MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

General Corporate

Následný rozvoj vlastního podnikání pomocí 'důvěrných informací' po uzavření NDA. Vysvětlení právních rizik.

General Corporate

Následný rozvoj vlastního podnikání pomocí 'důvěrných informací' po uzavření NDA. Vysvětlení právních rizik.

Důležitou součástí zahájení nového obchodu s jinou společností je nezbytná dohoda o zachování důvěrnosti (NDA). V rámci NDA je povinností používat důvěrné informace zveřejněné druhou stranou pouze v rámci stanoveného účelu.

Samozřejmě, po uzavření NDA může nastat situace, kdy byste chtěli provozovat svůj vlastní podnik na základě důvěrných informací zveřejněných druhou stranou z důvodu nějakých okolností. Takové využití důvěrných informací je v rozporu s NDA, a proto je třeba porozumět právním rizikům.

V tomto článku vysvětlíme, jaká právní rizika byste měli předvídat, a podrobně se zabýváme obsahem a mírou těchto rizik.

Zákaz použití mimo účel Dohody o zachování důvěrnosti (NDA)

Je běžné, že v NDA jsou stanoveny ustanovení, které zakazují použití důvěrných informací zveřejněných druhou stranou mimo stanovený účel, jak je uvedeno v následujícím příkladu.

Strany A a B nesmí používat důvěrné informace zveřejněné druhou stranou pro jiný účel než pro posuzování obchodní spolupráce mezi stranami A a B.

Pro stranu, která zveřejňuje informace, jsou tyto informace důležité pro její podnikání. Proto je samozřejmé, že nečeká, že zveřejněné informace budou použity mimo účel stanovený v NDA. Pokud jsou zveřejněné důvěrné informace podstatné pro jádro podnikání strany, která je zveřejňuje, existuje riziko závažných škod v důsledku úniku těchto informací konkurenčním společnostem. Z tohoto důvodu jsou v NDA stanoveny ustanovení zakazující použití mimo účel, jak je uvedeno výše.

Pokud strana, která přijímá zveřejněné informace, použije tyto informace mimo účel stanovený v NDA nebo je zveřejní, nese odpovědnost za náhradu škody způsobené straně, která informace zveřejnila. Ustanovení o odpovědnosti za škodu jsou v NDA obvykle stanovena následovně.

Pokud strany A a B způsobí škodu druhé straně tím, že zveřejní nebo uniknou důvěrné informace druhé strany bez předchozího písemného souhlasu druhé strany, může druhá strana požadovat odškodnění za tuto škodu od stran A a B.

Je třeba poznamenat, že některé NDA mohou omezovat rozsah odpovědnosti za škodu. Například, může být stanovena předem určitá částka jako předpokládaná výše náhrady škody v NDA, nebo může být rozsah náhrady škody omezen na obvyklou škodu a vyloučeny škody vzniklé zvláštními okolnostmi, nepřímé škody, ztracený zisk atd.

Pro další příklady ustanovení Dohody o zachování důvěrnosti se podívejte na následující článek.

https://monolith.law/corporate/checkpoints-nondisclosure-agreement[ja]

Rizika spojená s použitím důvěrných informací pro vlastní podnikání

Představme si, že použijete důvěrné informace druhé strany pro jiný účel než je stanoven v NDA (Dohoda o nezveřejnění). Jaká rizika by to mohlo přinést? Předpokládáme tři hlavní rizika:

  1. Zastavení služby
  2. Požadavek na náhradu škody
  3. Náklady na právní služby a další náklady spojené s řešením bodů 1 a 2

Z těchto bodů jsou nejdůležitější 1 a 2. Odpovědnost za body 1 a 2 může být založena na porušení samotné NDA a na porušení Japonského zákona o prevenci nekalé soutěže (Unfair Competition Prevention Act).

Odpovědnost založená na porušení samotné NDA

Pokud použijete informace druhé strany, které jsou definovány jako důvěrné v NDA, pro vlastní podnikání, porušíte klauzuli NDA týkající se zákazu použití důvěrných informací pro jiné účely. Teoreticky tedy můžete nést odpovědnost za náhradu škody způsobené porušením smlouvy. Kromě toho může druhá strana požadovat zastavení služby, která využívá dané důvěrné informace.

Odpovědnost založená na porušení Japonského zákona o prevenci nekalé soutěže

Pokud použijete důvěrné informace získané od obchodního partnera bez jeho svolení pro jiný účel, takové jednání může být považováno za porušení článku 2 odstavec 7 Japonského zákona o prevenci nekalé soutěže. Tento článek definuje “použití nebo zveřejnění obchodních tajemství za účelem získání neoprávněného zisku nebo způsobení škody držiteli obchodního tajemství” jako “nekalou soutěž”.

Článek 3 Japonského zákona o prevenci nekalé soutěže stanovuje, že “v případě porušení nebo hrozby porušení obchodních zájmů v důsledku nekalé soutěže lze požadovat zastavení takového jednání”. Dále článek 4 tohoto zákona stanovuje, že “v případě úmyslného nebo nedbalého porušení nekalé soutěže, které poškodí obchodní zájmy jiné osoby, lze požadovat náhradu škody způsobené tímto jednáním”.

Míra rizika spojená s použitím důvěrných informací mimo stanovený účel

Důkazní břemeno v občanském soudním řízení

Pokud dojde k použití důvěrných informací mimo stanovený účel, teoreticky, jak bylo uvedeno výše, existuje riziko, že budete čelit odpovědnosti za škodu nebo žádosti o zastavení služby. Je však důležité si uvědomit, že pro uznání těchto požadavků soudem je nutné, aby strana tvrdící, že byly důvěrné informace použity mimo stanovený účel, dokázala a prokázala skutečnosti odpovídající požadavkům na žádost.

V občanském soudním řízení, i když je pravda, že důvěrné informace byly použity mimo stanovený účel, pokud strana požadující náhradu škody nebo zastavení služby nemůže předložit důkazy podporující její tvrzení, soud nemůže uznat žádost. Toto je způsob, jakým je tento systém nastaven.

Riziko porušení smlouvy samotné NDA (Nedisclosure Agreement – Dohoda o nezveřejnění)

Pokud žádáte o náhradu škody na základě neoprávněného použití důvěrných informací, je na vás, abyste prokázali výši škody. V tomto případě je výše škody způsobena neoprávněným použitím důvěrných informací, což způsobilo škodu druhé straně, jinými slovy, zisk, který by druhá strana mohla získat, pokud by nedošlo k neoprávněnému použití.

Avšak v praxi není snadné tvrdit a prokázat, že “pokud by nedošlo k neoprávněnému použití, druhá strana by měla nyní zisk o ●● korun vyšší”. Proto je pravděpodobné, že i když soud uzná skutečnost neoprávněného použití, může selhat při prokazování výše škody a náhrada škody nebude uznána, nebo bude velmi malá.

Navíc, samotný fakt, že strana, která přijala zveřejnění důvěrných informací, použila informace mimo účel, není tak snadno prokazatelný. I když po zveřejnění důvěrných informací na základě NDA druhá strana začne poskytovat službu, která by mohla tyto informace využít, je obvykle obtížné určit, že strana, která přijala zveřejnění, použila důvěrné informace mimo účel. To je proto, že nelze vyloučit možnost, že obdrželi podobné informace jinou cestou než prostřednictvím zveřejnění informací na základě NDA.

Proto pravděpodobnost, že bude uznána náhrada škody nebo zákaz na základě porušení smlouvy NDA, není příliš vysoká a skutečné právní riziko, které by mohlo vzniknout v důsledku neoprávněného použití důvěrných informací, není příliš velké.

Riziko porušení Japonského zákona o prevenci nespravedlivé soutěže

Pro podání žádosti o náhradu škody nebo zákaz na základě porušení Japonského zákona o prevenci nespravedlivé soutěže je třeba, aby strana podávající žádost prokázala, že tajné informace použité mimo účel odpovídají “obchodnímu tajemství” podle Japonského zákona o prevenci nespravedlivé soutěže.

“Obchodní tajemství” je definováno jako technické nebo obchodní informace užitečné pro podnikatelské aktivity, které jsou spravovány jako tajné a nejsou veřejně známy, jako jsou metody výroby a prodeje (Japonský zákon o prevenci nespravedlivé soutěže, článek 6). Rozklad této definice ukazuje, že pro označení jako obchodní tajemství podle Japonského zákona o prevenci nespravedlivé soutěže je třeba splnit následující požadavky:

  • Užitečnost
  • Správa tajemství
  • Neveřejnost

Užitečnost znamená, že dané informace jsou objektivně využívány v podnikatelských aktivitách nebo pomáhají například šetřit náklady nebo zlepšovat efektivitu řízení. Neveřejnost znamená, že informace nejsou obecně dostupné mimo kontrolu držitele.

Obzvláště obtížné je prokázat správu tajemství. Aby byly splněny požadavky na správu tajemství, musí společnost, která drží obchodní tajemství, jasně ukázat svým zaměstnancům a dalším, že má v úmyslu spravovat dané informace jako tajné skutečnými opatřeními pro správu tajemství, a musí být zajištěno, že zaměstnanci a další mohou pochopit tento úmysl.

Konkrétně je třeba, aby bylo jasně uvedeno, že se jedná o tajemství, například omezením přístupu k daným informacím v rámci společnosti nebo označením dokumentů jako “pouze pro interní použití”. Avšak v praxi mnoho společností, které tyto informace zveřejňují, tato opatření nedodržuje dostatečně, což ztěžuje prokázání, že se jedná o “obchodní tajemství” podle Japonského zákona o prevenci nespravedlivé soutěže.

Z toho vyplývá, že právní riziko, které podniky nesou za použití tajných informací mimo účel v důsledku porušení Japonského zákona o prevenci nespravedlivé soutěže, není tak velké. Podrobnější vysvětlení případů soudních sporů, ve kterých bylo diskutováno, zda se jedná o “obchodní tajemství” podle Japonského zákona o prevenci nespravedlivé soutěže, naleznete v následujícím článku.

https://monolith.law/corporate/trade-secrets-unfair-competition-prevention-act2[ja]

Shrnutí

Použití důvěrných informací mimo stanovený účel v rozporu s NDA (Nedisclosure Agreement – Dohoda o nezveřejnění) je jasným porušením smlouvy, takže v tomto smyslu neexistuje žádné právní riziko. Nicméně, skutečnost je taková, že riziko čelit nároku na náhradu škody na základě porušení smlouvy nebo žalobě na zastavení na základě japonského zákona o prevenci nespravedlivé soutěže (Japanese Unfair Competition Prevention Law) kvůli obtížnosti důkazů není tak vysoké. Je důležité uzavřít NDA při zveřejňování důvěrných informací, ale je také důležité vědět o jeho účincích. Doporučujeme konzultovat s odborným právníkem a získat jeho radu.

Informace o tvorbě a revizi smluv naší kanceláří

V právní kanceláři Monolis, která se specializuje na IT, internet a obchod, poskytujeme našim klientům a poradenským společnostem širokou škálu služeb, včetně tvorby a revize různých smluv, nejen těch týkajících se ochrany důvěrných informací.

Pokud máte zájem, podívejte se prosím na podrobnosti níže.

https://monolith.law/contractcreation[ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek