MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

Internet

Vysvětlení kritérií a postupů pro nároky na náhradu škody za porušení práva na obraz

Internet

Vysvětlení kritérií a postupů pro nároky na náhradu škody za porušení práva na obraz

V posledních letech se s rostoucí popularitou Instagramu, YouTube, Facebooku a dalších se stalo možným, aby kdokoli snadno zveřejňoval fotografie a videa. Na druhé straně se však zvyšuje počet problémů týkajících se “práva na obraz”, kdy je něčí tvář nebo postava zveřejněna bez povolení.

Ale co vlastně právo na obraz je? Co když jsou na sociálních sítích nebo video stránkách bez vašeho vědomí zveřejněny fotografie vás nebo vaší rodiny a vaše právo na obraz je porušeno? Jak byste měli reagovat?

Tento článek vysvětluje kritéria pro porušení práva na obraz a jak se s tímto problémem vypořádat.

Co je právo na ochranu obrazu

Právo na ochranu obrazu je právo, které může být uplatňováno proti tomu, aby byl někdo bezdůvodně fotografován nebo aby byly jeho fotografie zveřejněny.

Právo na ochranu obrazu se liší od autorských práv a není výslovně zakotveno v zákoně. Existuje však jediný precedent, který se týká práva na ochranu obrazu.

Jedná se o případ, kdy byl policista obviněn z narušení veřejného pořádku a ublížení na zdraví, když fotografoval demonstraci a účastník demonstrace ho napadl.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí odkázal na “právo na ochranu obrazu” v reakci na argumenty obhájce, že fotografická činnost policisty byla nezákonným zásahem do práva na ochranu obrazu obviněného.

Článek 13 Ústavy stanoví, že “všichni občané jsou respektováni jako jednotlivci. Práva občanů na život, svobodu a hledání štěstí jsou nejvyšší hodnoty v legislativě a dalších formách státní politiky, pokud nejsou v rozporu s veřejným blahem.” To znamená, že svoboda soukromého života občanů by měla být chráněna i před výkonem státní moci, jako je policejní pravomoc. A jako jednu z forem svobody soukromého života by měl mít každý právo nebýt bezdůvodně fotografován.

Ať už to nazýváme právem na ochranu obrazu nebo ne, alespoň by mělo být řečeno, že je nepřijatelné, aby policista fotografoval jednotlivce bez oprávněného důvodu, což je v rozporu s duchem článku 13 Ústavy.

Nejvyšší soud, 24. prosince 1969 (Showa 44) (případ demonstrace studentského svazu prefektury Kyoto)[ja]

Nejvyšší soud takto prohlásil, že “svoboda nebýt bezdůvodně fotografován” je jedním z “svobod soukromého života” zaručených článkem 13 Ústavy.

Je pravda, že soudy dosud neuznaly “svobodu nebýt bezdůvodně fotografován” jako “právo na ochranu obrazu”, ale v podstatě je toto právo uznáváno.

Tři typy “Práva na portrét”

“Právo na portrét” se obecně dělí na následující tři typy:

① Právo nebýt bezdůvodně fotografován
② Právo na nevyužití fotografií nebo vytvořených portrétů
③ Právo na ochranu majetkových zájmů jedince v souvislosti s využitím jeho portrétu

Obecně platí, že ① a ② jsou považovány za součást práva na soukromí, zatímco ③ je označováno jako právo na publicitu.

Obecný pocit “nepohodlí”, který jednotlivec může cítit, když je jeho tvář (portrét) bez jeho svolení zveřejněna na internetu, pravděpodobně pramení z toho, že jeho osobní informace, jako je fotografie obličeje, jsou zveřejněny proti jeho vůli.

Takže pro běžného jednotlivce lze “právo na portrét” definovat jako právo odmítnout “fotografování” a “zveřejnění”.

U slavných osobností může být ochrana práva na portrét z hlediska práva na soukromí méně přísná než u běžných jednotlivců, ale může dojít k porušení práva na portrét z hlediska práva na publicitu.

Co je právo na soukromí

Existuje debata o definici práva na soukromí a v judikatuře je jen málo případů, které stanovují jasnou definici.

Avšak, i v judikatuře je právo na soukromí obecně uznáváno jako “právo nebýt nespravedlivě vystaven veřejnému oznámení informací o sobě”.

Je třeba poznamenat, že právo na soukromí je kvůli své povaze uznáváno pouze fyzickým osobám, a obecně se nepřiznává právnickým osobám.

Související článek: Důkladné vysvětlení práva na soukromí. Co jsou tři požadavky na porušení[ja]

Co je právo na publicitu

Portréty a jména významných osobností, jako jsou herci nebo sportovci, jsou velmi účinné, pokud jde o využití v reklamě.

Portréty a jména těchto lidí mají ekonomickou hodnotu v tom smyslu, že lze očekávat, že přitáhnou zákazníky k produktům a službám, které nabízí společnosti.

Proto se právo těchto herců, sportovců atd. kontrolovat svou ekonomickou hodnotu, pokud jejich portréty a jména mají ekonomickou hodnotu, nazývá “právo na publicitu”.

Související článek: Případy, kdy právo na publicitu vzniká a kdy nevzniká[ja]

Porušení práva na ochranu obrazu na sociálních sítích

Žijeme v informační společnosti, kde se sociální sítě staly běžnou součástí našeho života a kde kdokoli může sdílet informace s celým světem.

Na druhé straně, na sociálních sítích jako jsou Twitter, Facebook, Instagram, YouTube a další, se stále častěji setkáváme s případy porušení práva na ochranu obrazu.

Jak byste měli reagovat, pokud by byla vaše nebo rodinná fotografie nebo jméno nesprávně zveřejněny cizí osobou? Podívejme se na to podrobněji v následujících odstavcích.

Je třeba poznamenat, že některé nástroje sociálních sítí umožňují nahlásit nevhodné příspěvky správcům stránek prostřednictvím formulářů nebo e-mailu.

Je možné žádat o náhradu škody za porušení práva na obraz

Porušení práva na obraz, stejně jako porušení soukromí, není trestné podle trestního zákona. To je proto, že v trestním zákoně neexistuje ustanovení o “trestném činu porušení práva na obraz”.

Avšak, i když nevzniká trestní odpovědnost, vzniká odpovědnost civilní a je možné podat žalobu na náhradu škody na základě nezákonného jednání podle paragrafu 709 občanského zákoníku (japonský Občanský zákoník, článek 709).

Osoba, která úmyslně nebo z nedbalosti porušila práva jiné osoby nebo zájmy chráněné zákonem, je povinna nahradit škodu způsobenou tímto porušením.

Občanský zákoník, článek 709 (Náhrada škody způsobené nezákonným jednáním)

Podrobněji vysvětlujeme standardní odškodnění za porušení práva na obraz v následujícím článku.

Související článek: Kolik je standardní odškodnění za porušení práva na obraz? Vysvětlení na základě dvou precedensů[ja]

Dále, pokud jde o porušení práva na obraz na internetu, je také možné požádat o zastavení příslušného článku nebo o jeho odstranění.

Kritéria pro porušení práva na ochranu obrazu

Je velmi důležité vědět, zda dojde k porušení práva na ochranu obrazu, pokud jsou na internetu bez povolení použity fotografie vás nebo vaší rodiny, a jaká kritéria se používají k posouzení porušení práva na ochranu obrazu, pro nás, kteří žijeme v informační společnosti.

Ohledně toho, zda dojde k porušení práva na ochranu obrazu, se zohledňují různé okolnosti. Je obtížné stanovit jasné kritérium, ale konkrétně byste měli zkontrolovat následující:

  1. Zda je fotografování nebo zveřejňování pro účely zpravodajství nebo ve veřejném zájmu
  2. Zda je fotografování nebo zveřejňování pro účely prevence trestné činnosti
  3. Zda se jedná o fotografování nebo zveřejňování v soukromém životním prostoru, nebo naopak, v parku nebo na veřejné cestě nebo jiném veřejném místě
  4. Zda je fotografování nebo zveřejňování takové, že lze identifikovat osobu, nebo naopak, zda je subjekt příliš malý na to, aby bylo možné identifikovat osobu, nebo zda je provedeno zpracování mozaiky nebo jiné zpracování, které znemožňuje identifikaci

Jedním z důležitých kritérií pro posouzení porušení práva na ochranu obrazu na internetu je, kde je daný obrázek umístěn a jak je vyfocen.

Je možné identifikovat tvář vás nebo vaší rodiny

Pokud je možné identifikovat tvář vás nebo vaší rodiny, je pravděpodobné, že bude uznáno porušení práva na ochranu obrazu. Naopak, pokud je obraz rozmazaný nebo zpracován mozaikou a nelze ho identifikovat, nedojde k porušení práva na ochranu obrazu.

Vy nebo vaše rodina jste hlavním subjektem

Pokud jste vy nebo vaší rodina hlavním subjektem na fotografii, je pravděpodobnější, že bude uznáno porušení práva na ochranu obrazu. Naopak, pokud je hlavním subjektem krajina nebo něco podobného, je méně pravděpodobné, že dojde k porušení práva na ochranu obrazu.

Je zveřejněno na místě s vysokou pravděpodobností šíření

Je zveřejněno na místě s vysokou pravděpodobností šíření

Například na sociálních sítích je pravděpodobnost šíření vysoká a bude ho prohlížet nespecifikovaný počet lidí, takže je pravděpodobnější, že bude uznáno porušení práva na ochranu obrazu.

Není souhlas s fotografováním nebo zveřejňováním

Porušení práva na ochranu obrazu nastává, když subjekt nesouhlasí, a pokud subjekt, který je držitelem práv, souhlasí s fotografováním nebo zveřejňováním, nedojde k porušení práva na ochranu obrazu.

Je však třeba poznamenat, že pro fotografování a zveřejňování je třeba samostatný souhlas. I když je souhlas s fotografováním, pokud není souhlas s publikováním, dojde k porušení práva na ochranu obrazu, pokud je publikováno bez povolení, takže je třeba být opatrný.

Místo, kde nelze předpokládat, že dojde k fotografování

Rozhodnutí se také liší v závislosti na tom, kde bylo fotografováno.

Na místech jako jsou turistické atrakce nebo místa konání akcí, kde lze předpokládat, že dojde k fotografování televizní kamerou atd., je obtížné se domáhat porušení práva na ochranu obrazu, pokud se na fotografii objevíte.

Případy žalob o náhradu škody za porušení práva na ochranu obrazu

Podívejme se konkrétně na dva případy, kdy bylo uznáno porušení práva na ochranu obrazu.

Případ publikace fotografie ženy procházející se po městě na webové stránce

Případ publikace fotografie ženy procházející se po městě na webové stránce

Představíme případ, kdy byla bez svolení pořízena fotografie ženy procházející se po okolí Ginzy v Tokiu za účelem prezentace nejnovější tokijské street módy.

V tomto případě bylo uznáno, že publikace na webové stránce, kterou spravoval žalovaný, porušila právo na ochranu obrazu, a byla přiznána náhrada škody.

Žena měla na sobě oblečení, které Dolce & Gabbana představili na pařížské módní přehlídce, s velkým červeným nápisem “SEX” na hrudi.

Po zveřejnění této fotografie byly z několika vláken na 2chan odkazy a byly napsány vulgární urážky na žalobkyni, jako “Nesnaž se být mladá, je mi z tebe špatně, když ukazuješ podprsenku” a “Nalezena sexy žena v oblečení s velkým nápisem ‘SEX’ na hrudi!”

Kromě toho byla fotografie stažena z této stránky a zveřejněna na osobní webové stránce a šířila se.

Žena, která nevěděla, že byla fotografována, se dozvěděla od přítele, že její fotografie byla zveřejněna a byla urážena, a okamžitě protestovala, takže fotografie byla ze stránky odstraněna.

Avšak odkazy na stránky s fotografií, která byla stažena a duplikována na osobní webové stránce, pokračovaly a urážky na žalobkyni se opakovaly.

V soudním sporu, kde žena požadovala náhradu škody, soud rozhodl následovně a uznal nárok ženy na náhradu škody.

Každý má jako součást svého soukromého života právo na svobodu, aby nebyl náhodně fotografován nebo aby jeho portrét nebyl zveřejněn, což je osobní zájem, který je právně chráněn jako právo na ochranu obrazu.

Při zkoumání, zda pořízení a zveřejnění této fotografie na této stránce porušuje právo žalobkyně na ochranu obrazu, tato fotografie byla pořízena tak, že se zaměřila na celkový obraz žalobkyně a její vzhled je jasně viditelný, a navíc na hrudi oblečení, které měla na sobě, byl nápis “SEX”, jak bylo uvedeno výše. Proto se předpokládá, že obecná osoba by cítila psychickou zátěž, kdyby věděla, že je takto fotografována, a nechtěla by, aby byla taková fotografie pořízena nebo zveřejněna na webové stránce.

Rozhodnutí Tokijského okresního soudu ze dne 27. září 2005 (Heisei 17)

Související článek: Proč je na YouTube potřeba rozmazat ‘obličej’ a ‘registrační značku auta'[ja]

Případ publikace fotografií obžalovaného v týdeníku pořízených u soudu

V soudní síni během procesu “Wakayama otrávené kari případu” (Wakayama Poisoned Curry Case), fotograf z časopisu “Focus” tajně přinesl fotoaparát.

Fotograf bez svolení soudu a bez vědomí obžalovaného pořídil fotografie obžalovaného za účelem zpravodajství o průběhu trestního řízení. Tyto fotografie byly následně publikovány v uvedeném časopise.

Žena, která byla v té době obžalovaná, podala žalobu na náhradu škody za porušení práva na ochranu obrazu.

V tomto soudním případu došlo k vítězství žalobkyně v prvním stupni, ale k porážce v odvolacím řízení. Případ se dostal až k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud stanovil následující kritéria pro porušení práva na ochranu obrazu:

Osoba má právo na právní ochranu proti bezdůvodnému fotografování svého vzhledu a podoby (viz rozsudek Velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 24. prosince 1969 (Showa 44) (a) č. 1187, Trestní sbírka, svazek 23, č. 12, strana 1625). Nicméně, existují případy, kdy by mělo být fotografování vzhledu a podoby osoby považováno za přijatelné v rámci legitimní novinářské činnosti atd. Zda je fotografování vzhledu a podoby osoby bez jejího souhlasu nezákonné podle občanského zákoníku, by mělo být rozhodnuto na základě celkového posouzení sociálního postavení fotografované osoby, obsahu aktivit fotografované osoby, místa fotografování, účelu fotografování, způsobu fotografování, nutnosti fotografování atd., a zda porušení výše uvedených osobních práv fotografované osoby překračuje hranice tolerance v sociálním životě.
Navíc, je přiměřené chápat, že osoba má také osobní právo nebýt bezdůvodně vystavena veřejnému zveřejnění fotografií, na kterých je zachycena její podoba atd. V případě, kdy je fotografování vzhledu a podoby osoby považováno za nezákonné, by mělo být chápáno, že čin veřejného zveřejnění fotografií, na kterých je zachycena její podoba atd., je nezákonný, protože porušuje výše uvedená osobní práva fotografované osoby.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. listopadu 2005 (Heisei 17), Civilní sbírka, svazek 59, č. 9, strana 2428[ja]

Související článek: Jaké jsou podmínky pro podání žaloby pro urážku na cti? Vysvětlení požadavků a průměrné výše odškodnění[ja]

Postup při náhradě škody za porušení práva na ochranu obrazu

Postup při náhradě škody za porušení práva na ochranu obrazu

S rozšířením sociálních sítí jako Instagram a Facebook se různé fotografie a videa stávají veřejně dostupnými prostřednictvím internetu. Na druhé straně se také zvyšuje počet problémů.

Jak byste měli postupovat, pokud jste se stali obětí porušení práva na ochranu obrazu? Představíme vám tři možnosti, jak se s tímto problémem vypořádat.

Žádost o odstranění správci nebo provozovateli webu

Pokud jsou vaše fotografie nebo videa bez vašeho svolení zveřejněny na internetu, je důležité, aby byly co nejdříve odstraněny, aby se zabránilo dalšímu šíření škody. Pokud nevíte, kdo je autorem příspěvku, požádejte o odstranění správce nebo provozovatele webu.

Žádost o odstranění je požadavek na odstranění obsahu s cílem zastavit nekalé jednání autora příspěvku. Je nutné se obrátit na správce webu, na kterém je obsah zveřejněn, a požádat o jeho odstranění ještě předtím, než se obsah rozšíří.

Některé webové stránky mají k dispozici speciální formulář pro žádost o odstranění. Pokud takový formulář není k dispozici, můžete podat žádost o zastavení prostřednictvím e-mailové adresy nebo kontaktního formuláře uvedeného na webové stránce.

Pokud se vám nepodaří dosáhnout odstranění prostřednictvím těchto jednání, můžete požádat o odstranění prostřednictvím soudního řízení zvaného předběžné opatření.

Související článek: Co je to “předběžné opatření k odstranění” v rámci opatření proti pomluvám[ja]

Zahájení občanskoprávního sporu

Porušení práva na ochranu obrazu nelze trestat podle trestního zákona, ale je možné uplatnit občanskoprávní odpovědnost.

V takovém případě může porušení spadat pod nezákonné jednání podle článku 709 občanského zákoníku a je možné se obrátit na soud s žádostí o odstranění daného obsahu, žádostí o zastavení a také žádostí o náhradu škody ve formě odškodnění.

Konzultace s právníkem

Pokud jste se stali obětí porušení práva na ochranu obrazu, je důležité podniknout vhodné kroky, jako je předběžné opatření u soudu, aby se zabránilo dalšímu šíření škody. Pokud nevíte, kdo fotografiu zveřejnil, může být také nutné provést postup identifikace osoby.

Avšak, často se stává, že provozovatelé nebo správci webu neodpovídají na žádosti o odstranění podané jednotlivci a pokud je autorem příspěvku někdo blízký, může to mít negativní dopad na budoucí vztahy.

Pokud vám není vyhověno s žádostí o odstranění, budete muset podat žádost o odstranění prostřednictvím soudního řízení zvaného předběžné opatření. I když se rozhodnete podat žádost o zastavení nebo náhradu škody sami, může se stát, že vám nebude vyhověno nebo že požadovaná částka bude výrazně snížena.

Doporučujeme konzultovat tyto postupy s právníkem, který je zkušený v řešení problémů na internetu, a postupovat podle jeho rozhodnutí a pokynů. Rychlá konzultace s právníkem a přijetí vhodných opatření pomůže chránit vaše a vaší rodiny soukromí.

Související článek: Co je to “předběžné opatření k odstranění” v rámci opatření proti pomluvám[ja]

Shrnutí: V případě nároku na náhradu škody za porušení práva na obraz se poraďte s právníkem

Shrnutí: V případě nároku na náhradu škody za porušení práva na obraz se poraďte s právníkem

Právo na obraz se díky rozvoji sociálních sítí může stát právem, které může kdokoli porušit nebo být jím porušen. Pokud si všimnete, že bylo vaše právo na obraz porušeno, okamžitě se poraďte s právníkem.

Zkušený právník s určitými znalostmi je schopen přijmout všechna možná opatření s ohledem na jednotlivé okolnosti. I v případě dobrovolných jednání je pravděpodobnost, že se vám vyhoví, pokud jste zastoupeni právníkem, vyšší.

Poraďte se s právníkem co nejdříve a řešte situaci rychle, než se šíří. To vám pomůže chránit soukromí vás a vaší rodiny.

Úvod do opatření naší kanceláře

Právní kancelář Monolith je právní kancelář s vysokou odborností v oblasti IT, zejména internetu a práva. V posledních letech může přehlížení informací o škodě způsobené šířením fám na internetu nebo pomluvami způsobit vážné škody. Naše kancelář poskytuje řešení pro řízení škod způsobených šířením fám a řešení pro řízení krizových situací. Podrobnosti jsou uvedeny v následujícím článku.

Obory práce právní kanceláře Monolith: Řízení škod způsobených šířením fám[ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek