MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

Internet

Porušuje odesílání osobních údajů jiných lidí e-mailem soukromí?

Internet

Porušuje odesílání osobních údajů jiných lidí e-mailem soukromí?

Pokud na diskusní fóra nebo sociální sítě zveřejníte osobní údaje jiných lidí, je velká pravděpodobnost, že dojde k porušení soukromí. To samé platí i pro e-maily, kde může být popis osobních údajů v soudních sporech považován za porušení soukromí.

Podle japonského trestního zákona (článek 230, odstavec 1) je trestem za pomluvu “veřejné zveřejnění skutečností, které poškozují cizí čest, bez ohledu na to, zda jsou tyto skutečnosti pravdivé nebo ne, trest odnětí svobody na dobu do tří let nebo pokuta do 500 000 jenů”. Většina e-mailů je soukromá korespondence mezi jednotlivci, takže často nesplňuje kritérium “veřejného” pomluvy, a proto je snadné se stát nedbalým. I když to nemusí být pomluva, je možné, že dojde k porušení soukromí. Nesmíme bezmyšlenkovitě a bezohledně poskytovat osobní údaje jiných lidí v e-mailech a porušovat jejich soukromí.

Porušení soukromí prostřednictvím e-mailu třetí straně

Existuje případ, kdy bylo diskutováno, zda zaměstnanec životní pojišťovny C, který poslal e-mail obsahující osobní informace, že A byl uznán jako osoba s duševním postižením třetího stupně, informace, které se dozvěděl, když dostal konzultaci o připojení k pojištění od známého B, třetí straně B, odpovídá pomluvě a porušení soukromí.

A se seznámil s C prostřednictvím B a zjistil, že C pracuje jako životní pojišťovací agent pro životní pojišťovnu, a konzultoval o připojení k pojištění. Při této příležitosti, když mu bylo vysvětleno, že existují pojištění, ke kterým se nemůže připojit, pokud má předchozí onemocnění, odhalil, že v minulosti trpěl depresí nebo duševní chorobou a byl uznán jako osoba s duševním postižením třetího stupně.

Poté A kritizoval popis v deníku, který C zveřejnil na internetu o jejich společném koníčku, outdoorovém životě, a také šířil obsah urážející C třetím stranám. C, který to neschvaloval, poslal e-mail B, který je společným známým, ve kterém A popisoval jako “osobu závislou na internetu, která se nemůže přizpůsobit společnosti” a “osobu bez zdravého rozumu”, a zároveň uvedl, že A byl uznán jako osoba s duševním postižením třetího stupně.

Související článek: Důkladné vysvětlení práva na soukromí. Co jsou tři požadavky na porušení?[ja]

Související článek: Podmínky pro podání žaloby pro pomluvu? Vysvětlení požadavků pro uznání a průměrné odškodnění[ja]

Nemoc a porušení soukromí

Po zjištění toho A podal žalobu na C za poškození cti a porušení soukromí, požadující náhradu škody. Nicméně, po zamítnutí žádosti v Tokijském okresním soudu, se A odvolal.

Soud neshledal poškození cti, i když obsahoval problematické výrazy, protože “byly odeslány pouze konkrétnímu známému a nebyly zpřístupněny velkému počtu třetích stran kromě odvolatele a žalovaného, takže odeslání těchto e-mailů žalovaným nemohlo okamžitě snížit objektivní sociální hodnocení odvolatele”. Jinými slovy, nebyly “veřejně” prezentovány skutečnosti.

Na druhou stranu, co se týče porušení soukromí,

“Takové informace týkající se soukromí mohou, v závislosti na způsobu jejich zacházení, poškodit osobní práva jednotlivce, a proto je třeba s nimi zacházet opatrně. Když byl žalovaný konzultován o pojištění od odvolatele a dozvěděl se o těchto osobních informacích, neměl by je bezdůvodně zveřejňovat jiným lidem bez souhlasu odvolatele. Žalovaný, který předal tyto osobní informace B, který je pouze společným známým a nemá nic společného s pojištěním, prostřednictvím e-mailu, nesplnil žádnou nutnost a zradil rozumné očekávání odvolatele o správné správě informací týkajících se soukromí, které poskytl dobrovolně, a tím porušil soukromí odvolatele a spáchal nezákonný čin.”

Rozsudek Tokijského okresního soudu ze dne 6. listopadu 2009 (rok 2009)

Soud uznal, že “odvolatel utrpěl duševní utrpení v důsledku porušení soukromí. Osobní informace v tomto případě lze považovat za informace s vysokou úrovní důvěrnosti pro odvolatele. Na druhé straně, způsob porušení soukromí byl omezen na odeslání e-mailu jednomu konkrétnímu známému. Odvolatel již dříve sdělil společným známým odvolatele a žalovaného, že trpí depresí nebo duševní nemocí”, a proto bylo jako náhrada za bolest a utrpení stanoveno 3 000 jenů.

I když se jedná o informace s vysokou úrovní důvěrnosti, jako je nemoc, “způsob porušení soukromí byl omezen na odeslání e-mailu jednomu konkrétnímu známému”. B o tom náhodou nevěděl, ale “odvolatel již dříve sdělil společným známým odvolatele a žalovaného, že trpí depresí nebo duševní nemocí”, a proto byla náhrada za bolest a utrpení nízká.

Související článek: Je možné tvrdit, že zveřejnění informací o nemoci na internetu je porušením soukromí?[ja]

Odesílání e-mailů obsahujících informace založené na sexuálním zájmu nebo touze

Existuje případ, kdy žena tvrdila, že utrpěla značné psychické a fyzické škody kvůli otravným e-mailům obsahujícím sexuální obtěžování a neustálému pronásledování. Na základě tohoto nezákonného jednání požadovala odškodnění. Nejprve podala žádost o mediaci u Tokijského soudu pro jednoduché spory (Tokyo Summary Court), ale po neúspěchu se obrátila na Tokijský okresní soud (Tokyo District Court).

Příběh je plný rozporů a otázek, ale žena (35 let) a muž (42 let), kteří se seznámili na pracovišti jako dozorci testů nasazení stejnou agenturou, se stali středem sporu. Muž dal ženě vizitku s e-mailovou adresou svého mobilního telefonu. Po tom, co žena poslala e-mail na mužovu adresu, začali si navzájem posílat e-maily. Během přibližně dvou týdnů muž poslal ženě asi 120 e-mailů a žena muži asi 90 e-mailů.

Žena tvrdí, že během této doby obdržela e-maily obsahující sexuální obtěžování. Například, když muž poslal e-mail s textem “Enjo kōsai (placené randění) je špatné”, bylo to v reakci na e-mail od ženy, ve kterém hledala práci s denní výplatou. Muž odpověděl: “Pokud hledáte krátkodobou práci s denní výplatou, myslím, že ○○ je nejlepší volbou. Denní výplata je 10 000 jenů za kontrolu mobilních zařízení. Enjo kōsai je špatné.” Když žena poslala e-mail s otázkou, co znamená “Enjo kōsai je špatné”, muž odpověděl: “Omlouvám se, pokud jsem způsobil nedorozumění.” Téhož dne si pak navzájem poslali dalších pět e-mailů.

Ve jiném e-mailu muž napsal: “Když jsem se pokusil vstoupit do love hotelu v Shibuya a políbit ji, řekla: ‘Ne, to nejde, můj manžel, jsem věrná jen svému manželovi…’ a setkala se s intenzivním odporem, takže jsem se musel stáhnout → sebevražedný erotismus.” Tento e-mail byl odpovědí na e-mail od ženy, který říkal: “Chodila jsem s bývalou letuškou JAL na mezinárodních linkách, to bylo před třemi lety…” Když žena odpověděla: “Opravdu?”, muž napsal: “Říkali jsme si ‘slečno’ a ‘Y-kun’. Když jsem se pokusil vstoupit do love hotelu v Shibuya a políbit ji, řekla: ‘Ne, to nejde, můj manžel, jsem věrná jen svému manželovi…’ a setkala se s intenzivním odporem, takže jsem se musel stáhnout → sebevražedný erotismus.” Téhož dne muž poslal dalších devět e-mailů a žena šest.

Zda obsah e-mailu překračuje hranice společensky přijatelného

Soud konstatoval, že i po e-mailech, které byly považovány za závažné, včetně sexuálního obtěžování, “nebylo možné uznat, že byla výměna e-mailů mezi žalovaným a žalobcem silně odmítána, ani že by žalobce začal odmítat žalovaného po těchto e-mailech, a také nebylo možné uznat, že žalovaný si uvědomil, že žalobce odmítá jeho e-maily”. Navíc, soud konstatoval, že nebylo možné uznat stalkování, protože se obě strany setkaly pouze dvakrát.

Při zohlednění obsahu, způsobu, celkového obsahu, způsobu a počtu e-mailů odeslaných žalovaným, obsahu, způsobu a počtu e-mailů odeslaných žalobcem, a účelu e-mailů odeslaných žalovaným, jak je patrné z těchto faktorů, nelze uznat, že odeslání e-mailů žalovaným překročilo hranice společensky přijatelného a stalo se nezákonným. Nelze říci, že by toto tvořilo nezákonný čin.

Rozsudek Okresního soudu v Tokiu ze dne 30. září 2009 (2009)

A tak soud zamítl nárok žalobce.

V tomto případě nebylo uznáno porušení soukromí, ale v rozsudku je uvedeno,

Odesílání e-mailů obsahujících sexuální zájem nebo touhu proti vůli druhé strany je považováno za nezákonný čin, který porušuje práva na sexuální svobodu, cti a soukromí druhé strany, pokud překračuje hranice společensky přijatelného vzhledem k účelu, obsahu, způsobu e-mailu, stupni odmítnutí druhé strany, způsobu atd.

Rozsudek Okresního soudu v Tokiu ze dne 30. září 2009 (2009)

To znamená, že i v případě jednoho na jednoho e-mailu, odeslání e-mailu obsahujícího “sexuální zájem nebo touhu proti vůli druhé strany” může “tvořit nezákonný čin, který porušuje práva na sexuální svobodu, cti a soukromí druhé strany, pokud překračuje hranice společensky přijatelného vzhledem k účelu, obsahu, způsobu e-mailu, stupni odmítnutí druhé strany, způsobu atd.”. I když se jedná o rozhodnutí nižšího soudu, je to důležitá indikace.

V tomto případě nebyl takový čin spáchán, ale je to upozornění, že pokud lehkovážně odesíláte e-maily obsahující sexuální zájem nebo touhu, které druhá strana odmítá, s myšlenkou, že “je to jen e-mail” nebo “pravděpodobně to nebude zveřejněno”, může to v některých případech vést k porušení soukromí.

Poskytnutí soukromého e-mailu třetí straně

Existuje případ, kdy byla podána žaloba za porušení soukromí, když byl e-mail, ve kterém bylo obvinění ze sexuálního obtěžování, poskytnut bez povolení obviněné straně. Toto se týká Y2, který je zástupcem korporace Y1, která byla založena s hlavním cílem provozovat podnikání spojené s podporou a propagací uměleckých aktivit a provozuje dílny pro divadlo s účastí veřejnosti, a jeho manželky Y3, která spolupracuje na dílnách a podobných aktivitách.

Dne 13. ledna 2008 (Heisei 20) se konala novoroční oslava v domě a kanceláři Y2, který slouží také jako místo pro zkoušky, s účastí dobrovolníků, kteří se zúčastnili dílny včetně členů obžalované korporace, Y2, Y3, žalobce a B.

Po novoroční oslavě se žalobce obrátil na Y3 e-mailem a telefonicky s tvrzením, že byl B sexuálně obtěžován. Dne 24. ledna se konalo setkání týkající se této události v kanceláři s účastí Y3, osmi zaměstnanců kanceláře a žalobce.

Okolo května téhož roku podal žalobce žádost o mediaci proti B u Centra pro řešení sporů Tokijské advokátní komory v souvislosti s touto událostí. B konzultoval s Y2 a tvrdil, že byl opilý a neměl žádné vzpomínky na dobu, kdy se to stalo. Y2 poskytl B dokument popisující průběh události a Y3 poskytla B e-mail, který obdržela od žalobce, aniž by skryla e-mailovou adresu. B pak tento dokument předložil v rámci mediace. Žalobce později stáhl svou žádost o mediaci, ale dne 19. srpna podal u Policie metropole Tokio trestní oznámení o pokusu o sexuální napadení v souvislosti s touto událostí, které bylo přijato. Dne 27. října byla uzavřena dohoda mezi žalobcem a B, a žalobce stáhl své trestní oznámení. Obsah dohody není jasný, ale lze předpokládat, že B zaplatil žalobci určitou částku a omluvil se.

Poté žalobce podal žalobu, tvrdíc, že Y2 a Y3, kterým důvěřoval a poslal jim e-mail jako soukromou zprávu, poskytli tento e-mail B bez jakéhokoli zřetele na maskování e-mailové adresy žalobce nebo jiné opatření, a to i v případě, že se to netýkalo B. V důsledku toho se žalobce obával, že B by mohl číst obsah e-mailu a mohl by se pomstít tím, že by šířil pomluvy o žalobci, nebo by mohl šířit informace o sexuálním obtěžování třetím stranám, nebo by mohl zveřejnit osobní informace žalobce třetím stranám, což způsobilo žalobci duševní utrpení. Proto tvrdil, že Y2 a Y3 nesou odpovědnost za náhradu škody a že obžalovaná korporace nese odpovědnost jako zaměstnavatel.

Poskytnutí e-mailu bez skrytí e-mailové adresy atd.

Soud uznal, že v tomto případě byl e-mail poskytnut B bez skrytí e-mailové adresy atd., protože se domníval, že žalobce a B jsou spoluúčastníci, protože Y3 se účastnil dobrovolného novoročního setkání, a uvedl, že

V tomto případě žalobce považuje tuto událost za sexuální obtěžování a pan B je tak opilý, že si nic nepamatuje, takže je snadné předpokládat, že mezi žalobcem a panem B mohou být rozdíly v chápání nebo postoji k této události, a oba jsou v konfliktním zájmu. Proto je nespravedlivé a porušení soukromí, když Y3 poskytne e-mail, který obdržel od jedné strany, druhé straně bez jejího souhlasu a bez skrytí e-mailové adresy atd., a může se jednat o nezákonné jednání.

Rozsudek Okresního soudu v Tokiu ze dne 11. ledna 2012 (rok 2012)

Avšak v tomto případě nebylo zjištěno, že by byly vyvolány konkrétní porušovací akce, jako je příjem podezřelých e-mailů nebo obtěžování, v důsledku odhalení tohoto e-mailu, a dohoda byla dosažena s B, který byl místem odhalení, a pravděpodobnost dalšího porušování je velmi nízká. Navíc, Y3 se takto choval, protože si myslel, že účastníci novoročního setkání se navzájem znají a znají své kontaktní údaje, a neměl zvláštní úmysl provést porušovací akce proti žalobci, a omluvil se za odhalení tohoto e-mailu před podáním této žaloby, a protože toto novoroční setkání nebylo pořádáno korporací, není možné interpretovat, že činnost, kterou Y3 provedl, byla činností zaměstnance korporace, takže Y2 a korporace nejsou odpovědné za nezákonné jednání nebo odpovědnost zaměstnavatele, a uznal pouze náhradu škody ve výši 10 000 jenů pro Y3.

Ve skutečnosti to bylo dobré, protože žalobce nebyl poškozen, ale pokud by se obával, že by mu byly zaslány e-maily s pomluvami, výhrůžkami nebo že by bylo třetí straně sděleno, že byl sexuálně obtěžován, nebo že by byly jeho osobní údaje, jako je e-mailová adresa, zveřejněny třetí straně, mohlo by to způsobit vážné škody. Bylo to lehkovážné jednání, které by se dalo nazvat “poskytnutím informací o škodě pachateli”.

Dokonce i v takové situaci byste neměli sdělovat e-mailovou adresu jiné osoby třetí straně bez jejího svolení nebo poskytovat e-mail, který je soukromý dopis.

Shrnutí

Pokud máte podezření na porušení soukromí prostřednictvím e-mailu, poraďte se co nejdříve s zkušeným právníkem.

Porušení soukromí prostřednictvím e-mailu je stejné jako obtěžování, často si toho pachatel není vědom a právě proto, pokud to necháte bez povšimnutí, může to eskalovat. Může se to stát ještě závažnějším a může se to vyvinout do stalkingu, kdy někdo “posílá zprávy atd. i přes to, že je to nepříjemné”.

V červenci 2013 (Gregorian calendar year) byl zákon o regulaci stalkingu změněn a neustálé e-maily se staly trestným činem jako stalking.

Je to příběh, který se může stát komukoli. Možná se stanete obětí nebo pachatelem. Změňme své vnímání a buďme opatrní.

Související článek: Co je to internetový stalker? Vysvětlení způsobů řešení [ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek