【Červnu Reiwa 7 (2025)】Co je to nově zavedený trest „káznice“ v důsledku změny trestního zákona? Význam změny a vysvětlení čtyř klíčových bodů

V červnu Reiwa 7 (2025) dojde k zásadní změně v japonském trestním právu. Po mnoha letech budou zrušeny tresty odnětí svobody a vězení a budou nahrazeny nově zavedeným trestem “kōkinkei” (detenční trest). Od června se tedy tresty odnětí svobody a vězení sjednotí do jednoho trestu kōkinkei.

Stávající trestní sankce byly stanoveny před více než 100 lety a jejich účel a role byly dlouhodobě přehodnocovány. Tato reforma trestního zákoníku představuje významný obrat v kriminální politice Japonska.

V tomto článku proto nepředstavíme pouze obsah této reformy, ale podrobně vysvětlíme i její pozadí a význam.

Co je trest odnětí svobody a jak se liší od trestu odnětí svobody a vězení podle japonského práva?

“Trest odnětí svobody” byl zahrnut do návrhu změny trestního zákoníku, který byl předložen japonským ministerstvem spravedlnosti parlamentu v březnu roku Reiwa 4 (2022). Tato změna přinese reorganizaci systému “trestů omezujících svobodu”.

“Tresty omezujících svobodu” jsou tresty, které odebírají fyzickou svobodu a dosud zahrnovaly tři typy: vězení, odnětí svobody a zadržení. Tato reforma zruší rozdíl mezi vězením a odnětím svobody a sjednotí je pod termín “trest odnětí svobody”. Tím dojde k realizaci takzvané “unifikace trestů omezujících svobodu”.

↓

V dosavadním systému trestů omezujících svobodu bylo vězení spojeno s povinností pracovat, zatímco u odnětí svobody byla práce dobrovolná. Ve skutečnosti však “většina odsouzených k odnětí svobody se podílí na práci na základě žádosti (článek 93 zákona o trestních zařízeních a zacházení s odsouzenými), takže rozlišování mezi vězením a odnětím svobody na základě přítomnosti určené práce nemá smysl” (Kenji Takeuchi a Takeshi Honjo, “Criminal Policy Studies”).

Na druhé straně, trest odnětí svobody umožňuje rozhodnout, zda bude odsouzený pracovat, na základě jeho individuálních charakteristik. Namísto povinné práce se nyní klade důraz na vedení k nápravě a prevenci recidivy.

V revidovaném trestním zákoníku byl článek 13 (odnětí svobody) zrušen, článek 12 odstavec 1 a 2 byly změněny a odstavec 3 byl nově vytvořen.

Před změnou článek 12 odstavec 2 trestního zákoníku
“Vězení znamená, že odsouzený je držen ve vězeňském zařízení a vykonává určenou práci.”

Před změnou článek 13 odstavec 2 trestního zákoníku【odstraněno v revidovaném zákoně】
“Odnětí svobody znamená, že odsouzený je držen ve vězeňském zařízení.”

↓

Po změně článek 12 odstavec 2 trestního zákoníku

“Trest odnětí svobody znamená, že odsouzený je umístěn ve vězeňském zařízení.”

Po změně článek 12 odstavec 3 trestního zákoníku【nově vytvořeno】

“Osobě odsouzené k trestu odnětí svobody může být nařízeno vykonávat potřebnou práci nebo jí může být poskytnuto potřebné vedení za účelem její nápravy a resocializace.”

Zavedením trestu odnětí svobody se práce stává ne prostředkem k způsobení utrpení odsouzenému, ale prostředkem k jeho nápravě a hladkému návratu do společnosti, což je nyní v trestním zákoníku jasně stanoveno. Práce a vedení k nápravě a vzdělávání jsou nyní považovány za rovnocenné metody zacházení se stejnou povahou.

Historie sjednocení trestů odnětí svobody v Japonsku

Diskuse o zrušení rozlišení mezi trestem odnětí svobody a vězením a o sjednocení trestů odnětí svobody existovala již před válkou. V 1960s (v šedesátých letech), během práce na celkové revizi trestního zákoníku, byla tato otázka otevřeně řešena, ale pokusy o reformu byly nakonec zastaveny.

Avšak nedávná revize trestního zákoníku, která zavedla tresty odnětí svobody, proběhla bez většího odporu. Proč tomu tak bylo? Podívejme se na pozadí této reformy.

Čtyři klíčové body stojící za novelizací zákona

Ministerstvo spravedlnosti Japonska uvádí, že důvodem této novely je “další zlepšení zacházení s odsouzenými ve vězeňských zařízeních”. (Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti Japonska “Důvody pro novelizaci trestního zákoníku a dalších zákonů”[ja])

K tomu existuje několik důvodů.

Potřeba rozlišování mezi trestem odnětí svobody a vězením v Japonsku

Podle Bílé knihy o trestné činnosti z roku Reiwa 6 (2024) bylo 14 033 osob (99,6 %) odsouzeno k trestu odnětí svobody, 49 osob (0,3 %) k vězení a 3 osoby (0,0 %) k zadržení. Navíc 81,8 % vězňů podstoupilo pracovní činnost (k březnu roku Reiwa 6 (2024), podle Bílé knihy o trestné činnosti z roku Reiwa 6[ja]).

Jak lze vidět z těchto dat, význam rozlišování mezi trestem odnětí svobody a vězením se v Japonsku stává stále méně významným.

Požadavky z místa výkonu trestu

Když se nad tím zamyslíme, mezi staršími lidmi a osobami se zdravotním postižením jsou ti, kteří mají potíže s vykonáváním práce. Nicméně podle japonského trestního zákona jsou odsouzení k trestu odnětí svobody povinni pracovat, což vede k situaci, kdy jsou nuceni pracovat i přes své obtíže.

Dále by u odsouzených, kteří mají nedostatečné vzdělání a potýkají se s obtížemi v sociálním životě, mohlo být vhodnější poskytnout jim vzdělávací podporu místo práce, aby se zlepšily jejich schopnosti. Avšak i zde je práce povinná, takže není dostatek času věnovat se zlepšování vzdělání.

Povinnost práce pro odsouzené k trestu odnětí svobody je kritizována z hlediska jejich rehabilitace a návratu do společnosti.

Úsilí vlády o prevenci recidivy

Tradiční tresty měly silný důraz na “potrestání” a bylo poukázáno na nedostatečnou podporu pro rehabilitaci a reintegraci odsouzených do společnosti. Dále byli odsouzení tradičně rozdělováni do skupin podle kriminálních sklonech, aniž by byly vždy řádně zohledněny spáchané zločiny nebo věk.

V reakci na to stanovila vláda pod záštitou politiky zaměřené na posílení efektivního zacházení založeného na empirických studiích a důkazech cíl snížit počet odsouzených, kteří se do vězení vrátí během dvou let po propuštění, o 20 % v průběhu deseti let (Základní plán prevence recidivy z roku 2012 (Heisei 24)).

Jako součást těchto opatření bylo do prvního plánu na podporu prevence recidivy začleněno vedení a trénink zaměřený na získání komunikačních dovedností a obchodního chování ve vězeňských zařízeních.

Zacházení s mladými odsouzenými v Japonsku

V tomto kontextu došlo k přímému podnětu pro zavedení trestu odnětí svobody. Tím byla diskuse o snížení věkové hranice pro aplikaci Japonského zákona o mládeži (Juvenile Law).

Pokud by se věková hranice pro aplikaci Japonského zákona o mládeži snížila na méně než 18 let, osmnácti a devatenáctiletí by již nebyli považováni za mladistvé a byly by na ně uvaleny tresty. Avšak, tradiční postupy podle zákona o mládeži umožňovaly flexibilní přístup odpovídající charakteristikám mladistvých a byly dobře hodnoceny z hlediska výchovy k nápravě a prevence recidivy. Proto se uvažovalo, že pokud by se na osmnácti a devatenáctileté uvalily tresty, bylo by nutné přehodnotit obsah a provádění těchto trestů a v důsledku toho i celkový přístup k odsouzeným. Například, osmnácti a devatenáctiletí jsou obvykle studenti středních nebo vysokých škol, ale pokud by na ně byly uvaleny tresty, nemohli by se dostatečně věnovat studiu kvůli povinnosti pracovat.

V této souvislosti předložila Rada pro legislativní úpravy v oblasti zákona o mládeži a trestního práva ministrovi spravedlnosti Japonska doporučení, které zahrnovalo “sjednocení trestu odnětí svobody a trestu vězení do jednoho nového typu trestu svobody”.

Reakce na zavedení trestu zadržení v Japonsku

V reakci na tyto okolnosti byl v Japonsku zaveden trest zadržení, jehož podrobnosti se postupně vyjasňují. Podle zpráv se odsouzení rozdělují do 24 druhů reedukačních programů, které se zaměřují na různé skupiny, jako jsou mladiství, mladí dospělí, starší lidé a osoby s duševními poruchami, a poskytují se jim individuální opatření odpovídající jejich specifickým potřebám.

Reference: 21. ledna 2025, Mainichi Shimbun | “Obrysy trestu zadržení v Japonsku se vyjasňují: Odsouzení jsou podporováni v 24 programech pro rehabilitaci a prevenci recidivy”[ja]

V reakci na zavedení trestu zadržení v Japonsku se v zařízeních trestní justice, včetně věznic, intenzivně připravují na jeho implementaci, ale na místě se objevují i problémy. Například, osoby odsouzené k různým druhům trestů by měly být zásadně odděleny. S zavedením trestu zadržení se věznice potýkají s nutností oddělit obydlí odsouzených k trestu zadržení od těch, kteří si odpykávají trest odnětí svobody, což vyžaduje nejen další personál, ale také vyvolává obavy z nedostatku fyzického prostoru.

Shrnutí: V případě trestních činů se poraďte s advokátem

Zavedení trestu odnětí svobody od 1. června 2025 (2025) představuje významný obrat v japonském trestním soudním systému. Tato reforma klade důraz na rehabilitaci odsouzených a jejich návrat do společnosti s cílem zabezpečit veřejnou bezpečnost prostřednictvím prevence recidivy.

Avšak pokud se ocitnete v trestním řízení, nejlepším řešením je mít po svém boku odborníka – advokáta. V případě, že byste byli zatčeni v souvislosti s trestním činem, je možné mít advokáta před obžalobou i po ní v rámci dobrovolné obhajoby. Nicméně, nezískání advokáta může mít pro podezřelého nebo obžalovaného velké nevýhody, a proto byste měli zvážit jeho angažování.

I když nemáte dostatečné finanční prostředky, můžete využít systémy jako je “Systém právní pomoci pro trestně stíhané osoby” nebo “Státní obhájce”. Pokud se stanete podezřelým nebo obžalovaným v trestním případě, určitě zvažte využití těchto systémů.

Představení opatření naší kanceláře

Právní kancelář Monolith je firma specializující se na IT, zejména na internet a právo, s vysokou úrovní odbornosti v obou oblastech. Naše kancelář poskytuje podporu v oblasti zajištění právní shody podnikání, a to hlubokým porozuměním obchodním modelům a obsahu podnikání klientů, od společností kótovaných na Tokyo Stock Exchange Prime až po startupové firmy, a identifikací potenciálních právních rizik. Podrobnosti naleznete v následujícím článku.

Oblasti práce právní kanceláře Monolith: Právní služby pro IT a startupové firmy[ja]