MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

IT

Jaké jsou daňové strategie pro kryptoměny (virtuální měny)? Vysvětlení načasování zdanění a bodů, na které si dát pozor

IT

Jaké jsou daňové strategie pro kryptoměny (virtuální měny)? Vysvětlení načasování zdanění a bodů, na které si dát pozor

Objem obchodování s kryptoměnami (virtuálními měnami) v posledních letech rychle roste, avšak na druhé straně je daňová legislativa týkající se kryptoměn často upravována a její obsah je složitý. Například v rámci daňových reforem pro fiskální rok 2023 (Reiwa 5) došlo k úpravám hodnocení kryptoměn v držení právnických osob na konci účetního období. Právnické osoby obchodující s kryptoměnami musí tyto daňové změny rychle zaznamenat a přizpůsobit se jim.

V tomto článku vysvětlíme aspekty daňového zatížení kryptoměn, včetně načasování daně, rozdílů mezi korporátní daní a daní z příjmu, možností daňových úlev a na co si dát pozor při jejich využívání.

Jak funguje zdanění kryptoměn (virtuálních měn)?

Jak funguje zdanění kryptoměn (virtuálních měn)?

Jakým způsobem jsou kryptoměny (virtuální měny) zdaňovány? V tomto článku vysvětlíme mechanismus zdanění kryptoměn v různých situacích.

Související článek: Co jsou to kryptoměny (virtuální měny)? Vysvětlení právní definice a rozdílů oproti elektronickým penězům[ja]

Prodej kryptoměn (virtuálních měn)

Nejprve se podívejme, jak se zpracovává zisk vzniklý prodejem kryptoměny (virtuální měny).

Například, pokud jste zakoupili 1 bitcoin za 1 milion jenů a později jej prodali za 1,5 milionu jenů, zisk se vypočítá jako (prodejní cena – náklady na pořízení), což znamená, že 1,5 milionu jenů – 1 milion jenů = 500 tisíc jenů bude vaším ziskem. Na tento zisk se poté vztahuje daň z příjmu, která je podle zákona o dani z příjmu (Japanese Income Tax Law, článek 35) zpravidla zpracovávána jako “ostatní příjmy”.

Reference: Národní daňový úřad|O daňovém zacházení s kryptoměnami a o výkazech (prosinec Reiwa 4 (2022))[ja]

Tyto ostatní příjmy podléhají globálnímu zdanění, což znamená, že daň je stanovena podle výše příjmu. V naší zemi se používá progresivní daňová sazba, takže čím vyšší je příjem, tím vyšší je daňová sazba. To znamená, že na příjem přesahující 40 milionů jenů se vztahuje nejvyšší daňová sazba 45 %, a k tomu se přidává jednotná místní daň ve výši 10 %, což vede k významnému zvýšení daňového zatížení.

V příkladu uvedeném výše, pokud by zdanitelný příjem činil 500 tisíc jenů, museli byste při daňovém přiznání nahlásit a zaplatit daň z příjmu ve výši 500 tisíc jenů × 5 %, což je 25 tisíc jenů.

Podle zákona o dani z příjmu právnických osob (Japanese Corporate Tax Law) se rozdíl mezi prodejní cenou a náklady na pořízení zahrnuje do zisků nebo ztrát. V uvedeném příkladu by tedy rozdíl 500 tisíc jenů byl zahrnut do zisků.

Podle zákona o dani z přidané hodnoty (Japanese Consumption Tax Law) je převod platebních prostředků a podobných transakcí osvobozen od daně. Převody prostřednictvím domácích kryptoměnových směnáren spadají pod tuto kategorii převodů platebních prostředků a jsou tedy osvobozeny od daně z přidané hodnoty. Když se provádí konečné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty podle obecného zdanění, není třeba zahrnovat nezdanitelné tržby do výpočtu odpočitatelné daně z přidané hodnoty.

Na druhou stranu, poplatky zaplacené kryptoměnové směnárně jako provize za zprostředkování nákupu a prodeje kryptoměny (virtuální měny) jsou předmětem daně z přidané hodnoty. Tyto poplatky pak při daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty, pokud se používá metoda individuálního přístupu, spadají pouze pod zdanitelné nákupy, které jsou potřebné pro převod majetku jiného než zdanitelného majetku (tzv. zdanitelné nákupy odpovídající nezdanitelným tržbám).

Výměna kryptoměn (virtuálních měn) za jiné kryptoměny

Představa, že při prodeji kryptoměny (virtuální měny) podléhá zisk zdanění, je snadno pochopitelná. Nicméně je třeba si být vědom toho, že i při výměně jedné kryptoměny (virtuální měny) za jinou se zdaní příjem (rozuměj jako zisk rozdíl mezi tržní hodnotou získané kryptoměny (virtuální měny) a náklady na pořízení vyměněné kryptoměny (virtuální měny)) jako příjem podléhající dani z příjmu.

Například, pokud byste získali 1 bitcoin za 1 milion jenů, který poté vzrostl na hodnotu a byl vyměněn za 10 etherů v hodnotě 1,5 milionu jenů, znamená to, že jste získali ethereum v hodnotě 1,5 milionu jenů za bitcoin v hodnotě 1 milionu jenů. Tímto výměnou vznikl zisk 1,5 milionu jenů minus 1 milion jenů, což je 500 tisíc jenů, a na tuto částku bude uvalena daň z příjmu.

Důležité je si uvědomit, že protože došlo pouze k výměně, nezískali jste skutečnou hotovost. Při podání daňového přiznání bude vyžadováno zaplacení daně z příjmu, takže je nutné mít po ruce potřebné finanční prostředky na pokrytí daňové povinnosti.

V případě daně z příjmu právnických osob by ve výše uvedeném příkladu byl zisk 500 tisíc jenů zahrnut do zdanitelného příjmu jako výnos.

Účetní hodnocení kryptoměn (virtuálních měn) držených do konce účetního období

Kryptoměny (virtuální měny), které jsou drženy na konci účetního období, se v účetnictví hodnotí podle Zprávy o praktickém postupu č. 38. Pokud existuje aktivní trh, stanoví se účetní hodnota kryptoměn (virtuálních měn) na základě tržní ceny (hodnoty ke konci období). Rozdíl mezi knižní hodnotou a tržní cenou se zpracovává jako zisk nebo ztráta za dané období. Pokud aktivní trh neexistuje, stanoví se účetní hodnota na základě pořizovací ceny.

V případě, že očekávaná prodejní cena na konci období (včetně nulové nebo pamětní hodnoty) je nižší než pořizovací cena, stanoví se účetní hodnota na základě této očekávané prodejní ceny a rozdíl mezi pořizovací cenou a očekávanou prodejní cenou se zpracovává jako ztráta za dané období. Tento postup je podobný zpracování ztráty z ocenění zásob podle Standardu účetního výkaznictví č. 9.

V oblasti daně z příjmu právnických osob se účetní hodnocení řídí podle účetních zásad. Pokud existuje aktivní trh, hodnotí se kryptoměny metodou tržní hodnoty. Vzniklé zhodnocení nebo znehodnocení se pak zahrnuje do příjmů nebo výdajů. Naopak, pokud aktivní trh neexistuje, hodnotí se kryptoměny metodou pořizovací ceny a nevznikají žádné příjmy nebo výdaje.

V případě zákona o dani z příjmů fyzických osob se na rozdíl od daně z příjmu právnických osob takovéto hodnocení neuplatňuje a ke konci období se kryptoměny nehodnotí tržní cenou. To znamená, že pouhé držení kryptoměn fyzickou osobou není samo o sobě zdaněno. Zdanění nastává pouze v roce, kdy dojde k transakci s kryptoměnami a vznikne zisk, který se pak zpracovává jako ostatní příjem.

Nákup jiných aktiv pomocí kryptoměn (virtuálních měn)

Při nákupu zboží za kryptoměny se považuje, že držená kryptoměna byla převedena, a proto se rozdíl mezi cenou zakoupeného zboží a náklady na pořízení převedené kryptoměny počítá jako příjem. Toto pravidlo se vztahuje jak na daň z příjmu právnických osob, tak na daň z příjmu fyzických osob.

Kromě toho, pokud se daň z přidané hodnoty vykazuje na základě obecného zdanění, při výpočtu odpočitatelné částky daně z nákupů se do zdanitelného obratu zahrnuje částka zaplacená při nákupu zboží.

Jak ušetřit na daních z kryptoměn (virtuálních měn)?

Jak ušetřit na daních z kryptoměn (virtuálních měn)?

Příjmy z kryptoměn (virtuálních měn) jsou podle zákona o daních z příjmů klasifikovány jako ostatní příjmy a jsou zahrnuty do zdanitelného příjmu, z něhož se poté vypočítává daň z příjmu, kterou je nutné zaplatit. Jaké tedy existují způsoby, jak na daních ušetřit?

Rozdíly v sazbách daně z příjmu a korporátní daně

Jedním ze způsobů, jak mohou jednotlivci snížit své daňové zatížení, je založení společnosti, tedy přeměna na právnickou osobu. Právnické osoby nejsou zatíženy daní z příjmu, ale korporátní daní. U společností s kapitálem nad 100 milionů jenů (JPY) se na zdanitelný příjem vztahuje jednotná sazba 23,2 %, zatímco u malých a středních podniků s kapitálem do 100 milionů jenů se na zdanitelný příjem do 8 milionů jenů vztahuje sazba 15 % a na příjem přesahující tuto částku sazba 23,2 %.

Pro případ daně z příjmu se prosím podívejte na následující tabulku rychlého výpočtu daně z příjmu.

Sazby daně aplikované na celkový zdanitelný příjem, zdanitelný příjem z lesního hospodářství a zdanitelný příjem z odstupného

Příklad výpočtu: Pokud je celkový zdanitelný příjem 7 milionů jenů (bez odečitatelných položek), aplikuje se sazba 23 % a odečitatelná částka 636 000 jenů, takže výsledná daň k zaplacení se vypočítá následovně (podle článku 89 odstavec 1 Zákona o dani z příjmu).

7 000 000 JPY × 23 % – 636 000 JPY = 974 000 JPY

Když vezmeme v úvahu, že u daně z příjmu se na příjmy přesahující 40 milionů jenů vztahuje nejvyšší sazba 45 %, může se založení společnosti stát výhodnou „daňovou úsporou“ v závislosti na výši příjmu.

Kromě toho jsou právnickým osobám kromě korporátní daně uvaleny také místní korporátní daně, korporátní daň z podnikání, speciální korporátní daň z podnikání a v případě obchodování s kryptoměnami nebo prodejem zboží také daň z přidané hodnoty.

Obecně se říká, že pokud příjem z kryptoměn (virtuálních měn) dosahuje 5 až 6 milionů jenů, je výhodnější přeměnit se na právnickou osobu. V současné době je možné založit společnost již s kapitálem 1 jen, což založení společnosti usnadňuje. Při zakládání společnosti je třeba počítat s různými náklady, ale pokud je příjem z kryptoměn vysoký, může být založení společnosti vhodnou volbou.

Podle Zákona o dani z příjmu nelze v případě ztráty z obchodování s kryptoměnami (virtuálními měnami) tuto ztrátu sčítat s jinými příjmy, ale pouze v rámci téže kategorie ostatních příjmů.

Na druhé straně, korporátní daň se vztahuje na zdanitelný příjem, který je vypočítán jako rozdíl mezi příjmy a výdaji v daném daňovém roce, což umožňuje sčítání příjmů a výdajů. Pokud tedy při obchodování s kryptoměnami vznikne ztráta, lze snížit zdanitelný příjem.

Dále je možné v případě, že vznikne větší ztráta než je výše zisku, provést přenos ztráty až na dobu 10 let, což umožňuje snížit daňové zatížení v následujících letech tím, že se ztráta odečte od zdanitelného příjmu.

Pozorování při vkládání a držení kryptoměn (virtuálních měn)

Při zakládání společnosti je možné převést kryptoměny (virtuální měny) na založenou společnost nebo je vložit jako vklad v naturáliích, čímž může společnost kryptoměny převzít. Nicméně převedený majetek je obvykle hodnocen za tržní cenu a na základě toho se vypočítává daň z příjmu. Je tedy nutné si dát pozor, pokud tržní cena převyšuje účetní hodnotu, protože to může vést k vzniku zdanitelného příjmu z převodu a tím i k povinnosti platit daň z příjmu.

Dále je důležité si uvědomit, že pokud společnost drží kryptoměny (virtuální měny), nejen prodej nebo výměna, ale i samotné držení může ovlivnit výši zisků nebo ztrát, které se přičítají k částce zisku nebo ztráty. Zvláště u kryptoměn, které byly nedávno uvedeny na trh, se často vyskytují prudké cenové pohyby, takže je nutné pravidelně sledovat tržní ceny.

Například kryptoměna Ada, která byla zavedena na trh v roce 2017, do ledna následujícího roku vzrostla až 470krát. Pokud by tuto kryptoměnu společnost držela, pouhé držení by mohlo znamenat významné zvýšení daňového zatížení z korporátní daně.

Pro zvládnutí těchto prudkých cenových pohybů u kryptoměn je považováno za nezbytné provádět řízení rizik tím, že se vytvoří vhodné portfolio včetně jiných finančních aktiv a investuje se tak, aby se předešlo nadměrným ziskům nebo ztrátám.

Důležité body, na které si dát pozor při plánování daňových úspor

Ačkoliv jsme zvažovali různé metody daňových úspor, je nezbytné si dát pozor, abychom nepřekročili hranici a nedopustili se daňového úniku. Na internetu se nachází mnoho “návrhů na daňové úspory”, avšak některé z nich mohou být považovány za nelegální a slepě jim věřit je nebezpečné. Jak ukazují následující příklady, může dojít k dodatečnému zdanění v důsledku nedorozumění a opomenutí v daňovém přiznání.

Co se týče daní z kryptoměn, doporučujeme konzultaci se specialistou.

Případy daňových úniků a opomenutí v daňovém přiznání

Případy daňových úniků a opomenutí v daňovém přiznání

Posílení dohledu

V posledních letech posilují japonské daňové úřady dohled nad příjmy z kryptoměn. Od roku 2018 (Heisei 30) skutečně zintenzivnily sledování transakcí s kryptoměnami a v roce 2020 (Reiwa 2) byl upraven Zákon o obecných daňových pravidlech, což umožnilo vyžádání informací od provozovatelů směnáren kryptoměn.

Díky této změně mohou daňové úřady podle potřeby získávat informace o transakcích s kryptoměnami jednotlivců a posílily se tak kontroly daňových přiznání bez ohledu na to, zda jde o fyzické osoby či právnické osoby, a bez ohledu na úmyslné či neúmyslné pochybení.

V roce 2021 (Reiwa 3) vedl Kanto Shinetsu daňový úřad rozsáhlé daňové šetření jednotlivců, kteří získali zisk z obchodování s kryptoměnou Cardano. V důsledku toho bylo několika desítkám osob poukázáno na opomenutí v daňovém přiznání ve výši 1,4 miliardy jenů a byla jim uložena dodatečná daň ve výši přibližně 670 milionů jenů, včetně pokut za nedostatečné daňové přiznání.

Příklady daňových úniků

Protikorupčnímu soudu v Kanazawě byl předložen případ muže, vedoucího pracovníka společnosti z prefektury Ishikawa, který získal zisk ve výši 190 milionů jenů z Bitcoinu, ale ve svém daňovém přiznání uvedl pouze zisk 1,2 milionu jenů. Soud mu vynesl trest odnětí svobody na jeden rok s podmíněným odkladem na tři roky a pokutu 18 milionů jenů.

V tomto případě bylo závažným problémem, že obviněný neoznámil obrovský zisk správně, a stal se tak prvním soudním případem daňového úniku souvisejícího s kryptoměnami v Japonsku.

Případy opomenutí v daňovém přiznání

Muž z Tokia zakoupil kryptoměnu Ripple, jejíž hodnota následně prudce vzrostla. Když pak vyměnil prudce vzrostlou Ripple za jinou kryptoměnu, vznikl mu příjem z různých zdrojů.

Tento muž však měl nedostatečné znalosti o daňové legislativě kryptoměn a mylně se domníval, že samotný převod nevytváří daňovou povinnost. V důsledku toho byl požádán o dodatečné daňové odvody ve výši přibližně 200 milionů jenů kvůli opomenutí v daňovém přiznání.

V poslední době se zejména na sociálních sítích šíří nesprávné přesvědčení, že obchodování s kryptoměnami není zdaněno. Je však třeba si uvědomit, že i při obchodech mezi kryptoměnami může vzniknout zdanitelný příjem, na který se vztahuje daň z příjmu nebo daň z právnických osob.

Závěr: V případě často se měnícího zdanění kryptoměn je vhodné konzultovat s odborníky

Zákonodárství týkající se kryptoměn (virtuálních měn) je teprve na začátku a lze očekávat, že se bude nadále vyvíjet tak, aby odpovídalo praktickým potřebám. V této nejisté situaci je vhodné vyhledat konzultaci s odborníky, kteří mají bohaté praktické zkušenosti a jsou schopni se vypořádat s různými případy.

Kromě zdanění kryptoměn se rovněž vyvíjí další právní předpisy. Pokud jde o právní otázky týkající se kryptoměn a blockchainu, doporučujeme konzultovat s advokáty, kteří mají v této oblasti bohaté zkušenosti.

Představení opatření naší kanceláře

Advokátní kancelář Monolith se specializuje na IT, zejména na kombinaci internetu a práva. Například provádíme analýzu zahraničních white paperů, zkoumáme jejich právní použitelnost v Japonsku, a následně vytváříme white papery nebo smlouvy pro podnikání související s kryptoměnami a blockchainem. Komplexní podporu poskytujeme v celém spektru podnikání v této oblasti. Podrobnosti naleznete v níže uvedeném článku.

Oblasti práce advokátní kanceláře Monolith: Kryptoměny a blockchain[ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek