Jak je autorské právo chráněno v zahraničí? Vysvětlení dvou mezinárodních smluv

I když máte znalosti o autorských právech v Japonsku, způsob, jakým se na autorská práva dívá v zahraničí, se může výrazně lišit. Protože „Zákon o autorských právech“ se liší od země k zemi, je důležité, když chcete využívat díla v zahraničí, porozumět a dodržovat „Zákon o autorských právech“ této země.

V tomto článku vysvětlíme základy přístupu k autorským právům v zahraničí a představíme dvě smlouvy. Před využitím děl v zahraničí se, prosím, s těmito informacemi seznamte.

Co je autorské právo

Autorské právo je právo udělené autorovi díla, které chrání jeho zájmy před neoprávněným kopírováním a využíváním díla, včetně rizika neoprávněného sekundárního využití na internetu a v různých médiích.

Autor má možnost odmítnout použití svého díla jinými osobami nebo mu naopak může povolit jeho využití za úplatu (nebo bezplatně). Je také možné povolit využití díla za určitých podmínek.

Podle článku 2 odstavce 1 bodu 1 japonského zákona o autorském právu se za autorské dílo považuje “tvůrčí vyjádření myšlenek nebo emocí”, což konkrétně zahrnuje literaturu, vědu, umění a hudbu. Příklady zahrnují články, hudbu, romány, filmy, fotografie, obrazy, anime, hry a další.

Zdroj: Japonská agentura pro kulturní záležitosti | “Autorské dílo – Článek 2 (Definice)”[ja]

Jako východisko je autorské právo automaticky uděleno v okamžiku vytvoření díla, aniž by bylo nutné registrace u jakékoli instituce.

V éře internetu se autorské právo stalo ještě více relevantním a jeho ochrana je stále důležitější. Při vysílání informací vlastní společností existuje také riziko porušení autorských práv jiných osob prostřednictvím neoprávněného přepublikování nebo sekundárního využití, což zdůrazňuje nezbytnost porozumění autorskému právu.

Přístup k autorským právům v zahraničí

Mnoho lidí se zajímá o to, jak jsou díla zveřejněná v Japonsku chráněna autorskými právy v zahraničí. V tomto článku podrobně vysvětlíme přístup k autorským právům, zejména v zahraničí.

Autorská práva neznají hranice

Autorská práva na díla v Japonsku automaticky platí i v zahraničí. Důvodem je, že autorská práva neznají hranice.

Existují dvě hlavní mezinárodní smlouvy chránící autorská práva na celém světě: Bernský dohovor a Všeobecná dohoda o autorských právech.

Japonsko je členem obou těchto smluv, přičemž Bernský dohovor má 168 členských zemí a Všeobecná dohoda o autorských právech má 100 členských zemí. Existence těchto smluv zajišťuje ochranu autorských práv v rámci jednotlivých zemí.

Naopak, v zemích, které nejsou členy těchto smluv, nemusí být autorská práva chráněna stejně jako v Japonsku. Například v Íránu nebo Etiopii, které nejsou členy těchto smluv, může být ochrana autorských práv z Japonska zcela neúčinná.

Kromě těchto smluv o autorských právech existuje také mezinárodní dohoda známá jako TRIPS, která se týká ochrany práv duševního vlastnictví v oblasti obchodu. Země, které jsou členy této dohody, mohou rovněž poskytovat ochranu autorských práv.

Upřednostňuje se kratší doba ochrany

V Japonsku je doba ochrany autorských práv stanovena na „70 let po smrti autora“, avšak v zahraničí existují země, které mají stanovenou odlišnou dobu ochrany.

Například země Evropské unie (EU), Spojené státy americké, Austrálie a další mají stejnou dobu ochrany 70 let po smrti jako Japonsko, zatímco ve Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Pákistánu a dalších zemích Středního východu, stejně jako na Tchaj-wanu a v Egyptě, je tato doba kratší, a to 50 let po smrti, a v Mexiku je doba ochrany nejdelší, a to 100 let po smrti.

Ačkoli autorská práva neznají hranice, doba, po kterou jsou chráněna, se v jednotlivých zemích liší.

Na druhou stranu, v rámci jednotlivých smluv jsou stanoveny minimální doby ochrany. Minimální doby ochrany autorských práv stanovené jednotlivými smlouvami jsou následující:

V rámci Bernské úmluvy je stanovena minimální doba ochrany 50 let po smrti autora.

Univerzální autorskoprávní úmluva stanovuje, že doba ochrany autorských práv činí 25 let od smrti autora, což je pouze minimální doba ochrany. Země mohou stanovit delší dobu ochrany. Smlouvy stanovují, že zásadně musí být zahraničním dílům poskytnuta stejná ochrana jako dílům domácím.

V případě zahraničních děl, i když je v domovské zemi stanovena doba ochrany 25 let po smrti, v Japonsku je nutné chránit autorská práva těchto děl po dobu 70 let po smrti autora.

Podobně, pokud by byla v jiné zemi stanovena doba ochrany autorských práv 25 let po smrti, v této zemi by se uplatňovala ochrana autorských práv po dobu 25 let.

Například, v Japonsku jsou díla Egypťanů chráněna japonským zákonem o autorských právech, zatímco v Egyptě jsou japonská díla chráněna egyptským zákonem o autorských právech.

To znamená, že v některých zemích může být doba ochrany autorských práv kratší, proto je důležité být opatrný při publikování děl v zahraničí.

Standardy „díla“ se liší podle země

Je nutné věnovat pozornost zacházení se díly a standardům v zahraničí. I když je dílo v Japonsku chráněno jako autorské právo, neznamená to, že bude stejně chráněno i v zahraničí. I když je země členem některého z výše uvedených smluv, definice díla se v každé zemi liší.

Bernská úmluva přijímá princip „formální nezávislosti“, který říká, že „pro využívání a uplatňování autorských práv a práv souvisejících s autorským právem není nutný žádný formální postup, jako je registrace, doručení díla nebo označení autorských práv“. V Japonsku a mnoha dalších zemích platí autorské zákony na základě tohoto principu.

Však v minulosti v USA tento princip neplatil a existovala doba, kdy byla autorská práva uznána pouze v případě, že byl zobrazen symbol „©“ (copyright).

To bylo proto, že až do nedávné doby USA uplatňovaly systém, podle kterého „autorská práva byla uznána pouze po registraci u vládních institucí“ (formální systém), a teprve v roce Heisei prvním (1989) USA uzavřely Bernskou úmluvu a přijaly systém formální nezávislosti.

Zdroj: Japonská agentura pro kulturní záležitosti | Ochrana zahraničních děl[ja]

Členství v Bernské úmluvě a Světové autorskoprávní úmluvě, stejně jako ustanovení, která dílo uznávají jako takové, se liší od země k zemi, takže je dobré se předem informovat o autorských právech v cílové zemi.

Dvě mezinárodní smlouvy o autorských právech

Fungováním několika mezinárodních smluv je podporována rozumná a konzistentní ochrana autorských děl v jednotlivých zemích. Smlouvy stanovují minimální standardy ochrany, a tím, že se členské státy zavazují je dodržovat ve svých jurisdikcích, jsou autorská práva chráněna přes hranice.

Zde jsou vysvětleny dvě reprezentativní smlouvy.

Bernská úmluva

Bernská úmluva (Berne Convention) je jednou z nejstarších a nejdůležitějších mezinárodních smluv o ochraně autorských práv.

Byla přijata v roce 1886 ve Švýcarsku, v Bernu, a stanovuje mezinárodní pravidla týkající se autorských práv s Evropou v centru pozornosti. Od té doby byla několikrát revidována a dnes je ratifikována přibližně 180 zeměmi. Japonsko se k této úmluvě připojilo v roce 1899 a Spojené státy americké konečně v roce 1989.

Charakteristickými rysy Bernské úmluvy jsou “princip národního zacházení” a “formální nezávislost”.

Princip národního zacházení

Bernská úmluva zdůrazňuje, že i cizím autorům nebo dílům se musí poskytnout stejná práva a ochrana jako dílům vytvořeným domácími občany.

Formální nezávislost

Bernská úmluva stanoví princip, že autorská práva nevyžadují žádné specifické postupy nebo požadavky pro svůj vznik. Autorská práva vznikají automaticky a dílo má autorská práva již od okamžiku svého vzniku.

Smlouva o autorském právu

Smlouva o autorském právu byla vytvořena v roce 1952 v Ženevě ve Švýcarsku a vstoupila v platnost v roce 1955. Jelikož byla zahájena pod záštitou UNESCO, je také známá jako UNESCO smlouva. Japonsko tuto smlouvu podepsalo v roce 1977.

V době založení Bernské úmluvy již měly Spojené státy americké a některé země Střední a Jižní Ameriky vlastní smlouvy o ochraně autorských práv, které přijaly “formální závislost” (pro vznik autorských práv je nutná registrace) na rozdíl od “formální nezávislosti” stanovené Bernskou úmluvou. Tato smlouva proto sloužila jako most mezi členskými státy Bernské úmluvy.

Díky tomu, pokud je dílo chráněno Smlouvou o autorském právu, může být chráněno i v zemích, které upřednostňují formální závislost, jednoduše tím, že se uvede jméno autora, rok vydání a symbol ©, aniž by bylo nutné registrace.

Podpora ochrany autorských práv v zahraničí

Nakonec bychom vám chtěli představit projekt Agentury pro kulturní záležitosti, který se zaměřuje na podporu ochrany autorských práv v zahraničí.

Zavedení systému autorských práv

Agentura pro kulturní záležitosti se věnuje zavedení a podpoře systému autorských práv v asijsko-pacifickém regionu (projekt na podporu rozšíření systému autorských práv v asijské oblasti).

Konkrétní aktivity zahrnují:

• Pořádání seminářů o systému autorských práv v dané zemi
• Pořádání mezinárodních konferencí o autorských právech
• Realizace studijních pobytů v Japonsku pro podporu rozvoje systému

Agentura se také aktivně angažuje ve vytváření mezinárodních pravidel a řešení mezinárodních problémů týkajících se autorských práv, například účastí na jednáních o ekonomických partnerstvích nebo diskusích týkajících se WIPO Broadcasting Treaty, a to vše s cílem chránit domácí autorská díla.

Reference: Agentura pro kulturní záležitosti | Podpora ochrany autorských práv v zahraničí[ja]

Podpora posílení výkonu práv

Agentura pro kulturní záležitosti žádá prostřednictvím mezinárodních vlád o posílení opatření proti porušování autorských práv a pravidelně provádí mezivládní konzultace, zejména s těmi zeměmi, kde dochází k častému porušování práv na vlastním obsahu, aby zajistila správnou aplikaci zákonů.

Agentura také podporuje rozvoj prostředí tím, že organizuje školicí semináře pro pracovníky dozorových orgánů, vytváří příručky pro boj proti porušování autorských práv v zahraničí a zřizuje kontaktní místa pro konzultace.

Podrobnosti naleznete v odkazu „Přehled příruček pro boj proti porušování autorských práv (pirátské verze)“.

V něm jsou zahrnuty metody boje proti porušování autorských práv v různých zemích a zprávy o provádění autorských práv.

Reference: Porušování autorských práv (pirátské verze) | Přehled příruček[ja]

Shrnutí: Problémy s autorskými právy přesahující hranice zemí řešte s odborníky

Je skutečností, že přístupy k autorským právům se liší země od země. Je nutné se předem podrobně seznámit s autorskými právy v cílové zemi, včetně situace ohledně přistoupení k různým smlouvám a pravidel v jednotlivých zemích. Navíc je třeba počítat s tím, že cílová země může být více než jedna, což může zkomplikovat zpracování.

Ve věci nakládání s autorskými právy v zahraničí doporučujeme konzultaci se specialisty.

Představení opatření naší kanceláře

Právnická kancelář Monolith má bohaté zkušenosti v oblasti IT, zejména internetu, a práva. V posledních letech se globální podnikání neustále rozšiřuje a potřeba právního přezkumu odborníky stále roste. Naše kancelář poskytuje řešení v oblasti mezinárodního práva.

Specializace právnické kanceláře Monolith: Mezinárodní právo a zahraniční podnikání[ja]