Právní rámec japonského systému řízení vstupu a výstupu: Vysvětlení řízení vstupu, přistání a odjezdu

V dnešní globální ekonomice je pro mnohonárodní společnosti, které chtějí dosáhnout úspěchu na japonském trhu, nezbytné strategické rozmístění manažerských týmů a odborných pracovníků. V takovém prostředí se hluboké porozumění japonskému systému imigrační kontroly stává klíčovým prvkem, který přesahuje běžnou administrativu a stává se jádrem korporátního řízení a strategického řízení rizik. V roce 2023 (v éře Reiwa 5) dosáhl počet nově příchozích cizinců do Japonska přibližně 23,75 milionu a počet cizinců s povoleným pobytem v Japonsku na konci roku činil asi 3,41 milionu, což ukazuje na zvýšenou mezinárodní mobilitu osob v Japonsku. Tento článek systematicky a odborně vysvětluje právní rámec, který v Japonsku řídí vstup, přistání a odjezd cizinců, na základě ustanovení “Zákona o imigrační kontrole a uznání uprchlíků” (dále jen “Imigrační zákon”). Konkrétně se zabývá získáním víz, která jsou předpokladem pro cestu do Japonska, klíčovými postupy při vstupu do země, jako je kontrola přistání, a také postupy souvisejícími s odjezdem a opětovným vstupem, přičemž podrobně popisuje každou fázi a vysvětluje jejich právní význam a důležité aspekty pro praxi.

Základní principy japonského imigračního řízení a Imigrační zákon

Základem japonského systému řízení vstupu a výstupu z země je Imigrační zákon (Nyūkoku Kanri Hō), který byl přijat v roce 1951. Tento zákon stanoví základní principy pro řízení pohybu všech osob vstupujících do Japonska a vycházejících z Japonska.

První článek japonského Imigračního zákona uvádí, že účelem tohoto zákona je “zajistit spravedlivé řízení vstupu a výstupu všech osob do a z naší země”. Použití slova “řízení” zde jasně ukazuje, že japonský systém řízení vstupu a výstupu je založen na suverenitě státu a má za cíl chránit národní zájmy, veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost tím, že přísně reguluje, kdo může překročit hranice země. Tento systém má také za cíl aktivně přijímat do japonské společnosti lidi s určitými dovednostmi a odbornými znalostmi, ale jeho provádění je podrobeno velmi přísným standardům.

Pro pochopení tohoto právního rámce je důležité se seznámit s základními termíny definovanými v článku 2 Imigračního zákona. Například “cizinec” znamená osobu, která nemá japonské občanství, a “cestovní pas” znamená pas nebo podobný dokument vydaný japonskou vládou nebo vládou, kterou Japonsko uznává. Tyto procedury jsou prováděny “imigračními inspektory”, kteří jsou zaměstnanci Imigračního úřadu, vnějšího úřadu Ministerstva spravedlnosti, a to v “imigračních přístavech”, které jsou určeny nařízením Ministerstva spravedlnosti a nacházejí se v přístavech a na letištích.

Proto by měly společnosti, které chtějí do Japonska pozvat cizince, chápat tento proces nejen jako jednoduchý proces podání žádosti, ale jako žádost o povolení od suverénního státu, který klade nejvyšší prioritu na zajištění národní bezpečnosti a udržení pořádku. Jakékoli drobné nedostatky nebo nesrovnalosti v podaných dokumentech nejsou považovány za pouhé administrativní chyby, ale mohou být interpretovány jako nesplnění vysokých standardů důkazů požadovaných pro získání povolení k vstupu a mohou přímo vést k zamítnutí žádosti. Plná důkazní povinnost leží na žadateli a na pozývající společnosti.

Proces vstupu do Japonska: Víza a osvědčení o způsobilosti k pobytu

Chce-li cizinec vstoupit do Japonska, musí si v zásadě nejprve získat vízum na japonském velvyslanectví nebo konzulátu v zahraničí. Vízum je jakýsi doporučující dopis, který potvrzuje platnost cestovního pasu dané osoby a zároveň, že vstup do Japonska pod podmínkami uvedenými ve vízu nebude představovat problém. Nicméně je zásadně důležité si uvědomit, že získání víza nezaručuje vstup do Japonska. O konečném povolení či zamítnutí vstupu rozhoduje imigrační úředník při příjezdové kontrole v japonském přístavu.

Pro zjednodušení tohoto dvoufázového procesu byl zaveden systém “osvědčení o způsobilosti k pobytu” (Certificate of Eligibility, COE). Tento dokument představuje předběžné posouzení japonskou Imigrační službou, zda činnost, kterou cizinec hodlá v Japonsku vykonávat, splňuje požadavky na pobytový status stanovené v japonském imigračním zákoně. Když chce společnost zaměstnat cizince, nejprve musí podat žádost o vydání tohoto osvědčení v Japonsku a poté zaslat vydané osvědčení dotyčné osobě v zahraničí. Osoba pak předloží osvědčení na místním japonském velvyslanectví a požádá o vízum. Přiložení COE může urychlit proces vydání víza a kontrolu při příjezdu do Japonska.

Co se týče právní povahy vydávání víz, existuje důležitý soudní precedent. Rozsudek Tokijského okresního soudu ze dne 8. července 2010 (případ žádosti o zrušení rozhodnutí o odmítnutí víza) rozhodl, že odmítnutí vydání víza japonským konzulárním úředníkem není “administrativním rozhodnutím”, které by mohlo být předmětem žaloby na zrušení u japonských soudů. Jako důvod soud uvedl, že podle mezinárodního obyčejového práva státy nemají povinnost přijímat cizince a že vydání víza je diplomatickým aktem založeným na státní suverenitě, který se liší od vnitrostátních administrativních postupů stanovených imigračním zákonem.

Tento precedent právně potvrzuje jasnou separaci mezi diplomatickou funkcí ministerstva zahraničí, které má na starosti vydávání víz, a vnitrostátní administrativní funkcí ministerstva spravedlnosti (Imigrační služba), které má na starosti povolení k přistání. To znamená, že pokud je vydání víza odmítnuto, nelze proti tomuto rozhodnutí podat odvolání prostřednictvím japonského soudního systému. To představuje pro společnosti závažné a nevyhnutelné riziko. Pokud není vydáno vízum pro klíčového pracovníka nebo odborníka, společnost nemá právní prostředky k vynucení vydání od vlády. Jedinou a nejlepší strategií ke snížení tohoto rizika je od počátku žádosti získat osvědčení o způsobilosti k pobytu a připravit dokonalé a přesvědčivé žádostní dokumenty.

Přezkum při příjezdu do Japonska: Začátek legálního pobytu

Cizinci, kteří získali vízum a přicestovali do Japonska, musí podstoupit kontrolu při příjezdu, kterou provádí imigrační úředník v přístavu vstupu. Legální pobyt v Japonsku začíná až po úspěšném absolvování této kontroly a po obdržení razítka s povolením k pobytu do pasu. Články 6 a 7 japonského imigračního zákona (Immigration Control and Refugee Recognition Act) stanovují přísné požadavky pro udělení povolení k pobytu.

Imigrační úředník posuzuje, zda žadatel splňuje všech pět následujících podmínek:

1. Mít platný pas a (pokud je to nutné) vízum.
2. Plánovaná aktivita v Japonsku není založena na nepravdách a odpovídá určitému typu pobytového statusu.
3. Plánovaná aktivita se shoduje s jedním z kritérií pobytového statusu uvedených v příloze imigračního zákona, včetně kritérií pro udělení povolení k pobytu stanovených v nařízení ministerstva spravedlnosti.
4. Plánovaná doba pobytu je v souladu s právními předpisy.
5. Nespadat pod důvody pro odmítnutí vstupu stanovené v článku 5 japonského imigračního zákona (například minulé trestné činy nebo historie nuceného odchodu).

Pro hlavní typy pracovních pobytových statusů, které jsou zvláště relevantní pro podnikatelské aktivity, jsou stanoveny specifické požadavky.

Pobytová kvalifikace „Management & Řízení“ podle japonského práva

Tato pobytová kvalifikace je určena pro cizince, kteří se v Japonsku věnují řízení nebo správě podniku. Mezi hlavní požadavky patří, že podnik musí mít v Japonsku zajištěné nezávislé pracoviště a že rozsah podnikání musí odpovídat kapitálu ve výši 5 milionů jenů nebo více, nebo musí zaměstnávat alespoň dva stálé pracovníky s bydlištěm v Japonsku. Při podání žádosti je nezbytné objektivně prokázat stabilitu a udržitelnost podnikání skrze konkrétnost a proveditelnost podnikatelského plánu.

Pobytová kvalifikace “Technologie, humanitní znalosti a mezinárodní služby” podle japonského práva

Tato pobytová kvalifikace se nejčastěji vztahuje na odborné pracovníky s odbornými technickými nebo znalostními dovednostmi. Klíčovým požadavkem je jasná souvislost mezi obsahem práce, kterou osoba vykonává, a jejím vzděláním (obor studovaný na univerzitě nebo v japonské odborné škole) nebo pracovními zkušenostmi. Typickým příkladem je někdo, kdo studoval strojírenství na univerzitě a pracuje jako inženýr. Dalším právním požadavkem je, aby výše odměny byla alespoň srovnatelná s odměnou, kterou by za stejnou práci obdržel japonský občan.

Pobytová kvalifikace „Přesuny uvnitř společnosti“ podle japonského práva

Tato pobytová kvalifikace se vztahuje na zaměstnance, kteří jsou převeleni z mateřské nebo dceřiné společnosti v zahraničí do přidružené společnosti v Japonsku. Jako předpoklad pro podání žádosti musí žadatel před přesunem kontinuálně pracovat v zahraniční pobočce po dobu více než jednoho roku v oblasti „techniky, humanitních znalostí nebo mezinárodního obchodu“. Významným rysem této pobytové kvalifikace je, že na rozdíl od pobytové kvalifikace pro „techniku, humanitní znalosti nebo mezinárodní obchod“, není vždy vyžadováno vysokoškolské vzdělání.

Tyto pobytové kvalifikace mají různé účely a požadavky. Při rozmisťování lidských zdrojů musí společnosti strategicky rozhodovat o výběru nejvhodnější pobytové kvalifikace pro jednotlivé zaměstnance v závislosti na jejich kariéře a roli v Japonsku. Následující tabulka porovnává požadavky těchto tří hlavních pobytových kvalifikací.

Výsledkem přistávací kontroly, pokud jsou splněny tyto podmínky, je cizincům udělena pobytová kvalifikace a doba pobytu, které jsou uvedeny na „pobytové kartě“. Tato karta slouží jako doklad totožnosti pro cizince pobývající v Japonsku střednědobě nebo dlouhodobě a její nošení je povinné.

Důležitost systému povolení k opětovnému vstupu při výjezdu z Japonska

Pro cizince, kteří dočasně opouštějí Japonsko a plánují se vrátit, je zásadní správně porozumět procedurám spojeným s odjezdem. Standardní procedura odjezdu je založena na článku 25 japonského zákona o imigraci a vyžaduje předložení cestovního pasu imigračnímu úředníkovi v přístavu nebo na letišti a získání potvrzení o odjezdu.

Avšak nejdůležitější je, že pokud cizinec s platným povolením k pobytu opustí Japonsko bez získání povolení k opětovnému vstupu, jeho pobytové oprávnění a doba pobytu zaniknou v okamžiku odjezdu. To znamená, že pokud odjedete bez jakékoliv přípravy, budete muset při návratu do Japonska začít celý proces získávání víza a povolení k pobytu od začátku. Aby se předešlo takové situaci, japonský zákon o imigraci stanovuje dva typy povolení k opětovnému vstupu.

Prvním je standardní “povolení k opětovnému vstupu” podle článku 26 japonského zákona o imigraci, které se musí požádat předem na místním úřadě pro imigraci a pobyt. Toto povolení může být jednorázové nebo vícekrát použitelné během platnosti, která může být až pět let v rámci stávající doby pobytu. Důležitou vlastností je, že v případě neodkladných důvodů je možné požádat o prodloužení platnosti na zastupitelských úřadech Japonska v zahraničí.

Druhým je “předpokládané povolení k opětovnému vstupu” podle článku 26-2 japonského zákona o imigraci. Tento systém umožňuje cizincům s platným pasem a kartou pobytu, aby při odjezdu na letišti vyplnili příslušnou část výjezdového a vstupního záznamu (ED karta) a tím získali povolení k opětovnému vstupu bez předchozího procesu. Platnost tohoto systému je však omezena na jeden rok od data odjezdu (nebo do konce doby pobytu, pokud je kratší než jeden rok) a nelze ji v zahraničí prodloužit.

Volba mezi oběma systémy by měla být pečlivě zvážena v závislosti na délce plánovaného pobytu mimo Japonsko. Následující tabulka shrnuje hlavní rozdíly mezi oběma systémy.

Jako důležitý příklad soudního rozhodnutí, které ukazuje širokou diskreční pravomoc úřadů při rozhodování o povolení k opětovnému vstupu, lze uvést rozsudek Nejvyššího soudu z 10. dubna 1998 (případ žádosti o zrušení rozhodnutí o nepovolení opětovného vstupu). V tomto případě bylo sporné, zda ministr spravedlnosti může odmítnout udělit povolení k opětovnému vstupu stálému rezidentovi, který odmítl otisk prstů podle tehdejšího zákona o registraci cizinců. Nejvyšší soud rozhodnutí ministra podpořil a uvedl, že povolení k opětovnému vstupu by mělo být posuzováno s ohledem na celkové okolnosti, včetně pobytové situace žadatele, účelu cesty a vnitřních i vnějších situací, a že toto rozhodnutí je v rukou ministra spravedlnosti, který má širokou diskreční pravomoc v oblasti imigrační správy.

Tento rozsudek ukazuje, že i stálí rezidenti s nejstabilnějším pobytovým statusem nemají absolutní právo na opětovný vstup a mohou být omezeni na základě diskreční pravomoci úřadů. Dále je důležité, že dodržování jiných zákonů než zákona o imigraci (v tomto případě zákona o registraci cizinců) bylo použito jako kritérium pro rozhodnutí o povolení k opětovnému vstupu. To naznačuje, že japonský systém správy pobytu hodnotí nejen dodržování předpisů o imigraci, ale také celkové dodržování japonského právního řádu. Pro podniky to znamená, že správa dodržování předpisů jejich zahraničních zaměstnanců by neměla být omezena pouze na procedury související s imigračním zákonem, ale měla by zahrnovat širší spektrum povinností, včetně placení daní, sociálního pojištění a dalších veřejných povinností. Osobní právní problémy zaměstnanců mohou přímo ohrozit svobodu mezinárodního pohybu, která je nezbytná pro podnikání společnosti.

Shrnutí: Globální strategie podniků a dodržování předpisů v oblasti imigračního práva v Japonsku

Jak bylo shrnuto v tomto článku, japonský imigrační systém je založen na přísném právním rámci, který chrání suverénní zájmy státu, a jeho provoz je ponechán na široké správní uvážení. Každá fáze vstupu cizinců do země, jejich pobytu a odjezdu je regulována podrobnými právními předpisy, a pro úspěch globální personální strategie podniku je nezbytné tyto předpisy přesně chápat a dodržovat. Klíčem k dodržování předpisů není jen příprava žádostí, ale hluboké pochopení právních principů, které jsou základem systému, jako je suverénní správa, správní uvážení a vysoká důkazní zátěž uložená žadatelům.

Právnická kancelář Monolith má bohaté zkušenosti s poskytováním právních služeb souvisejících s imigračním právem, o kterých jsme hovořili v tomto článku, pro mnoho klientů v Japonsku. V naší kanceláři pracuje několik anglicky mluvících právníků s kvalifikací v zahraničí, což nám umožňuje poskytovat detailní a plynulou podporu překonávající právní a kulturní bariéry. Jako nezbytný partner pro integraci globální personální strategie vaší společnosti do přísného právního rámce Japonska, vám nabízíme naše odborné znalosti a podporu.