Pokračující telepráce: Je přijatelné mít rozdíl v mzdě mezi zaměstnanci pracujícími v kanceláři a těmi pracujícími z domova?
V březnu 2021 (rok 2021 podle gregoriánského kalendáře) Tokio, kde je mnoho uživatelů telepráce, zveřejnilo “Průzkum skutečného stavu různých způsobů práce”. V podnicích s více než 30 zaměstnanci se počet těch, kteří již zavedli telepráci, zvýšil z 6,8% v roce 2017 na 58,8% v prosinci 2020.
Průzkum skutečného stavu různých způsobů práce[ja]
Telepráce má pro zaměstnance mnoho výhod, jakmile si na ni zvyknou, ale mnoho firem má problémy s řízením docházky a s tím, jak ji sladit s pracovními pravidly.
Navíc, v důsledku pandemie koronaviru se výkonnost některých firem zhoršila a objevily se případy, kdy byly platy zaměstnanců pracujících na dálku odlišné od platů těch, kteří chodí do práce.
V tomto článku vysvětlíme, jak je to s oprávněností rozdílu v platech mezi “docházkou do práce” a “prací na dálku” v době pandemie koronaviru, a to na konkrétních příkladech.
Tři typy práce na dálku
I když se obecně mluví o práci na dálku, její formy lze rozdělit do následujících tří typů, v závislosti na místě, kde se práce provádí.
Práce z domova
Tento typ práce znamená, že zaměstnanci pracují z domova místo docházky do kanceláře. Pro zaměstnance to znamená snížení zátěže cestování a rizika nákazy novým koronavirem, a zároveň umožňuje větší flexibilitu pro domácí práce, péči o děti nebo péči o starší osoby.
Práce v satelitní kanceláři
Tento typ práce znamená, že zaměstnanci pracují v satelitní kanceláři místo docházky do hlavní kanceláře. Pokud je satelitní kancelář blízko domova, může to zkrátit dobu cestování a poskytnout pracovní prostředí srovnatelné s hlavní kanceláří.
Mobilní práce
Tento typ práce znamená, že zaměstnanci pracují v hotelu na služební cestě, v rychlovlaku, v kavárně atd. pomocí notebooku, tabletu, mobilního telefonu atd. Pokud je k dispozici internetové připojení, mohou si volně vybrat místo a pracovat, což může zkrátit dobu cestování a zvýšit produktivitu.
Snížení platu při práci na dálku na pokyn společnosti
Podle Japonského zákoníku práce (Japanese Labor Standards Act) je společnost povinna při uzavírání pracovní smlouvy jasně stanovit pracovní podmínky pro zaměstnance.
Článek 15 (Jasné stanovení pracovních podmínek)
Zaměstnavatel je povinen při uzavírání pracovní smlouvy jasně stanovit zaměstnanci mzdu, pracovní dobu a další pracovní podmínky. V tomto případě musí být mzda a pracovní doba a další záležitosti stanovené nařízením Ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí jasně stanoveny způsobem stanoveným tímto nařízením.
Obsah “mzdy, pracovní doby a dalších pracovních podmínek” je stanoven v prováděcím nařízení k Japonskému zákoníku práce a následující body související s prací na dálku musí být vždy jasně stanoveny:
- Záležitosti týkající se místa práce a povinností, které zaměstnanec má vykonávat
- Čas začátku a konce práce, přítomnost práce přesčas, doba přestávky, volné dny, dovolená a záležitosti týkající se změny pracovní doby v případě, že zaměstnanci jsou rozděleni do dvou nebo více skupin
- Záležitosti týkající se stanovení, výpočtu a způsobu platby mzdy (kromě odstupného a mimořádně vyplacené mzdy), termínu uzavření a doby platby mzdy a záležitosti týkající se zvýšení mzdy
Změna těchto “pracovních podmínek” vyžaduje podle Japonského zákona o pracovní smlouvě (Japanese Labor Contract Act) jako zásadu individuální dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Avšak, i když se jedná o změnu na základě dohody, nesmí být nižší než pracovní podmínky stanovené v pracovním řádu.
Změna pracovních podmínek je možná také prostřednictvím změny pracovního řádu, ale v tomto případě je třeba splnit následující požadavky:
- Zaměstnanci musí být seznámeni s pracovním řádem po změně
- Míra nevýhod, které zaměstnanci utrpí v důsledku změny pracovního řádu, a nutnost změny musí být rozumné
Při zohlednění výše uvedeného lze předpokládat, že pokud společnost nařídí práci na dálku, nelze snížit plat zaměstnancům bez jejich souhlasu, pokud není v pracovním řádu stanoveno “pracovní doba na dálku”.
Pokud chcete vědět více o pracovní smlouvě (zaměstnanecké smlouvě), podívejte se na následující článek, kde je to podrobně popsáno spolu s tímto článkem.
https://monolith.law/corporate/checkpoints-of-employment-agreement[ja]
Snížení platu v případě, kdy zaměstnanec sám vyjádří přání pracovat na dálku
Pokud zaměstnanec vyjádří přání pracovat na dálku a společnost to schválí, je možné změnit pracovní podmínky podle článku 8 zákona o pracovních smlouvách. Při této změně se obvykle zvažují také další pracovní podmínky, jako je “místo práce”, “obsah práce”, “pracovní doba” a “mzda”.
Například, pokud jsou v pracovním řádu stanoveny hodiny práce v kanceláři, není problém, pokud zaměstnanec pracuje z domova a získává tak čas na péči o děti nebo o starší osoby, pokud je to dohodnuto se snížením platu. Avšak v následujících případech je třeba být opatrný.
Snížení příplatku za přesčas z důvodu “práce mimo pracoviště”
Pokud zaměstnanec pracuje mimo kancelář díky práci na dálku a splňuje určité podmínky, je možné uplatnit “systém pracovní doby mimo pracoviště” stanovený v zákoně o pracovních normách, který považuje za pracovní dobu stanovenou pracovní dobu stanovenou v pracovním řádu a podobně.
Článek 38, odstavec 2, bod 1
Pokud zaměstnanec pracuje mimo pracoviště po celou nebo část pracovní doby a je obtížné vypočítat pracovní dobu, považuje se za to, že pracoval stanovenou pracovní dobu. Avšak v případě, kdy je nutné pracovat přes stanovenou pracovní dobu pro plnění daného úkolu, považuje se za to, že pracoval dobu obvykle nutnou pro plnění daného úkolu, jak je stanoveno v nařízení Ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí.
Pokud je uplatněn “systém pracovní doby mimo pracoviště”, nevzniká příplatek za přesčas, pokud nejde o zvláštní případ, kdy je nutné pracovat déle než stanovenou pracovní dobu.
Avšak je třeba poznamenat, že “systém pracovní doby mimo pracoviště” se neuplatní, pokud nejsou splněny následující dvě podmínky.
- Informační a komunikační zařízení nejsou nastavena tak, aby byla vždy schopna komunikovat na pokyn společnosti.
- Zaměstnanec nepracuje podle konkrétních pokynů zaměstnavatele.
Jinými slovy, pokud 1. zaměstnanci je dovoleno se svobodně odpojit od komunikace nebo se vzdálit od informačních a komunikačních zařízení, 2. nejsou povinni reagovat okamžitě na pokyny společnosti a 3. nepracují podle konkrétních pokynů společnosti, není možné určit pracovní dobu jako obtížnou.
Snížení platu z důvodu “času mimo práci”
Čas, kdy zaměstnanec je během práce na dálku, jako je práce z domova, na určitou dobu mimo práci, se nazývá “čas mimo práci”.
Od 1. dubna 2019 (rok 31 Heisei) je společnostem povinné “objektivní sledování pracovní doby” podle “novelizovaného zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci” (japonský zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci), a společnosti musí zaznamenávat přesnou pracovní dobu tím, že kontrolují začátek a konec pracovní doby každý pracovní den.
V případě, kdy jsou běžné pracovní hodiny od 9:00 do 18:00 s jednou hodinou přestávky, pokud existuje “čas mimo práci”, pracovní doba se zkrátí, takže je možné zvážit 1. posun pracovní doby, 2. nárok na roční placenou dovolenou na hodinovou bázi, 3. snížení mzdy.
Avšak v případě 1. a 2. je nutné změnit pracovní řád nebo uzavřít dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a v případě 3. je nutné změnit pracovní podmínky, což vyžaduje individuální dohodu mezi společností a zaměstnancem nebo změnu pracovního řádu.
V případě, kdy je důvodem prevence nákazy novým koronavirem
Pokud zaměstnanec požádá o povolení práce na dálku za stejnou mzdu z důvodu prevence nákazy novým koronavirem, je třeba zvážit následující body a rozhodnout, zda je to rozumné.
- Je zřejmé, že pokud zaměstnanec chodí do kanceláře, je vysoká pravděpodobnost nákazy novým koronavirem, protože opatření společnosti proti infekčním chorobám jsou nedostatečná.
- Mimo kancelář je možné získat stejné bezpečnostní prostředí jako v kanceláři a není žádný problém s plněním pracovních úkolů.
Pokud společnost nepodniká obvyklá opatření proti infekčním chorobám a nesplňuje výše uvedené podmínky, je možné nařídit zaměstnanci, aby se dostavil do kanceláře, a pokud to odmítne, je možné podniknout kroky, jako je disciplinární trest včetně snížení platu nebo propuštění, podle pracovního řádu.
Avšak za stavu nouze, i když nejsou plně splněny podmínky pro práci na dálku, má přednost bezpečnost života a těla, a disciplinární tresty nebo propuštění zaměstnanců, kteří si vybrali práci na dálku, mohou být považovány za neplatné, takže je třeba být opatrný.
Shrnutí
Dosud jsme diskutovali o možných případech a souvisejících zákonech týkajících se rozdílu v mzdách mezi prací v kanceláři a prací na dálku v době koronavirové pandemie.
Pokud se pracovní doba a další pracovní podmínky liší mezi prací v kanceláři a prací na dálku, je nutné do pracovního řádu přidat ustanovení týkající se práce na dálku.
Dále, pokud se rozhodnete zavést “flexibilní pracovní dobu” nebo “režim pracovní doby mimo pracoviště” v souvislosti s zavedením práce na dálku, může být v některých případech nutné nejen změnit pracovní řád, ale také uzavřít dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Proto doporučujeme konzultovat předem s právníkem, který má odborné znalosti a bohaté zkušenosti s pracovními normami a souvisejícími zákony, místo toho, abyste se rozhodovali samostatně.
Představení opatření naší kanceláře
Právní kancelář Monolis je právní kancelář s vysokou odborností v oblasti IT, zejména internetu a práva. V důsledku pandemie koronaviru se očekává, že význam práce na dálku bude nadále růst. Na druhé straně, mnoho společností je stále v procesu zavádění pracovních podmínek a řešení smluvních vztahů spojených s prací na dálku. Naše kancelář analyzuje právní rizika spojená s již zahájenými nebo plánovanými podnikatelskými aktivitami na základě různých právních předpisů a usiluje o jejich legalizaci bez zastavení podnikání, pokud je to možné. Podrobnosti jsou uvedeny v následujícím článku.