Stablecoin Regulation Added! Explaining the Key Points of the Japanese Funds Settlement Act Amendment of Reiwa 4 (2022)
V posledních letech se objevilo mnoho různých typů kryptoměn, mezi nimiž najdeme také takzvané stablecoiny.
V květnu 2022 (Reiwa 4) došlo k výraznému propadu stablecoinu Terra (Terra USD), který ztratil svou vázanost na dolar. V této souvislosti se i v Japonsku posiluje regulace stablecoinů.
Proto se tento článek zaměřuje na právní předpisy týkající se stablecoinů a vysvětluje regulaci stablecoinů podle novely Japonského zákona o platebním styku (改正資金決済法) z roku Reiwa 4 (2022), a to zejména pro právní odborníky podnikající v oblasti těchto kryptoměn.
Co jsou stablecoiny
Stablecoiny jsou kryptoměny (virtuální měny), které mají charakteristický rys spočívající v tom, že jejich hodnota je vázána na fiat měny nebo na určitý algoritmus.
Jak již název napovídá, stablecoiny (od anglického slova “stable”, což znamená stabilní) jsou známé především svou relativní cenovou stabilitou. Mezi známé stablecoiny patří například Tether nebo USD Coin.
Ačkoliv stablecoiny mají hodnotu vázanou na fiat měny nebo určité algoritmy, jejich hodnota není pevně stanovena, a proto může docházet k cenovým fluktuacím v určitém rozmezí. Z tohoto důvodu se někteří investoři obrací na stablecoiny jako na investiční nástroj s cílem dosáhnout kapitálového zisku z cenových změn.
Regulace stablecoinů
Ve věci stablecoinů byl 3. června 2022 (Reiwa 4 (2022)) v horní komoře japonského parlamentu schválen zákon, který částečně novelizuje japonský zákon o platebním styku s cílem vytvořit stabilní a efektivní systém peněžních plateb (dále jen novela zákona o platebním styku z roku Reiwa 4 (2022)). Tímto krokem se Japonsko stalo jednou z prvních zemí, která zavedla právní regulaci stablecoinů.
Za tímto rozhodnutím stojí obavy, že stablecoiny mohou být využívány pro praní špinavých peněz, a proto bylo nutné přijmout opatření proti této hrozbě.
Cílem nové regulace stablecoinů není pouze prevence praní špinavých peněz, ale také ochrana investorů.
Klíčové body novely Japonského zákona o platebním styku z roku Reiwa 4 (2022)
V novele Japonského zákona o platebním styku z roku Reiwa 4 (2022) jsou klíčové body následující tři změny:
- Přidání regulace pro stablecoiny
- Přidání regulace pro elektronické dárkové karty a předplacené karty, které umožňují převody vysokých částek
- Přidání regulace pro společný dohledový systém proti praní špinavých peněz
Regulace zaměřená na zajištěné stablecoiny
V následujícím textu vysvětlíme přidané regulace vůči stablecoinům podle novely Zákona o platebním styku (改正資金決済法) z roku Reiwa 4 (2022).
Typy stablecoinů a rozsah regulace
Stablecoiny lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: “zajištěné” a “nezajištěné”. Novela se týká regulace “zajištěných” stablecoinů. Pojďme si oba typy podrobněji vysvětlit.
Mezi “zajištěné” stablecoiny patří ty, které jsou kryté fiat měnami, kryptoměnami nebo komoditami.
Termín “zajištění” může být trochu matoucí, ale jednoduše řečeno, hodnota stablecoinu je podložena konkrétními aktivy.
Fiatově zajištěné stablecoiny jsou kryté hodnotou zákonných platebních prostředků, jako jsou americké dolary nebo jeny, zatímco kryptoměnově zajištěné stablecoiny jsou kryté hodnotou relativně stabilních kryptoměn (digitálních aktiv), jako jsou Bitcoin nebo Ethereum.
Komoditně zajištěné stablecoiny jsou pak kryté hodnotou komodit, jako je zlato nebo ropa.
Na druhou stranu, “nezajištěné” stablecoiny, ačkoliv jsou označovány jako nezajištěné, neznamená to, že by nebyly nijak podloženy. Společnosti vydávající tyto stablecoiny zajišťují jejich hodnotu pomocí specifických algoritmů.
Ačkoliv “nezajištěné” stablecoiny nejsou předmětem regulace podle novely Zákona o platebním styku z roku Reiwa 4 (2022), neznamená to, že by na ně neexistovaly žádné právní předpisy. “Nezajištěné” stablecoiny mohou spadat pod definici digitálních aktiv podle Zákona o platebním styku nebo pod definici cenných papírů podle Zákona o obchodování s finančními nástroji. Proto by se obchodníci s “nezajištěnými” stablecoiny měli věnovat pozornost stávajícím právním předpisům. Regulace pro poskytovatele služeb výměny digitálních aktiv jsou podrobněji vysvětleny v následujícím článku.
https://monolith.law/corporate/cryptocurrency-custody[ja]
Obsah regulace stablecoinů
Regulace stablecoinů zahrnuje zavedení registračního systému pro zprostředkovatele, kteří se zabývají obchodováním a správou stablecoinů. Ti, kteří nejsou zaregistrováni, nemohou tyto činnosti vykonávat.
Kromě regulace zprostředkovatelů se regulace týká i vydávání stablecoinů.
Konkrétně mohou stablecoiny vydávat pouze banky, poskytovatelé platebních služeb a trustové společnosti. Jiné instituce nemají povolení vydávat stablecoiny.
Regulace stablecoinů se tedy zaměřuje na dva aspekty: “obchodování a správu” a “vydávání”.
Regulace “vysokohodnotních elektronických předplacených platebních prostředků přenosného typu”
“Vysokohodnotní elektronické předplacené platební prostředky přenosného typu” označují typy předplacených platebních prostředků třetích stran, jako je elektronická peněženka, které splňují následující podmínky:
- Zůstatek, který nebyl využit, je zaznamenán na účtu pro záznamy předplacených platebních prostředků
- Lze je převést pomocí elektronického zpracování informací
Současná situace, kdy lze pomocí elektronických dárkových poukazů nebo předplacených karet volně provádět vysoké finanční transakce, může být využita pro praní špinavých peněz. Proto byla v zákoně o finančních transakcích (Japanese Funds Settlement Act) z roku Reiwa 4 (2022) přidána regulace vydavatelů vysokohodnotních elektronických předplacených platebních prostředků přenosného typu.
Obsah regulace stanovuje limit pro částku, kterou lze odeslat pomocí dárkových poukazů nebo předplacených karet, a to 100 000 jenů pro jednotlivý převod a 300 000 jenů pro celkový objem převodů za měsíc. Pokud vydavatel vydá předplacené platební prostředky přesahující tyto limity, je povinen provést postupy ověření totožnosti a další povinnosti.
O rozšíření regulace společného dohledového systému proti praní špinavých peněz
Kromě jiného byla v rámci novely Zákona o platebním styku (令和4年改正資金決済法) z roku Reiwa 4 (2022) zavedena nová regulace týkající se společného dohledového systému pro prevenci praní špinavých peněz (マネーロンダリング).
Pro instituce, které provozují společný dohledový systém proti praní špinavých peněz, na kterém finanční instituce pracují, byl nově vytvořen obor činnosti nazvaný “analýza devizových transakcí”, a byl zaveden systém povolení, pod přímým dohledem Japonské finanční agentury (金融庁).
Shrnutí: Regulace stablecoinů v rámci novely Zákona o platebním styku
Výše jsme se zaměřili na vysvětlení regulace stablecoinů v rámci novely Japonského zákona o platebním styku (令和4年(2022))
Je nezbytné, aby právní zástupci podniků, které se zabývají stablecoiny, pečlivě prostudovali obsah novely Japonského zákona o platebním styku z roku Reiwa 4 (2022).
Dále doporučujeme konzultace s advokáty, kteří mají odborné znalosti v oblasti kryptoměn a blockchainové technologie, neboť regulace kryptoměn vyžaduje nejen znalost práva, ale také specifické znalosti o kryptoměnách.
Představení opatření naší kanceláře
Advokátní kancelář Monolith se specializuje na IT, zejména na kombinaci internetu a práva. Například provádíme analýzu zahraničních white paperů, zkoumáme jejich právní souladnost pro použití v Japonsku, a vytváříme white papery nebo smlouvy. Poskytujeme komplexní podporu pro podnikání související s kryptoměnami a blockchainem. Podrobnosti naleznete v následujícím článku.
Category: IT
