MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

General Corporate

Porušují bezpečnostní kamery soukromí? Vysvětlení pokynů a precedensů

General Corporate

Porušují bezpečnostní kamery soukromí? Vysvětlení pokynů a precedensů

Bezpečnostní kamery se nacházejí nejen na veřejných místech, jako jsou nádraží a městská centra, ale také v různých místech, jako jsou obchody s potravinami a domácí zahrady, kde jsou instalovány a používány pro účely prevence trestné činnosti a katastrof.

V posledních letech se díky vysokému výkonu bezpečnostních kamer stalo možným zobrazovat jasně i v tmavých místech nebo na pohybujících se objektech.

Toto zvýšení výkonu bezpečnostních kamer je velmi užitečné z hlediska prevence trestné činnosti a katastrof, ale na druhé straně, schopnost jasně fotografovat a nahrávat kolemjdoucí lidi nebo uživatele zařízení představuje riziko narušení soukromí jednotlivců.

V tomto článku vysvětlíme rizika narušení soukromí spojená s instalací a používáním bezpečnostních kamer, a to na základě směrnic a precedensů.

Související článek: Podrobné vysvětlení práva na soukromí. Jaké jsou tři požadavky na porušení[ja]

Bezpečnostní kamery mohou představovat riziko narušení soukromí

Bezpečnostní kamery mohou představovat riziko narušení soukromí

Jak bylo uvedeno výše, výkonnost bezpečnostních kamer se v posledních letech značně zlepšila, což umožňuje vysoké rozlišení při fotografování a nahrávání.

Vylepšení výkonnosti bezpečnostních kamer má velmi pozitivní účinky při identifikaci pachatelů trestných činů, ale v běžném životě může dojít k nahrávání více informací, než je nezbytné.

Například, pokud obchod s potravinami nainstaluje bezpečnostní kameru u vchodu s cílem zvýšit bezpečnost, může kamera zachytit nejen osoby vstupující a vycházející z obchodu, ale také osoby procházející okolo.

Pokud záznamy z bezpečnostní kamery umožňují identifikaci konkrétních osob, spadají pod “osobní údaje” definované v zákoně o ochraně osobních údajů (japonský zákon o ochraně osobních údajů). “Osobní údaje” vyžadují správné zacházení a správu v souladu se zákonem a jejich nedodržení může vést k narušení soukromí.

Související článek: Vztah mezi zákonem o ochraně osobních údajů a narušením soukromí[ja]

Jak je patrné z výše uvedeného, instalace bezpečnostních kamer může nechtěně vést k narušení soukromí, a je tedy nutné zacházet s nimi opatrně.

Kontrola pokynů pro prevenci porušení soukromí prostřednictvím bezpečnostních kamer

Kontrola pokynů pro prevenci porušení soukromí prostřednictvím bezpečnostních kamer

Pokyny Komise pro ochranu osobních údajů týkající se “Zákona o ochraně osobních údajů (japonský Zákon o ochraně osobních údajů)”

Komise pro ochranu osobních údajů uvádí v “Otázkách a odpovědích týkajících se pokynů k Zákonu o ochraně osobních údajů” (https://www.ppc.go.jp/files/pdf/2205_APPI_QA.pdf) Q1-12, že při zacházení s osobními údaji v souvislosti s instalací bezpečnostních kamer je třeba postupovat následovně:

  • Účel použití osobních údajů musí být co nejvíce specifikován a obrazy z kamer nebo data rozpoznávání obličeje musí být použita pouze v rámci tohoto účelu.
  • Účel použití osobních údajů musí být předem zveřejněn nebo musí být oznámen nebo zveřejněn osobě, od které byly údaje získány, co nejdříve po jejich získání.
  • Pokud jsou získané obrazy z kamer používány pouze pro účely prevence trestné činnosti, není třeba zveřejňovat nebo oznamovat účel použití, protože “účel použití je zřejmý z okolností získání” (článek 21, odstavec 4, bod 4 zákona).

Jinými slovy, pokud je účel použití zřejmý, například pokud je kamera instalována v obchodě pouze pro účely prevence trestné činnosti, není třeba zveřejňovat účel použití. Pokud však obrazy z kamer používáte pro jiné účely než prevenci trestné činnosti, je třeba specifikovat a zveřejnit účel použití.

Například, pokud:

  • provádíte kontrolu vstupu a výstupu do zařízení pomocí systému rozpoznávání obličeje,
  • instalujete kamery v jednotlivých místnostech a kontrolujete situaci,
  • instalujete kamery pro kontrolu situace v odlehlých oblastech, jako jsou řeky nebo hráze,

je třeba informovat osoby, které se objevují na obrazu, například pomocí cedule s textem “Nyní probíhá natáčení pomocí bezpečnostní kamery”.

Standardy pro instalaci bezpečnostních kamer podle jednotlivých měst a obcí

Konkrétní standardy pro instalaci bezpečnostních kamer jsou stanoveny v nařízeních nebo pokynech jednotlivých měst a obcí.

Například, v “Základních směrnicích pro instalaci bezpečnostních kamer v Chiyoda Ward v Tokiu” (https://www.city.chiyoda.lg.jp/documents/2185/setsubi_h29-02.pdf[ja]), kde se nachází naše advokátní kancelář Monolith, jsou jako “základní principy” uvedeny následující body:

  1. Instalace a provoz bezpečnostních kamer musí být omezeny na nezbytné minimum pro dosažení cíle instalace.
  2. Bezpečnostní kamery by měly zaznamenávat veřejná místa, jako jsou silnice, a neměly by zaznamenávat konkrétní osoby nebo budovy. Pokud je z bezpečnostních důvodů nezbytné zaznamenávat obrazy soukromých pozemků, je třeba předem získat souhlas vlastníka, správce, uživatele nebo držitele daného soukromého pozemku.
  3. Při zacházení s obrazy, zvuky atd. zaznamenanými bezpečnostními kamerami (dále jen “obrazy atd.”) je třeba přijmout vhodná opatření pro ochranu soukromí.
  4. Nesmí se nedbale prozrazovat tajemství získaná instalací, správou, provozem bezpečnostních kamer nebo z obrazů atd.
  5. Před instalací a provozem bezpečnostních kamer je třeba uspořádat informační schůzky pro místní obyvatele a získat jejich souhlas.
  6. Je třeba stanovit a dodržovat standardy pro instalaci, provoz, správu a použití bezpečnostních kamer a obrazů atd. na základě těchto základních směrnic. Tyto standardy musí být uloženy tak, aby byly kdykoli k dispozici pro zveřejnění na žádost třetích stran.

A také, pokud jde o metodu instalace a místo, správu a použití obrazů atd.,

  • Místo instalace bezpečnostních kamer musí být jasně označeno pomocí značek nebo podobných prostředků, aby ho mohli rozpoznat všichni.
  • Doba uchování obrazů atd. by měla být přibližně 7 dní a obrazy atd. nesmí být upravovány nebo zpracovávány při jejich uchovávání.
  • Poskytování a zveřejňování obrazů atd. třetím stranám je možné pouze v případě, že je to založeno na zákonech atd. nebo je to nezbytné pro vyšetřování vyšetřovacími orgány.

Je uvedeno.

Proto, pokud instalujete bezpečnostní kamery, ujistěte se, že jste také zkontrolovali nařízení a pokyny města nebo obce, kde se nachází místo instalace.

Případová studie o bezpečnostních kamerách a právu na soukromí

Bezpečnostní kamery v obchodech typu “convenience store”

Existuje případ, kdy se obchod typu “convenience store”, který pravidelně natáčel své zákazníky pomocí bezpečnostních kamer, rozhodl poskytnout příslušné videozáznamy policii za účelem vyšetřování. Na těchto záznamech byl zachycen žalobce, který následně podal žalobu na provozovatele obchodu za porušení práv na ochranu obrazu a soukromí, a požadoval odškodnění za nezákonné jednání.

V tomto soudním případu byly hlavními body sporu:

  • skutečnost, že žalovaný natočil žalobce pomocí bezpečnostní kamery a nahrál to na příslušný videopásek
  • skutečnost, že žalovaný předal tento videopásek policii

Byla zpochybňována legalita obou těchto činů.

Související článek: Vysvětlení kritérií a postupů pro žádost o odškodnění za porušení práv na ochranu obrazu[ja]

O instalaci bezpečnostních kamer a natáčení/záznamu

Soud uznal, že jednotlivci, kteří nakupují v obchodech, by měli mít právo na soukromí při výběru zboží a chování se v obchodě, a že by neměli být bez jejich souhlasu natáčeni. Soud dále uznal, že takové natáčení je porušením nejen práv na ochranu obrazu, ale také práv na soukromí.

Na druhou stranu, soud uvedl, že “práva na ochranu obrazu, která jednotlivci mají, mohou být v určitých případech omezena”.

Při zvažování situace zákazníků, kteří navštívili obchod za účelem nákupu, je třeba uznat, že zákazníci mají výše uvedená práva na ochranu obrazu, ale provozovatelé obchodů mají právo přijmout určitá opatření v obchodě za účelem zajištění bezpečnosti života a zdraví zákazníků a zaměstnanců a ochrany svého majetku.

Vzhledem k tomu, že zákazníci obvykle mají velkou volnost ve výběru obchodu, který chtějí navštívit, by mělo být uznáno, že provozovatelé obchodů mají širokou pravomoc rozhodnout, jaká opatření přijmou, s přihlédnutím k okolnostem, ve kterých se jejich obchod nachází.

Rozsudek Okresního soudu v Nagoji ze dne 16. července 2004 (rok 16 éry Heisei)

Soud tedy uznal širokou pravomoc provozovatelů obchodů přijmout opatření, jako je instalace bezpečnostních kamer, a uvedl, že je třeba zvážit, zda je instalace a natáčení/záznam bezpečnostních kamer v obchodě přijatelné, s přihlédnutím k jeho účelnosti a nezbytnosti.

Soud dále uvedl, že vzhledem k nárůstu krádeží v obchodech typu “convenience store”, je účel instalace a natáčení/záznamu bezpečnostních kamer v obchodě – tedy čelit trestné činnosti, jako je krádež – přiměřený a nezbytný, a tedy legální.

O dobrovolném předání videopásku s nahrávkou z bezpečnostní kamery policii

Soud dále uvedl, že i když je účel přiměřený a nezbytný, použití videopásku, který postupně zaznamenává zákazníky, může být považováno za nelegální, pokud je použit k účelům, které se výrazně liší od původního účelu, i když je požádán o spolupráci policií.

V tomto konkrétním případě soud rozhodl, že skutečnost, že provozovatel obchodu předal nahrávací pásku policii, i když si nebyl vědom toho, že zločin, který byl předmětem vyšetřování, nemá nic společného s jeho obchodem, neznamená, že se odchýlil od původního účelu, a tedy to není nelegální.

Bezpečnostní kamery umístěné v chodbách budovy

Existuje případ, kdy čtyři obyvatelé (žalobci) budovy požadovali od žalovaného, který instaloval čtyři kamery v chodbách budovy, jejich odstranění a odškodnění za nelegální porušení jejich soukromí.

Soud rozhodl, že u tří z kamer nebylo možné prokázat, že by měly za cíl sledovat žalobce, protože jejich dosah nezahrnoval oblasti blízko vchodů do bytů žalobců ani chodby vedoucí k veřejné cestě. Soud tedy konstatoval, že soukromí žalobců nebylo porušeno nad rámec toho, co je společensky přijatelné.

Avšak u jedné kamery (kamera č. 1 v tomto případě) soud uznal, že i když nebylo možné identifikovat tváře lidí stojících blízko vchodu, byli dostatečně jasně viditelní. Navíc, i když ne tak jasně, bylo možné na záznamu rozpoznat, že někdo prochází před vchodem.

“Kamera č. 1 neustále snímá, což znamená, že každodenní život žalobců, jako je odchod a návrat domů, je neustále sledován. Toto porušení soukromí žalobců nelze přehlédnout. Na druhé straně, žalovaný tvrdí, že kamera č. 1 byla instalována za účelem zabezpečení, aby snímala okno a jeho okolí na prvním patře budovy vlastněné žalovaným. Avšak, neexistují žádné alternativní způsoby zabezpečení oken, jako je instalace dvojitého zámku. Vzhledem k těmto okolnostem, porušení soukromí žalobců způsobené instalací kamery č. 1 a následným snímáním přesahuje hranice toho, co je společensky přijatelné.”

Soud v Tokiu, rozhodnutí ze dne 5. listopadu 2015 (rok 27 Heisei)

Soud uznal porušení soukromí a nařídil odstranění jedné z čtyř kamer a vyplacení odškodného ve výši 100 000 jenů na osobu (celkem 400 000 jenů pro všechny čtyři žalobce).

Odškodné ve výši 100 000 jenů na osobu se může zdát nízké, ale soud zřejmě vzal v úvahu následující faktory:

  • Kamera č. 1 snímala místa, která by měla být chráněna jako soukromí žalobců, ale tato místa byla na chodbě, tedy ve veřejném prostoru, a ne v soukromém prostoru.
  • Porušení bylo méně závažné než v případě, kdy by kamera byla instalována za účelem sledování.
  • Záznamy byly automaticky přepsány a smazány po zhruba dvou týdnech a nebyly trvale ukládány a spravovány.

Je tedy možné, že tyto faktory byly při rozhodování zohledněny.

Instalace televizních kamer kvůli emocionálním konfliktům

Existuje případ, kdy se sousedící domy oddělené soukromou cestou dostaly do sousedského sporu kvůli drobnému hluku při chůzi nebo jízdě na kole po soukromé cestě, což vedlo k emocionálním konfliktům. Konflikt se zintenzivnil, když jeden z domů nainstaloval několik televizních kamer, a vznikl spor o to, zda instalace televizních kamer představuje porušení soukromí.

Dále se spor rozšířil o to, zda články urážející manžele žalobců, které byly napsány na základě materiálů shromážděných kamerami a publikovány na webových stránkách, které provozovali žalovaní manželé, představují pomluvu a porušení cti.

S ohledem na porušení soukromí soud rozhodl, že i když soukromá cesta není součástí pozemku žalobců, je to prostor těsně spojený s jejich každodenním životem jako prodloužení jejich domu, a proto by nebylo správné tvrdit, že je to místo, kde není třeba chránit soukromí.

Co se týče tvrzení žalovaných manželů, že kamery byly nainstalovány pro účely prevence zločinu, soud uznal, že i když existovaly prvky prevence zločinu, kontinuální sledování žalobců v takové formě, která porušuje jejich soukromí, překračuje míru nepříjemností, kterou by měla společnost tolerovat, a uznal porušení soukromí.

Související článek: Pomluva na internetu a porušení soukromí[ja]

Soud následně nařídil žalovaným zaplatit celkem 900 000 jenů (300 000 jenů pro žalobce – 100 000 jenů za porušení soukromí a 200 000 jenů za pomluvu, a 600 000 jenů pro žalobkyni – 100 000 jenů za porušení soukromí, 300 000 jenů za pomluvu a 200 000 jenů za porušení cti).

Co se týče požadavku žalobců na odstranění kamer, soud rozhodl:

“Instalace kamer v tomto případě žalovanými je nezákonná, protože porušuje soukromí žalobců. Žalobci mají právo požadovat odstranění kamer na základě svého práva na soukromí.”

Soud v Tokiu, rozhodnutí ze dne 11. května 2009 (rok 21 Heisei)

Soud uznal tento požadavek a dále rozhodl:

“Vzhledem k průběhu konfliktu mezi žalobci a žalovanými, je možné uznat konkrétní riziko, že žalovaní by po odstranění kamer mohli nainstalovat nové televizní kamery, které by snímaly dům žalobců a část soukromé cesty a porušovaly by tak soukromí žalobců. Žalobci mají právo požadovat, aby žalovaní v budoucnu neinstalovali televizní kamery, které by mohly snímat jejich dům a část soukromé cesty.”

Totéž

Soud tedy zakázal instalaci nových televizních kamer. Kontinuální sledování, které porušuje soukromí prostřednictvím televizních kamer, není přípustné.

Jak se vyhnout problémům s porušením soukromí pomocí bezpečnostních kamer

Jak se vyhnout problémům s porušením soukromí pomocí bezpečnostních kamer

Dodržování pokynů a směrnic

Abychom se vyhnuli porušení soukromí pomocí bezpečnostních kamer, měli bychom se nejprve seznámit a dodržovat “Pokyny týkající se zákona o ochraně osobních údajů” (Japonský zákon o ochraně osobních údajů) vydávané Komisí pro ochranu osobních údajů, stejně jako místní normy pro instalaci bezpečnostních kamer.

Zveřejnění informace “Bezpečnostní kamera v provozu”

I když v případě, že je účelem prevence trestné činnosti, nemusí být vždy povinné zveřejnit informace o provozu bezpečnostních kamer v obchodě nebo na webu, měli bychom v zásadě uvádět upozornění, jako je “Bezpečnostní kamera v provozu”.

Prevence úniku záznamů z kamer

Měli bychom být velmi opatrní, aby nahrávky z kamer neunikly na internet nebo třetím stranám. Jako jedna z možných opatření můžeme zmínit změnu přihlašovacích údajů kamer, rekordérů nebo databází z výchozích na složitější a bezpečnější.

Kromě toho bychom neměli zanedbávat ani prevenci úniku informací dovnitř. Abychom zabránili zneužití zaměstnanci, je důležité stanovit politiku ochrany soukromí a aktivně provádět osvětové aktivity, jako je školení pro zlepšení gramotnosti.

Shrnutí: Při instalaci bezpečnostních kamer je třeba dodržovat pokyny a podobně

Shrnutí: Při instalaci bezpečnostních kamer je třeba dodržovat pokyny a podobně

Bezpečnostní kamery jsou v dnešní době široce rozšířené, ale pokud nebudou správně instalovány a spravovány v souladu s pokyny a podobně, mohou dojít k porušení soukromí. Při použití bezpečnostních kamer je třeba dodržovat pokyny a podobně a jednat opatrně.

Navíc, vaše soukromí může být narušeno i kamerami jiných lidí. Pokud se setkáte s problémy souvisejícími s bezpečnostními kamerami, doporučujeme se poradit s právníkem.

Představení opatření naší kanceláře

Právní kancelář Monolis je právní kancelář s vysokou odborností v oblasti IT, zejména internetu a práva. V posledních letech může přehlížení informací o poškození pověsti nebo pomluvách šířených na internetu způsobit vážné škody. Naše kancelář nabízí řešení pro řízení poškození pověsti a řešení konfliktů. Podrobnosti jsou uvedeny v následujícím článku.

https://monolith.law/practices/reputation[ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek