Vysvětlení zákonů, které by měli provozovatelé stránek pro dohazování vedlejších prací pochopit
Od 1. dubna 2019 (Roku Heisei 31) byly postupně zavedeny japonské zákony týkající se reformy pracovních metod, což umožnilo pracujícím volit různé způsoby práce a zvýšilo se také množství lidí, kteří si přivydělávají.
V důsledku nárůstu lidí, kteří si přivydělávají, roste také poptávka po webových stránkách pro shodu nabídky a poptávky přivýdělků.
V tomto článku se zaměříme na provozovatele těchto webových stránek pro shodu nabídky a poptávky přivýdělků a vysvětlíme právní předpisy, které by měli při provozování těchto stránek rozumět.
https://monolith.law/corporate/side-business-rules-of-employment[ja]
https://monolith.law/corporate/side-business-labor-regulations[ja]
Co je to vedlejší pracovní místo?
Vedlejší pracovní místo je web, který spojuje lidi, kteří chtějí pracovat na vedlejší práci, a firmy, které chtějí najmout lidi, kteří chtějí pracovat na vedlejší práci.
Mezi vedlejší pracovní místa patří, zjednodušeně řečeno, služby, které spojují lidi, kteří chtějí pracovat na vedlejší práci, a firmy prostřednictvím pracovní smlouvy, a služby, které je spojují prostřednictvím smlouvy o poskytnutí služeb, nikoli pracovní smlouvy.
V tomto článku se zaměříme na vedlejší pracovní místa, která spojují lidi, kteří chtějí pracovat na vedlejší práci, a firmy prostřednictvím smlouvy o poskytnutí služeb, nikoli pracovní smlouvy, tj. vedlejší pracovní místa zaměřená na freelancery.
Jak fungují vedlejší pracovní místa?
Existuje mnoho způsobů, jak fungují vedlejší pracovní místa. Obvykle provozovatel vedlejšího pracovního místa představí firmu podle přání osoby, která chce pracovat na vedlejší práci.
Jako způsob získání příjmů z vedlejšího pracovního místa lze uvažovat o tom, že provozovatel vedlejšího pracovního místa vybírá registraci a poplatky za zveřejnění od firem. Může se také uvažovat o tom, že když dojde k shodě, provozovatel vybírá poplatek za zprostředkování od firmy ve formě procenta z odměny, kterou firma nabízí.
Níže vysvětlíme body, na které by měl provozovatel vedlejšího pracovního místa dbát z právního hlediska.
Vztah k profesnímu zprostředkování podle Japonského zákona o stabilizaci zaměstnanosti
Jako provozovatel webu pro shodu vedlejších prací, je třeba nejprve zvážit vztah k profesnímu zprostředkování podle Japonského zákona o stabilizaci zaměstnanosti.
Pro provozování placeného personálního zprostředkování je potřeba povolení
Podle § 30 odst. 1 Japonského zákona o stabilizaci zaměstnanosti (Šúgyó Antei Hō) je stanoveno následující:
(Povolení pro placené personální zprostředkování)
§ 30 Kdo chce provozovat placené personální zprostředkování, musí získat povolení od japonského ministra zdravotnictví, práce a sociálních věcí.
Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že v případě, že se jedná o placené personální zprostředkování, je nutné získat povolení od japonského ministra zdravotnictví, práce a sociálních věcí. Pokud toto povolení nezískáte, dojde k porušení § 30 odst. 1 Japonského zákona o stabilizaci zaměstnanosti.
Pokud dojde k porušení § 30 odst. 1 Japonského zákona o stabilizaci zaměstnanosti, může být uložen trest odnětí svobody na dobu do jednoho roku nebo pokuta do výše 1 milionu jenů (§ 64 odst. 1 Japonského zákona o stabilizaci zaměstnanosti).
Kritéria pro posouzení, zda se vedlejší pracovní místa na webových stránkách pro párování odpovídají zprostředkování zaměstnání
Takže, jaké činnosti odpovídají termínu “zprostředkování zaměstnání”?
Definice “zprostředkování zaměstnání” je stanovena v § 4 odst. 1 japonského zákona o stabilizaci zaměstnanosti (Japanese Employment Stability Act) následovně:
(Definice)
Článek 4 V tomto zákoně se pod “zprostředkováním zaměstnání” rozumí přijetí nabídek zaměstnání a hledání práce a usnadnění vzniku pracovního vztahu mezi zaměstnavatelem a uchazečem o práci.
Co je důležité výše uvedené ustanovení je formulace “usnadnění vzniku pracovního vztahu”.
Z tohoto ustanovení vyplývá, že zákon o stabilizaci zaměstnanosti se týká vzniku pracovního vztahu a smlouvy o poskytnutí služeb atd. nejsou předmětem regulace tohoto zákona.
Avšak, i když formálně nespadá pod zprostředkování zaměstnání, může se stát, že při podrobnějším pohledu na to odpovídá zprostředkování zaměstnání.
Proto je třeba pečlivě zvážit, zda služby webových stránek pro párování vedlejších pracovních míst odpovídají zprostředkování zaměstnání.
Ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí (Japanese Ministry of Health, Labour and Welfare) zveřejnilo kritéria pro posouzení, zda poskytování informací o nabídkách práce a uchazečích o práci prostřednictvím internetu soukromými společnostmi odpovídá zprostředkování zaměstnání, a stanovilo následující:
III Poskytování informací o nabídkách práce a uchazečích o práci prostřednictvím internetu odpovídá zprostředkování zaměstnání, pokud splňuje jedno z následujících kritérií:
1. Výběr a zpracování informací na základě rozhodnutí poskytovatele informací, aniž by byly stanoveny předem explicitní objektivní vyhledávací kritéria pro obsah poskytovaných informací nebo pro příjemce.
2. Poskytovatel informací komunikuje s uchazeči o práci o nabídkách práce nebo s nabídkami práce o informacích o uchazečích o práci.
3. Pokud poskytovatel informací zprostředkovává komunikaci mezi uchazečem o práci a nabídkou práce prostřednictvím své webové stránky, zpracovává obsah komunikace pro tuto komunikaci.
IV Kromě III, pokud je na základě obsahu reklamy poskytovatele informací, smluvních podmínek mezi poskytovatelem informací a uchazečem o práci nebo nabídkou práce atd. zjištěno, že poskytovatel informací zprostředkovává uchazeče o práci nebo nabídky práce a poskytování informací o nabídkách práce a uchazečích o práci je součástí tohoto procesu, pak se celkově považuje za zprostředkování zaměstnání.
(Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí “Kritéria pro rozlišení mezi poskytováním informací o nabídkách práce a uchazečích o práci prostřednictvím internetu soukromými společnostmi a zprostředkováním zaměstnání”)
Nejprve je třeba zdůraznit, že pouhé poskytování informací o nabídkách práce nebo uchazečích o práci, bez přijímání nabídek práce nebo hledání práce a bez usnadňování vzniku pracovního vztahu, neboli “poskytování informací”, nespadá pod zprostředkování zaměstnání.
Avšak, s rozvojem internetu se zvyšuje počet služeb, u kterých není možné jasně rozlišit obsah služeb webových stránek pro párování vedlejších pracovních míst.
Jinými slovy, i když explicitně neusnadňují vznik pracovního vztahu, pokud poskytují informace o nabídkách práce a uchazečích o práci a splňují kritéria, která zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí, mohou být považovány za zprostředkování zaměstnání, a je třeba být opatrný.
Vztah mezi zákazem práce a zveřejněním pracovních podmínek podle zákona o stabilizaci zaměstnanosti
Podle paragrafu 5, odstavec 3, článek 1 japonského zákona o stabilizaci zaměstnanosti (japonský Zákon o stabilizaci zaměstnanosti) je stanoveno následující:
(Zveřejnění pracovních podmínek)
Článek 5, odstavec 3: Veřejné úřady pro stabilizaci zaměstnanosti, specifické místní veřejné organizace a agentury pro zprostředkování práce, osoby provádějící nábor pracovníků a osoby pověřené náborem, stejně jako poskytovatelé pracovníků, musí při zprostředkování práce, náboru pracovníků nebo poskytování pracovníků jasně uvést pracovní podmínky, jako je obsah práce, kterou má daná osoba vykonávat, mzda, pracovní doba a další pracovní podmínky, pro osoby hledající práci, osoby, které se chtějí stát pracovníky v reakci na nábor, nebo pro poskytované pracovníky.
V souvislosti s paragrafem 5, odstavec 3, článek 1 japonského zákona o stabilizaci zaměstnanosti, pokud webové stránky pro shodu vedlejších prací nepatří do kategorie zprostředkování práce nebo náboru pracovníků, nebudou považovány za porušení zákona.
Avšak, jak bylo uvedeno výše, v závislosti na obsahu služeb webových stránek pro shodu vedlejších prací, i když formálně poskytují služby zaměřené na freelancery, mohou být v podstatě považovány za zprostředkování práce nebo nábor pracovníků.
Proto je pro provozovatele webových stránek pro shodu vedlejších prací důležité pečlivě si ověřit obsah služeb svých webových stránek pro shodu vedlejších prací.
Obsah smluvních podmínek, které by měl připravit provozovatel webu pro dohazování vedlejších prací
Jako provozovatel webu pro dohazování vedlejších prací je třeba věnovat pozornost obsahu smluvních podmínek, aby se vyhnul právní odpovědnosti ze strany lidí, kteří chtějí vykonávat vedlejší práci, nebo firem.
Konkrétně je v smluvních podmínek nutné jasně uvést, že provozovatel webu pro dohazování vedlejších prací se nestává stranou smlouvy, jako je smlouva o poskytnutí služeb.
Dále, i když provozovatel webu pro dohazování vedlejších prací může spojit ty, kteří chtějí vykonávat vedlejší práci, s firmami, je obtížné zaručit kvalitu práce těch, kteří chtějí vykonávat vedlejší práci. Proto je vhodné, aby provozovatel webu předem vysvětlil firmám, že je obtížné zaručit kvalitu práce.
Shrnutí: Zákony, které by měli provozovatelé webů pro dohazování vedlejších prací rozumět
V tomto článku jsme se zaměřili na provozovatele webů pro dohazování vedlejších prací a vysvětlili jsme zákony, které by měli rozumět při provozování takovýchto webů.
V případě webů pro dohazování vedlejších prací určených pro freelancery je třeba pečlivě prověřit obsah služby a dávat pozor, aby nebylo rozhodnuto, že se jedná o zprostředkování zaměstnání.
Pro takovéto rozhodnutí je potřeba odborné znalosti, proto doporučujeme konzultovat s právníkem, který má odborné znalosti.
Představení opatření naší kanceláře
Právnická kancelář Monolis je právnická kancelář s vysokou odborností v oblasti IT, zejména internetu a práva. Služby pro shodu vedlejších prací v poslední době přitahují pozornost a jejich provozování vyžaduje opatrnost. Potřeba právní kontroly se stále zvyšuje. Naše kancelář analyzuje právní rizika související s podnikáním, které bylo skutečně zahájeno, nebo se plánuje zahájit, s ohledem na různé právní předpisy, a snaží se legalizovat podnikání co nejvíce bez jeho zastavení. Podrobnosti jsou uvedeny v následujícím článku.