Hry a právo (první část): Japonský zákon o autorských právech, zákon o zobrazování cen, zákon o platebních službách

V posledních letech se s rozvojem internetu mění také podoba her.

Před rozvojem internetu byly hlavními offline hry, ale s rozvojem internetu se staly hlavními online hry.

Dále, zatímco dříve byly nejrozšířenější hry s jednorázovým nákupem, v poslední době se zvyšuje počet her, kde se platí uvnitř hry.

Hry se tak každý den mění různými způsoby a s těmito změnami se mění i právní předpisy týkající se her. Domnívám se, že existují lidé, kteří nerozumí dostatečně právním předpisům týkajícím se her.

V tomto článku proto vysvětlíme právní předpisy týkající se her, o kterých se málo ví.

Vzhledem k tomu, že existuje mnoho právních předpisů týkajících se her, rozdělíme vysvětlení právních předpisů týkajících se her do dvou článků.

Jaké právní předpisy se týkají her?

V případě her se uplatňují různé právní předpisy, jako je autorský zákon, zákon o nekalých obchodních praktikách a nekalém označování (dále jen “zákon o označování”), zákon o platebních službách (dále jen “zákon o platebních službách”), zákon o spotřebitelských smlouvách, zákon o specifických obchodních transakcích (dále jen “zákon o specifických obchodních transakcích”) a zákon o telekomunikacích.

Níže vysvětlíme obecný přehled těchto zákonů a jak se tyto zákony týkají her.

O autorském právu

Co je autorské právo?

Mnoho lidí už slyšelo o právu, které se nazývá “autorské právo”. Autorské právo je právo uznávané autorovi díla. Autorské právo vzniká automaticky v okamžiku vytvoření díla, bez nutnosti jakéhokoli postupu, jako je registrace, podobně jako patentová práva. Autorské právo je označováno jako bezformální, protože nevyžaduje žádné speciální postupy pro jeho uznání.

Zákon, který chrání toto autorské právo, se nazývá autorský zákon.

Účel autorského zákona

Účel autorského zákona je stanoven v článku 1 autorského zákona.

(Účel)

Článek 1 Tento zákon stanovuje práva autora a přilehlá práva v souvislosti s díly, výkony, nahrávkami, vysíláním a kabelovým vysíláním, s cílem chránit práva autorů a dalších držitelů práv, přičemž bere v úvahu spravedlivé využití těchto kulturních produktů a přispívá k rozvoji kultury.

Jinými slovy, účelem autorského zákona je chránit tvůrčí aktivity autorů prostřednictvím ochrany autorských práv a přispívat k rozvoji kultury.

Regulace podle autorského zákona

Nejprve, aby hra mohla být chráněna autorským zákonem, musí být hře uznáno autorské právo.

Co se týče uznání autorských práv pro hry, soudy v Japonsku, včetně rozhodnutí Tokijského okresního soudu ze dne 28. září 1984 (Showa 59) (případ Pac-Man), rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. února 2001 (Heisei 13) (případ Tokimeki Memorial), rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2002 (Heisei 14) (případ použitých videoher) a rozhodnutí Tokijského okresního soudu ze dne 25. února 2016 (Heisei 28) (případ Valhalla Gate of Divine Prison), uznaly autorská práva pro hry jako filmová díla.

Je však třeba poznamenat, že ne všechny hry jsou automaticky uznány jako autorská práva. Jak bylo ukázáno v rozhodnutí Tokijského vrchního soudu ze dne 18. března 1999 (Heisei 11) (případ Romance of the Three Kingdoms III) a rozhodnutí Intellectual Property High Court ze dne 30. září 2009 (Heisei 21) (případ Cage of Depravity), hry, které používají velké množství statických obrázků, nemusí být uznány jako autorská práva.

U her, kterým bylo uznáno autorské právo, je třeba být opatrný, protože jejich použití bez svolení držitele práv může vést k porušení autorských práv.

https://monolith.law/corporate/game-litigation-copyright[ja]

O zákonu o zobrazení cen

Jaký je zákon o zobrazení cen

Japonský zákon o zobrazení cen je zákon, který reguluje, aby obchodníci a podobné subjekty nezobrazovali nesprávně kvalitu, obsah, cenu atd. svých produktů nebo služeb.

Účel zákona o zobrazení cen

Účel zákona o zobrazení cen je stanoven v článku 1 tohoto zákona.

(Účel)

Článek 1 Tento zákon má za cíl chránit zájmy spotřebitelů tím, že stanoví omezení a zákazy chování, které by mohlo bránit svobodné a racionální volbě spotřebitelů, aby se zabránilo přitahování zákazníků nespravedlivými cenami a zobrazením v souvislosti s obchodováním s výrobky a službami.

Jinými slovy, zákon o zobrazení cen má za cíl chránit zájmy spotřebitelů, například tím, že zabrání přitahování zákazníků nespravedlivými cenami a zobrazením v souvislosti s obchodováním s výrobky a službami.

Regulace podle zákona o zobrazení cen

Regulace týkající se cen

V online hrách, zejména v mobilních hrách, je často systém placených “gacha”.

Pokud tato placená “gacha” odpovídá “cenám”, jak je definováno v článku 2 odstavci 3 zákona o zobrazení cen, podléhá regulaci podle tohoto zákona.

3 V tomto zákoně se rozumí “ceny” jako věci, peníze nebo jiné ekonomické výhody, které obchodník poskytuje straně v souvislosti s obchodováním s výrobky nebo službami, které sám dodává (včetně obchodování s nemovitostmi, dále jen “stejné”), jako prostředek k přitahování zákazníků, bez ohledu na to, zda je metoda přímá nebo nepřímá, nebo zda je založena na loterii, a které jsou určeny předsedou vlády.

Otázkou je, zda placená “gacha” odpovídá “cenám”, ale Úřad pro ochranu spotřebitelů zveřejnil dokument nazvaný “O regulaci cen v online hrách a ‘kompletní gacha’ podle zákona o zobrazení cen”, ve kterém uvádí následující a popírá, že placená “gacha” odpovídá “cenám”.

Aplikace regulace cen na placenou “gacha”
Spotřebitelé platí obchodníkovi peníze výměnou za placenou “gacha” a dostávají nějakou ekonomickou výhodu, jako jsou položky. Jinými slovy, ekonomický prospěch, který spotřebitelé získávají z placené “gacha”, je předmětem obchodování mezi spotřebitelem a obchodníkem. Jinými slovy, ekonomický prospěch z placené “gacha” není něco, co obchodník poskytuje spotřebitelům k přitahování jiných obchodů než placené “gacha” (Oznámení o určení cen, článek 1, viz 4 (1) A výše).
Proto, i když spotřebitelé získají nějaký ekonomický prospěch z placené “gacha”, nejedná se o ceny podle zákona o zobrazení cen a regulace cen se nevztahuje.

https://www.caa.go.jp/policies/policy/representation/fair_labeling/pdf/120518premiums_1.pdf[ja]

Pokud jde o placenou “gacha”, pokud neodpovídá “cenám” podle zákona o zobrazení cen, nepovažuje se za předmět regulace podle tohoto zákona.

V mobilních hrách se také často stává, že když hra nemůže být hrána kvůli nouzové údržbě nebo aktualizaci, jsou jako omluva distribuovány položky, které lze použít ve hře.

Podle “Omezení týkající se poskytování cen spotřebitelům” (https://www.caa.go.jp/policies/policy/representation/fair_labeling/public_notice/pdf/100121premiums_7.pdf#search=’%E7%B7%8F%E4%BB%98%E6%99%AF%E5%93%81%E5%91%8A%E7%A4%BA'[ja]) se zdá, že to odpovídá celkovým cenám, a protože se předpokládá, že obchodní hodnota těchto položek je 0 jenů, když jsou distribuovány jako omluva, je třeba pozorovat, že limit pro ceny je 200 jenů.

Regulace týkající se zobrazení

Pokud jde o regulaci zobrazení, otázkou je vztah s výhodným zobrazením (článek 5 odstavec 1 zákona o zobrazení cen) a zavádějícím zobrazením (článek 5 odstavec 2 zákona o zobrazení cen).

Tyto otázky jsou podrobně vysvětleny v následujícím článku, takže se na něj prosím odkazujte.

https://monolith.law/corporate/stealth-marketing-youtuber[ja]

O zákonu o platebních službách (Japonský zákon o platebních službách)

Co je to zákon o platebních službách?

Zákon o platebních službách je právní předpis, který upravuje poukázky a předplacené karty, včetně elektronických peněz (magnetizovaných), a služby převodu peněz mimo bankovní sektor.

V současnosti existuje řada různých platebních metod a tento zákon je reguluje.

Účel zákona o platebních službách

Účel zákona o platebních službách je definován v následujícím článku 1 zákona o platebních službách.

(Účel)

Článek 1 Tento zákon má za cíl zajistit správné provádění služeb souvisejících s platebními transakcemi, chránit jejich uživatele a podporovat poskytování těchto služeb. Toho dosahuje tím, že stanoví registraci a další nezbytná opatření pro vydávání předplacených platebních prostředků, provádění směnných obchodů osobami mimo banky, výměnu virtuálních měn a vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých ze směnných obchodů mezi bankami. Cílem je také zlepšit bezpečnost, efektivitu a pohodlí platebního systému.

Jinými slovy, zákon o platebních službách má za cíl chránit uživatele platebních transakcí, podporovat poskytování platebního systému a zlepšovat bezpečnost, efektivitu a pohodlí platebního systému.

Regulace podle zákona o platebních službách (Japanese Payment Services Act)

V online hrách, uživatelé mohou nakupovat předměty použitelné ve hře, jako jsou například položky pro losování (tzv. gacha) nebo zbraně, prostřednictvím platby.

Takové platby uživatelů jsou regulovány zákonem o platebních službách (Japanese Payment Services Act).

Zákon o platebních službách definuje v článku 3, odstavec 1, “předplacené platební prostředky”, a platby ve hrách jsou považovány za odpovídající této definici.

(Definice)

Článek 3 V této kapitole se “předplacenými platebními prostředky” rozumí následující:

1. Částky zapsané na dokladech, elektronických zařízeních nebo jiných předmětech (dále v této kapitole označované jako “doklady atd.”) nebo zaznamenané elektromagnetickými metodami (elektronické metody, magnetické metody nebo jiné metody, které nelze rozpoznat lidským vnímáním. Dále v tomto odstavci stejně.) a vydávané výměnou za odpovídající protihodnotu, včetně dokladů atd. nebo čísel, symbolů nebo jiných značek (včetně těch, u kterých je přidána záznam o částce výměnou za odpovídající protihodnotu zaznamenanou elektromagnetickými metodami na dokladech atd.), které lze použít k zaplacení ceny zboží nebo služeb zakoupených nebo pronajatých od vydavatele nebo osoby určené vydavatelem (dále v tomto odstavci označované jako “vydavatel atd.”) prostřednictvím prezentace, předání, oznámení nebo jiných metod.

2. Doklady atd. nebo čísla, symboly nebo jiné značky vydávané výměnou za odpovídající protihodnotu zboží nebo služeb zapsaných nebo zaznamenaných elektromagnetickými metodami (včetně těch, u kterých je přidána záznam o množství zboží nebo služeb výměnou za odpovídající protihodnotu zaznamenanou elektromagnetickými metodami na dokladech atd.), které lze použít k požadování dodání zboží nebo poskytnutí služeb od vydavatele atd. prostřednictvím prezentace, předání, oznámení nebo jiných metod.

Pokud platby odpovídají “předplaceným platebním prostředkům”, jak je uvedeno výše, budou podléhat regulaci podle zákona o platebních službách (Japanese Payment Services Act).

Konkrétně, společnosti poskytující hry s platebním systémem budou mít následující povinnosti:

1. Povinnost poskytnout informace
2. Povinnost vkladu záruky za vydání

O povinnosti poskytování informací

Vydavatelé předplacených platebních prostředků jsou povinni poskytnout uživatelům následující informace (článek 13 odstavec 1 Japonského zákona o platebních službách):

• Jméno, obchodní název nebo název (článek 13 odstavec 1 bod 1 Japonského zákona o platebních službách)

• Možná částka k platbě předplacenými platebními prostředky (článek 13 odstavec 1 bod 2 Japonského zákona o platebních službách)

• V případě, že je stanovena doba nebo lhůta, během které lze tyto prostředky použít na zaplacení ceny za nákup nebo půjčení zboží, nebo za poskytnutí služby, nebo kdy lze požadovat poskytnutí zboží nebo služby, taková doba nebo lhůta (článek 13 odstavec 1 bod 3 Japonského zákona o platebních službách)

• Adresa a kontaktní údaje kanceláře nebo kanceláře, která reaguje na stížnosti nebo konzultace uživatelů týkající se vydání a použití předplacených platebních prostředků (článek 13 odstavec 1 bod 4 Japonského zákona o platebních službách)

• Rozsah zařízení nebo míst, kde lze předplacené platební prostředky použít (článek 22 odstavec 2 bod 1 Nařízení kabinetu o předplacených platebních prostředcích)

• Nezbytné upozornění při použití předplacených platebních prostředků (článek 22 odstavec 2 bod 2 Nařízení kabinetu o předplacených platebních prostředcích)

• V případě předplacených platebních prostředků, které zaznamenávají částku (včetně počtu jednotek, pokud je částka převedena na jiné jednotky) nebo množství zboží nebo služeb pomocí elektromagnetické metody, způsob, jak zjistit nevyužitý zůstatek (článek 22 odstavec 2 bod 3 Nařízení kabinetu o předplacených platebních prostředcích)

• Pokud existují smluvní podmínky nebo návody týkající se použití předplacených platebních prostředků nebo podobné dokumenty (dále jen “smluvní podmínky atd.”), skutečnost, že existují takové smluvní podmínky atd. (článek 22 odstavec 2 bod 4 Nařízení kabinetu o předplacených platebních prostředcích)

V případě porušení povinnosti poskytování informací může být uložena pokuta do výše 300 000 jenů (článek 114 odstavec 2 Japonského zákona o platebních službách).

O povinnosti uložení záručního depozitu pro vydání

Povinnost uložení záručního depozitu pro vydání je stanovena v článku 14 japonského zákona o platebních službách (Japanese Funds Settlement Act).

(Uložení záručního depozitu pro vydání)

Článek 14: Vydavatel předplacených platebních prostředků, pokud nevyužitý zůstatek k referenčnímu datu překročí částku stanovenou vládním nařízením (dále v této kapitole označovanou jako “referenční částka”), musí uložit záruční depozit pro vydání v hodnotě alespoň poloviny této částky (dále v této kapitole označovanou jako “částka k uložení”) na nejbližším depozitním místě hlavního obchodního nebo kancelářského místa, jak je stanoveno vládním nařízením.

2. Vydavatel předplacených platebních prostředků, pokud v důsledku ukončení postupu výkonu práv podle odstavce 1 článku 31 nebo jiných skutečností dojde k tomu, že částka záručního depozitu pro vydání (včetně celkové částky záručního depozitu a částky důvěrného majetku stanoveného v odstavci 1 článku 16, jak je stanoveno v článku 18, bod 2 a v odstavci 1, bod 3 článku 23) je nižší než částka k uložení k referenčnímu datu předcházejícímu dni, kdy došlo k této skutečnosti (v případě referenčního data předcházejícího dni ukončení postupu vrácení peněz podle odstavce 1 článku 20 nebo postupu výkonu práv podle odstavce 1 článku 31, je tato částka vypočítána metodou stanovenou vládním nařízením, jako by neexistovaly předplacené platební prostředky související s těmito postupy), musí uložit nedostatečnou částku podle vládního nařízení a bez prodlení o tom informovat předsedu vlády.

3. Záruční depozit pro vydání může být pokryt státními dluhopisy, místními dluhopisy nebo jinými dluhopisy stanovenými vládním nařízením (včetně převodových dluhopisů stanovených v odstavci 1 článku 278 zákona o převodu dluhopisů, akcií atd. (Zákon č. 75 z roku 2001 (2001)). Stejně tak je tomu v odstavci 3 článku 16). V tomto případě je hodnota těchto dluhopisů stanovena vládním nařízením.

Povinnost uložení záručního depozitu pro vydání je složitá, takže ji níže podrobně vysvětlíme.

Nejprve, kdy je nutné uložit záruční depozit pro vydání? Podle odstavce 1 článku 14 japonského zákona o platebních službách je to v případě, kdy “nevyužitý zůstatek k referenčnímu datu překročí částku stanovenou vládním nařízením”.

Referenční datum je stanoveno v odstavci 2 článku 3 japonského zákona o platebních službách a je to 31. březen a 30. září každého roku.

Co se týče nevyužitého zůstatku k referenčnímu datu, je stanoven na 10 milionů jenů v článku 6 prováděcího nařízení k japonskému zákonu o platebních službách.

Jinými slovy, pokud nevyužitý zůstatek k 31. březnu nebo 30. září překročí 10 milionů jenů, musíte uložit alespoň polovinu této částky na nejbližším depozitním místě hlavního obchodního nebo kancelářského místa.

Například, pokud uživatelé hry celkem utratili 100 milionů jenů a ještě nevyužili položky v hodnotě 100 milionů jenů ve hře, musí herní společnost uložit záruční depozit v hodnotě 50 milionů jenů, což je polovina z 100 milionů jenů, na nejbližším depozitním místě hlavního obchodního nebo kancelářského místa.

Důvodem pro tuto povinnost uložení záručního depozitu je ochrana uživatelů, kteří utratili peníze, v případě, že by herní společnost náhle zkrachovala nebo ukončila poskytování služeb, aby jim mohly být vráceny peníze.

Pokud nesplníte povinnost uložení záručního depozitu pro vydání, můžete být potrestáni až šesti měsíci vězení nebo pokutou do 500 000 jenů (odstavec 3 článku 112 japonského zákona o platebních službách).

Shrnutí

Výše jsme vysvětlili zákony týkající se her, které nejsou příliš známy (první část), konkrétně japonský autorský zákon, zákon o zobrazení cen a zákon o platebních službách.

V následující části o zákonech týkajících se her, které nejsou příliš známy (druhá část), vysvětlíme japonský zákon o spotřebitelských smlouvách, zákon o specifickém obchodním obchodě a zákon o telekomunikacích.

https://monolith.law/corporate/game-copyright-part2[ja]