Jaké jsou regulace kryptoměn? Vysvětlení vztahu mezi zákonem o platebním styku a zákonem o obchodování s finančními nástroji

Kryptoměny (virtuální měny) se staly široce známými a počet podnikatelů, kteří se zabývají kryptoměnami, roste. V poslední době se také zvyšuje počet televizních reklam týkajících se podnikání v oblasti kryptoměn.

Na druhou stranu, kryptoměny mají kvůli své povaze specifické právní regulace, které se mohou lišit, a pochopení těchto složitých právních předpisů a správná reakce na ně může být náročné.

V tomto článku proto vysvětlíme právní regulace týkající se podnikání v oblasti kryptoměn, zaměřené na podnikatele, kteří se kryptoměnami zabývají.

Co jsou kryptoměny (virtuální měny)

Kryptoměna je majetková hodnota, která může být obchodována mezi nespecifikovaným počtem osob prostřednictvím internetu. Dříve byla známá jako “virtuální měna”, ale vzhledem k mezinárodním trendům a dalším faktorům byl právní termín změněn na “kryptoměna”.

Existuje mnoho různých typů kryptoměn. Mezi dobře známé patří například Bitcoin a Ethereum.

Kryptoměny lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: Bitcoinový typ a typ ICO tokenů.

O Bitcoinovém typu

Charakteristickým rysem Bitcoinového typu je, že nemá žádného vydavatele.

Z tohoto důvodu je obtížné předpokládat vlastní základní hodnotu kryptoměn Bitcoinového typu.

O ICO tokenovém typu

ICO (Initial Coin Offering) znamená, že společnosti a podobné subjekty elektronicky vydávají tokeny (kupóny) a získávají tak finanční prostředky od veřejnosti v podobě zákonných měn nebo kryptoměn.

Na rozdíl od Bitcoinového typu má ICO tokenový typ vydavatele. Hodnota držby je tedy závislá na existenci a obsahu práv (obsah bílé knihy).

Dále lze ICO tokenový typ rozdělit do tří kategorií:

• Investiční typ
• Jiný typ uživatelských práv
• Typ bez práv

Investiční typ znamená případ, kdy osoba získává kryptoměnu s očekáváním přijetí ekonomické hodnoty odpovídající hotovosti, jako je podíl na podnikových ziscích.

Jiný typ uživatelských práv znamená případ, kdy osoba získává kryptoměnu výměnou za závazek vydavatele poskytnout zboží nebo služby.

Typ bez práv znamená případ, kdy osoba získává kryptoměnu bez jakéhokoli očekávání návratnosti od vydavatele.

Jaké regulace se vztahují na kryptoměny (virtuální měny)?

Zákony regulující kryptoměny zahrnují především Zákon o platebním styku (dále jen „Zákon o platebním styku“) a Zákon o obchodování s finančními nástroji (dále jen „Zákon o finančních nástrojích“).

Kryptoměny používané jako platební prostředek podléhají regulacím Zákona o platebním styku. Na druhou stranu, kryptoměny jako finanční aktiva (investiční předměty) nebo jako prostředek pro získávání kapitálu (ICO) jsou regulovány Zákonem o finančních nástrojích.

Níže podrobně vysvětlíme vztah mezi kryptoměnami a Zákonem o platebním styku či Zákonem o finančních nástrojích.

Kryptoměny a Japonský zákon o platebním styku

Kryptoměny, jako je Bitcoin, které nemají vydavatele, a další typy kryptoměn, jako jsou ty s právy užívání nebo bez práv, podléhají regulacím platebního styku podle Japonského zákona o platebním styku. Níže vysvětlíme vztah mezi kryptoměnami a Japonským zákonem o platebním styku.

Definice kryptoměn podle Japonského zákona o platebním styku

Kryptoměny jsou podle článku 2 odstavce 5 Japonského zákona o platebním styku definovány jako majetek s následujícími vlastnostmi:

• Mohou být použity pro platbu nebo jiné účely neurčenými osobami a jsou vzájemně směnitelné s právními měnami (japonský jen, americký dolar atd.)
• Jsou elektronicky zaznamenány a přenosné
• Nejsou právní měnou ani aktivy denominované v právní měně (například předplacené karty)
• Nereprezentují “práva k elektronickému přenosu záznamů” definovaná v článku 2 odstavci 3 Japonského zákona o obchodování s cennými papíry

Definice podnikání v oblasti směny kryptoměn podle Japonského zákona o platebním styku

Japonský zákon o platebním styku stanovuje regulace pro podnikatele v oblasti směny kryptoměn.

Definice podnikání v oblasti směny kryptoměn je stanovena v článku 2 odstavci 7 Japonského zákona o platebním styku následovně:

7 V tomto zákoně se pod pojmem “podnikání v oblasti směny kryptoměn” rozumí provádění kterékoli z činností uvedených níže jako podnikání, “směna kryptoměn atd.” zahrnuje činnosti uvedené v prvním a druhém bodě a “správa kryptoměn” zahrnuje činnost uvedenou ve čtvrtém bodě.
První: Kupování a prodávání kryptoměn nebo jejich směna za jiné kryptoměny
Druhý: Zprostředkování, přebírání nebo zastupování činností uvedených v předchozím bodě
Třetí: Správa peněz uživatelů v souvislosti s činnostmi uvedenými v předchozích dvou bodech.
Čtvrtý: Správa kryptoměn pro jiné osoby (s výjimkou případů, kdy je tato správa jako podnikání speciálně regulována jiným zákonem).

Článek 2 odstavec 7 Japonského zákona o platebním styku

Podnikatelé, kteří provádějí činnosti uvedené výše, jsou podle Japonského zákona o platebním styku považováni za podnikatele v oblasti směny kryptoměn a podléhají regulacím.

Obsah regulací podnikání v oblasti směny kryptoměn podle Japonského zákona o platebním styku

Při provozování podnikání v oblasti směny kryptoměn je nutné zaregistrovat se jako podnikatel v oblasti směny kryptoměn (článek 63 odstavec 2 Japonského zákona o platebním styku).

Dále Japonský zákon o platebním styku stanovuje následující regulace pro provádění činností podnikatelů v oblasti směny kryptoměn:

• Zajištění bezpečnosti informací souvisejících s podnikáním v oblasti směny kryptoměn (článek 63 odstavec 8)
• Směrnice pro subjekty, na které je podnikání v oblasti směny kryptoměn outsourcováno (článek 63 odstavec 9)
• Regulace reklamy související s podnikáním v oblasti směny kryptoměn (článek 63 odstavec 9 odstavec 2)
• Stanovení zakázaných činností (článek 63 odstavec 9 odstavec 3)
• Opatření na ochranu uživatelů podnikání v oblasti směny kryptoměn (článek 63 odstavec 10)
• Správa majetku uživatelů podnikání v oblasti směny kryptoměn (článek 63 odstavec 11)
• Správa zajišťovacích kryptoměn (článek 63 odstavec 11 odstavec 2)
• Povinnost uzavřít smlouvu s určenou institucí pro řešení sporů v oblasti směny kryptoměn (článek 63 odstavec 11)
• Vytváření účetních dokladů souvisejících s podnikáním v oblasti směny kryptoměn (článek 63 odstavec 13)
• Předkládání výročních zpráv za každý obchodní rok (článek 63 odstavec 14)

Při provozování podnikání v oblasti směny kryptoměn je nutné dodržovat výše uvedené regulace Japonského zákona o platebním styku.

Související článek: Co je to správa kryptoměn? Vysvětlení regulací pro podnikatele v oblasti směny kryptoměn[ja]

Související článek: Přidána regulace stablecoinů! Vysvětlení klíčových bodů změn Japonského zákona o platebním styku z roku Reiwa 4 (2022)[ja]

Kryptoměny a Japonský zákon o obchodování s finančními nástroji

Kryptoměny, které mají investiční charakter, podléhají regulačním požadavkům Japonského zákona o obchodování s finančními nástroji. V následujícím textu vysvětlíme vztah mezi kryptoměnami a tímto zákonem.

Definice kryptoměn podle zákona o obchodování s finančními nástroji

V zákoně o obchodování s finančními nástroji (Japanese Financial Instruments and Exchange Act) je definice kryptoměn stanovena jako shodná s definicí uvedenou v zákoně o platebním styku (Japanese Payment Services Act), jak je uvedeno v článku 2, odstavec 24, bod 3, číslo 2 tohoto zákona.

O vztahu k podílům v kolektivních investičních schématech

Nejprve je třeba poznamenat, že podle článku 2 odstavec 2 bod 5 Zákona o finančních nástrojích a burzách (Japanese Financial Instruments and Exchange Act) se obecně považuje za podíl v kolektivním investičním schématu, pokud jsou splněny následující požadavky:

• Osoba s právy přispívá nebo vkládá peníze nebo jiné finanční prostředky
• Podnikání (cílová investiční činnost) je provozováno s využitím přispěných finančních prostředků
• Držitel práv má právo na podíl na zisku z cílové investiční činnosti nebo na rozdělení majetku spojeného s danou investiční činností

Tradičně byla kryptoměna považována za něco, co není ani peníze, ani jim podobný prostředek, a proto se nezapočítávala do “peněz nebo jiných finančních prostředků” v rámci kolektivních investičních schémat. S novelizací článku 2-2 Zákona o finančních nástrojích a burzách v prvním roce éry Reiwa (2019) se kryptoměna stala považována za peníze v rámci tohoto zákona.

V důsledku toho, pokud investor přispívá kryptoměnou, je to považováno za “přispění peněz nebo jiných finančních prostředků”. To znamená, že pokud investoři přispívají do fondu kryptoměnou, správci fondu, kteří přijímají kryptoměnu jako investici od investorů, podléhají regulacím Zákona o finančních nástrojích a burzách.

Výsledkem je, že správci fondů, na rozdíl od doby, kdy kryptoměna nebyla považována za peníze, musí být při získávání investic nebo soukromém umístění podílů opatrní, protože obecně podléhají regulacím, jako je registrace pro druhý typ finančních nástrojů a obchodní činnosti (článek 28 odstavec 2 bod 1, článek 2 odstavec 8 bod 7 Zákona o finančních nástrojích a burzách).

Co je právo na převod elektronických záznamů

V paragrafu 2, odstavec 3 Zákona o obchodování s cennými papíry (Japanese Securities and Exchange Law) byla nově definována kategorie “právo na převod elektronických záznamů”.

3 V tomto zákoně se pod “veřejnou nabídkou cenných papírů” rozumí nabádání k podání žádosti o získání nově vydaných cenných papírů (včetně činností, které jsou považovány za podobné podle nařízení kabinetu a jsou označovány jako “činnosti podobné nabádání k získání”, dále jen “nabádání k získání”), omezené na případy, kdy se toto nabádání k získání týká cenných papírů uvedených v odstavci 1 nebo práv na zobrazení cenných papírů, které jsou považovány za cenné papíry podle předchozího odstavce, specifických elektronických záznamů pohledávek nebo práv uvedených v tomto odstavci (majetkové hodnoty, které lze převést pomocí elektronického zpracování informací a jsou omezeny na ty, které jsou zaznamenány elektronickými metodami na elektronických zařízeních nebo jiných předmětech, s výjimkou případů stanovených nařízením kabinetu s ohledem na likviditu a další okolnosti), dále jen “právo na převod elektronických záznamů”). (V následujících odstavcích a v paragrafu 23, odstavec 13, se na práva uvedená v odstavci 1 odkazuje jako na “cenné papíry odstavce 1”.) V případech, kdy se nabádání k získání týká práv uvedených v předchozím odstavci, která jsou považována za cenné papíry (s výjimkou práva na převod elektronických záznamů, v následujících odstavcích a v paragrafu 23, odstavec 13, se na tato práva odkazuje jako na “cenné papíry odstavce 2”), je to považováno za případ uvedený v odstavci 3.

Zákon o obchodování s cennými papíry, paragraf 2, odstavec 3

“Právo na převod elektronických záznamů” označuje majetkovou hodnotu, kterou lze převést pomocí elektronického zpracování informací.

Právo na převod elektronických záznamů je obvykle klasifikováno jako cenné papíry podle paragrafu 2, odstavec 2 Zákona o obchodování s cennými papíry, ale vzhledem k vysoké likviditě způsobené technologií blockchain a dalšími, je v otázkách týkajících se regulace zveřejňování informací, považováno za cenné papíry podle paragrafu 2, odstavec 1 téhož zákona.

V případě, že by se podíly na kolektivní investiční schémata tokenizovaly, obvykle by se předpokládalo, že spadají pod právo na převod elektronických záznamů.

Regulace v případě, že se jedná o elektronický záznam převodního práva

V případě, že se jedná o elektronický záznam převodního práva, bude v rámci pravidel pro zveřejňování tento záznam považován za cenný papír podle odstavce 1, což znamená, že například pokud se někdo profesionálně zabývá nabídkou nebo soukromým umístěním podílů v kolektivních investičních schématech zabezpečených kryptoměnou, stane se subjektem první kategorie obchodování s finančními nástroji (podle článku 28 odstavce 1 bodu 1 a článku 2 odstavce 8 bodu 9 Japonského zákona o obchodování s finančními nástroji).

Když elektronický záznam převodního práva spadá pod cenné papíry podle odstavce 1, například při veřejné nabídce podílů v kolektivních investičních schématech zabezpečených kryptoměnou, bude se na něj v zásadě vztahovat regulace zveřejňování.

Důsledkem toho bude povinnost vytvořit a poskytnout dokument o cenných papírech (podle článku 4 odstavce 1 Japonského zákona o obchodování s finančními nástroji) a prospekt (podle článku 13 odstavce 1 a článku 15 odstavce 1 téhož zákona).

Avšak v případě, že se jedná o soukromé umístění, které je určeno pouze pro kvalifikované institucionální investory, specifické investory nebo méně než 50 osob, nebude se na takové umístění vztahovat regulace zveřejňování ve formě veřejného přístupu.

Závěr: V případě právní regulace kryptoměn se poraďte s advokátem

Výše jsme vysvětlili právní regulace týkající se podnikatelů, kteří se zabývají kryptoměnami.

Právní regulace kryptoměn je složitá a v závislosti na konkrétním podnikání s kryptoměnami se mohou lišit i regulace, kterým bude dané podnikání podléhat. Doporučujeme konzultovat regulace kryptoměn s advokátem, který má v této oblasti odborné znalosti.

Představení opatření naší kanceláře

Advokátní kancelář Monolith se specializuje na IT, zejména na internet a právo, kde nabízí vysokou úroveň odbornosti. Například provádíme analýzu zahraničních white paperů, zkoumáme jejich právní souladnost pro použití v Japonsku, a připravujeme white papery nebo smlouvy pro podnikání související s kryptoměnami a blockchainem. Komplexní podporu těchto obchodních aktivit podrobně popisujeme v následujícím článku.

https://monolith.law/blockchain[ja]