MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

Internet

Hranice 'plagiátorství' hudební melodie? Případová studie replikace a sekundárních děl 'Pojďme kamkoliv vs. Případ pamětního stromu

Internet

Hranice 'plagiátorství' hudební melodie? Případová studie replikace a sekundárních děl 'Pojďme kamkoliv vs. Případ pamětního stromu

Problém „plagiátorství“ hudebních melodií je složitou oblastí na křižovatce kreativity a autorských práv. Zejména významný případ „Pojďme kamkoliv vs. Památný strom“ poskytuje pozoruhodný precedent pro interpretaci kopírování a sekundárních autorských děl.

V tomto článku vysvětlíme autorské právo a judikaturu z hlediska toho, kdy se hudba stává „plagiátorstvím“. Pro ty, kteří mají zájem o tvůrčí činnost a ochranu autorských práv, bude toto téma mít důležitý význam.

Co je to „kopie“ a „sekundární dílo“ podle zákona o autorských právech

Kopírování znamená vytvoření něčeho, co je stejné jako originál, nebo přesné znovu vytvoření originálu. Podle zákona o autorských právech (Japonský zákon o autorských právech),

Zákon o autorských právech (Právo na kopírování)

Článek 21: Autor má výhradní právo na kopírování svého díla.

je stanoveno, že pokud někdo kopíruje dílo bez svolení autora, dochází k porušení práva na kopírování. Kopírování, v případě hudby, je často označováno jako “plagiátorství” nebo “krádež”, což často vede k kontroverzím.

Na druhé straně, podle zákona o autorských právech (Japonský zákon o autorských právech), je aranžování hudebního díla považováno za sekundární dílo a je povoleno, pokud máte svolení autora.

Zákon o autorských právech Článek 27 (Právo na překlad, právo na adaptaci atd.)

Autor má výhradní právo přeložit, upravit, změnit, dramatizovat, filmovat nebo jinak adaptovat své dílo.

Vysvětlím kopírování a sekundární díla na příkladu soudního případu, který se stal velkým tématem v souvislosti s aranžováním.

「Pojďme kamkoliv vs Případ pamětního stromu」

「Pojďme kamkoliv vs Případ pamětního stromu」

Tento soudní spor se týká skladatele písně “Pojďme kamkoliv” (1966) pana Asei Kobayashiho a vydavatelství Kanai Music Publishing, které vlastní autorská práva k této skladbě, a které podalo žalobu na skladatele písně “Pamětní strom” (1992) pana Katsuhisa Hattoriho. Žalobci tvrdili, že “Pamětní strom” je kopie “Pojďme kamkoliv” a pan Kobayashi požadoval odškodnění za porušení práva na uznání autorství a práva na zachování integrity. Kanai Music Publishing požadovalo odškodnění za porušení práva na reprodukci. Na druhé straně, žalovaný pan Hattori tvrdil, že “Pamětní strom” je samostatná skladba od “Pojďme kamkoliv” a podal protižalobu, aby potvrdil svá autorská práva na “Pamětní strom”.

Související článek: Rizika porušení práv k duševnímu vlastnictví, jako jsou patenty, ochranné známky a autorská práva, a jak se jim vyhnout[ja]

Související článek: Vysvětlení průběhu soudních sporů o pomluvu a protižalob[ja]

Rozhodnutí prvostupňového soudu: žaloba byla zamítnuta

Rozhodnutí prvostupňového soudu: žaloba byla zamítnuta

Žalobci tvrdili, že obě skladby jsou zhruba 72% identické a zbylé tóny jsou také kompatibilní na stejném harmonickém základu. S pomocí aranžování by mohly být okamžitě variovány, což přesahuje míru podobnosti, a proto mají obě melodie identitu.

Dále tvrdili, že “Pojďme kamkoliv” bylo publikováno v mnoha aranžmá, je uvedeno v učebnicích a bylo vydáno mnoho nahrávek, CD a publikací. Je tak dobře známé, že nikdo, kdo o něm neví, nemůže existovat, a “Pamětní strom” je replikou “Pojďme kamkoliv”, která byla vytvořena na základě této skladby.

Na druhou stranu, žalovaný uvedl část melodie a tvrdil, že vliv, který každá část melodie má na posluchače, je v obou skladbách zásadně odlišný. Neexistuje žádná identita ani ve formě ani v harmonii, a navíc, každá část “Pojďme kamkoliv” je tvořena sekvencí frází, které jsou běžné pro americké skladby a ruské lidové písně. Proto je vysoká pravděpodobnost, že se náhodou vytvoří fráze podobné “Pojďme kamkoliv”, i když ji neznáte.

Na to Tokijský okresní soud odpověděl, že při posuzování identity obou skladeb by měla být nejdříve zvážena identita melodie, ale měly by být zváženy i další prvky, pokud je to nutné. Soud porovnal obě skladby frázi po frázi a rozhodl o jejich identitě. Uznal, že existují fráze, které jsou významně podobné, ale nelze říci, že je uznána identita každé fráze, včetně této fráze.

Obě skladby nemají identitu v melodii, která je nejdůležitějším prvkem při porovnávání, a co se týče harmonie, i když mají stejný základní rámec, konkrétní jednotlivé harmonie se liší, stejně jako rytmus. Takže ani bez posuzování ostatních aspektů nelze uznat, že “Pamětní strom” má identitu s “Pojďme kamkoliv”, a proto nelze říci, že “Pamětní strom” je replikou “Pojďme kamkoliv”.

Rozhodnutí Tokijského okresního soudu ze dne 18. února 2000 (rok 2000 podle gregoriánského kalendáře)

Soud zamítl žalobu pana Kobayashiho a dalších a uznal, že pan Hattori má autorská práva na “Pamětní strom”.

Pan Kobayashi a další se proti tomuto rozhodnutí odvolali k Tokijskému vrchnímu soudu.

Rozhodnutí odvolacího soudu: Žaloba je přijata

Odvolatelé, pan Kobayashi a další, stáhli ve svém odvolání tvrzení o porušení práva na reprodukci. Tvrdili, že “Pamětní strom” je sekundárním dílem, jak je definováno v článku 2 odstavec 1 bod 11 Japonského autorského zákona (Japanese Copyright Law), a obvinili z porušení práva na úpravu.

Článek 2 odstavec 1 bod 11 Japonského autorského zákona (Japanese Copyright Law)

Sekundární dílo – dílo vytvořené překladem, úpravou, transformací, dramatizací, filmovou adaptací nebo jinou adaptací původního díla.

Poté, co bylo rozhodnuto, že se jedná o “úpravu” a ne “reprodukci”, bylo konstatováno, že porovnávání frází a posuzování totožnosti není zcela vhodné. Japonský autorský zákon (Japanese Copyright Law) nedefinuje “úpravu” hudby, ale existuje precedent pro “adaptaci” jazykových děl, které mají stejnou pozici, jako je

(Adaptace je) činnost, při které se vytváří nové dílo, které umožňuje přímé vnímání základních charakteristik vyjádření existujícího díla, a to tím, že se na existující dílo spoléhá a zároveň udržuje totožnost základních charakteristik vyjádření, přičemž se provádějí úpravy, přidání, změny atd. v konkrétním vyjádření a tím se kreativně vyjadřují nové myšlenky nebo emoce.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2001 (2001)

Soud se tímto řídil a definoval “úpravu” jako činnost, při které se vytváří nová skladba, která umožňuje přímé vnímání základních charakteristik vyjádření původní skladby, a to tím, že se na původní skladbu spoléhá a zároveň udržuje totožnost základních charakteristik vyjádření, přičemž se provádějí úpravy, přidání, změny atd. v konkrétním vyjádření a tím se kreativně vyjadřují nové myšlenky nebo emoce.

Poté, co byla zkoumána totožnost obou skladeb, bylo konstatováno, že

“Pamětní strom” je dílo vytvořené tím, že se spoléhá na existující skladbu “Pojďme kamkoliv”, zatímco udržuje totožnost základních charakteristik vyjádření, přičemž se provádějí úpravy, přidání, změny atd. v konkrétním vyjádření a tím se kreativně vyjadřují nové myšlenky nebo emoce. Takže činnost pana Hattoriho, který složil “Pamětní strom”, je nic jiného než úprava “Pojďme kamkoliv” podle Japonského autorského zákona (Japanese Copyright Law), a v tomto případě, kdy je jasné, že nebylo uděleno povolení od pana Kanaiho, který má právo na úpravu, činnost pana Hattoriho porušuje právo pana Kanaiho na úpravu.

Rozhodnutí Tokijského vrchního soudu ze dne 6. září 2002 (2002)

A tak bylo rozhodnuto, že “Pamětní strom” je sekundárním dílem “Pojďme kamkoliv” a pan Hattori porušil práva původního autora, který má stejný druh práv jako držitel sekundárních autorských práv.

Dále bylo konstatováno, že činnost pana Hattoriho, který složil “Pamětní strom” tím, že změnil “Pojďme kamkoliv” proti vůli pana Kobayashiho, porušuje právo na zachování totožnosti a že skutečnost, že “Pamětní strom” byl prezentován jako jeho vlastní dílo, které není sekundárním dílem, porušuje právo na uvedení jména. Pan Hattori byl následně odsouzen k zaplacení odškodnění ve výši 5 milionů jenů a nákladů na právní zastoupení ve výši 1 milion jenů, celkem 6 milionů jenů, panu Kobayashi a k zaplacení škody ve výši 3,394,120 jenů společnosti Kanai Music Publishing.

Na to pan Hattori podal odvolání k Nejvyššímu soudu, ale bylo zamítnuto (11. března 2003 (2003)) a rozhodnutí je pravomocné.

Shrnutí: V případě autorských práv se poraďte s právníkem

Při tvorbě je třeba zvláštní opatrnosti, pokud existuje původní dílo, na kterém je vaše práce založena. Nejde jen o jednoduché porušení práva na rozmnožování, ale také o otázku, zda je vaše dílo “sekundárním autorským dílem”. To souvisí s mírou úprav nebo úprav původního díla. Hranice je velmi jemná a často je nutné provést kontrolu z odborného hlediska, aby se předešlo právním rizikům. Pro firmy silně doporučujeme právní kontrolu právníkem jako součást řízení rizik.

Představení opatření naší kanceláře

Právnická kancelář Monolith je právnická kancelář s vysokou odborností v oblasti IT, zejména internetu a práva. Pro otázky týkající se autorských práv je nutné vysoce odborné posouzení. Naše kancelář připravuje a kontroluje smlouvy pro různé případy, od společností kótovaných na Tokyo Stock Exchange až po startupy. Pokud máte problémy s autorskými právy, prosím, podívejte se na následující článek.

Právnická kancelář Monolith se zabývá následujícími oblastmi: IT a právní služby pro různé společnosti[ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek