Vysvětlení sankcí za porušení zákona o subdodávkách v systémovém vývoji a jeho aplikace

V IT odvětví je běžné, že vývojáři systémů svěřují vývoj jiným vývojářům prostřednictvím smlouvy o outsourcingu.

Při uzavírání smlouvy existují zákony, které by měl zejména hlavní podnikatel pečlivě zkontrolovat.
Jedná se o Japonský zákon o subdodávkách (zákon o prevenci zpoždění plateb za subdodávky).
Tento zákon je určen k zajištění spravedlnosti v obchodních transakcích s subdodávkami a k ochraně zájmů subdodavatelů, stanovuje povinnosti hlavního podnikatele, zakázané činnosti a sankce.

Pokud se chcete dozvědět více o Japonském zákonu o subdodávkách, prosím, podívejte se na následující článek na našem webu.

https://monolith.law/corporate/system-development-difference-subcontract-decision[ja]

Jak se Japonský zákon o subdodávkách uplatňuje, když společnost svěří IT projekt jiné společnosti?
A jaké jsou sankce za porušení tohoto zákona?

V tomto článku se podíváme podrobně na dva typy outsourcingu, které jsou běžné v IT praxi: “vývoj a provoz systémů” a “konzultační zprávy”.

Jak se určuje, na koho se vztahuje japonský zákon o subdodávkách?

Japonský zákon o subdodávkách je zákon, který stanovuje povinnosti hlavních dodavatelů, zakázané činnosti a sankce s cílem zajistit spravedlivost v subdodávkových transakcích a chránit zájmy subdodavatelů.

Pokud se na vás vztahuje japonský zákon o subdodávkách, subdodavatelé jsou chráněni, zatímco hlavní dodavatelé jsou podrobeni přísné regulaci.

Bez ohledu na to, zda je právní povaha smlouvy o zakázce smlouvou o dílo nebo smlouvou o zastoupení, pokud splňuje výše uvedené podmínky, stává se předmětem japonského zákona o subdodávkách.

Avšak ne všechny transakce se stávají předmětem japonského zákona o subdodávkách.

Japonský zákon o subdodávkách určuje rozsah subdodávkových transakcí, na které se vztahuje, z hlediska obsahu transakce a rozdělení kapitálu. Níže vysvětlíme obsah transakce a rozdělení kapitálu.

Rozdělení základního kapitálu

V japonském zákoně o subdodavatelích (Japanese Subcontractors Act) je stanoveno rozdělení základního kapitálu mateřských a subdodavatelských společností v závislosti na obsahu transakce.

Toto rozdělení základního kapitálu má čtyři vzorce a určité typy transakcí, které se do nich vejde, se stávají předmětem aplikace zákona o subdodavatelích.

Vzorec ①: Základní kapitál mateřské společnosti přesahuje 300 milionů jenů a základní kapitál subdodavatelské společnosti je 300 milionů jenů nebo méně
Vzorec ②: Základní kapitál mateřské společnosti je mezi 10 miliony a 300 miliony jenů a základní kapitál subdodavatelské společnosti je 10 milionů jenů nebo méně

Transakce, které se stávají předmětem, zahrnují výrobní zakázky, opravy na zakázku, výrobu informačních produktů na zakázku (omezeno na vytváření programů) a poskytování služeb na zakázku (omezeno na zpracování informací).

Vývoj a provoz systémů spadají do této kategorie.

Vzorec ③: Základní kapitál mateřské společnosti přesahuje 50 milionů jenů a základní kapitál subdodavatelské společnosti je 50 milionů jenů nebo méně
Vzorec ④: Základní kapitál mateřské společnosti je mezi 10 miliony a 50 miliony jenů a základní kapitál subdodavatelské společnosti je 10 milionů jenů nebo méně

Transakce, které se stávají předmětem, zahrnují výrobu informačních produktů na zakázku (kromě vytváření programů) a poskytování služeb na zakázku (kromě zpracování informací).

Konzultační zprávy spadají do této kategorie.

Obsah transakce

Transakce, které jsou předmětem regulace podle japonského zákona o subdodavatelích (Subcontractors Act), lze podle obsahu zakázky hrubě rozdělit na ① výrobní zakázky ② opravářské zakázky ③ zakázky na výrobu informačních produktů ④ zakázky na poskytování služeb.

Vývoj a provoz systémů

V případě vývoje a provozu systémů je pravděpodobné, že se jedná o ③ zakázky na výrobu informačních produktů nebo ④ zakázky na poskytování služeb. Vysvětlíme definice a konkrétní příklady obsahu těchto transakcí.

Nejprve se podívejme na ③ zakázky na výrobu informačních produktů. “Zakázka na výrobu informačních produktů” je definována v japonském zákoně o subdodavatelích (Subcontractors Act) následovně:

“Zakázka na výrobu informačních produktů” v tomto zákoně znamená, že podnikatel svěří část nebo celý proces výroby informačních produktů, které jsou cílem poskytování nebo přijetí jako podnikání, jinému podnikateli, a také když podnikatel provádí výrobu informačních produktů, které používá, jako podnikání, svěří část nebo celý proces jejich výroby jinému podnikateli.

Zákon o subdodavatelích, článek 2, odstavec 3 https://elaws.e-gov.go.jp/document?lawid=331AC0000000120[ja]

Informační produkty zahrnují programy (software, systémy atd.), obrazy a zvuky, zvuky atd. (televizní programy, filmy atd.), texty, grafy, symboly atd. (design, zprávy atd.).

Existují tři typy zakázek na výrobu informačních produktů:

・Podnikatel (mateřská firma), který poskytuje informační produkty pro použití jinými osobami prostřednictvím prodeje, udělení licence k použití atd., svěří výrobu těchto informačních produktů jinému podnikateli (subdodavateli).
Příkladem může být situace, kdy vývojář systémů svěří vývoj systému pro správu vizitek, který poskytuje uživatelům, jinému podnikateli, nebo když výrobce a prodejce videoher svěří výrobu videohry určené k prodeji spotřebitelům jinému podnikateli.

・Podnikatel (mateřská firma), který přijal zakázku na výrobu informačních produktů od uživatele (zadavatele), svěří výrobu jinému podnikateli (subdodavateli).
Příkladem může být situace, kdy vývojář systémů svěří vývoj části systému, který přijal k vývoji od uživatele, jinému podnikateli.

・Podnikatel (mateřská firma), který provádí výrobu informačních produktů pro vlastní použití jako podnikání, svěří výrobu těchto informačních produktů jinému podnikateli (subdodavateli).
Příkladem může být situace, kdy tvůrce webových stránek svěří vývoj části svého intranetového webu jinému podnikateli.

Dále je definice ④ zakázek na poskytování služeb následující:

“Zakázka na poskytování služeb” v tomto zákoně znamená, že podnikatel svěří část nebo celý proces poskytování služeb, které jsou cílem poskytování jako podnikání, jinému podnikateli (s výjimkou případů, kdy osoba provozující stavební podnikání (jak je definováno v zákoně o stavebním podnikání (zákon č. 100 ze dne 24. roku éry Showa (1949)) svěří celý nebo část stavebních prací, které přijala jako podnikání, jiné osobě provozující stavební podnikání).

Zákon o subdodavatelích, článek 2, odstavec 4 https://elaws.e-gov.go.jp/document?lawid=331AC0000000120[ja]

Například, když prodejce softwaru svěří údržbu a provoz daného softwaru jinému podnikateli, toto se považuje za příklad takové zakázky.

Konzultační zprávy

Konzultační zprávy spadají do kategorie informačních produktů (viz článek 2, odstavec 6, bod 3 japonského zákona o subdodavatelích (Subcontractors Act)), takže jejich výroba je považována za ③ zakázku na výrobu informačních produktů.

Povinnosti a zákazy hlavního podnikatele stanovené v japonském zákoně o subdodávkách (Subcontract Act)

Pokud je daný obchod podléhající japonskému zákonu o subdodávkách (Subcontract Act), jaké povinnosti má hlavní podnikatel? Vysvětlíme to spolu se zákazy.

Povinnosti

V rámci japonského zákona o subdodávkách (Subcontract Act) jsou hlavnímu podnikateli uloženy následující povinnosti:

・Povinnost předat písemný dokument s uvedením obsahu dodávky, ceny, termínu platby atd.
・Povinnost stanovit termín platby za subdodávku
・Povinnost vytvořit a uchovávat dokumenty uvádějící dodávku subdodavatele, přijetí dodávky a platbu za subdodávku
・Povinnost zaplatit úroky z prodlení, pokud nebyla platba provedena do stanoveného termínu

Zákazy

V rámci japonského zákona o subdodávkách (Subcontract Act) jsou hlavnímu podnikateli uloženy následující zákazy:

・Zákaz odmítnutí přijetí
・Zákaz snižování ceny subdodávky
・Zákaz zpoždění platby za subdodávku
・Zákaz neoprávněného vrácení
・Zákaz vyjednávání o nízké ceně
・Zákaz nucení k nákupu zboží nebo využití služeb
・Zákaz odvetných opatření
・Zákaz předčasného vyrovnání ceny za suroviny atd.
・Zákaz vydání směnky, kterou nelze slevit
・Zákaz požadování neoprávněného ekonomického prospěchu
・Zákaz neoprávněné změny obsahu dodávky, oprav

Podrobnosti jsou uvedeny v dokumentu Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu Japonska “Směrnice pro podporu spravedlivých obchodních praktik v oblasti informačních služeb a softwarového průmyslu[ja]“.

Z výše uvedených zákazů se podrobněji zaměříme na problémy, které se často vyskytují v IT odvětví, jako je cena subdodávky a obsah dodávky.

Cena subdodávky a termín platby

Co se týče “ceny subdodávky”, je zakázáno stanovit nespravedlivě nízkou cenu ve srovnání s tržní cenou nebo snižovat cenu po objednání, pokud za to není subdodavatel zodpovědný.

Co se týče “termínu platby”, je nutné stanovit co nejkratší termín do 60 dnů od dne přijetí zboží (v případě poskytnutí služby je to den poskytnutí služby).

Co se týče “úroků z prodlení”, pokud hlavní podnikatel zpozdí s platbou, musí subdodavateli zaplatit úroky z prodlení ve výši 14,6% ročně od dne přijetí zboží po dobu 60 dnů až do dne platby (viz pravidla Fair Trade Commission).

Přijetí a vrácení zboží

Je zakázáno odmítnout přijetí objednaného zboží, pokud za to není subdodavatel zodpovědný.

Co se týče “vrácení”, hlavnímu podnikateli je zakázáno vrátit zboží, pokud za to není subdodavatel zodpovědný. Nicméně, pokud se po přijetí zjistí, že dodané zboží má vady, které nebyly okamžitě zřejmé, může být zboží vráceno do 6 měsíců.

Neoprávněné požadavky na služby a zákaz změny obsahu dodávky

Je zakázáno, aby hlavní podnikatel požadoval od subdodavatele poskytnutí peněz nebo služeb, které nejsou součástí smlouvy, nebo aby nechal subdodavatele změnit nebo opravit obsah dodávky bez nákladů, pokud za to není subdodavatel zodpovědný.

V případě, že se rozhodne, že mateřská společnost porušila japonský zákon o subdodavatelích (Shitauke Hō)

Japonská komise pro spravedlivý obchod (Kōsei Torihiki Iinkai) může, pokud to považuje za nezbytné pro zajištění spravedlivosti v obchodních vztazích mezi mateřskou společností a subdodavatelem, požadovat od obou stran zprávu o subdodavatelských transakcích a provést inspekci na pracovišti mateřské společnosti (článek 9 odstavec 1 japonského zákona o subdodavatelích).

Japonská komise pro spravedlivý obchod a Agentura pro malé a střední podniky (Chūshō Kigyōchō) vydávají doporučení mateřské společnosti, pokud je zjištěno porušení japonského zákona o subdodavatelích. Pokud Japonská komise pro spravedlivý obchod vydá doporučení, podrobnosti o porušení a název společnosti budou zveřejněny na webových stránkách komise jako “Seznam doporučení podle japonského zákona o subdodavatelích”.

Pokud mateřská společnost poruší povinnost předat písemné dokumenty subdodavateli nebo povinnost vytvářet a uchovávat dokumenty, nebo pokud odmítne nebo podá falešnou zprávu o výše uvedeném vyšetření a inspekci, může být uložena pokuta do výše 500 000 jenů.

Navíc, sankce za porušení japonského zákona o subdodavatelích jsou dvojí povahy, což znamená, že pokud dojde k porušení, nejen jednotlivec, který se dopustil činu, ale také společnost může být potrestána (články 10, 11 a 12 japonského zákona o subdodavatelích).

Pokud existuje riziko porušení zákona o subdodávkách při vývoji systému, poraďte se s právníkem

Pokud existuje riziko porušení zákona o subdodávkách (japonský zákon o subdodávkách), je možné se vyhnout “doporučení” od Japonské komise pro spravedlivý obchod, pokud hlavní podnik splní určité podmínky a dobrovolně se přihlásí před zahájením vyšetřování komisí.

1. Hlavní podnik dobrovolně přiznal porušení před zahájením vyšetřování tímto porušením ze strany Japonské komise pro spravedlivý obchod.
2. Hlavní podnik již ukončil toto porušení.
3. Hlavní podnik již přijal nezbytná opatření k nápravě škody způsobené subdodavateli tímto porušením.
4. Hlavní podnik se zavázal přijmout opatření k zabránění opakování tohoto porušení.
5. Hlavní podnik plně spolupracuje na vyšetřování a pokynech prováděných Japonskou komisí pro spravedlivý obchod v souvislosti s tímto porušením.
(Poznámka) V případě, že hlavní podnik snížil subdodávkovou cenu, vrátil alespoň roční částku snížené částky.

17. prosince 2008 (rok Heisei 20) Japonská komise pro spravedlivý obchod “O zacházení s hlavními podniky, které dobrovolně přiznaly porušení zákona o subdodávkách”

Je tedy třeba splnit mnoho podmínek, aby se dalo vyhnout doporučení. Navíc může být nutné vést diskuse se subdodavateli o občanskoprávní odpovědnosti za náhradu škody atd.

Aby se dalo vyhnout různým problémům spojeným se zákonem o subdodávkách, je důležité rychle a správně jednat a konzultovat se s právníkem, který má pokročilé odborné znalosti.