MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

IT

Existuje autorské právo pro Prompt? Kompletní průvodce duševním vlastnictvím v éře AI

IT

Existuje autorské právo pro Prompt? Kompletní průvodce duševním vlastnictvím v éře AI

Technologie generativní AI se rychle vyvíjejí a nyní jsme v éře, kdy je možné automaticky generovat texty, obrázky a dokonce i programový kód. V obchodním prostředí jsou široce zaváděny různé AI nástroje, jako jsou ChatGPT, Perplexity nebo Midjourney, a právě “prompty”, které AI zadáváme, významně ovlivňují kvalitu výsledků.

Je snadné si představit, že na obrázky nebo texty vytvořené AI vznikají autorská práva. Ale co autorská práva na “prompty”, které určují výstupní obsah a formát AI?

Tento článek podrobně vysvětluje vztah mezi prompty AI a autorskými právy na základě současných japonských zákonů (Under Japanese Law), a poskytuje nezbytné informace, které by měly mít na paměti společnosti, právní oddělení a vývojáři.

Co je autorské právo? Klíčový právní základ i v éře generativních AI

Význam autorského práva spočívá v ochraně práv autorů a zároveň v zajištění spravedlivého využívání děl. Jeho účelem je přispívat k rozvoji kultury.

Co tedy podle autorského práva v Japonsku představuje “dílo”?

Definice “díla” podle japonského autorského práva

Podle japonského autorského práva je autorovi přiznáno “autorské právo”, pokud je jeho tvorba uznána jako “dílo”. Jaké typy tvorby tedy mohou být považovány za “dílo”?

Podle článku 2 odstavce 1 bodu 1 japonského autorského zákona je dílo definováno následovně:

“1. Vyjádření myšlenek nebo citů, které jsou 2. tvůrčím způsobem 3. vyjádřeny a 4. patří do oblasti literatury, vědy, umění nebo hudby.”

Pro vznik autorského práva jsou potřebné výše uvedené čtyři podmínky.

Čtyři podmínky autorského práva a jejich konkrétní příklady

Podmínka 1: Obsahovat myšlenky nebo city

Tato podmínka není přísná a stačí, pokud tvorba obsahuje subjektivní prvky jako “myšlenky” nebo “pocity”. Nicméně, pouhé výčty faktů nebo objektivní data nesplňují kritérium “myšlenek nebo citů” a nejsou považovány za dílo.

Podmínka 2: Být tvůrčím vyjádřením

“Tvůrčí charakter” neznamená vysokou uměleckost. Pokud je v tvorbě nějakým způsobem odrážena osobnost nebo invence autora, je tato podmínka považována za splněnou. Na druhou stranu, standardní fráze nebo výrazy, kde je málo možností volby, obvykle nejsou považovány za tvůrčí a nejsou uznávány jako dílo.

Podmínka 3: Být “vyjádřeným”

Prostředky vyjádření zahrnují nejen text na papíře nebo obrazovce, ale také mluvené slovo nebo ústní podání. Důležité je, že se jedná o “vyjádření”, které je skutečně prezentováno vnějšku, zatímco samotné nápady nebo koncepty nejsou chráněny autorským právem. I když je nápad vynikající, samotná myšlenka není předmětem ochrany autorského práva.

Podmínka 4: Patřit do oblasti literatury, vědy, umění nebo hudby

Aby byla tvorba považována za dílo, musí patřit do kategorie literatury, vědy, umění nebo hudby, ale toto zařazení není nutně omezené. Například designy nebo programy mohou být také považovány za dílo, pokud je u nich uznána tvůrčí povaha.

Z výše uvedených podmínek vyplývá, že běžné fráze jako “snaž se” nebo výčty číselných dat o počasí a jednoduché nápady nebo metody nejsou chráněny autorským právem.

Výše uvedené podmínky pro dílo platí obecně i pro prompt v generativních AI. Například nápad “vygeneruj fotografii kočky” není chráněn, a instrukční věta “vygeneruj fotografii kočky” může vypadat jako jednoduchá fráze. Otázkou je, zda tato instrukční věta obsahuje tvůrčí prvek.

Co je to prompt? Význam a role v kontextu japonského práva

Co je to prompt? Význam a role

Pro využití generativní umělé inteligence je nezbytný „prompt“. V tomto článku nejprve vysvětlíme, co prompt přesně znamená.

Význam a typy promptů

Prompt je vstupní text, který generativní AI instruuje, aby „vytvořila něco takového“. Podívejme se například na následující prompty.

  • Krátký prompt: Jednoduchý instruktivní text (příklad: „Vygeneruj fotografii krásné krajiny“)
  • Dlouhý prompt: Instrukční text, který podrobně specifikuje pokyny pro AI (příklad: „Namaluj mi olejomalbu domu stojícího na podzimní náhorní planině s rozprostřenou modrou oblohou“)

Mezi promptem, který podrobně specifikuje podmínky a styl, a promptem, který tak nečiní, může být velký rozdíl ve výsledcích, které AI vygeneruje.

Návrh promptu je souhrnem know-how

Návrh promptu, na kterém firmy a jednotlivci intenzivně pracují, aby zvýšili kvalitu výstupů, se stává nejen prostým instruktivním textem, ale také intelektuálním majetkem.

Návrh promptu, známý také jako „prompt engineering“, má zásadní vliv na výsledky generované AI. Vzhledem k tomu, že složité prompty mohou někdy přesáhnout 1000 znaků, stávají se předmětem diskusí o autorských právech a duševním vlastnictví.

Existuje tedy autorské právo na prompt?

Pro diskusi o tom, zda má výstup generovaný AI autorská práva, se podívejte na následující článek.

Související článek: Vznikají autorská práva na texty generované AI, jako je ChatGPT a další systémy zpracování přirozeného jazyka?[ja]

Existuje autorské právo na prompt v Japonsku? Názory exekutivy a legislativy

Existuje autorské právo na prompt v Japonsku? Názory exekutivy a legislativy

Klíčem k získání požadovaného výstupu od generativní AI je prompt. Představíme vám názory exekutivy a legislativy, které byly zveřejněny k datu psaní tohoto článku, na téma promptů a autorských práv.

Možnost vzniku autorských práv na kreativní prompt podle japonského práva

Klíčové body, zda prompt může být považován za dílo chráněné autorským právem, lze shrnout do následujících tří bodů:

  1. Jedná se o vyjádření (a ne pouze o myšlenku nebo fakt)
  2. Existuje v něm kreativita (není to běžné vyjádření)
  3. Byl vytvořen člověkem

Co se týče bodu 1, podle názoru Japonské agentury pro kulturní záležitosti z roku 2023 (2023) “pokud instrukce pro generativní AI zůstávají na úrovni myšlenek a nedosahují formy vyjádření, takovému výtvoru AI nelze přiznat autorská práva”.

Kreativita, bod 2, je posuzována s použitím termínu “kreativní příspěvek”, kde “podrobné instrukce, které konkrétně ukazují na kreativní vyjádření, mohou zvýšit pravděpodobnost uznání kreativního příspěvku. Na druhou stranu, i když jsou instrukce rozsáhlé, pokud pouze ukazují na myšlenky, které nedosahují kreativního vyjádření, nemají vliv na posouzení kreativního příspěvku,” uvádí agentura.

Zdroj: Japonská agentura pro kulturní záležitosti | Q&A o generativní AI a autorských právech[ja]

V odpovědích na dotazy v japonském parlamentu v roce 2023 (2023) bylo také uvedeno, že “pokud je prompt pouze kombinací obecných podstatných jmen, chybí mu kreativita a nemusí být uznán jako autorské dílo”.

Na druhé straně, “pokud se prompt engineering chápe jako metoda nebo technika pro instrukce AI, pak pokud obsah není vyjádřen technicky, není součástí autorského díla,” což naznačuje, že v případech, kdy jsou vyjádřeny technické detaily a instrukce, může být kreativita uznána.

Avšak “konečné rozhodnutí bude vždy na soudním systému,” uzavírá odpověď, což ukazuje, že právní předpisy a judikatura stále nedokáží držet krok s vývojem.

Související článek: Jaký přístup byste měli zvolit v souvislosti s generativní AI a autorskými právy?[ja]

Příklady a směrnice ze zahraničí

Americký úřad pro autorská práva (U.S. Copyright Office) uvádí, že uznání autorských práv na výstupy generované umělou inteligencí vyžaduje analýzu každého případu zvlášť. Pokud není zřejmá lidská účast, nepovažuje se dílo za chráněné autorským právem.

Na druhé straně, ve Spojeném království a EU existuje také koncept společného autorství a autorských práv v pracovním poměru, což poskytuje určitou flexibilitu v otázkách zacházení s výstupy vytvořenými během podnikatelské činnosti.

Praktické postupy v Japonsku

V současné době v Japonsku (日本) neexistují žádné konkrétní soudní případy týkající se promptů. Nicméně pokud by bylo něco hodnoceno jako “kreativní vyjádření”, teoreticky by mohlo být chráněno autorským právem. Firmy, které zavádějí generativní AI, by mohly potřebovat stanovit interní směrnice jako “intelektuální vlastnictví”.

Praktické rady a opatření v oblasti práva v Japonsku

Vzhledem k tomu, že existuje možnost uznání autorských práv na prompt, je nezbytné je spravovat a řídit ve formě podobné správě duševního vlastnictví. Následující body byste měli mít na paměti.

  • Zaznamenávejte vztah mezi promptem a výsledným produktem

    Zaznamenáním, kdo použil jaký prompt a pro jaký účel, se můžete připravit na případné právní spory.
  • Vytvořte smlouvu, která určuje rozsah použití výsledků

    Při poskytování výsledků třetím stranám je důležité mít smlouvu, která jasně stanoví rozsah jejich použití, ať už existují autorská práva, nebo ne.
  • Spravujte prompt a výsledný produkt společně

    Pro podniky je prompt know-how a výsledný produkt je výsledek. Doporučuje se je spravovat společně, nikoli odděleně.

Rizika a opatření, která je třeba zvážit v praxi (plagiátorství, sdílení, licence) podle japonského práva

Rizika a opatření, která je třeba zvážit v praxi (plagiátorství, sdílení, licence) podle japonského práva

Mnoho společností v Japonsku již začlenilo do svých procesů generativní AI. V tomto článku se zaměříme na rizika a opatření, která je třeba zvážit s ohledem na možnost uznání autorských práv na promptech.

Je plagiátorství promptů právně problémové?

Pokud je prompt považován za originální vyjádření s kreativním obsahem, může být chráněn autorským právem. Jeho neoprávněné použití by mohlo vést k porušení autorských práv.

V poslední době lze na sociálních sítích vidět uživatele, kteří komerčně využívají AI prompty, ale pokud tyto prompty patří jiné společnosti, mohou čelit požadavkům na zastavení jejich používání a nároku na odškodnění. Prompty obsahující logiku nebo šablony vyvinuté společností by měly být zvláště chráněny jako důvěrné informace.

Vytvoření interních směrnic a spolupráce s právním oddělením

Pro společnosti je účinné následující:

  • Vytvoření směrnic pro tvorbu a používání promptů
  • Provádění školení zaměstnanců o autorských právech a duševním vlastnictví
  • Pravidelné přezkoumávání právním a oddělením duševního vlastnictví

Taková pravidla a postupy mohou minimalizovat právní rizika spojená s využíváním generativní AI.

Shrnutí: Konzultujte generativní AI s odborníky

V době, kdy se používání generativní AI stává běžnou praxí, je důležité si uvědomit, že na promptech může vzniknout autorské právo, zejména pokud prompt obsahuje kreativní prvek, který by mohl být chráněn autorským právem.

Je třeba být obzvláště opatrný při komerčním využití. V rámci podnikání je klíčové jasně definovat rozsah použití a odpovědnost pro sady promptů a generovaných výstupů, a to prostřednictvím smluv a interních předpisů.

Kromě toho je v podniku nezbytné vypracovat směrnice a přijmout opatření týkající se ochrany duševního vlastnictví. Otázky duševního vlastnictví vyžadují vysokou míru odbornosti, zejména v případě generativní AI a promptů, kde soudní praxe a legislativa stále nedokáží držet krok. Doporučujeme vám proto konzultovat tyto otázky s odborníkem.

Představení opatření naší kanceláře

Právní kancelář Monolith je firma s bohatými zkušenostmi v oblasti IT, zejména internetu a práva. Obchodování s AI přináší mnoho právních rizik a podpora advokátů, kteří jsou odborníky na právní otázky související s AI, je nezbytná. Naše kancelář poskytuje sofistikovanou právní podporu pro AI podnikání, včetně ChatGPT, prostřednictvím týmu advokátů a inženýrů. Nabízíme sestavování smluv, posouzení legality obchodních modelů, ochranu duševního vlastnictví a řešení soukromí. Podrobnosti naleznete v následujícím článku.

Oblasti práva, kterými se právní kancelář Monolith zabývá: Právní služby v oblasti AI (včetně ChatGPT)[ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek