Snížení důkazního břemene pro oběti pirátských kopií: Vysvětlení změny Japonského zákona o autorském právu, která nabyla účinnosti v lednu roku 2024 (Reiwa 6)

Autorské právo, které je nejbližším druhem duševního vlastnictví v našem každodenním životě, bylo revidováno a nová úprava vstoupila v platnost v lednu 2024.

Tato revize si klade za cíl zajistit spravedlivé využívání děl a zároveň přispět k adekvátní ochraně autorských práv. Byly stanoveny tři hlavní body:

1. Přezkum ustanovení o omezení práv na veřejné přenosy děl a dalších v legislativě a administrativě,
2. Přezkum metody výpočtu náhrady škody za účelem účinné nápravy škod způsobených pirátskými verzemi a podobně,
3. Zavedení nového rozhodčího systému pro využívání děl.

Reference: Japonská agentura pro kulturu | O revizi autorského zákona v běžném zasedání parlamentu v roce Reiwa 5 (2023)[ja]

Z těchto bodů byly 1 a 2 implementovány k 1. lednu Reiwa 6 (2024). Bod 3 bude zaveden na základě vládního nařízení do tří let od vyhlášení.

Jaké konkrétní změny tato revize přináší? Pojďme se podívat na každý z těchto tří bodů podrobněji.

Revize ustanovení o omezení práv na veřejné přenosy děl v legislativě a administrativě

Dosud byla legislativa a administrativa založena na “papírové kultuře”. Avšak s postupující digitalizací a adaptací na DX se zvyšuje potřeba využívání digitálních a síťových prostředí pro výměnu dokumentů a dalších materiálů.

Před novelizací japonského autorského zákona článku 42 bylo možné bez souhlasu držitele autorských práv kopírovat díla a další materiály v rozsahu, který byl považován za nezbytný pro soudní řízení nebo pro interní potřeby legislativy a administrativy. Nicméně pro veřejné přenosy, jako je ukládání do cloudu nebo odesílání e-mailem, byl vyžadován souhlas držitele autorských práv.

V této souvislosti bylo z hlediska budování základů digitální společnosti umožněno bez souhlasu držitele autorských práv provádět veřejné přenosy v rozsahu, který je považován za nezbytný a který nesnižuje oprávněné zájmy držitele autorských práv:

1. Veřejné přenosy pro interní potřeby legislativy a administrativy
2. Veřejné přenosy pro účely administrativních postupů, jako jsou patentová řízení, které jsou stanoveny zákonem

Tyto aktivity jsou nyní možné.

Veřejné přenosy vnitřních dokumentů pro legislativní a exekutivní účely

V případech, kdy je to považováno za nezbytné pro legislativní nebo exekutivní účely, je možné omezeně provádět veřejné přenosy autorských děl a podobných materiálů mezi uživateli vnitřních dokumentů (vztahuje se na článek 42).

Například při projednávání návrhů zákonů, rozpočtových návrhů, státního dohledu a dalších funkcí parlamentu nebo zastupitelstva, nebo když státní a místní správní orgány plánují a připravují politiky pro své úřední záležitosti, je možné skenovat nebo stahovat díla třetích stran pro interní použití, ukládat je na cloud přístupný zaměstnancům oddělení nebo je používat při online schůzkách s příslušnými odděleními.

I před novelizací autorského zákona bylo možné podle článku 42 bez souhlasu držitele autorských práv provádět kopie autorských děl, pokud byly nezbytné jako vnitřní dokumenty pro legislativní nebo exekutivní účely. Nicméně, pokud by druh díla, jeho použití nebo počet kopií mohl neoprávněně poškodit zájmy držitele autorských práv, nebylo to považováno za případ, kdy je možné omezit práva.

Co se týče “vnitřních dokumentů”, ty zahrnují materiály nezbytné pro plnění funkcí parlamentu nebo zastupitelstva, jako jsou projednávání návrhů zákonů, rozpočtových návrhů, státního dohledu, nebo když státní a místní správní orgány plánují a připravují politiky pro své úřední záležitosti. Toto je povoleno pouze v případech, kdy poslanci nebo úředníci vykonávající legislativní nebo exekutivní moc považují tyto materiály za nezbytné pro interní diskuse a rozhodování za účelem správného plnění svých úkolů.

Veřejné přenosy pro administrativní postupy jako patentové posuzování stanovené zákonem atd.

V rámci administrativních postupů jako patentové posuzování a správní soudní řízení bylo umožněno veřejné přenosy děl, jako jsou autorská díla, v rozsahu považovaném za nezbytný, v souladu s digitalizací (vztahuje se na článek 41 odstavec 2 a článek 42 odstavec 2).

Při online podání a posuzování se předpokládá použití materiálů, jako je skenování nebo stahování děl jiných autorů, které jsou následně uloženy v systému pro online podání a posuzování nebo odeslány e-mailem.

Avšak veřejné přenosy autorských děl jsou povoleny pouze “v rozsahu považovaném za nezbytný”. Sdílení nebo odesílání celého díla, když je potřeba pouze jeho část, překračuje tento rozsah a není povoleno.

Dále, pokud by veřejné přenosy autorských děl narušovaly stávající podnikání, jako jsou služby výstřižků, a “neoprávněně poškozovaly zájmy autora”, takové přenosy nejsou podle tohoto článku povoleny a je nutné získat souhlas autora nebo jiných oprávněných osob.

Revidace právních předpisů omezujících práva na veřejné přenosy autorských děl v legislativě a administrativě byla zavedena k 1. lednu 2024.

Související článek: Kdy je dovoleno citovat video? Vysvětlení požadavků a případové studie podle autorského práva[ja]

Revize metody výpočtu odškodnění za škody způsobené pirátskými verzemi a podobně pro efektivní nápravu

Pro nároky na odškodnění za porušení autorských práv je stanovena metoda výpočtu škod, která má za cíl snížit důkazní břemeno pro autory a další držitele práv.

Avšak v případě nároků na odškodnění za škody způsobené pirátskými weby je obtížné pro poškozené strany prokázat rozsah škod, a proto je často náročné dosáhnout uznání adekvátní výše odškodnění.

Z tohoto důvodu, podobně jako v případě patentového práva, byla přezkoumána metoda výpočtu odškodnění za porušení autorských práv v soudních sporech, aby se dále snížilo důkazní břemeno pro autory a další držitele práv a zároveň zajistila efektivní náprava škod způsobených pirátskými verzemi a podobně.

1. Uznání ekvivalentu licenčního poplatku založeného na počtu převodů porušujících výrobků a podobně
2. Zpřesnění faktorů, které se zohledňují při výpočtu ekvivalentu licenčního poplatku

Tyto kroky byly provedeny.

Uznání ekvivalentu licenčního poplatku na základě počtu převedených porušujících výrobků

Při výpočtu škody byla přidána částka odpovídající licenčnímu poplatku, která přesahuje schopnost prodeje autora a dalších, což umožňuje uznání ztráty zisku způsobené ztrátou příležitosti k licencování, i v případech, kdy množství prodeje porušitele přesahuje schopnost prodeje držitele práv (vztahuje se na článek 114).

Podle ustanovení, které umožňuje výpočet škody na základě počtu nelegálně prodaných výrobků, bude nyní možné vypočítat škodu zahrnující i částku odpovídající licenčnímu poplatku, která přesahuje prodejní kapacitu autora a dalších, a to i v případech, kdy byla tato část dříve z výpočtu škody vyloučena.

Zpřesnění faktorů pro zohlednění ekvivalentu licenčního poplatku

Při výpočtu ekvivalentu licenčního poplatku, který je uznáván jako výše škody, se nyní může zohlednit částka, která by byla dohodnuta v případě vyjednávání s předpokladem porušení autorských práv (vztahuje se na článek 114).

Dále při určování ekvivalentu licenčního poplatku soudy mohou nyní zohlednit faktory, jako je používání bez omezení v důsledku porušení autorských práv, ve srovnání s obecnými licenčními poplatky, které by byly sjednány za určitých podmínek (jako jsou doba a rozsah užívání), a to jako faktory zvyšující částku škody.

V rámci Japanese Copyright Law je možné poskytnout nápravu v případě porušení autorských práv, například pirátskými kopiemi, jak v trestním, tak v civilním řízení.

Trestní sankce pro osoby porušující autorská práva zahrnují “odnětí svobody na dobu do deseti let nebo pokutu do deseti milionů jenů, případně obojí” (pro právnické osoby pokutu do tří miliard jenů), přičemž zejména trest odnětí svobody byl v roce 2006 (Heisei 18) zpřísněn ze “do pěti let” na “do deseti let”, což představuje závažnější trest.

Na druhé straně, v civilním právu, i když současný zákon stanovuje zvláštní pravidla pro výpočet výše náhrady škody, bylo poukázáno na to, že částka náhrady může být nedostatečná, protože se z výpočtu vylučuje část přesahující prodejní schopnosti držitele autorských práv.

V této souvislosti byla v rámci nedávné novely zákona přezkoumána metoda výpočtu náhrady škody a bylo stanoveno, že do výše náhrady škody se nyní zahrne i ekvivalent licenčního poplatku za část přesahující prodejní schopnosti držitele autorských práv, což nebylo v současném zákoně stanoveno, a umožní tak zvýšení náhrady škody.

Tato revize metody výpočtu náhrady škody pro účinnou nápravu škod způsobených pirátskými kopiemi a podobně byla zavedena k 1. lednu 2024.

Související článek: Jaké jsou právní kroky v případě porušení autorských práv ‘rychlými filmy’ zveřejněnými na YouTube?[ja]

Související článek: Náhrada škody ve výši 500 milionů jenů… Jaká je právní odpovědnost za ‘rychlé filmy’? Advokát vysvětluje trestní a civilní odpovědnost[ja]

Zavedení nového rozhodčího systému pro využívání děl a podobných materiálů

Je samozřejmé, že při využívání děl jiných osob je obvykle nutné získat svolení od držitele autorských práv. Nicméně existuje mnoho děl, u kterých není jasný vlastník práv nebo není možné zjistit jeho názor na využití díla.

Pro řešení těchto problémů a pro usnadnění využívání starších děl nebo obsahu vytvořeného laiky byly zavedeny následující opatření:

1. Zjednodušení využívání děl, u kterých nelze zjistit vůli držitele autorských práv,
2. Zjednodušení procedur prostřednictvím nového rozhodčího systému a kontaktní organizace.

Tyto kroky byly podniknuty.

Například:

1. Při digitalizaci starších děl, když někteří držitelé autorských práv nejsou známí nebo není možné s nimi navázat kontakt, a proto nelze práva upravit,
2. Když někdo chce využít obsah vytvořený amatérským autorem na webové stránce a neexistuje způsob, jak požádat autora o svolení, nebo autor na kontakt nereaguje,
3. Když dílo má více držitelů autorských práv a s některými z nich nelze navázat kontakt.

Tyto situace jsou předpokládány.

Zavedení tohoto nového rozhodčího systému bude zavedeno do praxe do tří let od vyhlášení (26. května 2023) na základě vládního nařízení, s ohledem na čas potřebný pro získání povědomí.

Zjednodušení využívání děl, u kterých nelze ověřit vůli autora či jiných oprávněných osob

Digitalizace usnadnila tvorbu, šíření a využívání obsahu, a to nejen pro profesionály, ale i pro laiky, kteří publikují obsah na internetu, nebo pro nové využití starších děl, u kterých roste poptávka. U takovýchto obsahů však často nelze navázat kontakt s autorem či jinými oprávněnými osobami, což nevede vždy k jejich hladkému využívání.

V případě, že osoba chce využít dílo, které není spravováno (dílo, u kterého nejsou zveřejněné informace umožňující snadno ověřit vůli autora či jiných oprávněných osob ohledně jeho využití), a nemůže ověřit vůli autora i přes přijetí opatření, může “na základě rozhodnutí generálního ředitele Agentury pro kulturní záležitosti a po uložení kompenzačního poplatku využívat dané dílo omezenou dobu, kterou stanoví rozhodnutí” (vztahuje se na článek 67 odstavec 3).

Jedná se o nový systém rozhodnutí, který umožňuje rychlejší využívání díky zjednodušenému postupu ve srovnání s aktuálním systémem rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že se zaměřuje na přítomnost “vůle” autora či jiných oprávněných osob, umožňuje využívání díla do doby, než se autor či jiné oprávněné osoby přihlásí, zároveň však zajišťuje možnost ověření jejich vůle stanovením maximální doby využití na tři roky (po uplynutí tří let je možné požádat o obnovení).

Autoři či jiné oprávněné osoby mohou požádat generálního ředitele Agentury pro kulturní záležitosti o zrušení tohoto rozhodnutí, a po jeho zrušení již nelze dílo využívat v rámci tohoto systému, přičemž autoři či jiné oprávněné osoby mají právo na kompenzační poplatek.

Avšak při zrušení rozhodnutí je nutné ověřit, že mezi stranami je možné vést licenční jednání, takže pokud si uživatel přeje pokračovat ve využívání díla i po zrušení rozhodnutí, musí vést licenční jednání s autorem či jinými oprávněnými osobami. Po podání žádosti je možné, že licenční jednání umožní pokračování ve využívání díla.

Zjednodušení procesů novým rozhodčím řízením a dalšími prostřednictvím kontaktních organizací

Při zavádění nového rozhodčího řízení se umožní zrychlení a zjednodušení procesů a zajištění správného postupu tím, že soukromé instituce, které byly určeny a zaregistrovány předsedou Japonské agentury pro kulturní záležitosti, mohou sloužit jako kontaktní místo pro uživatele a zpracovávat tyto procedury.

Organizace sloužící jako kontaktní místo jsou rozděleny do dvou kategorií podle prováděných činností a funkcí: “Určené instituce pro správu kompenzačních fondů” a “Registrované kontrolní instituce”.

Určené instituce pro správu kompenzačních fondů budou zodpovědné za:

1. Přijímání kompenzačních a záručních fondů při využívání děl prostřednictvím rozhodčího řízení v případech neznámých autorských práv (článek 67), využívání během žádosti o rozhodčí řízení (článek 67-2) a nového rozhodčího řízení (článek 67-3).
2. Správu přijatých kompenzačních a záručních fondů.
3. Platby kompenzačních a záručních fondů autorům a dalším oprávněným osobám.
4. Podnikání související s ochranou děl a podporou hladkého využívání děl a tvůrčí činnosti (podnikání pro hladké využívání a ochranu děl).

Registrované kontrolní instituce budou v zastoupení předsedy Japonské agentury pro kulturní záležitosti provádět:

1. Administrativní úkony spojené s přijímáním žádostí o nové rozhodčí řízení.
2. Kontrolu, zda žádosti splňují požadavky nového rozhodčího řízení (kontrola požadavků).
3. Výpočet částky odpovídající běžnému uživatelskému poplatku (výpočet ekvivalentní částky uživatelského poplatku).

Pokud se u díla, které chcete využít, nedá zjistit vůle autora nebo jiné oprávněné osoby ohledně jeho použití, podáte žádost o nové rozhodčí řízení registrované kontrolní instituci, která je zaregistrována předsedou Japonské agentury pro kulturní záležitosti. Registrovaná kontrolní instituce, která přijme žádost, provede kontrolu požadavků a výpočet uživatelského poplatku a předá výsledky předsedovi Japonské agentury pro kulturní záležitosti.

Na základě výsledků kontroly registrované kontrolní instituce může předseda Japonské agentury pro kulturní záležitosti rozhodnout o novém rozhodčím řízení, a současně určit částku kompenzačního fondu, kterou má uživatel zaplatit. Uživatel poté může využívat požadované dílo po zaplacení kompenzačního fondu určené instituci pro správu kompenzačních fondů, která byla určena předsedou Japonské agentury pro kulturní záležitosti.

Shrnutí: V případě škod způsobených pirátskými verzemi se poraďte s advokátem

V rámci změn Japonského zákona o autorském právu z roku Reiwa 6 (2024) je pozornost upřena na revizi metody výpočtu odškodnění, která byla přezkoumána s cílem efektivnější nápravy škod způsobených pirátskými verzemi a podobně. Díky kodifikaci metody výpočtu se nyní do odškodnění zahrnuje i ztráta zisku, která byla dříve vyloučena, pokud přesahovala prodejní kapacitu držitele práv.

Doporučujeme vám, abyste se v případě porušení autorských práv na pirátských webech obrátili co nejdříve na advokáta, aby bylo možné škody co nejrychleji napravit.

Představení opatření naší kanceláře

Advokátní kancelář Monolith je právní firma specializující se na IT, zejména na internet a právo. V posledních letech se intelektuální vlastnictví, a zejména autorská práva, stávají středem pozornosti. Naše kancelář poskytuje řešení v oblasti intelektuálního vlastnictví. Podrobnosti naleznete v následujícím článku.

Oblasti práce advokátní kanceláře Monolith: IT a právní služby v oblasti duševního vlastnictví pro různé podniky[ja]