Přistoupení členů do japonské společnosti s ručením omezeným: Kompletní průvodce postupy podle obchodního zákoníku

Jednou z forem japonských společností, která se v poslední době těší rostoucí pozornosti, je godo kaisha (合同会社), známá pro svou snadnou založitelnost a flexibilní správu. Tato forma společnosti je podobná LLC (Limited Liability Company) v anglicky mluvících zemích a stává se atraktivní volbou zejména pro zahraniční investory a podnikatele. Flexibilita v řízení godo kaisha je založena na jasném právním rámci stanoveném japonským obchodním zákoníkem (Companies Act). Přesné porozumění tomuto zákonu je klíčem k hladkému vedení podnikání. V právní terminologii spojené s godo kaisha je zvláště důležité věnovat pozornost termínu “shain”, který v tomto kontextu neoznačuje běžného zaměstnance, ale spíše vlastníka společnosti, tedy manažera, který do společnosti investoval. Porozumění této základní definici je nezbytné pro pochopení struktury godo kaisha. V tomto článku se zaměříme na téma “přistoupení nových shain”, které se stává důležitým v souvislosti s růstem společnosti a změnami strategie. Konkrétně se podíváme na právní postupy pro přijetí nových shain a na postupy, které musí stávající shain dodržet při dodatečných investicích, v souladu s ustanoveními japonského obchodního zákoníku. Přistoupení nových shain není jen vnitřní správní činnost, ale zásadní akt, který přináší základní změny v právní struktuře a kapitálové struktuře společnosti, a vyžaduje přísné dodržování procedur stanovených zákonem.

Základní přístupy k přijímání nových členů do společnosti s ručením omezeným podle japonského práva

Japonský zákon o společnostech umožňuje společnostem s ručením omezeným přijímat nové členy (článek 604 odstavec 1 japonského zákona o společnostech). Přijetí nových členů je klíčovým nástrojem pro dosažení různých podnikatelských cílů, jako je rozvoj společnosti, zavedení nových odborných znalostí nebo získání financí. Existují především dvě metody, jakými může člen vstoupit do společnosti. Jedna z nich spočívá v tom, že zájemce o členství vloží do společnosti nový kapitál. Druhá metoda zahrnuje převzetí části nebo celku podílu (práva odpovídajícího vlastnickému právu ve společnosti) od stávajícího člena. Tento článek se zaměřuje na první z uvedených metod, tedy na proces přijímání nových členů prostřednictvím nových vkladů, které zvyšují celková aktiva společnosti. Volba mezi těmito dvěma metodami může mít významný dopad na finanční situaci společnosti a na požadavky týkající se registrace. Přijetí nového kapitálu vede ke zvýšení majetku a kapitálu společnosti, což může právně vyžadovat určité registrační postupy. Na druhou stranu, převod podílu je transakcí mezi členy a celková výše kapitálu společnosti se nemění, což může vést k odlišným procedurám. Porozumění této zásadní rozdílnosti je prvním krokem k výběru správného postupu.

Postup při přijímání nových zaměstnanců

Když přivítáte nového zaměstnance prostřednictvím nového kapitálového vkladu, japonské korporační právo (Japanese Corporate Law) vyžaduje dodržení několika postupných a přísných procedur. Respektování těchto procedur je nezbytné pro zajištění platnosti přijetí a pro předcházení budoucím právním sporům.

Souhlas všech zaměstnanců a změna stanov

Přijetí nového společníka je zásadní rozhodnutí, které se dotýká samotného základu společnosti. Proto je nejprve nutné změnit stanovy společnosti, které představují její základní pravidla . Podle článku 576 odstavec 1 Japonského obchodního zákoníku (会社法) musí stanovy společnosti s ručením omezeným obsahovat jména nebo názvy všech společníků a jejich adresy, stejně jako výši jejich vkladů . Proto je při přijetí nového společníka nezbytné provést změnu stanov, aby byly tyto informace do nich zahrnuty.

Pro změnu stanov je zásadně vyžadován souhlas všech stávajících společníků (souhlas všech zaměstnanců). Toto je stanoveno v článku 637 Japonského obchodního zákoníku, což odráží skutečnost, že společnost s ručením omezeným je organizace založená na osobních důvěrných vztazích. Nicméně, stanovy mohou obsahovat zvláštní ustanovení, která umožňují uvolnění tohoto požadavku. Například, pokud stanovy předem stanoví, že pro rozhodnutí je potřebný souhlas většiny společníků, může to urychlit proces rozhodování. Pokud však takové ustanovení neexistuje, přijetí nového společníka se neuskuteční, pokud se proti tomu postaví i jen jeden společník.

Plnění vkladu a doba nabytí jeho účinnosti podle japonského práva

Pouhá změna stanov s souhlasem všech společníků ještě neznamená dokončení přistoupení nového společníka. Japonské právo klade velký důraz na dobu, kdy přistoupení nabývá účinnosti. Článek 604 odstavec 3 japonského zákona o společnostech stanoví, že pokud osoba, která se chce stát společníkem, nevykonala vklad nebo jiné plnění spojené se změnou stanov v době této změny, stane se společníkem až ve chvíli, kdy je tento vklad nebo plnění dokončeno.

Toto ustanovení znamená, že nabytí právního postavení společníka je přímo spojeno s úplným plněním slíbeného vkladu. I když existuje souhlas všech společníků a je podepsána smlouva, dokud nejsou vkladové peníze převedeny na účet společnosti, daná osoba není právně považována za společníka. Tento mechanismus je zaveden k ochraně společnosti a jejích věřitelů. Společníci společnosti s ručením omezeným nesou odpovědnost pouze do výše svých vkladů a jsou odpovědni za dluhy společnosti pouze v rámci těchto vkladů. Kapitál, který společnost vlastní, je proto jedinou zárukou pro věřitele. Pokud by byla práva společníka (například hlasovací práva týkající se vedení podniku) udělena před dokončením vkladu, mohla by osoba, která ještě neposkytla společnosti žádný majetek, ovlivnit řízení společnosti a ohrozit její finanční základ. Právo proto přísně spojuje vznik společnického postavení s plněním vkladu, aby předešlo takovým situacím.

Zodpovědnost nově přistupujících členů společnosti podle japonského práva

Jedním z nejdůležitějších bodů, které je třeba zvážit při rozhodování o vstupu do role člena společnosti s ručením omezeným v Japonsku, je rozsah zodpovědnosti po přistoupení. Článek 605 japonského zákona o společnostech stanoví, že členové, kteří se připojí k společnosti s ručením omezeným po jejím založení, nesou odpovědnost za splacení dluhů společnosti vzniklých před jejich přistoupením. Nicméně, členové společnosti s ručením omezeným mají omezenou odpovědnost (podle článku 580 odstavec 2), a jejich zodpovědnost je omezena na výši jejich vkladu. Splacení dluhů společnosti má přednost před osobní zodpovědností členů, která je doplňková (článek 580).

To znamená, že nově přistupující členové nesou stejnou odpovědnost za všechny dluhy společnosti vzniklé před jejich zapojením, jako ostatní členové. Tato “retroaktivní odpovědnost” může představovat nečekané a závažné riziko zejména pro investory zvyklé na právní systémy jiných jurisdikcí. Tato ustanovení znamenají, že přistoupení k členství není jen investicí do budoucnosti, ale také přijetím celé minulosti společnosti. Proto je před rozhodnutím o přistoupení nesmírně důležité provést důkladný due diligence proces (hodnocení aktiv). Je nutné podrobně prozkoumat finanční výkazy cílové společnosti, smluvní vztahy, rizika spojená s litigací a případné kontingentní závazky, které se neobjevují v účetních knihách, aby bylo možné plně pochopit potenciální rizika a na jejich základě učinit informované rozhodnutí.

Meze autonomie stanov z pohledu soudní praxe v Japonsku

V Japonsku se u společností s ručením omezeným (合同会社, gōdō kaisha) předpokládá široký rozsah “autonomie stanov”, která umožňuje flexibilní návrh interních pravidel. Nicméně i tato autonomie má své právní meze. Důležitým soudním případem, který naznačuje tyto meze, je rozsudek Tokijského okresního soudu (東京地方裁判所) ze dne 13. října 1996 (1996年10月13日). Případ se týkal společnosti s neomezeným ručením (合資会社, gōshi kaisha) a sporným bodem bylo “odstoupení” společníka, avšak základní právní principy se vztahují i na přijímání společníků do společnosti s ručením omezeným.

V tomto soudním řízení byla zpochybněna platnost ustanovení stanov, které stanovilo, že “společník může odstoupit na základě rozhodnutí většiny ostatních společníků”. Soud rozhodl, že toto ustanovení stanov je neplatné, protože obchází přísný postup vyloučení společníka stanovený zákonem (vyžadující zapojení soudu). Jako důvod uvedl, že zákonná ustanovení jsou imperativní a mají za cíl sladit autonomii společnosti s ochranou práv společníků, a proto není možné zjednodušit postupy v rozporu s jejich smyslem prostřednictvím stanov.

Zásada, kterou tento případ ukazuje, tedy že “autonomie stanov nemůže převrátit imperativní ustanovení zákona”, se vztahuje i na postupy přijímání společníků. Například, pokud by stanovy stanovily, že “přijetí nového společníka je možné pouze na základě rozhodnutí společníka zodpovědného za vedení podniku”, a ignorovaly by tak ustanovení článku 637 Japonského obchodního zákoníku (日本の会社法), které vyžaduje souhlas všech společníků pro změnu stanov, je velmi pravděpodobné, že takové ustanovení stanov bude shledáno neplatným. Při změnách základů společnosti, jako je přijetí společníka, má přednost dodržování postupů stanovených zákonem před ustanoveními stanov.

Dodatečné vklady stávajícími společníky

Jedním z dalších způsobů, jak posílit kapitál společnosti, je dodatečný vklad prováděný již stávajícími společníky. I tento postup musí následovat kroky stanovené v Japonském obchodním zákoníku (日本の会社法).

Přehled postupu

I když stávající společníci provádějí dodatečné vklady, základní části postupu jsou společné s postupem pro přijímání nových společníků. Dodatečné vklady znamenají změnu výše vkladu daného společníka, což vyžaduje aktualizaci údajů v zakladatelské listině, konkrétně ‘výše vkladu společníka’. Proto je i v tomto případě nutná změna zakladatelské listiny a obvykle je vyžadován souhlas všech společníků. Po získání souhlasu se vytvoří změněná zakladatelská listina a po provedení dodatečného vkladu daným společníkem je postup dokončen.

Volba mezi základním kapitálem a kapitálovým přebytkem

Při dodatečném vkladu je společnost postavena před velmi důležité strategické rozhodnutí: zda vkládané peněžní prostředky zaúčtovat jako ‘základní kapitál’ nebo jako ‘kapitálový přebytek’. Japonský obchodní zákoník umožňuje, aby nebyla celá částka vkladu zaúčtována jako základní kapitál, ale částečně nebo zcela jako kapitálový přebytek. Toto rozhodnutí má přímý dopad na registraci, náklady a budoucí finanční strategii společnosti.

Pokud se vklad zaúčtuje jako ‘základní kapitál’, jeho výše se stává veřejnou informací zaznamenanou v certifikátu o registraci společnosti (obchodní rejstřík) a právně je vyžadována změna registrace, aby odrážela jeho nárůst. S touto registrací je spojena daň z registrace a licence, jejíž výše je 1000/7 zvýšeného základního kapitálu (pokud vypočítaná částka nedosahuje 30 000 jenů, je stanovena na 30 000 jenů).

Na druhou stranu, pokud je celá částka vkladu zaúčtována jako ‘kapitálový přebytek’, výše základního kapitálu se nemění. Kapitálový přebytek není předmětem obchodní registrace, takže pokud se pro tuto možnost rozhodnete, není potřeba měnit registraci základního kapitálu a nevzniká ani daň z registrace a licence.

Tento mechanismus se stává důležitým nástrojem finanční strategie společnosti. Zvýšení základního kapitálu může zvýšit vnější důvěryhodnost společnosti, ale je spojeno s komplikovanými postupy a náklady. Naopak zaúčtování jako kapitálový přebytek zjednodušuje postupy a snižuje náklady, zároveň zvyšuje flexibilitu při budoucím využití těchto prostředků, například při vyplácení dividend.

Obchodní registrace v souvislosti s přistoupením společníka

Po dokončení interních procedur souvisejících s přistoupením společníka nebo dodatečným vkladem může být nutné provést obchodní registraci, aby se tyto změny právně zveřejnily. V případě společnosti s ručením omezeným však není nutné registrovat každé přistoupení společníka.

Případy, kdy je registrace nutná

Obchodní registrace je právně vyžadována pouze v případě, že dojde ke změnám informací zapsaných v osvědčení o registraci. Japonský zákon o společnostech stanoví, že pokud dojde ke změně zapsaných údajů, je nutné podat žádost o změnu registrace do dvou týdnů od data změny u příslušného právního úřadu, který má jurisdikci nad sídlem společnosti (pro akciové společnosti článek 915 odstavec 1, pro společnosti s ručením omezeným a další družstevní společnosti článek 919 odstavec 1).

Hlavní případy, kdy je registrace v souvislosti s přistoupením společníka nutná, jsou následující:

1. V případě zvýšení výše základního kapitálu: Pokud jsou nově vložené peněžní prostředky zaznamenány jako “základní kapitál” a dojde k pohybu v položce “výše základního kapitálu”, která je předmětem registrace, je nutná změna registrace.
2. Pokud dojde ke změně v osobě výkonného společníka nebo zástupce společníka: V registračních údajích společnosti s ručením omezeným jsou zahrnuty jména a adresy “výkonných společníků”, kteří mají pravomoc vykonávat obchodní činnost, a “zástupců společníka”, kteří mají pravomoc zastupovat společnost. Pokud nově přistoupivší společník zaujme některou z těchto pozic, je nutná změna registrace, aby byla jeho jména a další údaje zapsány do registru.

Důležitým bodem, který vyplývá z těchto pravidel, je, že za určitých podmínek nemusí být při přistoupení společníka nutná žádná registrace. Konkrétně, pokud (1) nově přistoupivší společník nenastoupí do pozice výkonného společníka nebo zástupce společníka a zůstane obyčejným společníkem bez pravomoci vykonávat obchodní činnost a (2) celá částka jeho vkladu bude zaznamenána jako “přebytek kapitálu” a výše základního kapitálu se nijak nezmění. V tomto scénáři nedochází k žádné změně v registračních údajích, a proto není nutné podávat žádost o registraci. Porozumění tomuto bodu je velmi prospěšné pro značné zjednodušení procedur a snížení nákladů.

Přehled postupu registrace

Pokud je registrace nutná, je třeba podat žádost u příslušného právního úřadu, který má jurisdikci nad sídlem společnosti, do dvou týdnů od data, kdy došlo ke změně. Pokud tento termín není dodržen, může být zástupci společníka uložena pokuta až do výše 1 milionu jenů (administrativní sankce, nikoli trestní sankce).

Při podání žádosti je obvykle potřeba přiložit několik dokumentů, jako je žádost o změnu registrace, souhlas všech společníků se změnou stanov a doklad o zaplacení vkladu (potvrzení o platbě). Tyto formuláře a příklady zápisů jsou dostupné na webových stránkách právního úřadu. Vzhledem k tomu, že postupy mohou být složité, může být konzultace s odborníkem užitečnou volbou.

Shrnutí

V tomto článku jsme podrobně vysvětlili proces přijímání nových společníků do japonské společnosti s ručením omezeným (合同会社, gōdō kaisha) na základě japonského obchodního zákoníku (会社法). Proces přivítání nového společníka vyžaduje dodržení přísných právních kroků, včetně změny stanov se souhlasem všech společníků, úplného splnění vkladu novým společníkem a podle potřeby také obchodního zápisu. Zvláště důležité jsou ustanovení, podle kterých nově přijatý společník nese odpovědnost i za stávající dluhy společnosti, a strategická volba, zda vklad započítat do základního kapitálu nebo do kapitálového přebytku, což jsou klíčové faktory ovlivňující budoucnost společnosti. Přesné porozumění těmto právním požadavkům a strategickým možnostem a systematické postupování v procesu jsou klíčem k zdravému růstu a stabilnímu provozu společnosti s ručením omezeným.

Právnická kancelář Monolith má bohaté zkušenosti s právními službami týkajícími se přijímání společníků do společností s ručením omezeným, o kterých jsme hovořili v tomto článku, a poskytuje komplexní podporu široké škále klientů v Japonsku. V naší kanceláři pracuje několik odborníků, včetně anglicky mluvících právníků s mezinárodními kvalifikacemi, kteří jsou schopni poskytnout komplexní podporu pro různorodé potřeby našich klientů v japonském podnikatelském prostředí. Pokud hledáte odbornou radu přizpůsobenou vaší situaci, neváhejte se obrátit na naši kancelář.