Na co si dát pozor při sdílení investičních informací na sociálních sítích? Vysvětlení kritérií pro šíření fám, poškozování cti a manipulace trhu

Nyní je samozřejmostí, že informace jsou šířeny a sbírány prostřednictvím sociálních sítí. Zejména v oblasti investic je časté využití sociálních sítí díky jejich okamžitosti a kompatibilitě. Na sociálních sítích může kdokoli snadno šířit informace, ale ve skutečnosti je třeba dávat pozor, aby obsah investičních informací neodpovídal šíření fám, pomluvám nebo manipulaci trhu.

V tomto článku podrobně vysvětlíme právní problémy, na které je třeba dávat pozor při šíření investičních informací.

Právní problémy při sdílení investičních informací na sociálních sítích

Sdílení informací o investicích na sociálních sítích může mít vliv na různé oblasti.

Například, když jsou investiční informace sdíleny na sociálních sítích, individuální investoři dělají investiční rozhodnutí na základě těchto informací. Pokud se šíří nesprávné informace nebo fámy, investoři mohou utrpět ztráty. Navíc, šíření informací o investicích na sociálních sítích může ovlivnit akciové ceny a hodnocení společností.

Proto je třeba dbát na to, aby sdílení investičních informací neporušovalo regulace trestního zákoníku, japonského zákona o obchodování s finančními produkty (Financial Instruments and Exchange Act) a japonského zákona o prevenci nespravedlivé soutěže (Unfair Competition Prevention Act). Zvláště při sdílení investičních informací pomocí sociálních sítí je třeba být opatrný, protože díky snadnosti sdílení informací a šíření sociálních sítí se investiční informace mohou rychle rozšířit mezi mnoho lidí.

Případy, kdy šíření investičních informací na SNS může vést k pomluvě nebo poškození důvěryhodnosti

Při šíření investičních informací na sociálních sítích může dojít k situacím, kdy obsah těchto informací může poškodit pověst konkrétní firmy nebo snížit její hodnocení. V takových případech může dojít k porušení zákona o pomluvě (japonský trestní zákoník, článek 230, odstavec 1) nebo zákona o poškození důvěryhodnosti (japonský trestní zákoník, článek 233).

Související článek: Je možné požadovat náhradu škody i pro právnické osoby? Vysvětlení na základě precedensů týkajících se pomluvy[ja]

Podmínky pro určení pomluvy

Zákon o pomluvě je definován v článku 230, odstavci 1 japonského trestního zákoníku následovně:

(Pomluva)
Článek 230: Každý, kdo veřejně uvádí skutečnosti a poškozuje cizí pověst, bude potrestán trestem odnětí svobody až na tři roky nebo pokutou do 500 000 jenů, bez ohledu na to, zda jsou tyto skutečnosti pravdivé.

e-GOV法令検索｜刑法[ja]

Jinými slovy, podmínky pro pomluvu jsou následující:

• Veřejně
• Uvádění skutečností
• Poškození cizí pověsti

Však podle článku 230, odstavce 2 japonského trestního zákoníku, v případech, kdy je obsah skutečností uznán jako veřejný zájem, účel veřejného prospěchu a pravdivost, nezákonnost je odmítnuta.

Pokud je splněna podmínka pro pomluvu, může být uložen trest odnětí svobody až na tři roky nebo pokuta do 500 000 jenů.

Podmínky pro určení poškození důvěryhodnosti

Zákon o poškození důvěryhodnosti je definován v článku 233 japonského trestního zákoníku následovně:

(Poškození důvěryhodnosti a narušení obchodní činnosti)
Článek 233: Každý, kdo šíří falešné zvěsti nebo používá podvodné metody k poškození cizí důvěryhodnosti nebo k narušení jeho obchodní činnosti, bude potrestán trestem odnětí svobody až na tři roky nebo pokutou do 500 000 jenů.

e-GOV法令検索｜刑法[ja]

Jinými slovy, podmínky pro poškození důvěryhodnosti jsou následující:

• Šíření falešných zvěstí nebo použití podvodných metod
• Poškození cizí důvěryhodnosti

“Důvěryhodnost” v kontextu zákona o poškození důvěryhodnosti se vztahuje na hodnocení jednotlivce z ekonomického hlediska, nejen na sociální důvěru v jeho platební schopnosti, ale také na sociální důvěru v kvalitu jeho produktů.

Pokud je splněna podmínka pro poškození důvěryhodnosti, může být uložen trest odnětí svobody až na tři roky nebo pokuta do 500 000 jenů.

Případy, kdy šíření investičních informací na SNS se stává šířením fám

Jak bylo uvedeno výše, šíření nepravdivých fám a poškozování důvěry lidí může vést k trestnému činu poškozování důvěry podle trestního zákona. Nicméně, i v rámci Japonského zákona o obchodování s finančními produkty (Financial Instruments and Exchange Act) je šíření fám regulováno.

Co je šíření fám

Podle článku 158 Japonského zákona o obchodování s finančními produkty (Japanese Financial Instruments and Exchange Act) je stanoveno následující:

(Zákaz šíření fám, podvodu, násilí nebo výhružek)
Článek 158 Nikdo nesmí šířit fámy, používat podvod, nebo se dopouštět násilí nebo výhružek za účelem náboru, prodeje nebo jiného obchodování s cennými papíry, nebo pro derivátové obchody, nebo za účelem ovlivnění tržních cen cenných papírů (finanční produkty týkající se cenných papírů nebo opcí nebo derivátových obchodů, s výjimkou cenných papírů, nebo finančních ukazatelů. Stejně tak je tomu v článku 168 odstavec 1, článek 173 odstavec 1 a článek 197 odstavec 2 bod 1).

e-GOV právní vyhledávání｜Zákon o obchodování s finančními produkty[ja]

Šíření fám (pověstí, nepodložených spekulací atd.) za účelem náboru, prodeje atd. cenných papírů, nebo za účelem ovlivnění tržních cen, je zakázáno podle článku 158 Japonského zákona o obchodování s finančními produkty jako “šíření fám”.

Příklady aplikace tohoto ustanovení jsou následující:

Pro prodej akcií vlastních akcií za vysokou cenu, například, zveřejněním falešných informací na internetových diskusních fórech a umístěním těchto informací tak, aby je mohlo vidět mnoho lidí, a následným prodejem akcií poté, co jejich cena stoupne, když investoři, kteří viděli tyto informace, koupí tyto akcie, a získáním neoprávněného zisku.

V tomto případě se jedná o šíření informací na internetových diskusních fórech, ale předpokládá se, že to samé platí pro případy, kdy se investiční informace šíří na sociálních sítích. Například, příspěvek na sociální síti, který je založen na úrovni pověstí, jako je “Zdá se, že společnost XX upravuje své účetní závěrky… Možná je čas je prodat.”

Dále, použití podvodných nebo nespravedlivých taktik a metod, které způsobují omyly u ostatních lidí za účelem náboru, prodeje atd. cenných papírů, nebo za účelem ovlivnění tržních cen, je zakázáno podle článku 158 Japonského zákona o obchodování s finančními produkty jako “podvod”.

Příkladem aplikace tohoto ustanovení je případ, kdy fond, kterým někdo ovládá, získal zisk tím, že donutil veřejně obchodovanou společnost provést zvýšení kapitálu prostřednictvím třetí strany s tímto fondem jako příjemcem, a zároveň umožnil okamžitý odtok peněz zaplacených za akcie z tohoto zvýšení kapitálu mimo společnost, a poté donutil veřejně obchodovanou společnost zveřejnit falešné informace o zvýšení kapitálu, což způsobilo nárůst ceny akcií, a poté prodal získané akcie a získal zisk.

Tresty v případě šíření nepravdivých zvěstí

Pokud je šíření informací na sociálních sítích považováno za šíření nepravdivých zvěstí, existují následující tresty.

Nejprve, jako trestní sankce, může být uložen trest odnětí svobody do 10 let nebo pokuta do 10 milionů jenů, nebo obojí (Japonský zákon o obchodování s finančními produkty, článek 197, odstavec 1, bod 5).

Dále může být nařízena platba pokuty.

Výše pokuty za porušení je stanovena na základě příslušného zisku z porušení (to platí i pro ostatní typy porušení). V případě, že je případ považován za šíření nepravdivých zvěstí, lze předpokládat, že výše pokuty bude rovna rozdílu mezi cenou prodeje (nákupu) související s pozicí v době ukončení porušení a cenou této pozice vyhodnocenou na nejnižší (nejvyšší) hodnotě po dobu jednoho měsíce po porušení (Japonský zákon o obchodování s finančními produkty, článek 173).

Případy, kdy se šíření investičních informací na SNS stává manipulací trhu

Manipulace trhu je činnost, kdy se někdo pokusí získat vlastní zisk tím, že například zavádí ostatní do omylu, jako by byl trh ovlivněn přirozenou poptávkou a nabídkou, přestože byl uměle změněn na trhu.

Takovéto jednání je zakázáno v rámci Japonského zákona o obchodování s finančními produkty (Financial Instruments and Exchange Act), protože narušuje spravedlivé formování cen a může způsobit neočekávané škody investorům.

Požadavky pro posouzení manipulace trhu

Manipulace trhu je definována v následujícím článku 159 Japonského zákona o obchodování s finančními nástroji (Financial Instruments and Exchange Act).

(Zákaz manipulace trhu)
Článek 159 Nikdo nesmí provádět následující činnosti s úmyslem vyvolat u ostatních dojem, že obchodování s cennými papíry (obchodování s cennými papíry kotovanými na burze, obchodování s cennými papíry mimo burzu nebo obchodování s cennými papíry, které jsou předmětem obchodování. To samé platí v tomto článku.), obchodování na trhu s deriváty nebo obchodování s deriváty mimo burzu (obchodování s finančními nástroji kotovanými na burze, obchodování s cennými papíry mimo burzu, obchodování s cennými papíry, které jsou předmětem obchodování (včetně finančních ukazatelů vypočítaných na základě jejich cen nebo úrokových sazeb atd.) nebo finanční nástroje kotované na burze. To samé platí v tomto článku.) je prosperující:
1-9 (vynecháno)
2 Nikdo nesmí provádět následující činnosti s úmyslem přilákat obchodování s cennými papíry, obchodování na trhu s deriváty nebo obchodování s deriváty mimo burzu (dále jen “obchodování s cennými papíry atd.” v tomto článku):
1 (vynecháno)
2 Šíření informací, že ceny finančních nástrojů kotovaných na burze nebo cenných papírů obchodovaných mimo burzu se budou měnit v důsledku vlastních nebo cizích manipulací.
3 Úmyslné uvádění nepravdivých nebo zavádějících informací o důležitých záležitostech při obchodování s cennými papíry atd.
3 (vynecháno)

Zákon o obchodování s finančními nástroji | e-Gov právní vyhledávání[ja]

Jako příklad uplatnění tohoto ustanovení lze uvést případ, kdy někdo získal neoprávněný zisk tím, že zvýšil cenu akcií, které vlastnil, tím, že prostřednictvím několika cenných papírů provedl řadu vysokých nabídek a zároveň vložil velké množství nákupních objednávek na nižší úrovni, čímž vyvolal dojem, že obchodování s těmito akciemi je prosperující, a poté, co investoři, kteří byli tímto způsobem přilákáni, koupili tyto akcie, což vedlo k dalšímu zvýšení jejich ceny, prodal tyto akcie.

Je třeba poznamenat, že následující činnosti mohou ovlivnit cenu akcií a mohou být považovány za manipulaci trhu, a proto je třeba být opatrný:

• Nákup za vyšší cenu: například opakované zadávání nákupních objednávek za vyšší cenu na prodejní objednávky, které byly zadány na trh, a zvýšení ceny akcií tím, že všechny tyto prodejní objednávky jsou splněny.
• Podpora nižší ceny: například zadávání nákupních objednávek v relativně velkém množství za nižší cenu než je aktuální cena, nebo skutečný nákup, aby se zabránilo poklesu ceny akcií.
• Zasahování do konečné ceny: například zadávání nákupních objednávek (nebo prodejních objednávek za nižší cenu) za vyšší cenu těsně před koncem obchodní doby a ovlivňování konečné ceny tím, že je splní.
• Zobrazování falešných objednávek (mise gyoku): například zadávání nákupních objednávek v velkém množství na cenové úrovni zobrazené na obrazovce s informacemi o trhu, aniž by byl záměr je splnit.

Například, může být představitelné, že na SNS bude zveřejněn příspěvek jako “Cena akcií společnosti ○○ jistě klesne, protože ○○ bude prodávat své akcie”.

Tresty v případě, že je shledáno manipulací s trhem

Nejprve, jako trestní sankce, může být uložen trest odnětí svobody na dobu do 10 let nebo pokuta do 10 milionů jenů, nebo může být uložena kombinace obou (článek 197 odstavec 1 bod 5 Japonského zákona o obchodování s finančními produkty). Dále, pokud máte úmysl získat majetkový prospěch a manipulací s trhem změníte nebo stabilizujete cenu cenných papírů atd., může být uložen trest odnětí svobody na dobu do 10 let a pokuta do 30 milionů jenů (článek 197 odstavec 2 Japonského zákona o obchodování s finančními produkty).

Navíc, v případě právnických osob, nejen jednotlivci spojení s právnickou osobou (zástupci nebo zástupci právnické osoby nebo osoby, zaměstnanci nebo jiní pracovníci), která manipulovala s trhem, ale také právnické osobě může být uložena pokuta až do výše 700 milionů jenů (článek 207 odstavec 1 bod 1 Japonského zákona o obchodování s finančními produkty).

Porovnání požadavků na pomluvu, šíření fám a manipulaci trhu

Dosud jsme vysvětlili, jaké jsou požadavky na to, aby se informace o investicích na SNS staly pomluvou, šířením fám nebo manipulací trhu. Tyto požadavky lze shrnout a uspořádat do následující tabulky.

Shrnutí: Právní kontrola právníka je nezbytná pro sdílení investičních informací

Zde jsme vysvětlili, na co je třeba dávat pozor při sdílení informací o investicích pomocí SNS. Na SNS můžete snadno sdílet informace o investicích, ale právě kvůli této snadnosti může dojít k porušení zákonů, jako je trestní zákoník nebo Japonský zákon o obchodování s finančními produkty. Při sdílení investičních informací je třeba postupovat opatrně, aby nedošlo k porušení zákonů, jako je pomluva, šíření fám, manipulace trhu atd.

Doporučujeme konzultovat s právníkem v případě problémů souvisejících se sdílením investičních informací pomocí SNS a podobných platform.

Představení opatření naší kanceláře

Právní kancelář Monolith je právní kancelář s vysokou odborností v oblasti IT, zejména internetu a práva. V posledních letech se pomluvy prostřednictvím sociálních sítí staly velkým problémem a potřeba právní kontroly se stále zvyšuje. Zvláště je třeba dávat pozor na šíření investičních informací. Naše kancelář analyzuje právní rizika související s podnikáním, které bylo zahájeno nebo se plánuje zahájit, s ohledem na různé právní předpisy, a snaží se legalizovat podnikání co nejvíce bez jeho zastavení. Podrobnosti jsou uvedeny v následujícím článku.

Obory práce právní kanceláře Monolith: Právní záležitosti IT a startupových společností[ja]