MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

General Corporate

Je vydělávání peněz v e-sportech považováno za vedlejší zaměstnání? Vysvětlení včetně klasifikace příjmů

General Corporate

Je vydělávání peněz v e-sportech považováno za vedlejší zaměstnání? Vysvětlení včetně klasifikace příjmů

eSporty jsou chápány jako sportovní soutěže prováděné pomocí počítačových her nebo videoher. eSportový průmysl je v posledních letech na vzestupu a koná se mnoho turnajů s cenami. Někteří profesionální hráči dokonce vydělávají na živobytí prostřednictvím cen z her.

Pokud tedy vyděláváte peníze na eSportech, budou tyto příjmy považovány za vedlejší činnost a budou zakázány podle pracovních předpisů a podobných pravidel? V tomto článku se pokusíme vysvětlit tuto otázku pro ty, kteří se s ní potýkají.

Co jsou e-sporty

E-sporty jsou, jednoduše řečeno, vnímány jako sportovní soutěže ve videohrách. V únoru 2018 byla založena Japonská e-sportová unie (JeSU) a byl vytvořen systém “JeSU profesionální licence”, který podporuje rozvoj e-sportů.

Jedním z důvodů pro vytvoření systému “JeSU profesionální licence” byla obava, že by mohly být peněžní ceny na e-sportových turnajích podléhat regulaci podle japonského zákona o zobrazení cen.

Pokud jsou peněžní ceny poskytovány jako “odměna za účast na turnaji”, neboli “odměna za práci”, nejsou podléhat regulaci podle zákona o zobrazení cen.

Systém “JeSU profesionální licence” byl tedy vytvořen jako kritérium pro rozhodování, kdy jsou peněžní ceny na e-sportových turnajích uznány jako “odměna za práci”.

Díky tomuto systému se snížilo riziko, že by turnaje s peněžními cenami mohly porušovat zákon o zobrazení cen, což usnadnilo jejich pořádání.

Kromě toho se koná mnoho domácích i mezinárodních turnajů a očekává se, že počet lidí zapojených do e-sportů bude v budoucnu stále růst.

Reference: Licence|Oficiální stránka Japonské e-sportové unie[ja]

Je získání cen v e-sportovních turnajích považováno za vedlejší zaměstnání?

Je získání cen v e-sportovních turnajích považováno za vedlejší zaměstnání?

Pokud získáváte ceny v e-sportovních turnajích, může to být považováno za vedlejší zaměstnání. Situace lidí, kteří získávají ceny v e-sportech, se však velmi liší.

Je třeba posoudit, zda daná situace odpovídá definici vedlejšího zaměstnání, ale v první řadě je třeba poznamenat, že neexistuje jasná definice “vedlejšího zaměstnání”.

Podrobnosti budou popsány níže, ale pro zaměstnance není vedlejší zaměstnání zakázáno zákonem. Problémy vznikají, pokud je vedlejší zaměstnání zakázáno pracovním řádem společnosti, ve které pracují.

Co je považováno za vedlejší zaměstnání se liší v závislosti na situaci, ale zdá se, že jedním z kritérií pro posouzení je klasifikace příjmů.

Na ceny získané v e-sportovních turnajích se vztahuje daň a je třeba podat daňové přiznání. Při tomto procesu je důležité zjistit, zda je klasifikace příjmů “jednorázový příjem” nebo “podnikatelský příjem”. To je jedno z kritérií pro posouzení, zda se jedná o vedlejší zaměstnání.

Pokud jste přiznali cenu jako jednorázový příjem

Pokud hrajete online hry jako koníček, ne s cílem zisku, a náhodou získáte cenu na turnaji, který se koná o víkendu, je pravděpodobné, že to bude považováno za jednorázový příjem. Pokud je cena z turnaje vyšší než 20 000 korun ročně, stává se předmětem daňového přiznání.

Pokud jste přiznali cenu jako jednorázový příjem, je pravděpodobné, že to bude považováno za koníček, nikoli za vedlejší zaměstnání.

Pokud jste přiznali cenu jako podnikatelský příjem

Pokud pravidelně získáváte ceny na turnajích nebo máte profesionální licenci, je pravděpodobné, že to bude považováno za podnikatelský příjem. Pokud vyděláte více než 48 000 korun ročně na cenách z turnajů, budete muset podat daňové přiznání.

Pokud zaměstnanec pravidelně vydělává ceny nebo získává ceny jako profesionální hráč, je pravděpodobné, že to bude považováno za vedlejší zaměstnání, i když to záleží na počtu případů.

Účinnost ustanovení o zákazu vedlejší činnosti v pracovním řádu

Existuje vůbec právní základ pro ustanovení pracovního řádu, které zakazuje vedlejší činnost?

Ve skutečnosti, v právních předpisech týkajících se práce, jako je pracovní právo nebo občanské právo, neexistuje ustanovení zakazující vedlejší činnost. Nicméně, může být zakázáno nebo omezeno v “pracovním řádu” společnosti.

V případě státních zaměstnanců je to zakázáno “zákonem”.

Účinnost ustanovení o zákazu vedlejší činnosti v pracovním řádu

Kritéria, zda e-sporty spadají pod vedlejší činnost zakázanou pracovním řádem společnosti

Podle soudní praxe je základním právem pracovníka, jak tráví svůj čas mimo pracovní dobu, a omezení tohoto práva ze strany společnosti je považováno za nepřípustné.

Co se týče univerzálního zákazu vedlejší činnosti, i v případě Ogawa Construction (rozsudek tokijského okresního soudu ze dne 19. listopadu 1982 (Showa 57) (soubor pracovních a občanských případů, svazek 33, číslo 6, strana 1028)) bylo uvedeno, že “čas mimo pracovní dobu je základně svobodou pracovníka, a proto je zákaz vedlejší činnosti v pracovním řádu, s výjimkou zvláštních případů, nerozumný”.

Jaké situace jsou považovány za porušení pracovního řádu? Podle soudní praxe byly následující situace uznány jako porušení pracovního řádu:

  • Když vedlejší činnost zjevně narušuje hlavní činnost (například když je čas věnovaný vedlejší činnosti dlouhý a trvá až do pozdních nočních hodin)
  • Když dojde k úniku obchodních tajemství a porušení povinnosti mlčenlivosti (například když se vedlejší činnost provádí v konkurenční společnosti)
  • Když je poškozena pověst společnosti nebo je narušen vztah důvěry (například když se vedlejší činnost provádí v souvislosti s antisociálními silami)
  • Když konkurence způsobuje škodu společnosti (například když se vedlejší činnost provádí ve stejném oboru jako hlavní činnost)

Proto, i když jste získali peněžní cenu v e-sportech, pokud se nevztahuje na výše uvedené, je pravděpodobnost, že budete podrobeni disciplinárním sankcím na základě ustanovení o zákazu vedlejší činnosti, nízká.

Kritéria, zda e-sporty spadají pod vedlejší činnost státních zaměstnanců

Jak bylo uvedeno výše, vedlejší činnost státních zaměstnanců je zakázána “zákonem”. To proto, že se od státních zaměstnanců jako služebníků veřejnosti vyžaduje nestrannost a neutralita ve výkonu jejich povinností. Pro státní zaměstnance platí, že podle zákona o státních zaměstnancích,

Zaměstnanci nesmí zastávat funkci ředitele, poradce nebo člena dozorčí rady společnosti nebo jiné organizace, jejímž cílem je provozovat obchod, průmysl nebo finanční podnikání nebo jiné soukromé podnikání (dále jen “podnikání za účelem zisku”), ani provozovat podnikání za účelem zisku.

Zákon o státních zaměstnancích, článek 103, odstavec 1

Zaměstnanci, kteří získávají odměnu, musí získat povolení od předsedy vlády a vedoucího příslušného úřadu, pokud zastávají funkci ředitele, poradce nebo člena dozorčí rady organizace, která se zabývá jiným podnikáním než podnikáním za účelem zisku, nebo se zabývají jiným podnikáním nebo vykonávají jiné úkoly.

Zákon o státních zaměstnancích, článek 104

Je stanoveno, že vedlejší činnost je povolena pouze s povolením.

Co se týče místních státních zaměstnanců,

Zaměstnanci nesmí, bez povolení jmenovací autority, zastávat funkci ředitele nebo jiného postavení stanoveného v pravidlech personální komise (v případě místních veřejných subjektů, které nemají personální komisi, v pravidlech místního veřejného subjektu) společnosti nebo jiné organizace, jejímž cílem je provozovat obchod, průmysl nebo finanční podnikání nebo jiné soukromé podnikání (dále jen “podnikání za účelem zisku”), ani provozovat podnikání za účelem zisku, ani získávat odměnu za jakoukoli činnost nebo úkol. Nicméně, toto se nevztahuje na zaměstnance na částečný úvazek (s výjimkou zaměstnanců, kteří zastávají krátkodobé pracovní pozice a zaměstnanců uvedených v článku 22-2, odstavec 1, bod 2).

Zákon o místních státních zaměstnancích, článek 38, odstavec 1

Je stanoveno, že omezení na vedlejší činnost pro státní zaměstnance jsou přísnější než pro zaměstnance soukromých společností.

Spadají tedy e-sporty pod vedlejší činnost?

Opakuji, zda získání peněžní ceny v e-sportovém turnaji spadá pod vedlejší činnost, není jasným kritériem.

Musíme posuzovat celkově, například výši ceny, zda je cena přijímána opakovaně a trvale, a kategorii příjmu z ceny (jednorázový příjem nebo příjem z podnikání).

Obecně platí, že pokud nemáte profesionální licenci a jen jednou jste obdrželi cenu, pravděpodobně to nebude považováno za vedlejší činnost.

Protože dosud neexistuje žádný precedens týkající se toho, zda činnost e-sportového hráče spadá pod vedlejší činnost, je třeba sledovat, jaké rozhodnutí budou soudy v budoucnu vydávat.

Příjem z výher v e-sportech jako odměna za práci

Jak jsme již uvedli, pokud hráč s profesionální licencí získá v turnaji peněžní cenu, tato cena je považována za “odměnu za práci”.

Jedním z cílů systému profesionální licence uznávané JeSU (Japonská eSportová Unie) je jasně definovat, že hráči e-sportů jsou profesionálové. Hráči, kteří vlastní profesionální licenci uznávanou JeSU, jsou tedy považováni za profesionály v oblasti e-sportů.

Proto, pokud vlastníte profesionální licenci uznávanou JeSU, peněžní cena získaná na turnaji v e-sportech je považována za příjem z podnikání.

Případ získání ceny v e-sportu v zahraničí

Případ získání ceny v e-sportu v zahraničí

V posledních letech se čím dál častěji konají turnaje v e-sportu v zahraničí. V tomto článku vysvětlíme, jak funguje daňový systém, pokud získáte cenu na zahraničním turnaji.

Je snadné pochopit, že pokud získáte cenu na turnaji v e-sportu v Japonsku, budete v Japonsku zdaněni. Ale co se stane, pokud získáte cenu na zahraničním turnaji?

Podle článku 5 odstavce 1 zákona o dani z příjmu (japonský zákon o dani z příjmu) jsou obyvatelé Japonska povinni platit daň z příjmu bez ohledu na to, zda příjem vznikl v Japonsku nebo v zahraničí.

Avšak pokud získáte cenu na zahraničním turnaji v e-sportu, může se stát, že budete zdaněni také v zemi, kde jste cenu získali, podle právních předpisů této země. To se nazývá dvojí zdanění.

V tomto případě je v článku 95 zákona o dani z příjmu (japonský zákon o dani z příjmu) stanoven systém nazývaný “odpočet zahraniční daně”.

Tento systém umožňuje, pokud jste v průběhu roku zaplatili daň odpovídající dani z příjmu podle zahraničních právních předpisů, odečíst částku daně zaplacené v zahraničí od částky daně z příjmu v Japonsku za tento rok do určité výše.

Shrnutí: Otázky týkající se cen v e-sportech? Obraťte se na právníka

Pokud získáváte ceny na turnajích v e-sportech, bude se posuzovat, zda se jedná o vedlejší činnost na základě výše získaných cen a kategorie příjmů pro daňové přiznání.

Doporučujeme konzultovat s právníkem předem, pokud máte možnost získat ceny na turnajích v e-sportech mimo svou hlavní práci, abyste se ujistili, že to nebude problém jako vedlejší činnost.

Související článek: Rozšiřující se ‘e-sportové pozice’: Na co si dát pozor při uzavírání pracovní smlouvy?[ja]

Související článek: Klíčové body smlouvy o příslušnosti profesionálního hráče v e-sportech[ja]

Představení opatření naší kanceláře

Právní kancelář Monolis je odborníkem na IT, zejména na internet a právo. Naše kancelář se zabývá tvorbou a revizí smluv pro různé případy, od společností kótovaných na Tokijské burze až po startupy. Pokud máte potíže se smlouvami, prosím, podívejte se na následující článek.

https://monolith.law/contractcreation[ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek