Nový systém bezpečnostní prověrky v zákoně o ochraně a využívání informací důležitých pro ekonomickou bezpečnost

V roce Reiwa 6 (2024) byl v Japonsku zaveden zákon o ochraně a využívání důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost, který zavedl nový systém bezpečnostní prověrky (vstoupil v platnost v květnu 2025). Tento krok reflektuje rostoucí potřebu systému ochrany informací v mezinárodním prostředí ekonomické bezpečnosti a poptávku ze strany podniků.

Tento článek podrobně vysvětluje systém bezpečnostní prověrky podle nově zavedeného japonského zákona o ochraně a využívání důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost, rozdíly oproti stávajícímu systému bezpečnostní prověrky podle zákona o ochraně specifických tajemství, cílové podniky, výhody a nevýhody, a jaké kroky by podniky měly podniknout v reakci na tyto změny.

Co je systém bezpečnostní prověrky v Japonsku

Systém bezpečnostní prověrky (SC) v Japonsku je proces, při kterém japonská vláda uděluje oprávnění k přístupu k určeným tajným informacím (CI), které jsou považovány za důležité z hlediska národní bezpečnosti, po provedení ‘vhodného hodnocení a kontroly’.

Pro získání bezpečnostní prověrky se v různých zemích liší kritéria pro určení CI (tajných informací) a standardy pro jejich posouzení, ale obvykle se provádí prověrka zařízení (FCL) a osobní prověrka (PCL), a povolení je uděleno pouze v případě, že se usoudí, že nehrozí riziko úniku informací.

V Japonsku je systém bezpečnostní prověrky stanoven ‘Zákonem o ochraně specifických tajemství’, který se vztahuje na administrativní orgány a soukromé subjekty, jež se zabývají ‘specifickými tajnými informacemi’.

V roce Reiwa 6 (2024) byl v Japonsku přijat ‘Zákon o ochraně a využívání důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost (Zákon o ochraně a využívání důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost)’, který zavedl nový systém bezpečnostní prověrky, zaměřený především na soukromé podniky, které se zabývají ‘důležitými informacemi pro ekonomickou bezpečnost’, které nespadají pod ‘specifická tajemství’ nebo ‘speciální obranná tajemství’ (nabytí účinnosti dne 17. května Reiwa 7 (2025)).

Rozsah informací (typy informací), které vláda určí v závislosti na stupni citlivosti CI (tajných informací), lze mezinárodně porovnat a graficky znázornit následovně.

Informace třídy ‘Top Secret’ odpovídají úniku, který by ‘způsobil značně vážné škody (citlivé)’, informace třídy ‘Secret’ ‘vážné škody (vysoce tajné)’, a informace třídy ‘Confidential’ jsou takové, u kterých ‘lze rozumně předpokládat, že způsobí škody (tajné)’. Informace, které spadají pod ‘důležité informace pro ekonomickou bezpečnost’, odpovídají ‘Confidential’ třídě a jsou srovnatelné s ‘komplikacemi’.

Reference: Kancelář japonského kabinetu ‘Zákon o ochraně a využívání důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost[ja]‘

Reference: Kancelář japonského kabinetu ‘Porovnání systémů ochrany informací v různých zemích ① (Klasifikace informací podléhajících bezpečnostní prověrce)[ja]‘

Účel zákona o ochraně a využití důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost v Japonsku

Zákon o ochraně a využití důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost byl zaveden na pozadí rostoucí potřeby systému ochrany informací v oblasti mezinárodní ekonomické bezpečnosti a potřeb podniků.

Tento zákon, který byl jako součást právního rámce pro ekonomickou bezpečnost zaveden v éře Reiwa 4 (rok 2022) pod názvem “Zákon o podpoře ekonomické bezpečnosti”, navazuje na cíle a rozšiřuje informace podléhající systému bezpečnostního prověření, který byl zaveden “Zákonem o ochraně specifických tajemství” v éře Heisei 26 (rok 2014), aby tyto informace doplnil (článek 1).

Nově zavedený systém bezpečnostního prověření podle “Zákona o ochraně a využití důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost” se skládá ze tří hlavních prvků:

1. Pravidla pro označení a zrušení označení důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost jako tajných (články 3 až 5)
2. Přísná pravidla pro správu a poskytování důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost (články 6 až 17)
3. Trestní sankce (články 22 až 27)

Zdroj: Sněmovna reprezentantů Japonska „Návrh zákona o ochraně a využití důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost[ja]“

Označení a zrušení označení důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost

Administrativní orgány mají pravomoc označit informace, které drží jako CI (důvěrné informace), jako “důležité informace pro ekonomickou bezpečnost”, nastavit dobu platnosti tohoto označení a zrušit označení (pokud již nejsou splněny požadavky).

Podobně jako “specifické tajné informace”, i “důležité informace pro ekonomickou bezpečnost” jsou označeny konkrétním administrativním orgánem, a proto je pro získání těchto informací potřeba souhlas od jiných administrativních orgánů, které tyto informace potřebují.

Pro označení “důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost” administrativními orgány existují následující tři požadavky (článek 3, odstavec 1):

• Informace musí být “důležité pro ochranu ekonomické infrastruktury” (relevance | podrobněji vysvětleno níže)
• Informace nesmí být veřejně známé (neveřejnost)
• Je nutné zvlášť chránit informace, jejichž únik by mohl ohrozit bezpečnost naší země (zvláštní potřeba utajení)

“Důležité informace pro ochranu ekonomické infrastruktury” zahrnují následující čtyři typy informací, které se týkají ochrany “důležité ekonomické infrastruktury (klíčová infrastruktura a dodavatelské řetězce důležitých materiálů)” (článek 2, odstavce 3 a 4, prováděcí nařízení k zákonu o podpoře ekonomické bezpečnosti, článek 1, článek 9):

1. Opatření, plány a výzkum na ochranu důležité ekonomické infrastruktury před vnějšími činy
2. Důležité informace týkající se ekonomické infrastruktury (zranitelnost ekonomické infrastruktury, inovativní technologie atd.), které se týkají bezpečnosti
3. Informace od zahraničních vlád a mezinárodních organizací získané v souvislosti s opatřeními uvedenými v bodě 1
4. Schopnost shromažďování a organizace informací uvedených v bodech 2 a 3

Jako konkrétní příklady mohou být uvedeny následující:

• Informace související s kybernetikou (informace o kybernetických hrozbách a opatřeních)
• Informace související s regulačním systémem (informace o posuzování a analýze)
• Informace související s průzkumem, analýzou a výzkumem a vývojem (informace o průmyslové a technologické strategii, zranitelnosti dodavatelských řetězců atd.)
• Informace související s mezinárodní spoluprací (informace o mezinárodním společném výzkumu a vývoji)

Dále může dojít k označení firemních tajných informací, které firma získala na základě smlouvy s administrativním orgánem, jako “důležité informace pro ekonomickou bezpečnost”.

V takovém případě může firma tyto informace držet jako své “důležité informace pro ekonomickou bezpečnost”, ale pokud to není nezbytné z důvodu veřejného zájmu, nemůže je poskytnout třetím stranám (článek 10, odstavce 2, 5 až 7).

Avšak existuje riziko, že tyto informace budou zveřejněny jiným vhodným podnikatelům, se kterými vláda uzavřela smlouvu.

Přísná správa a poskytování “důležitých informací o ekonomické bezpečnosti” podle japonského práva

V tomto článku vysvětlíme požadavky a pravidla pro “vhodné podniky”, které mohou poskytovat “důležité informace o ochraně ekonomické infrastruktury” podle japonské vlády.

Požadavky na „vhodné podnikatele“ podle japonského práva

Podnikatelé, kteří splňují následující kritéria a zavedli nezbytná bezpečnostní opatření ve svých zařízeních k ochraně „důležitých informací o ekonomické bezpečnosti“, a další standardy stanovené vládním nařízením, jsou považováni za „vhodné podnikatele“ (článek 10, odstavec 1).

• Podnikatelé, kteří potřebují odstranit zranitelnost „důležité ekonomické infrastruktury“
• Aktivní podnikatelé přispívající k odstranění zranitelnosti „důležité ekonomické infrastruktury“
• Podnikatelé provádějící výzkum a studie „důležité ekonomické infrastruktury“
• Aktivní podnikatelé přispívající k výzkumu a studiím „důležité ekonomické infrastruktury“
• Podnikatelé, kteří drží informace o ochraně „důležité ekonomické infrastruktury“
• Aktivní podnikatelé ochraňující informace o ochraně „důležité ekonomické infrastruktury“

Pro získání bezpečnostního prověření informací o ochraně „důležité ekonomické infrastruktury“ je nejprve nutné:

1. Aby soukromý podnikatel, který potřebuje držet „důležité informace o ekonomické bezpečnosti“, splnil fyzické požadavky na správu zařízení (systém zabezpečení informací) i organizační požadavky (například zahraniční podíl a jeho vliv na bezpečnost) a získal pozitivní hodnocení zařízení (FCL) od příslušného správního orgánu,
2. Že vhodný podnikatel uzavře s daným správním orgánem dohodu o mlčenlivosti (NDA), a
3. Že zaměstnanci získají osobní bezpečnostní prověření (PCL).

Co se týče správního hodnocení zařízení (FCL) a osobního bezpečnostního prověření (PCL), jedná se o předmět kontroly správního orgánu, ale zveřejněný vzor žádosti o akreditaci[ja] umožňuje odhadnout určité standardy.

Reference: Kancelář japonského kabinetu „Standardy pro jednotnou implementaci označení a zrušení důležitých informací o ekonomické bezpečnosti, provádění hodnocení vhodnosti a akreditace vhodných podnikatelů (návrh)“[ja]

Pravidla po získání bezpečnostní prověrky

Pokud jde o “důležité informace pro ochranu klíčové ekonomické infrastruktury”, které určila jiná administrativní agentura, může subjekt, který uzavřel smlouvu s administrativní agenturou vlastnící tyto informace, získat přístup s souhlasem této určené administrativní agentury.

Proto je nutné uzavřít smlouvu s administrativní agenturou, která vlastní “důležité informace pro ochranu klíčové ekonomické infrastruktury”, pokud je nevlastní administrativní agentura, s níž byla smlouva uzavřena.

Tento proces certifikace byl zaveden za účelem minimalizace rizika úniku informací a je založen na “Zákonu o ochraně specifických tajemství” (Act on the Protection of Specially Designated Secrets).

Subjekt, který splňuje požadavky, nesmí poskytovat “důležité informace pro ekonomickou bezpečnost” třetím stranám, pokud to není nezbytné z důvodů veřejného zájmu (článek 10, odstavec 6).

Na druhé straně, pokud je třeba přistupovat k CI (Confidential Information) zahraniční vlády nebo poskytovat “důležité informace pro ekonomickou bezpečnost” zahraniční vládě, instituci nebo soukromé společnosti, je nutné to provést prostřednictvím vlastní vlády.

Platnost osobní bezpečnostní prověrky (PCL) v rámci “důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost” je 10 let, a proto je nutné provést nové hodnocení vhodnosti u osob, u kterých se předpokládá, že budou po dobu delší než 10 let vykonávat činnosti spojené s manipulací s “důležitými informacemi pro ekonomickou bezpečnost”.

Avšak i během platného období, pokud existuje riziko úniku “důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost”, je nutné provést nové hodnocení vhodnosti (článek 11, odstavec 1).

Na druhé straně, platnost bezpečnostní prověrky podle “Zákona o ochraně specifických tajemství” je 5 let, ale osoby, které získaly tuto prověrku (osoby s nedávným hodnocením vhodnosti pro “specifická tajemství”) a neuplynulo 5 let od jejího získání, mohou provádět činnosti spojené s manipulací s “důležitými informacemi pro ekonomickou bezpečnost” bez nutnosti nového hodnocení vhodnosti, pokud jsou stále u stejné administrativní agentury (článek 11, odstavec 2).

Tresty podle zákona o ochraně specifických tajemství v Japonsku

Osoby, které unikly “důležité informace o ekonomické bezpečnosti” (včetně těch, které již nejsou zaměstnány), nebo osoby, které tyto informace získaly neoprávněně, mohou být potrestány odnětím svobody až na pět let nebo pokutou do 5 milionů jenů, případně kombinací obou trestů (článek 22, článek 23).

Zákon o ochraně a využívání důležitých informací o ekonomické bezpečnosti zavádí také dvojí trestání, které nebylo stanoveno v “zákoně o ochraně specifických tajemství”, a to se vztahuje i na podnikatele (článek 27).

Dále existují trestní sankce i pro pokusy o trestný čin a pro trestné činy z nedbalosti.

Na druhé straně, podniky, které se řídí těmito předpisy, nesmějí zneužívat výsledky hodnocení způsobilosti nebo informace o nesouhlasu s hodnocením způsobilosti u zaměstnanců, kteří podléhají bezpečnostní prověrce (například v personálním hodnocení nebo při nevhodných změnách pracovního zařazení). V případě porušení těchto pravidel vláda naznačuje, že ukončí smlouvy s takovými podniky.

Výhody a nevýhody získání bezpečnostní prověrky v Japonsku

Nový systém bezpečnostních prověrek v oblasti ekonomické bezpečnosti v Japonsku přináší rozšíření obchodních příležitostí, neboť umožňuje účast na schůzkách, transakcích a výběrových řízeních, kde je držení bezpečnostní prověrky (SC) požadováno. To se očekává, že bude představovat příležitost zejména pro společnosti, které usilují o účast na mezinárodních společných výzkumných a vývojových projektech nebo o zapojení do vládních zakázek v zahraničí.

Na druhou stranu jsou s tím spojená rizika, jako je sdílení “důležitých informací o ekonomické bezpečnosti”, náklady na získání a udržení bezpečnostní prověrky a riziko ztráty zakázek kvůli zpoždění v reakci.

Abychom se vyhnuli rizikům a využili výhody, je vyžadováno přijetí opatření předvídajících nový systém bezpečnostních prověrek.

Požadovaná reakce podniků

Od podniků se očekává, že do května 2025 (Reiwa 7) při zavedení nově zřízeného zákona o ochraně a využívání důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost budou posuzovat výhody a nevýhody systému bezpečnostního prověřování a jeho dopady a na základě toho zváží příslušná opatření.

Když se soukromé podniky setkávají s požadavky na spolupráci od vlády a přicházejí do styku s CI (Critical Infrastructure), je považováno za vhodné, aby v rámci rozumných hranic zvážily podporu pro zachování bezpečnostních opatření v rámci soukromého sektoru, s ohledem na historii a skutečný stav.

Je nutné zvážit vhodná opatření pro zaměstnance, kteří podléhají bezpečnostnímu prověřování, aby nedošlo k neoprávněnému využití nebo nevýhodnému zacházení.

Pro informace o standardních postupech se prosím podívejte na “Kritéria pro určení a zrušení důležitých informací pro ekonomickou bezpečnost, provádění hodnocení vhodnosti a certifikaci vhodných podnikatelů, která mají zajistit jednotnou aplikaci” zveřejněná Úřadem kabinetu, která naleznete zde[ja].

Shrnutí: Získání nově zavedeného bezpečnostního prověření vyžaduje konzultaci s vysoce specializovaným právníkem

Výše jsme vysvětlili systém bezpečnostního prověření podle nově zavedeného zákona o ochraně a využívání důležitých ekonomických bezpečnostních informací, který byl implementován v květnu roku Reiwa 7 (2025).

Získání bezpečnostního prověření může rozšířit obchodní možnosti, avšak je třeba věnovat pozornost také nákladům spojeným s jeho získáním a udržením.

V případě nejasností nebo potřeby opatření v souvislosti se systémem bezpečnostního prověření podle zákona o ochraně a využívání důležitých ekonomických bezpečnostních informací doporučujeme konzultaci s vysoce specializovaným mezinárodním právníkem.

Představení opatření naší kanceláře

Právní kancelář Monolith je právní firma specializující se na IT, zejména na internet a právo. Naše kancelář poskytuje širokou škálu právních služeb a podpory, od tvorby a revize smluv až po komplexní právní poradenství pro různé klienty, včetně společností kótovaných na Tokijské burze až po startupy. Pro více informací si prosím přečtěte následující článek.

Oblasti práce právní kanceláře Monolith: Právní služby pro IT a startupové společnosti v Japonsku[ja]