Je pomluva po zatčení a následném neobvinění považována za poškození cti?

“Pomluva a urážka” je čin, kdy se šíří neopodstatněné pomluvy o druhých a poškozuje jejich čest. Pokud splňuje určité požadavky, může být podána žádost o náhradu škody za poškození cti nebo může být uložen trest.

Avšak v poslední době se stává velkým sociálním problémem, že se na sociálních sítích, kde lze snadno přispívat, šíří pomluvy a urážky bez ohledu na druhé.

Na našem webu jsme se zabývali pomluvami a urážkami z různých úhlů, včetně požadavků na založení poškození cti pomluvami a urážkami, právními opatřeními proti pomluvám a urážkám, jak napsat oznámení o škodě, jak identifikovat autora příspěvku, jak odstranit komentáře pomlouvající a urážející.

Tentokrát vysvětlíme na základě precedensu, zda se v případě, kdy obviněný v článku o zatčení nebyl obžalován, jedná o “poškození cti” stanovené v trestním zákoně.

Co znamená neobžalování

Nejprve bych chtěl vysvětlit základní věci o neobžalování, protože si myslím, že mnoho lidí má dojem, že neobžalování = nevina, tedy že nejsou obžalováni, protože jsou nevinní.

Neobžalování znamená, že státní zástupce se po zvážení trestného činu rozhodl, že není třeba požadovat soudní rozhodnutí a nepodává obžalobu. Důvody pro neobžalování zahrnují “žádné podezření”, “nedostatečné podezření” a “odložení obžaloby”.

Žádné podezření

Žádné podezření znamená, že výsledkem vyšetřování je, že neexistují důkazy, které by potvrdily, že podezřelý je pachatel, tedy že neexistuje žádné podezření.

Nedostatečné podezření

Nedostatečné podezření znamená, že existuje podezření, že podezřelý je pachatel, ale neexistují dostatečné důkazy k prokázání trestného činu.

Odložení obžaloby

Odložení obžaloby znamená, že existují důkazy k prokázání trestného činu, ale vzhledem k různým okolnostem, jako je lehkost trestného činu, hluboká lítost a možnost nápravy, dohoda s obětí, přítomnost nebo nepřítomnost sociálních sankcí, se rozhodne obžalobu odložit.

Rozdíl mezi nepodáním obžaloby a nevinou

“Nepodání obžaloby” znamená, že podezřelý nebude souzen, zatímco “nevinost” je termín, který se potvrzuje rozhodnutím soudu po provedení soudního řízení, a jsou to zcela odlišné pojmy.

Dále, i v rámci nepodání obžaloby existují termíny jako “bez podezření” a “nedostatečné podezření”, které jsou blízké k nevině, protože je obtížné získat rozsudek viny na soudu, ale “odklad obžaloby” má důkazy, které mohou dokázat trestný čin, a pokud se koná soud, existuje také možnost viny, takže i v rámci nepodání obžaloby má různé významy v závislosti na důvodech.

Případová studie o pomluvě

Nyní se podíváme na to, zda články o zatčení v médiích mohou být považovány za pomluvu, pokud osoba zatčená nebyla obviněna. Vysvětlíme to na základě rozhodnutí soudu v minulých případech pomluvy.

Nejprve se podíváme na případ, kdy byl podnikatel obviněn a předán k vyšetření na základě podezření z podvodu a porušení obchodního zákona v souvislosti s občanskoprávní žalobou. Když nebyl obviněn a jeho reputace byla poškozena novinovými zprávami, požadoval odškodnění za škodu.

Uražení cti v případě, kdy byl podezřelý osvobozen od obvinění

Obchodník X byl v únoru roku 1993 (Heisei 5) obviněn kupujícím A z podvodu a porušení Japonského zákona o obchodování s nemovitostmi v souvislosti s prodejem nemocnice a byl předán k vyšetřování.

Noviny Y uveřejnily článek 20. října téhož roku, ve kterém uvedly, že obchodník X byl předán k vyšetřování za podezření, že podvodně získal zálohu ve výši 3 milionů jenů bez upozornění na to, že na nemocnici byla stanovena vysoká zástava. Později byl obchodník X osvobozen od obvinění a vyhrál i občanský soud, který proti němu podal A. V roce 1997 (Heisei 9) podal obchodník X žalobu na noviny Y, ve které požadoval náhradu škody.

Rozsudek první instance byl:

Článek novin Y je anonymní, ale je možné téměř jednoznačně identifikovat obchodníka X, podrobnosti o podezřelých skutečnostech jsou podrobně a konkrétně popsány, v nadpisu je zdůrazněno “v případě prodeje nemocnice s vysokou zástavou” a “získání zálohy 3 milionů jenů”, což vytváří dojem, že podezření z podvodu a porušení obchodního zákona je silné, což snižuje sociální hodnocení obchodníka X a poškozuje jeho čest. Nicméně, nebyl prokázán pravdivý charakter a neexistuje žádný značný důvod pro omyl o pravdě.

Okresní soud v Sendai, rozsudek ze dne 22. července 1997 (Heisei 9)

A nařídil novinám Y zaplatit 600 000 jenů.

Rozhodnutí soudu, který se odvolal proti rozsudku první instance, který noviny Y nesouhlasily, bylo:

Tento článek poškozuje čest obchodníka X, jak je uvedeno v rozsudku první instance. V případě zpravodajství o předání dokumentů týkajících se obvinění je třeba pečlivě zvážit výraz, protože zahrnuje i případy, kdy dojde k osvobození od obvinění. Obsah článku silně naznačuje, že skutečnosti týkající se podezření jsou podloženy vyšetřováním a výzkumem vyšetřovacích orgánů a že podezření je silné. Proto je cílem prokázání pravdivosti to, že podezření je podloženo vyšetřováním a výzkumem a je silné, ale toto prokázání nebylo provedeno.

Navíc, noviny Y nezískaly dojem, že podezření je silné od místní policejní stanice, a také neslyšely žádné informace od zúčastněných stran, a proto nelze uznat, že existuje značný důvod pro omyl o pravdě.

Sendai High Court, rozsudek ze dne 26. června 1998 (Heisei 10)

A bylo rozhodnuto, že škoda obchodníka X je přiměřená ve výši 600 000 jenů a odvolání novin Y je bezdůvodné a je zamítnuto.

Existence of illegality in this case

Japanese Penal Code Article 230 (Defamation)
⒈ Anyone who publicly states a fact and damages a person’s reputation, regardless of whether the fact is true or not, shall be punished by imprisonment for up to 3 years or a fine of up to 500,000 yen.
⒉ Anyone who defames the honor of the deceased, unless it is done by stating a false fact, shall not be punished.

In Article 230 of the Penal Code, the requirements for defamation are as follows:

• Publicly ⇨ In a way that an unspecified number of people can know
• Stating a fact ⇨ Citing a specific fact (※ The truth or falsehood of the fact is not an issue)
• Defaming a person’s honor ⇨ Creating a situation where a person’s social evaluation may be harmed

For more details on the requirements for defamation, please refer to the following article.

https://monolith.law/reputation/defamation[ja]

In this case, the article by Y Newspaper easily identifies the trader X and gives a specific indication of the suspected fact, giving the impression that the suspicion is strong, and it can be said that it meets the requirements of defamation by lowering the social evaluation of trader X and damaging his reputation.

However, defamation is not illegal if there is a “justifiable reason” as defined in Article 230-2 of the Penal Code, but even if the purpose of Y Newspaper’s report was “to serve the public interest”, it is not applicable because no proof of truth has been made.

Thus, when the media reports on the indictment of a suspect, it is likely to be accused of defamation if it gives the impression of guilt without proving the truth, regardless of whether the case is not prosecuted.

Urážka na cti v případě, kdy je podezřelý nevinný

Druhým případem je situace, kdy byl podezřelý uznán vinným v prvním stupni soudního řízení, ale v odvolacím řízení byl uznán nevinným. Osoba, která učinila prohlášení o trestném činu, byla poté žalována za urážku na cti.

Prezident společnosti H Telefon, pan B, byl obviněn z trestného činu zpronevěry firemních prostředků a zpronevěry uměleckých děl vlastněných společností, které si odnesl domů. Dne 26. dubna 1985 (Showa 60) byl v prvním stupni soudního řízení uznán částečně vinným a částečně nevinným.

Profesor A z právnické fakulty H University ve své knize “Příběh o úplatcích”, vydané 25. února 1986 (Showa 61), konkrétně popsal zpronevěru firemních prostředků prezidentem B na základě rozsudku prvního stupně a komentoval, že došlo k úplnému smíšení veřejných a soukromých záležitostí. Také se zmínil o činnostech, které byly uznány za nevinné.

V odvolacím řízení dne 12. března 1991 (Heisei 3) byl prezident B, který byl v prvním stupni soudního řízení uznán částečně vinným z zpronevěry firemních prostředků, uznán zcela nevinným. Pouze část obvinění z zpronevěry uměleckých děl vlastněných společností, které si odnesl domů, byla uznána za vinu a rozsudek odvolacího soudu byl potvrzen.

Prezident B žaloval profesora A za urážku na cti kvůli článku “Příběh o úplatcích”. V prvním stupni soudního řízení byla uznána odpovědnost profesora A za nezákonné jednání kvůli urážce na cti prezidenta B a profesor A byl odsouzen k odškodnění ve výši 500 000 jenů.

Soudní rozhodnutí vůči profesoru A, který se odvolal proti tomuto rozhodnutí, bylo:

Urážka na cti není nezákonná, pokud se týká skutečností souvisejících s veřejným zájmem a jejím hlavním účelem je prosazování veřejného dobra, pokud je prokázáno, že uvedené skutečnosti jsou pravdivé v jejich důležitých částech. Dokonce i když není důkaz o pravdivosti, nezákonné jednání není založeno, pokud není úmysl nebo nedbalost a existuje dostatečný důvod pro to, aby jednající osoba věřila, že je to pravda.

Pokud profesor A uvádí skutečnosti uvedené v rozsudku prvního stupně soudního řízení prezidenta B a skutečnosti uznávané v důvodech rozsudku jako pravdivé, mělo by se říci, že existuje dostatečný důvod pro to, aby věřil, že jsou pravdivé, pokud neexistují zvláštní okolnosti, i když bylo v odvolacím řízení učiněno odlišné rozhodnutí.

Skutečnosti uznávané v rozsudku prvního stupně soudního řízení prezidenta B a skutečnosti uvedené profesorem A v “Příběhu o úplatcích” jsou shodné, takže profesor A nemůže být uznán za úmyslného nebo nedbalého.

Nejvyšší soud, rozsudek ze dne 26. října 1999 (Heisei 11)

A tak bylo rozhodnuto, že nebylo založeno nezákonné jednání profesora A kvůli urážce na cti.

Existence of illegality in this case

Japanese Penal Code Article 230-2 (Special case concerning public interests)
⒈ If the act in the preceding paragraph pertains to a fact concerning public interests, and its purpose is solely to serve the public interest, it will not be punished if it is judged to be true and there is proof of its truth.
⒉ For the application of the provisions of the preceding paragraph, facts concerning the criminal acts of persons who have not been prosecuted are considered facts concerning public interests.
⒊ If the act in the preceding paragraph pertains to a fact concerning a public official or a candidate for public office by election, it will not be punished if it is judged to be true and there is proof of its truth.

This case was judged to fall under the factors obstructing illegality when the act of defamation was carried out with the purpose of “serving the public interest” and there was “proof of its truth”. Even if the suspect received a not guilty verdict for the part pointed out after the act of defamation, it was deemed not illegal.

The judgment of the first instance in the criminal case considered “reasonable grounds for believing the facts to be true” as equivalent to “proof of the facts” in Article 230-2, Paragraph 1 of the Penal Code.

For more details on the rejection of the illegality of defamation, please refer to the article below.

https://monolith.law/reputation/libel-law-utility[ja]

Shrnutí

V současné době, kdy jsou sociální sítě jako Facebook, Twitter, Instagram, LINE atd. hluboko zakořeněné v našem životě, nikdy nevíme, kdy nás může postihnout problém s poškozením pověsti kvůli pomluvě.

Avšak, jakmile se stanete stranou v takovém případě, je nutné zvážit různé faktory, jako jsou podmínky pro založení pomluvy, faktory bránící nezákonnosti a situace v době jednání.

Doporučujeme, abyste takové citlivé záležitosti neřešili sami, ale co nejdříve se obrátili na právní kancelář s odbornými právními znalostmi a bohatými zkušenostmi a získali vhodné rady.