Klíčové body změn v zákonech o ochranných známkách a designu, které vstoupí v platnost v dubnu roku 2024 (Reiwa 6)? Vysvětlení změn, které byste měli znát
V roce Reiwa 5 (2023) došlo k částečné novelizaci Japonského zákona o ochranných známkách a Japonského zákona o vzorech a modelech, která byla následně uvedena v platnost v dubnu Reiwa 6 (2024). V důsledku této novelizace z roku Reiwa 5 se může změnit i strategie správy ochranných známek a vzorů a modelů, proto je důležité porozumět účelu změn a detailům těchto úprav.
V tomto článku vysvětlíme obsah novelizovaných ustanovení a body, na které byste měli v praxi dbát. Představíme hlavní body změn Japonského zákona o ochranných známkách a Japonského zákona o vzorech a modelech, takže vám doporučujeme se s nimi seznámit.
Přehled změn v zákoně o ochranných známkách a designu, které nabývají účinnosti v dubnu roku Reiwa 6 (2024)
Změny v zákoně o ochranných známkách a zákoně o designu z roku Reiwa 5 (2023) mají za hlavní cíl aktualizaci právního systému v reakci na digitalizaci a internacionalizaci v posledních letech.
Hlavní změny v zákoně o ochranných známkách jsou následující dvě:
- Zavedení systému souhlasu
- Uvolnění požadavků na registraci ochranných známek obsahujících cizí jména
Co se týče zákona o designu, mezi hlavní změny patří uvolnění požadavků na výjimky ztráty novosti.
Tento návrh změny byl vyhlášen dne 14. června roku Reiwa 5 (2023) a nabude účinnosti dne 1. dubna roku Reiwa 6 (2024). Avšak změny týkající se zákona o designu jsou účinné již od 1. ledna roku Reiwa 6 (2024).
Změna č. 1: Zavedení souhlasného systému (Japonský zákon o ochranných známkách)
Souhlasný systém umožňuje, aby v případě, když majitel již zaregistrované ochranné známky vyjádří souhlas, mohla být zaregistrována i později podaná podobná ochranná známka. Tento systém, který byl již dříve zvažován pro ochranné známky, byl zaveden touto novelizací. Pojďme se podrobněji podívat na důvody, které vedly k této změně.
Obsah předchozích předpisů
Podle Zákona o ochranných známkách (商標法) se stanovuje, že v následujících případech nelze ochrannou známku zaregistrovat:
(Ochranné známky, které nelze zaregistrovat)
Článek 4: Následující ochranné známky nelze zaregistrovat bez ohledu na předchozí ustanovení.11. Ochranná známka, která je totožná nebo podobná již dříve podané žádosti o registraci ochranné známky jiné osoby a která se používá pro zboží nebo služby (označované jako určené zboží nebo služby podle ustanovení odstavce 1 článku 6, včetně případů, kdy se používá podle ustanovení odstavce 1 článku 68), nebo zboží nebo služby, které jsou k nim podobné.
Zákon o ochranných známkách | e-Gov právní vyhledávání[ja]
Ochranná známka je jednoduše řečeno právo na výlučné používání znaku (ochranné známky) pro zboží nebo služby. Při podnikání je důležité, aby se vaše zboží nebo služby odlišovaly od konkurence pomocí ‘znaku’, který slouží jako identifikátor. Tento ‘znak’ je ‘ochranná známka’ a právo na výlučné používání tohoto znaku (ochranné známky) je právem ochranné známky.
Článek 4, odstavec 1, bod 11 Zákona o ochranných známkách je ustanovení, které odmítá registraci ochranných známek, jež by porušovaly již dříve zaregistrované ochranné známky, a je to v podstatě samozřejmé ustanovení.
Účelem tohoto ustanovení je:
- Ochrana práv vlastníků předchozích registrací ochranných známek
- Předcházení záměně původu zboží nebo služeb
jak se říká.
Pozadí novelizace
Pozadí novelizace spočívá v následujících problémech, které byly přítomny v předchozích předpisech:
- Vysoké náklady spojené s řešením odmítnutí registrace ochranné známky
- Negativní dopady na globální smlouvy
V rámci předchozího systému byl značným problémem fakt, že pokud byla žádost o ochrannou známku odmítnuta kvůli existenci identické nebo podobné již registrované ochranné známky, byla s tím spojena velká zátěž.
V případě, že u ochranné známky, která byla odmítnuta k registraci, nelze provést nápravné úpravy kvůli kolizi, je nutné přistoupit k dalším krokům, jako je podání námitkového stanoviska nebo zahájení soudního řízení o zrušení práv k předchozí registrované ochranné známce. Aby bylo možné znovu dosáhnout schválení registrace, je spojeno s vysokými časovými a finančními náklady.
Kromě toho, v západních zemích již existuje systém, který umožňuje společnou registraci obou ochranných známek, pokud majitel předchozí registrované ochranné známky souhlasí, i když byla podána žádost o ochrannou známku, která porušuje práva k předchozí ochranné známce.
Vzhledem k tomu, že v Japonsku nebyl systém souhlasu (Consent system) uznán, nebylo možné uzavřít dohody o společném soužití dvou ochranných známek, což vedlo k problémům při uzavírání globálních smluv.
Proto byl vzhledem k potřebám podniků a s ohledem na mezinárodní harmonizaci systémů zaveden i v Japonsku systém souhlasu.
Obsah změny
Vzhledem k výše uvedenému kontextu byla zavedena následující ustanovení.
Obchodní zákoník Článek 4
Zákon o ochranných známkách|e-Gov právní vyhledávání[ja]
4 I když se jedná o ochrannou známku, která odpovídá bodu jedenáct odstavce jedna, pokud žadatel o registraci ochranné známky získal souhlas jiné osoby podle tohoto bodu a pokud mezi produkty nebo službami používajícími danou ochrannou známku a produkty nebo službami, které se týkají práv majitele registrované ochranné známky, držitele výhradního práva užívání nebo držitele běžného práva užívání podle tohoto bodu, není riziko záměny, ustanovení tohoto bodu se nepoužije.
Z tohoto ustanovení je zřejmé, že i ochranné známky odpovídající článku 4 odstavec 1 bod 11 Obchodního zákoníku mohou být nyní registrovány za splnění následujících dvou podmínek:
- Získání souhlasu od držitele předchozí registrované ochranné známky
- Neexistuje riziko záměny s předchozí registrovanou ochrannou známkou
Dále byly za účelem ochrany účelu článku 4 odstavec 1 bod 11 zavedeny následující systémy:
- Jeden z držitelů ochranné známky může požadovat, aby druhý z držitelů ochranné známky připojil označení zabraňující záměně (článek 24 odstavec 4 bod 1 Zákona o ochranných známkách)
- Když jeden z držitelů ochranné známky použije ochrannou známku s úmyslem nekalé soutěže a vyvolá tím riziko záměny, kdokoli může požádat o zrušení registrace ochranné známky (článek 52 odstavec 2 Zákona o ochranných známkách)
Ačkoli byl zaveden systém souhlasu, je nutné si uvědomit, že ochrana práv předchozí registrované ochranné známky a prevence záměny zůstávají prioritní.
Souvislost s novelizací Zákona o nekalé soutěži
V souvislosti s novelizací Zákona o ochranných známkách došlo také k částečné úpravě Zákona o nekalé soutěži.
Problém nastává, když jeden ze dvou ochranných známek, které nyní mohou koexistovat díky zavedení systému souhlasu, získá známost nebo proslulost definovanou v článku 2 odstavci 1 bodu 1 a 2 Zákona o nekalé soutěži.
Majitel ochranné známky, který získal takovou známost, může proti druhému majiteli ochranné známky uplatnit nároky na zákaz dle Zákona o nekalé soutěži. Avšak, pokud by byl tento nárok na zákaz uznán, mohlo by to narušit hladké využívání systému souhlasu.
Proto bylo v článku 19 odstavci 1 bodu 3 Zákona o nekalé soutěži stanoveno, že majitelé ochranných známek, které koexistují díky systému souhlasu, nemohou proti sobě vzájemně uplatňovat nároky na zákaz na základě článku 2 odstavci 1 bodu 1 a 2.
Další změny Zákona o nekalé soutěži naleznete v následujícím souvisejícím článku.
Související článek: 【Platnost od dubna 2024】Klíčové body novelizace Zákona o nekalé soutěži – Co byste měli vědět o změnách
Změna č. 2: Uvolnění požadavků na registraci ochranných známek obsahujících cizí jména (Zákon o ochranných známkách)
V roce Reiwa 5 (2023) došlo k uvolnění požadavků na registraci ochranných známek obsahujících cizí jména.
Vysvětlíme pozadí a obsah změn předpisů.
Původní obsah předpisů
Dříve Zákon o ochranných známkách v článku 4 odstavci 1 bodu 8 zakazoval registraci ochranných známek obsahujících cizí jména.
(Ochranné známky, které nemohou být registrovány)
Článek 4 Ochranné známky uvedené níže nemohou být registrovány bez ohledu na předchozí ustanovení.8. Ochranné známky obsahující cizí portréty nebo cizí jména nebo názvy nebo známé pseudonymy, umělecká jména nebo autorská jména nebo jejich známé zkratky (s výjimkou případů, kdy je získán souhlas dotyčné osoby).
Zákon o ochranných známkách | e-Gov právní vyhledávání[ja]
Účelem tohoto ustanovení je ochrana osobnostních práv jednotlivců. Cílem je zabránit použití jména nebo názvu v ochranné známce bez souhlasu dotyčné osoby.
Pozadí změny
Na jedné straně existuje ochrana osobnostních práv jednotlivců, na druhé straně bylo v minulosti problémem, že zakladatelé nebo designéři nemohli použít svá jména jako značky a zaregistrovat je jako ochranné známky.
Je možné zaregistrovat ochrannou známku s cizím jménem, pokud je získán souhlas, ale získat souhlas od všech osob se stejným jménem není prakticky možné. Pokud by se ochranná známka obsahující jméno nemohla registrovat, ochrana značek založených na jménech by byla nedostatečná.
V reakci na tyto problémy zavedly západní země systém, který vyžaduje určitou míru známosti pro ochranné známky obsahující cizí jména. Mezinárodní harmonizace systémů také vyžadovala změnu článku 4 odstavce 1 bodu 8 Zákona o ochranných známkách.
Obsah změny
Článek 4 odstavec 1 bod 8 Zákona o ochranných známkách byl v roce Reiwa 5 (2023) změněn následovně:
Zákon o ochranných známkách článek 4 odstavec 1
Zákon o ochranných známkách | e-Gov právní vyhledávání[ja]
8. Ochranné známky obsahující cizí portréty nebo cizí jména (omezené pouze na jména, která jsou široce rozpoznávána mezi zákazníky v oblasti produktů nebo služeb, kde se ochranná známka používá) nebo názvy nebo známé pseudonymy, umělecká jména nebo autorská jména nebo jejich známé zkratky (s výjimkou případů, kdy je získán souhlas dotyčné osoby) nebo ochranné známky obsahující cizí jména, které nesplňují kritéria stanovená vládním nařízením
Díky této změně je nyní možné registrovat ochranné známky obsahující cizí jména, pokud nejsou široce rozpoznávána spotřebiteli v oblasti produktů nebo služeb, kde se ochranná známka používá.
Zároveň bylo stanoveno, že ochranné známky obsahující cizí jména, které nesplňují kritéria uvedená ve vládním nařízení, nemohou být registrovány. Budoucí obsah vládního nařízení si vyžádá pozornost.
Dále Podvýbor pro ochranné známky uvedl, že i když cizí jméno nemá určitou míru známosti, zneužívající žádosti o ochrannou známku, které by porušovaly osobnostní práva jednotlivců, budou zamítnuty.
Design systému včetně vládního nařízení, který chrání osobnostní práva, by měl zajistit zachování původního účelu tohoto ustanovení.
Bod změny č. 3: Uvolnění požadavků na výjimky týkající se ztráty novosti designu (Japonský zákon o designu)
“Právo na design” je jedním z druhů duševního vlastnictví, které lze využít proti napodobeninám, jako jsou kopie nebo podobné výrobky. Aby bylo právo na design uznáno, je nutná jeho novost. Pokud je design zveřejněn v tisku nebo na webových stránkách před podáním přihlášky k registraci, může to vést ke ztrátě novosti a následně k tomu, že design nebude možné zaregistrovat. Existují však určité požadavky, které pokud jsou splněny, novost designu se nepovažuje za ztracenou. V této nové úpravě došlo k uvolnění požadavků na výjimky týkající se ztráty novosti.
Pojďme se podrobněji podívat na pozadí a obsah této změny.
Obsah předchozích ustanovení
I v případě, že byla novost designu ztracena v důsledku činnosti osoby, která má právo na registraci designu, považuje se novost za neztracenou, pokud jsou splněny následující ustanovení.
(Výjimky ze ztráty novosti designu)
Článek 4
2 Design, který se stal předmětem článku 3 odstavec 1 bod 1 nebo 2 v důsledku činnosti osoby, která má právo na registraci designu (s výjimkou případů, kdy se tak stalo v důsledku zveřejnění v bulletinu týkajícím se patentů, užitných vzorů, designů nebo ochranných známek), se považuje za neztratil novost, pokud byla přihláška na registraci designu podána touto osobou do jednoho roku od data, kdy se tak stalo, a toto ustanovení se vztahuje na design přihlášený k registraci stejně jako předchozí odstavec.3 Osoba, která si přeje využít ustanovení předchozího odstavce, musí předložit dokument, který toto uvádí, spolu s přihláškou na registraci designu generálnímu řediteli Patentového úřadu a musí také do třiceti dnů od podání přihlášky na registraci designu předložit generálnímu řediteli Patentového úřadu dokument prokazující, že design, který se stal předmětem článku 3 odstavec 1 bod 1 nebo 2, je designem, který může být uznán podle ustanovení předchozího odstavce (v tomto článku a v článku 60 odstavec 7 se tento dokument označuje jako “certifikát”).
Zákon o designu | e-Gov právní vyhledávání[ja]
Toto ustanovení je zamýšleno pro případy, kdy byl vlastní design zveřejněn například na výstavě, v publikacích nebo na webových stránkách a následně je podána přihláška na jeho registraci.
Cílem je neomezovat činnosti, které lze chápat jako výraz tvůrce designu v rámci stejného rozsahu aktivit.
Pozadí novelizace
V předchozích ustanoveních byla poukázána na značnou zátěž spojenou s podáním žádosti, která vyplývá z nutnosti předložení “osvědčení o výjimce” stanoveného v článku 4 odstavec 3 Japonského zákona o vzorech.
V poslední době dochází k propagaci a prodeji prostřednictvím sociálních sítí a e-commerce stránek, což vede k rozmanitosti a komplikacím ve způsobu zveřejňování vzorů. Také je časté, že se designy zveřejňují prostřednictvím crowdfundingových kampaní ještě před zahájením výroby, což je další příklad zveřejňování vzorů během vývojového procesu.
V takové situaci je pro žadatele velkou zátěží vytvořit osvědčení, které by pokrylo všechny veřejné aktivity během 30 dnů.
Proto byly v nové úpravě z roku Reiwa 5 (2023) požadavky článku 4 odstavec 3 uvolněny.
Obsah novely
Článek 4 odstavec 3 Japonského zákona o designu (意匠法) byl novelizován v roce Reiwa 5 (2023) následovně:
Článek 4
Zákon o designu | e-Gov právní vyhledávání[ja]
3 Osoba, která si přeje využít ustanovení předchozího odstavce, musí předložit dokument, který toto uvádí, společně s žádostí o registraci designu generálnímu řediteli Patentového úřadu a zároveň musí do třiceti dnů od podání žádosti o registraci designu předložit dokument prokazující, že design, který se stal předmětem článku 3 odstavec 1 bod 1 nebo 2, je designem, který může být uplatněn podle ustanovení předchozího odstavce (dále jen “certifikát” v tomto článku a článku 60 odstavec 7). V případě, že existuje více činů stejné osoby mající právo na registraci designu, které vedly k zařazení pod článek 3 odstavec 1 bod 1 nebo 2, stačí předložit certifikát pouze pro první z těchto činů.
Před novelizací bylo nutné vytvořit certifikát výjimky, který zahrnoval všechny veřejně zveřejněné designy. Díky této novele stačí předložit certifikát pro první veřejně zveřejněný design, aby bylo možné využít výjimku ztráty novosti.
Zatížení žadatele se tak snížilo a současně byla zvýšena předvídatelnost pro třetí strany tím, že první veřejně zveřejněný design je uveden v certifikátu.
Dopady změn zákona na praxi a opatření, která je třeba přijmout
Je důležité plně pochopit obsah změn Japonského zákona o ochranných známkách a Japonského zákona o vzorech z roku Reiwa 5 (2023). Zejména u některých vládních nařízení a standardů pro posuzování, které souvisejí se změnami, ještě nebyly vypracovány. Je vhodné pozorně sledovat jejich budoucí vývoj.
Změny zákona zahrnují mnoho aspektů, které zjednodušují a rozšiřují možnosti používání ochranných známek a vzorů. Změna Japonského zákona o ochranných známkách zejména zvyšuje možnost registrace ochranných známek, které dosud nebylo možné registrovat. Od podnikatelů se nyní očekává, že budou rozvíjet širší strategie značky.
Když nastane situace, kdy se změny zákona týkají vašeho případu, je důležité mít hluboké porozumění těmto změnám, abyste je mohli efektivně využít.
Shrnutí: Jak se připravit na změny v zákoně o ochranných známkách a designu
Změny v zákoně o ochranných známkách a v zákoně o designu z roku Reiwa 5 (2023) byly provedeny s hlavním cílem aktualizovat právní systém v reakci na nedávný rozvoj digitalizace a internacionalizace.
V oblasti ochranných známkách se zvýšila možnost registrace značek, které dříve nebylo možné registrovat, a v oblasti designu se zjednodušil proces podávání přihlášek. Aby bylo možné účinně využít nové předpisy a rozšířit podnikání, je nezbytné mít správné porozumění obsahu změn.
Registrace ochranných známkách a designů má významný dopad na obchodní strategii společnosti, a proto je vyžadována rychlá a pečlivá reakce. Pokud máte jakékoli otázky týkající se změn, doporučujeme konzultovat s odborníkem.
Představení opatření naší kanceláře
Advokátní kancelář Monolith se specializuje na IT, zejména na kombinaci internetu a práva. V posledních letech se stále více pozornosti věnuje právům duševního vlastnictví, jako jsou ochranné známky a designové právo. Naše kancelář poskytuje řešení v oblasti duševního vlastnictví, o čemž se můžete dočíst v následujícím článku.
Oblasti práce advokátní kanceláře Monolith: IT a právní služby duševního vlastnictví pro různé podniky[ja]
Category: General Corporate
Tag: General CorporateIPO