Právní zacházení s akty prováděnými zakladateli ve jménu "společnosti ve vzniku" podle japonského obchodního zákoníku

Založení společnosti není jen sérií administrativních kroků. V právním smyslu je organizace od vytvoření stanov až po dokončení registrace společnosti považována za “společnost ve vzniku”. Toto období je klíčové pro budování základů budoucích podnikatelských aktivit, ale zároveň je právně velmi nejasné a obsahuje mnoho rizik. Společnost ve vzniku ještě nemá plnou právní osobnost. Přesto může být nutné uzavřít různé smlouvy, jako je pronájem kanceláří nebo zaměstnávání pracovníků, ve jménu budoucí společnosti. Zde se vynořuje zásadní otázka: Připadnou právně činy, které provedli zakladatelé ve jménu společnosti ve vzniku, budoucí založené společnosti? A kdo nakonec ponese odpovědnost za závazky vzniklé z těchto činů? Například, pokud se rozhodne, že nákladná leasingová smlouva uzavřená před založením společnosti není vhodná pro obchodní plán společnosti po jejím založení, je možné takovou smlouvu zrušit, nebo by měl odpovědnost nést zakladatel osobně?

Tento článek se zaměřuje na složitý právní status “společnosti ve vzniku”. Konkrétně se podíváme na rozsah činností, které může společnost ve vzniku provádět, a jak jsou právní účinky těchto činností řešeny podle japonského obchodního zákoníku (Japanese Commercial Code) a související judikatury. Dále prozkoumáme právní odpovědnost, kterou by mohli nést zakladatelé a další zúčastněné strany v případě úspěšného založení společnosti, nebo naopak, pokud založení společnosti skončí neúspěchem. To zahrnuje odpovědnost vůči samotné společnosti, odpovědnost vůči třetím stranám, které jsou protistranami v transakcích, a odpovědnost “pseudo-zakladatelů”, kteří nejsou zakladateli, ale byli hluboce zapojeni do založení společnosti. Porozumění těmto otázkám je nezbytné pro hladký průběh procesu založení společnosti a pro předcházení budoucím právním sporům.

Společnosti ve fázi zakládání a jejich činnost podle japonského práva

V procesu zakládání společnosti, kdy zakladatelé vytvoří stanovy a začnou jednat s cílem založit společnost, až do okamžiku, kdy je společnost právně ustanovena prostřednictvím zápisu do obchodního rejstříku, je tato organizace označována jako “společnost ve fázi zakládání”. Jelikož tato společnost ve fázi zakládání ještě nenabyla právní osobnost podle japonského obchodního zákoníku, její právní povaha je interpretována jako podobná “společenství bez právní subjektivity”. Společenství bez právní subjektivity je takové, které má organizovanou strukturu, funguje na principu většinového rozhodování, existuje nezávisle na změnách svých členů a má stanovené způsoby zastupování, provoz shromáždění a správu majetku, a další hlavní aspekty fungování společenství.

Jako orgán společnosti ve fázi zakládání jednají zakladatelé jako zástupci pro účely založení společnosti a jednají v nezbytném rozsahu. Zda právní účinky činů provedených zakladateli připadnou společnosti po jejím založení, závisí na povaze těchto činů. Konkrétně se posuzuje, zda činnost spadá do rozsahu účelu společnosti ve fázi zakládání. Činnosti, které společnost ve fázi zakládání provádí, lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: “činnosti nezbytně nutné pro samotné založení společnosti” a “činnosti související s přípravou podnikání společnosti”, přičemž druhá kategorie se dále dělí na “přípravné činnosti pro zahájení podnikání” a “podnikatelské činnosti”. Kromě toho existuje také činnost zvaná “převzetí majetku”, kterou japonský obchodní zákoník speciálně reguluje.

Nezbytné kroky pro založení společnosti podle japonského práva

Pro dosažení cíle založení společnosti existují určité akty, které jsou právně nebo fakticky nezbytné. Tyto zahrnují vytvoření stanov, uzavření smlouvy o převzetí akcií zakladateli, nabírání osob pro převzetí akcií vydávaných při založení a konání ustavující valné hromady. Tyto akty jsou přímo spojeny s účelem společnosti, která se zakládá. Proto práva a povinnosti vzniklé v důsledku těchto činností přirozeně přecházejí na společnost po jejím založení. Například poplatky zaplacené notáři zakladateli pro ověření stanov nebo náklady na reklamu pro získání předplatitelů akcií mohou být po založení společnosti považovány za její výdaje. Právní spory ohledně přechodu těchto efektů na společnost jsou velmi vzácné.

Přípravné činnosti před zahájením podnikání

Následují přípravné činnosti, které jsou nezbytné pro hladký start podnikání po jeho založení, tzv. přípravné činnosti před zahájením podnikání. Tyto činnosti se odlišují od samotného zahájení podnikání (podnikatelské činnosti). Mezi konkrétní příklady přípravných činností patří uzavření nájemní smlouvy na obchodní prostory, nákup kancelářského vybavení a zařízení, nebo uzavření pracovních smluv s zaměstnanci.

Právní účinky těchto přípravných činností a jejich připsání společnosti po jejím založení nejsou jednoznačně stanoveny. Soudní praxe v Japonsku (podle japonského práva) stanoví, že tyto činnosti připadnou společnosti po jejím založení pouze v případě, že byly „objektivně považovány za nezbytné přípravné činnosti“ a byly provedeny v rámci pravomocí zakladatelů. Například v jednom soudním rozhodnutí (Oita District Court, 24. března 1986 (1986)) bylo uznáno, že pracovní smlouvy uzavřené společností ve fázi založení, byly nezbytné pro zahájení jejího podnikání, a proto byl právní status těchto smluv převeden na společnost po jejím založení.

Avšak posouzení této nezbytnosti je přísné. Například nákup nemovitostí za nepřiměřeně vysoké částky ve srovnání s rozsahem podnikání nebo zaměstnání velkého počtu pracovníků, kteří nejsou zjevně potřební pro zahájení podnikání, mohou být považovány za činy, které překračují pravomoci zakladatelů, a v zásadě se nepřipisují společnosti po jejím založení. V takovém případě nese odpovědnost za tyto činy jednotlivec, který je provedl.

Podnikatelská činnost v Japonsku

Podnikatelská činnost v Japonsku označuje situaci, kdy společnost zahájí své podnikání ještě před dokončením svého založení. Příkladem může být výrobní společnost, která začne vyrábět a prodávat produkty nebo konzultační firma, která uzavře konzultační smlouvy s klienty a poskytne služby ještě před svým oficiálním založením.

Společnost, která je stále ve fázi založení, ještě nezískala právní osobnost a nemá kapacitu stát se subjektem podnikatelské činnosti. Proto se jakákoli podnikatelská činnost prováděná společností ve fázi založení považuje v zásadě za neoprávněný akt, který překračuje pravomoci zakladatelů a není přičítán společnosti po jejím založení. I kdyby tyto aktivity přinesly zisk, práva a povinnosti z nich vyplývající se v zásadě připisují osobě zakladatele, která je vykonala.

Avšak společnost po svém založení může tyto podnikatelské aktivity schválit. Schválení znamená, že společnost vyjádří svůj záměr přiřadit si účinky právního jednání, které by jinak nebylo přičítáno jí. Pokud po založení společnosti příslušný orgán, jako je například správní rada, rozhodne převzít účinky těchto podnikatelských aktivit, mohou být výjimečně přičítány společnosti. Toto je však pouze výjimečné opatření a zahájení podnikatelské činnosti během fáze založení je spojeno s významným právním rizikem.

Převzetí majetku podle japonského obchodního zákoníku

Nakonec je zde jednání známé jako “převzetí majetku”, pro které japonský obchodní zákoník stanovuje zvláštní ustanovení. Podle článku 28 odstavec 2 japonského obchodního zákoníku se převzetí majetku vztahuje na “majetek, který má být převeden po založení akciové společnosti, jeho hodnotu a jméno nebo název převádějící osoby”. Konkrétně se jedná o smlouvu, ve které zakladatelé slibují, že společnost po svém založení odkoupí určitý majetek (například nemovitosti nebo strojní zařízení) za určitou cenu od jeho vlastníka.

Toto převzetí majetku je podobné přípravným činnostem pro zahájení podnikání, ale právní zacházení s ním se výrazně liší. Převzetí majetku není něco, co by zakladatelé mohli provádět na základě svého osobního rozhodnutí bez omezení; jeho účinnost není uznána, pokud není zahrnuto ve stanovách společnosti. Toto se nazývá zvláštní ustanovení pro založení ve stanovách. Zahrnutím do stanov se předem zveřejňuje ostatním akcionářům a věřitelům, jaký majetek společnost získá ihned po svém založení a jakou protihodnotu zaplatí, aby se zabránilo poškození majetku společnosti v důsledku jeho neoprávněného nadhodnocení.

Pokud by byla smlouva o převzetí majetku uzavřena bez zahrnutí do stanov, je tato smlouva v zásadě neplatná. I kdyby později správní rada smlouvu schválila, neplatný akt nemůže být uznán jako platný. V tomto ohledu Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 24. prosince 1968 (1968) jasně rozhodl, že převzetí majetku, které není zahrnuto ve stanovách, je neplatné a nemůže být uznáno platným ani prostřednictvím schválení. Proto je nutné, pokud je po založení společnosti plánováno získání určitého majetku, postupovat podle procedury zahrnutí této skutečnosti do stanov.

Zodpovědnost při zakládání společnosti podle japonského práva

V procesu zakládání společnosti mohou vzniknout různé právní zodpovědnosti. Tyto zodpovědnosti jsou primárně na bedrech zakladatelů, ale jejich rozsah a obsah jsou velmi rozmanité. V tomto článku se zaměříme na zodpovědnost vůči akciové společnosti po jejím vzniku, zodpovědnost vůči třetím stranám, které jsou protistranami v obchodních transakcích, a na zodpovědnost “pseudozakladatelů”.

Zodpovědnost vůči akciové společnosti po jejím vzniku

Zakladatelé musí při plnění úkolu zakládání společnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost poruší, mohou být zodpovědní za škody vzniklé společnosti. Článek 52 odstavec 1 japonského zákona o společnostech stanoví, že pokud zakladatelé zanedbají své povinnosti při zakládání společnosti, jsou zodpovědní za škody, které tím společnosti způsobí. Příkladem může být zbytečně vysoké náklady na založení nebo nevhodné přípravné činnosti, které společnosti způsobí škodu. Tuto zodpovědnost nelze odstranit bez souhlasu všech akcionářů (článek 54 odstavec 1 japonského zákona o společnostech).

Zakladatelé nesou také zvláštní zodpovědnost v případě, že hodnota majetku uvedená ve stanovách při vkladech jiných než peněžních výrazně zaostává za skutečnou hodnotou. Článek 52 odstavec 2 japonského zákona o společnostech stanoví, že v takovém případě musí zakladatelé společnosti solidárně zaplatit rozdíl v hodnotě. Toto je přísná zodpovědnost zajišťující dostatečné majetkové pokrytí společnosti a nelze se jí vyhnout, i když zakladatelé prokážou, že při plnění svých povinností nepostupovali nedbale.

Zodpovědnost vůči třetím stranám

Zakladatelé mohou nést zodpovědnost i za činy související se zakládáním společnosti vůči třetím stranám, které jsou protistranami v obchodních transakcích.

Pokud zakladatelé při zakládání společnosti jednají s úmyslem nebo závažnou nedbalostí, jsou zodpovědní za škody, které tím třetím stranám způsobí (článek 53 odstavec 1 japonského zákona o společnostech). Příkladem může být situace, kdy zakladatelé předloží falešný obchodní plán a na jeho základě si půjčí peníze od třetích stran.

Ještě důležitější je zodpovědnost v případě, že společnost nevznikne. Pokud se založení společnosti nezdaří a společnost nevznikne, musí zakladatelé solidárně nést zodpovědnost za činy související se zakládáním společnosti (článek 56 japonského zákona o společnostech). Například, pokud byla uzavřena nájemní smlouva na kanceláře s předpokladem vzniku společnosti a společnost nakonec nevznikne, stávají se všichni zakladatelé stranami této smlouvy. Také náklady spojené s těmito činnostmi musí zakladatelé nést solidárně. Toto ustanovení slouží k ochraně protistran a ukazuje na vážnost zodpovědnosti, kterou zakladatelé při zakládání společnosti přebírají.

Zodpovědnost pseudozakladatelů

Nakonec existují situace, kdy osoby, které formálně nejsou zakladateli, ale ve skutečnosti se podílejí na zakládání společnosti, mohou nést zodpovědnost. Toto se nazývá zodpovědnost “pseudozakladatelů”.

Článek 55 japonského zákona o společnostech uvádí dvě situace. První se týká osob, které souhlasí se zveřejněním svého jména nebo názvu společnosti a podporou založení akciové společnosti v reklamě nebo jiných dokumentech či elektronických záznamech souvisejících s nabídkou akcií. Příkladem může být známý podnikatel, který povolí využití své reputace pro založení společnosti. Druhý případ se týká osob, které nepodepsaly stanovy jako zakladatelé.

Tyto osoby jsou považovány za zakladatele a nesou stejnou zodpovědnost jako zakladatelé, kterou jsme již popsali (zodpovědnost vůči společnosti a třetím stranám). Toto je založeno na myšlence, že kdo vytváří důvěru veřejnosti v zakládání společnosti svým jménem nebo činy, měl by nést odpovídající zodpovědnost. Při zapojení do zakládání společnosti je třeba si být vědom možnosti nesení vážné právní zodpovědnosti, i když nejste oficiálně uvedeni jako zakladatelé.

Shrnutí

Založení společnosti je nadějným startem do nového podnikání, ale proces je provázen složitými právními otázkami, jak bylo vysvětleno v tomto článku. Zvláště v přechodné fázi “společnosti ve vzniku” může být obtížné správně posoudit účinnost jednání a umístění odpovědnosti bez odborných znalostí. Jednání zakladatelů, které překračuje jejich pravomoci, může nejen uvalit neočekávané břemeno na společnost po jejím založení, ale také může zahrnovat riziko neomezené odpovědnosti pro samotné zakladatele. Pokud přehlédnete akty vyžadující přísné postupy, jako je převzetí majetku, může to dokonce zásadně ohrozit základy plánovaného podnikání. Identifikace a správná správa těchto rizik předem je prvním krokem k hladkému založení společnosti a k jejímu budoucímu zdravému řízení.

Právní kancelář Monolith má bohaté zkušenosti s podporou mnoha klientů v oblasti firemního práva, zejména v otázkách vznikajících v období před a po založení společnosti. Na základě hlubokých znalostí japonského obchodního práva (Japanese Corporate Law) analyzujeme potenciální rizika spojená s jednáním a odpovědností společnosti ve vzniku a navrhujeme klientům optimální řešení. V naší kanceláři je také několik odborníků, kteří jsou rodilými mluvčími angličtiny a mají zahraniční právnické kvalifikace, což nám umožňuje poskytovat jemnou a přesnou právní podporu klientům, kteří se snaží rozvíjet mezinárodní podnikání, bez pocitu jazykové bariéry. Pokud máte právní obavy v důležité fázi založení společnosti, neváhejte se na nás obrátit.