Co je to systém práce na základě uvážení? Je to vhodné pro programátory?
V posledních letech se hlasitě volá po reformě pracovních metod a různé formy práce, jako je telepráce nebo práce z domova, se těší rostoucí pozornosti. Mezi těmito různými pracovními metodami existuje systém nazývaný “discreční pracovní systém” (japonský ~裁量労働制~). Mnoho lidí už slyšelo o tomto termínu, ale nemusí ho nutně plně rozumět. V tomto článku nejprve vysvětlíme, co znamená discreční pracovní systém. Poté se budeme věnovat otázce, zda je tento systém vhodný pro programátory.
Co je to pracovní doba na základě uvážení
Pracovní doba na základě uvážení se dělí na systém uvážení pro odborné práce a systém uvážení pro plánovací práce. Systém uvážení pro odborné práce je “systém, který považuje za pracovní dobu předem stanovenou dobu, pokud zaměstnavatel skutečně zaměstná zaměstnance v práci, která je stanovena zaměstnavatelem a zaměstnancem z práce, která je stanovena nařízením Ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí a oznámením ministra zdravotnictví, práce a sociálních věcí jako práce, která vyžaduje, aby byly značné prostředky a metody provádění práce, rozdělení času atd. ponechány na uvážení zaměstnance kvůli povaze práce”.
Na druhou stranu, systém uvážení pro plánovací práce je “systém, který se snaží zlepšit efektivitu práce a produktivitu tím, že se zaměřuje více na výsledky tím, že ponechá rozhodnutí o prostředcích a rozdělení času provádění práce na uvážení zaměstnanců, kteří se zabývají určitým rozsahem práce v různých odděleních společnosti”. Pro programátory je problémem uplatnění systému uvážení pro odborné práce, takže níže vysvětlíme systém uvážení pro odborné práce.
Systém uvážení pro odborné práce je stanoven v článku 38, odstavec 3, bod 1 Japonského zákona o pracovních standardech (zákon o pracovních standardech), který stanovuje, že “je to systém, který považuje za pracovní dobu předem stanovenou dobu, pokud zaměstnavatel skutečně zaměstná zaměstnance v práci, která je stanovena zaměstnavatelem a zaměstnancem z práce, která je stanovena nařízením Ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí a oznámením ministra zdravotnictví, práce a sociálních věcí jako práce, která vyžaduje, aby byly značné prostředky a metody provádění práce, rozdělení času atd. ponechány na uvážení zaměstnance kvůli povaze práce”.
※Odkaz (webové stránky Ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí) https://www.mhlw.go.jp/general/seido/roudou/senmon/index.html
https://monolith.law/corporate/checkpoints-of-employment-agreement[ja]
Co je cílovou prací pro systém diskreční práce
Systém diskreční práce pro odborné pracovníky musí být, jak je uvedeno výše, prací stanovenou v nařízení Ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí (nařízení o provádění zákona o pracovních standardech) a oznámení ministra zdravotnictví, práce a sociálních věcí.
V nařízení Ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí a oznámení ministra zdravotnictví, práce a sociálních věcí jsou uvedeny následující 19 prací jako cílové práce.
(1) Výzkum a vývoj nových produktů nebo nových technologií nebo výzkum v oblasti humanitních nebo přírodních věd
(Ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí: https://www.mhlw.go.jp/general/seido/roudou/senmon/index.html[ja])
(2) Analýza nebo návrh informačního systému (systém, který kombinuje několik prvků za účelem zpracování informací pomocí počítače a který je základem pro návrh programu.)
(3) Práce na shromažďování nebo úpravě článků v novinách nebo vydavatelství nebo práce na shromažďování nebo úpravě pro výrobu vysílacích programů podle zákona o vysílání (zákon č. 132 z roku 1950 (Showa 25)) článek 2 odstavec 4 nebo zákona o regulaci provozu kabelového rozhlasového vysílání (zákon č. 135 z roku 1951 (Showa 26)) článek 2 nebo zákona o kabelovém televizním vysílání (zákon č. 114 z roku 1972 (Showa 47)) článek 2 odstavec 1 (dále jen “vysílací programy”).
(4) Práce na vymýšlení nových designů pro oblečení, interiérovou výzdobu, průmyslové výrobky, reklamy atd.
(5) Práce producenta nebo režiséra v oblasti výroby vysílacích programů, filmů atd.
(6) Práce na vymýšlení textů týkajících se obsahu, vlastností atd. produktů v reklamě, propagaci atd. (tzv. práce copywritera)
(7) Práce na identifikaci problémů při využívání informačního systému v provozu podniku nebo na vymýšlení nebo poradenství ohledně způsobů jeho využití (tzv. práce systémového konzultanta)
(8) Práce na vymýšlení, vyjádření nebo poradenství ohledně umístění světel, nábytku atd. v budovách (tzv. práce interiérového koordinátora)
(9) Práce na tvorbě softwaru pro hry
(10) Práce na analýze, hodnocení trendů na trhu cenných papírů nebo hodnoty cenných papírů nebo poradenství týkající se investic na základě toho (tzv. práce analytika cenných papírů)
(11) Práce na vývoji finančních produktů pomocí znalostí finančního inženýrství atd.
(12) Práce na výzkumu profesorů na univerzitách podle zákona o školském vzdělávání (zákon č. 26 z roku 1947 (Showa 22)) (omezeno na ty, kteří se hlavně věnují výzkumu.)
(13) Práce certifikovaného účetního
(14) Práce advokáta
(15) Práce architekta (první třída architekt, druhá třída architekt a dřevěný architekt)
(16) Práce realitního hodnotitele
(17) Práce patentového zástupce
(18) Práce daňového poradce
(19) Práce diagnostika malých a středních podniků
Výše uvedené 19 cílových prací vyžaduje vysokou odbornost a je nutné široce uznat diskreci pracovníků, a proto jsou zvláště stanoveny.
Je možné uplatnit systém pružné pracovní doby na programátory?
Výše jsme vysvětlili, na jaké typy pracovních pozic se může uplatnit systém pružné pracovní doby pro odborné pozice. Ale je mezi tyto pozice zahrnutý i programátor? Níže vysvětlíme, zda se na pozici programátora může uplatnit systém pružné pracovní doby pro odborné pozice.
Sporné pracovní pozice
Programátor je osoba nebo profese, která vytváří programy. Hlavní náplní práce programátora je vytváření zdrojového kódu v programovacím jazyce na základě specifikací softwaru. Pokud se podíváme na tuto náplň práce programátora, otázkou je, zda se na programátora může uplatnit systém pružné pracovní doby pro odborné pozice, a to záleží na tom, zda lze práci programátora považovat za “analýzu nebo návrh informačního systému (systém, který kombinuje několik prvků s cílem zpracování informací pomocí elektronického počítače a který je základem pro návrh programu).”
Význam práce na analýze nebo návrhu informačního zpracování systému
I když se mluví o “práci na analýze nebo návrhu informačního zpracování systému”, není možné z textu zákona přesně pochopit, co toto konkrétní zaměstnání znamená. Proto Tokijský úřad práce a inspekce pracovních norem zveřejnil dokument s názvem “Pro správné zavedení systému pracovní doby na základě odborných úkolů[ja]“, který vysvětluje konkrétní obsah cílových pracovních úkolů.
Co je “informační zpracování systému”
V dokumentu “Pro správné zavedení systému pracovní doby na základě odborných úkolů” je “informační zpracování systému” definováno jako “systém, který kombinuje hardware počítače, software, komunikační sítě a programy pro zpracování dat jako své složky za účelem organizace, zpracování, ukládání a vyhledávání informací”.
Nejprve, aby bylo možné mluvit o informačním zpracování systému, je třeba, aby byl ① “zaměřen na organizaci, zpracování, ukládání a vyhledávání informací”.
Dále je třeba, aby byl “kombinován hardware počítače, software, komunikační sítě a programy pro zpracování dat jako jeho složky”.
Co je “práce na analýze nebo návrhu informačního zpracování systému”
Dále je “práce na analýze nebo návrhu informačního zpracování systému” definována jako “(ⅰ)určení optimální metody zpracování úkolů na základě pochopení potřeb a analýzy úkolů uživatelů a výběr modelu, který odpovídá této metodě, (ⅱ)návrh vstupu a výstupu, návrh postupu zpracování, návrh aplikace systému, rozhodnutí o detailních aspektech konfigurace stroje, rozhodnutí o softwaru atd., (ⅲ)hodnocení systému po jeho spuštění, identifikace problémů, zlepšení pro jejich řešení atd.”. A je uvedeno, že “práce na analýze nebo návrhu informačního zpracování systému” nezahrnuje “programátory, kteří navrhují nebo vytvářejí programy”. Z toho vyplývá, že obecní programátoři pravděpodobně nejsou zahrnuti do cílových pracovních úkolů systému pracovní doby na základě odborných úkolů.
Rozsudek, který rozhodl o tom, zda se na programátory vztahuje systém diskreční práce
Jedním z rozsudků, který rozhodl o tom, zda se na programátory vztahuje systém diskreční práce, je případ ADD (Rozsudek Okresního soudu v Kjótu ze dne 31. října 2011 (rok 23 Heisei), Pracovní rozsudek č. 1041, strana 49). Představíme, o jaký případ se jedná.
Přehled případu
Nejprve, X pracoval pro počítačovou společnost Y od doby jejího založení v květnu 2001 (rok 13 Heisei) jako systémový inženýr pod systémem diskreční práce s předpokládanou pracovní dobou 8 hodin denně. Později, od září 2008 (rok 20 Heisei), se v důsledku chyb X a členů jeho týmu v úpravách začaly vyskytovat četné problémy, což vedlo k tomu, že byl X v únoru 2009 (rok 21 Heisei) diagnostikován s depresí a v březnu téhož roku opustil společnost Y. Společnost Y podala žalobu na X, aby mu naúčtovala škodu ve výši 20,34 milionu jenů, kterou utrpěla kvůli tomu, že X nevykonával svou práci řádně nebo nedodržoval pravidla s obchodními partnery. Na to X podal protižalobu na společnost Y, aby mu zaplatila nevyplacený příplatek za přesčasy, penále za zpoždění, příplatek a odškodnění za porušení povinnosti zajistit bezpečnost.
Sporné body související s tímto článkem
V tomto případu existuje několik sporných bodů, ale v souvislosti s tímto článkem je důležitým sporným bodem “aplikace systému diskreční práce pro odborné povolání (sporný bod 2)”. Jinými slovy, bylo sporné, zda práce, kterou X vykonával, patří do cílové skupiny pro systém diskreční práce pro odborné povolání, tj. “analýza nebo návrh informačního zpracování systému”.
Rozhodnutí soudu
V případě ADD soud rozhodl, že “nelze říci, že práce, kterou X vykonával, byla ‘analýza nebo návrh informačního zpracování systému’ uvedená v článku 38 odst. 3 zákona o pracovních standardech a v článku 24 odst. 2 zákona o provádění tohoto zákona, a nelze uznat, že jsou splněny podmínky pro aplikaci systému diskreční práce pro odborné povolání”.
Nejprve, zda práce spadá do výše uvedené cílové skupiny, není rozhodováno formálně, ale objektivně, a musí to být práce, která je podle své povahy taková, že “je nutné značně svěřit způsob jejího vykonávání pracovníkovi, který ji vykonává, protože je obtížné pro zaměstnavatele dát konkrétní pokyny týkající se rozhodování o prostředcích a rozdělení času pro vykonávání dané práce” (článek 38 odst. 3 odst. 1 zákona o pracovních standardech).
V případě ADD soud rozhodl, že “jak uvedl vedoucí oddělení A společnosti F [společnosti, která zadala práci společnosti Y], práce, kterou vykonávali zaměstnanci společnosti Y včetně X, byla součástí systému softwaru G na základě pokynů společnosti F a měla být dokončena do lhůty 1 až 2 týdny (v naléhavých případech následující den nebo 2 až 3 dny), a nebylo možné popřít, že práce měla málo diskrečního charakteru“.
Jinými slovy, v případě ADD soud rozhodl, že práce, kterou X vykonával, měla málo diskrečního charakteru, a proto na X nelze aplikovat systém diskreční práce pro odborné povolání. V důsledku toho bylo uznáno, že existuje nevyplacený příplatek za přesčasy ve výši přibližně 6 milionů jenů.
Shrnutí
Výše jsme vysvětlili základy systému pracovní doby založené na odborných úkolech (japonský ‘Senmon-gyōmu-gata sairyō rōdō-sei’) a zda se tento systém může vztahovat na programátory. Jak jsme vysvětlili v tomto článku, pro uplatnění tohoto systému na programátory je třeba splnit přísné požadavky. Programátoři, na které se tento systém vztahuje, by měli pečlivě zkontrolovat, zda skutečně splňují požadavky pro jeho uplatnění. Rovněž manažeři společností, které tento systém na programátory uplatňují nebo se o to pokoušejí, by měli pečlivě ověřit, zda je možné tento systém skutečně uplatnit. Pro tyto rozhodnutí je nutné odborné posouzení, proto se doporučuje konzultovat s odborníkem, například s právníkem.
Category: IT
Tag: ITSystem Development