ochranná známka podobná nezaregistrované ochranné známce, která je široce rozpoznávána mezi spotřebiteli, může být považována za podobnou, i když se vzhled a označení liší, pokud existuje spojitost v konceptu.”

Při posuzování praxe je často ochranná známka považována za podobnou, pokud se označení podobá, ale pokud existují výrazné rozdíly ve vzhledu a konceptu, může být považována za nepodobnou.

Reference: Úřad pro patenty a ochranné známky ‘Kritéria posuzování ochranných známek'[ja]

Případy uznání podobnosti obchodních značek podle japonského práva

Dosud jsme vysvětlovali prvky, které se posuzují při rozhodování o podobnosti. Jaké případy tedy byly uznány za podobné? Zde představíme několik soudních rozhodnutí, kde byla podobnost uznána.

Případ 1: Případ, kde byly názvy produktů považovány za podobné

V případu nápoje Kōju (rozhodnutí Japonského odvolacího soudu pro duševní vlastnictví ze dne 14. dubna 2009 (Heisei 21) (případ č. 10150 z roku Heisei 20)) bylo sporné, zda jsou obchodní značky žalobce “Kōju” a obchodní značka “Kōju” používaná žalovaným podobné ve výslovnosti nebo konceptu. Obě značky, ačkoliv se liší v kanji zápisu, mají velmi podobnou výslovnost a byly prodávány jako zdravotní nápoje.

Soud pro duševní vlastnictví rozhodl, že je vysoká pravděpodobnost, že spotřebitelé budou při nákupu produktů zaměňovat výslovnost nebo význam obchodních značek. Konkrétně “Kōju” a “Kōju” jsou obě čteny jako “kōju” a obě mají koncepty spojené se zdravím a dlouhověkostí, což vedlo k uznání podobnosti ve výslovnosti a konceptu.

Případ 2: Případ, kde byly názvy značek považovány za podobné

Případ 2: Případ, kde byly názvy značek považovány za podobné

V případu Laurel (rozhodnutí Tokijského odvolacího soudu ze dne 4. září 1974 (Showa 49) (případ č. 51 z roku Showa 48)) bylo sporné, zda obchodní značka “Laurel” používaná žalobcem a obchodní značka “Lorrel” používaná žalovaným způsobují záměnu mezi spotřebiteli. V tomto případě byla zvláště diskutována podobnost konceptů.

Tokijský odvolací soud poukázal na to, že “Laurel” a “Lorrel” oba evokují “vavřínový strom”. Bylo také rozhodnuto, že existuje podobnost ve vnějším vzhledu a výslovnosti, což vedlo k uznání podobnosti obchodních značek.

Případ 3: Případ, kde byly podobné grafické znaky loga produktu

V případu leštícího prostředku na automobily SurLuster (rozhodnutí Tokijského odvolacího soudu ze dne 7. března 2000 (Heisei 12) (případ č. 210 z roku Heisei 10)) bylo sporné, zda je grafická obchodní značka používaná na balení leštícího prostředku na automobily, kterou žalobce registroval, podobná vizuálně podobné obchodní značce používané žalovaným. V tomto případě byla vizuální volba produktu spotřebitelem důležitým faktorem rozhodnutí.

Soud uvedl, že obchodní značky jsou si ve vnějším vzhledu velmi podobné a zvláště vizuální prvky mají velký vliv na výběr spotřebitele, což zvyšuje pravděpodobnost záměny původu produktu, a proto byla uznána podobnost ve vnějším vzhledu.

Případ 4: Případ, kde byla i přes změnu pořadí písmen uznána konceptuální podobnost

V případu Fugu no ko (rozhodnutí o zrušení rozhodnutí Úřadu pro patenty ze dne 12. června 1986 (Showa 61) (případ č. 7 z roku Showa 60)) bylo sporné, zda jsou obchodní značky “Fugu no ko” a “Ko fugu” podobné v konceptu nebo výslovnosti. V tomto případě byla diskutována povědomost o regionálním specialitě a image, která byla do obchodní značky vložena.

Soud rozhodl, že ačkoliv se obě značky liší ve vnějším vzhledu kvůli různému pořadí písmen, obě evokují produkt související s “fugu” (rybou fugu), což znamená, že mají společný koncept, a navíc je výslovnost obou značek velmi podobná. Proto byla uznána podobnost v konceptu a výslovnosti.

Konkrétní příklady, kdy jsou obchodní značky považovány za podobné podle japonského práva

Dosud jsme představili kritéria a faktory, na základě kterých jsou obchodní značky považovány za podobné podle judikatury. Nyní se podíváme na konkrétní případy, kdy je pravděpodobnost, že obchodní značky budou považovány za podobné, vysoká.

V případě zkrácené formy

  • Příklad: “モノリス” (Monorisu) a “Mリス” (M risu).
  • Rozhodnutí: Vzhledem k podobnosti výslovnosti a koncepce je vysoká pravděpodobnost, že bude uznána podobnost koncepcí.

Rozdíl mezi katakanou a latinkou

  • Příklad: Pokud byla obchodní značka zaregistrována v katakaně jako “モノリス” (Monorisu), zatímco konkurence používá “Monolith”.
  • Rozhodnutí: Často je uznána podobnost výslovnosti i koncepce.

Rozdíl mezi textem a logem

  • Příklad: Pokud byla obchodní značka zaregistrována jako text “モノリス” (Monorisu), zatímco konkurence používá logo s nápisem “モノリス” (Monorisu).
  • Rozhodnutí: Existuje možnost, že bude uznána podobnost vzhledu.

Pokud se liší pouze jedním znakem

  • Příklad: “モノリス” (Monorisu) byla zaregistrována jako obchodní značka, zatímco konkurence používá “ホノリス” (Honorisu) nebo “モノリズ” (Monorizu).
  • Rozhodnutí: I když se výslovnost neliší úplně, ale pouze o jeden zvuk, zejména pokud se jedná o “poslední zvuk” nebo “jeden zvuk v dlouhém výrazu”, který se snadno ztratí, je pravděpodobné, že bude uznána podobnost výslovnosti.

Pokud obsahuje slovo bez významu

  • Příklad: “モノリス” (Monorisu) byla zaregistrována jako obchodní značka, zatímco konkurence používá “モノリスA” (Monorisu A) nebo “モノリス法律記事” (Monorisu hōritsu kiji).
  • Rozhodnutí: I když se celková obchodní značka liší, pokud “odlišná část” nemá rozlišovací schopnost (charakteristiku), tato část je při posuzování podobnosti ignorována. Přítomnost nebo absence rozlišovací schopnosti je posuzována ve vztahu k produktům nebo službám, pro které je obchodní značka používána (určené produkty nebo služby). Proto v příkladech uvedených výše “hōritsu kiji” (právní články) nebo “A” nemají rozlišovací schopnost, takže se v podstatě jedná o srovnání obchodních značek “モノリス” (Monorisu) a “モノリス” (Monorisu), a je vysoká pravděpodobnost, že bude uznána podobnost.

Výše uvedené jsou pouze příklady, ale obecný pocit a posuzování podobnosti obchodních značek se mohou lišit, takže pokud si myslíte, že “pokud se toto liší, pak podobnost neexistuje”, můžete se snadno dopustit porušení obchodních značek, proto je třeba být opatrný.

Související článek: Učíme se z příkladů: Kritéria a sankce za porušení obchodních značek (vězení a pokuty) v Japonsku[ja]

Opatření, která by firmy měly přijmout k vyhnutí se sporům

Opatření, která by firmy měly přijmout k vyhnutí se sporům

V případě, že se objeví podezření na porušení ochranné známky nebo existují právní obavy ohledně ochranné známky, je od firem vyžadováno, aby rychle přistoupily k následujícím krokům.

  1. Konzultace s odborníkem: Poradit se s právníkem specializujícím se na duševní vlastnictví.
  2. Sběr důkazů: Zaznamenat skutečné používání ochranné známky, o které se předpokládá, že bylo porušeno.
  3. Předběžná registrace a monitoring: Provést registraci ochranné známky co nejdříve a kontinuálně sledovat trh, aby bylo možné problémy odhalit v rané fázi.

Kromě toho, pokud existují pochybnosti o podobnosti s konkurenčními společnostmi, je důležité zahájit vyjednávání co nejdříve a usilovat o vyhnutí se dlouhodobým soudním sporům.

Shrnutí: V případě porušení ochranné známky se poraďte s advokátem

Kritéria pro posouzení podobnosti ochranných známek se opírají o tři hlavní faktory: vzhled, označení a koncept. Pro podniky je důležité zohlednit judikaturu a standardy Japonského patentového úřadu (特許庁) a přijmout vhodná opatření. Využijte tento článek jako vodítko pro registraci ochranných známek a strategie pro minimalizaci rizika porušení ochranných známek.

Ochranná známka může být silným nástrojem pro podnik, ale její porušení může představovat velké riziko. Pokud existuje podezření, že vaše společnost porušuje ochrannou známku nebo je sama obětí porušení, měli byste se co nejdříve obrátit na zkušeného advokáta.

Představení opatření naší kanceláře

Právní kancelář Monolith je firma specializující se na IT, zejména na internet a právo. V posledních letech se stále více pozornosti věnuje právům jako jsou designová a obchodní značka. Naše kancelář poskytuje řešení v oblasti duševního vlastnictví. Podrobnosti naleznete v následujícím článku.

Oblasti práce Právní kanceláře Monolith: IT a právní služby duševního vlastnictví pro různé podniky[ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek