Název článku: „Je smlouva o vývoji softwaru AI zhotovení nebo pověření? Vysvětlujeme klíčové body, na které je třeba dávat pozor při smlouvě.“

AI technologie dosáhla fáze praktického využití a v souvislosti s tím se v oblasti příslušného podnikání vyžaduje jasné vymezení práv a rozdělení odpovědnosti. Současně však právní úprava nestačí držet krok a mnoho otázek zůstává nejasných.

V této situaci Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo pokyny pro smlouvy mezi stranami zapojenými do vývoje AI technologií. Na základě těchto pokynů byla ve spolupráci s Patentovým úřadem vytvořena “vzorová smlouva”. Pokyny zdůrazňují, že strany by měly uzavírat smlouvy s cílem “maximalizovat obchodní hodnotu generovanou AI” v každé fázi vývoje.

V tomto článku podrobně vysvětlíme smlouvu o vývoji softwaru pomocí AI technologie.

Charakteristiky vývoje softwaru využívajícího AI technologie

Vývoj softwaru využívajícího AI technologie se v mnoha ohledech liší od tradičního vývoje softwaru a nelze jednoduše aplikovat konvenční vývojové metody.

Proto japonské Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) v roce 2018 vytvořilo ‘Směrnice pro smlouvy týkající se využití AI a dat 1.1 verze’, které ukazují směr vývoje.

Rozdíl oproti tradičnímu vývoji softwaru

Velký rozdíl mezi tradičním vývojem softwaru a vývojem softwaru AI spočívá v tom, že “než to vyzkoušíme, nevíme, jaký výsledek dostaneme”.

U tradičního vývoje softwaru se obecně předpokládá, že se definují požadavky předem a vývoj probíhá podle plánu. Tento způsob vývoje se nazývá “vodopádový model”, protože se podobá vodě padající z vodopádu shora dolů.

Na druhou stranu, u vývoje softwaru AI se uvádí, že “vodopádový model” není vhodný z následujících důvodů:

• Obsah a výkon naučeného modelu nejsou známy v době uzavření smlouvy
• Obsah a výkon naučeného modelu závisí na kvalitě datové sady pro učení
• Velký význam má know-how
• Poptávka po opětovném využití vytvořených produktů

V případě vývoje softwaru AI je výkon naučeného modelu ovlivněn kvalitou datové sady pro učení, což komplikuje předem dané záruky výkonu. Navíc, know-how uživatelů a dodavatelů je využíváno a má velký vliv na výkon naučeného modelu.

Dále, vytvořený naučený model může být opětovně využit pro komerční účely v mnoha situacích změnou naučených parametrů.

Vzhledem k těmto charakteristikám se doporučuje pro vývoj softwaru AI používat ne “vodopádový model”, ale “explorační fázový model”.

Vývojový model “průzkumného fázového typu”

“Průzkumný fázový” vývojový model je doporučený způsob vývoje stanovený v pokynech, které vytvořilo Japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu. Tyto pokyny rozdělují fáze vývoje AI technologických systémů do následujících čtyř fází a navrhují vytvoření smlouvy pro každou fázi.

Japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu, ve spolupráci s Japonským patentovým úřadem, vytvořilo různé modelové smlouvy pro každou fázi a prezentovalo svůj postup.

1. Fáze hodnocení → Dohoda o zachování důvěrnosti (NDA)
2. Fáze PoC → Smlouva o ověření implementace
3. Vývojová fáze → Smlouva o vývoji softwaru
4. Fáze dalšího učení → Smlouva o použití

Reference: Portál otevřené inovace | Japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu, Japonský patentový úřad[ja]

Podrobnější vysvětlení smlouvy o použití naleznete v následujícím článku. Doporučujeme si jej přečíst.

Související článek: Co jsou pokyny pro smlouvy o použití AI? Podrobné vysvětlení klauzulí, které předcházejí problémům[ja]

Smlouva o dílo nebo smlouva o zastoupení?

Podle pokynů se zdá, že vývoj softwaru AI se hůře hodí pro smlouvu o dílo a lépe se hodí pro smlouvu o zastoupení. Důvodem je, že smlouva o dílo má za cíl dokončení práce a zahrnuje odpovědnost za nesplnění smlouvy v případě, že práce není dokončena.

Při vývoji systému AI může být pro dodavatele obtížné zaručit dokončení předem a může se stát, že bude muset vývoj v průběhu zastavit.

Z tohoto důvodu pokyny uvádějí, že v smlouvách o vývoji systému AI by měl být použit typ smlouvy o zastoupení, který nezahrnuje povinnost dokončit práci ani odpovědnost za nesplnění smlouvy.

Typy vývoje předtrénovaných modelů

Podle slyšeného na pracovní skupině Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu (japonské Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu) lze generované předtrénované modely rozdělit do následujících tří kategorií:

1. Typy generující pouze předtrénované modely
2. Typy vývoje systémů obsahujících předtrénované modely
3. Typy přijímající subdodávky na generování předtrénovaných modelů

V prvním typu je role uživatele omezena pouze na poskytování dat, zatímco dodavatel samostatně generuje pouze předtrénované modely. Existují také případy, kdy data poskytují společně uživatel a dodavatel. V tomto typu dodavatel dodává uživateli předtrénovaný model.

V druhém typu dodavatel samostatně vyvíjí celý systém obsahující předtrénovaný model na základě dat poskytnutých uživatelem. V tomto případě dodavatel dodává systém vybavený předtrénovaným modelem.

Třetí typ se týká situací, kdy systémoví integrátoři a podobné subjekty, které obdržely zakázku na vývoj celého systému od uživatele, subdodávají generování předtrénovaných modelů dodavateli. Systémoví integrátoři a podobné subjekty poskytují dodavateli know-how, dodavatel na základě toho dodává předtrénovaný model a na základě toho systémoví integrátoři a podobné subjekty sestavují systém a poskytují ho koncovému uživateli.

V následujícím textu se zaměříme na první typ vývoje, který generuje pouze předtrénované modely, který je obzvláště univerzální, a vysvětlíme obsah smlouvy a body, na které je třeba dát pozor při jejím uzavírání.

Upozornění při sestavování smlouvy o vývoji softwaru s AI technologií

Ministerstvo průmyslu a obchodu a Patentový úřad v Japonsku uvádějí, že při vývoji AI technologie je třeba se zaměřit na “maximalizaci celkové hodnoty podnikání vytvořené z duševního vlastnictví a podobných zdrojů”.

V smlouvě o vývoji je třeba se zaměřit zejména na “přiřazení práv” a “způsob dodání”, které mohou být problematické, a stanovit je mezi stranami s ohledem na vývoj a pokrok AI.

Rozdělit autorská práva a patentová práva a uspořádat jejich přiřazení

V smlouvě o vývoji AI je vhodné rozdělit autorská práva a patentová práva a uspořádat jejich přiřazení. Je jasné, že autorská práva vznikají v okamžiku dokončení vývoje. Na druhé straně, není jasné, zda práva duševního vlastnictví, jako jsou patentová práva, vznikají před vývojem.

V modelové smlouvě se autorská práva na výsledný model přiřazují na stranu dodavatele (článek 17 modelové smlouvy), zatímco “podmínky použití” vyvažují zájmy obou stran.

Patentová práva mohou v době uzavření smlouvy o vývoji vzniknout nebo ne, takže původně jsou definována podle principu patentového zákona, který upřednostňuje vynálezce (článek 18 modelové smlouvy).

Nastavení způsobu dodání výsledků

Způsob, jakým se výsledný model dodává uživateli, může ovlivnit ochranu duševního vlastnictví dodavatele.

Riziko úniku informací nebo porušení smlouvy se zvyšuje, pokud se výsledný model poskytuje ve formě, která je čitelná a umožňuje sekundární využití. Je důležité, aby dodavatel pečlivě zvážil způsob dodání výsledků a stanovil ho předem s ohledem na toto riziko.

Klíčové body při tvorbě smlouvy o vývoji softwaru s AI technologií

Smlouva o vývoji softwaru s AI technologií by měla být uzavřena s ohledem na maximalizaci hodnoty, kterou přináší pokrok v AI technologii, a to tak, že dodavatel a uživatel spolupracují jako společní vývojáři.

Níže vysvětlujeme klíčové body při tvorbě smlouvy o společném vývoji na základě modelové smlouvy, kterou společně oznámilo Japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu a Japonský patentový úřad.
(Odkaz: Portál otevřené inovace | Japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu, Japonský patentový úřad, Smlouva o společném výzkumu a vývoji (AI)[ja])

Příslušnost autorských práv k výsledkům práce (článek 17)

Autorská práva vznikají téměř jistě po dokončení vývoje, proto je nutné předem určit jejich příslušnost v smlouvě.

V modelové smlouvě je stanoveno, že autorská práva k výsledkům práce, které jsou již naučené modely, náleží v zásadě dodavateli, zatímco autorská práva k propojeným systémům a dokumentům náleží uživateli.

Zatímco autorská práva k naučeným modelům jsou přiřazena dodavateli, obě strany se dohodly na úpravě svých zájmů tím, že zváží další podmínky použití, jako je sleva na poplatky za služby, s ohledem na obchodní modely obou stran a příspěvek uživatele k vývoji.

Článek 17

Autorská práva k výsledkům této práce a k duševnímu vlastnictví vzniklému v souvislosti s prováděním tohoto společného vývoje (dále jen “výsledky práce atd.”) (včetně práv podle článků 27 a 28 japonského zákona o autorských právech, dále jen “tato smlouva”) náleží dodavateli, s výjimkou autorských práv, která dodavatel nebo třetí strana již dříve vlastnila. Avšak autorská práva k tomuto propojenému systému a k tomuto dokumentu (dále jen “propojený systém atd.”) se převedou na dodavatele současně s úplnou platbou poplatku.

Následující text je vynechán

Výňatek z uživatelské smlouvy Patentového úřadu z roku 2021 verze 2.0 (AI)[ja]

Příslušnost patentových práv k výsledkům práce (článek 18)

Práva k duševnímu vlastnictví, jako jsou patentová práva, často nejsou jasné v době zahájení vývoje. Proto modelová smlouva uplatňuje zásady japonského patentového zákona (Japonský patentový zákon, článek 29, odstavec 1) a přijímá princip vynálezce. Podle japonského patentového zákona je osobou, která přispěla podstatným způsobem k řešení problému specifického pro daný vynález, považován “vynálezce”.

V tomto případě se obvykle předpokládá, že patentová práva budou připsána straně dodavatele, která vyvinula naučený model. Nicméně, pokud je příspěvek uživatele, například poskytnutí know-how, k vytvoření naučeného modelu silný, může být také možné, že práva budou připsána uživateli.

Článek 18

 Patentová práva a další práva duševního vlastnictví (s výjimkou autorských práv, dále jen “patentová práva atd.”) týkající se výsledků práce atd. náleží straně, ke které patří osoba, která vytvořila výsledky práce atd.

Zbytek je vynechán

Výňatek z uživatelské smlouvy Patentového úřadu z roku 2021 verze 2.0 (AI)[ja]

Poskytování výsledků a potvrzení ukončení práce (Článek 10)

Při společném vývoji již vytvořeného modelu je nutné předem stanovit metodu poskytování a dodání výsledků v smlouvě.

Pokud se práva k duševnímu vlastnictví již vytvořeného modelu převedou na dodavatele, nemusí být tato práva k duševnímu vlastnictví zaručena, v závislosti na způsobu dodání uživateli.

Příklady metod poskytování výsledků již vytvořeného modelu zahrnují následující:

• Poskytnutí pouze výstupních dat prostřednictvím API
• Poskytnutí zašifrovaného nebo obtížně čitelného kódu
• Poskytnutí binárního kódu
• Poskytnutí zdrojového kódu atd.

Riziko úniku informací a riziko porušení smlouvy se liší v závislosti na způsobu poskytování. Dodavatel by měl pečlivě zvážit metodu poskytování s ohledem na tato rizika a důkladně ji projednat s uživatelem.

Článek 10

 Strana A poskytne straně B zdrojový kód tohoto systému a PDF soubor tohoto dokumentu do doby stanovené v dodatku (1) článku 8 “Dokončení práce”. Co se týče již vytvořeného modelu, bude během doby potvrzení uvedené v “Dokončení práce” (dále jen “doba potvrzení”) k dispozici na serveru strany A prostřednictvím API.

Zbytek je vynechán

Výňatek z uživatelské smlouvy Patentového úřadu pro rok 2021 verze 2.0 (AI)[ja]

Shrnutí: Klíčem k smlouvě o vývoji je maximalizace hodnoty vytvořené AI

Vývoj softwaru s technologií AI má charakteristiku, že “než to vyzkoušíme, nevíme, jaký výsledek dostaneme”. Proto se v pokynech doporučuje použít “průzkumný fázový” vývojový přístup a smlouvy by měly být uzavírány v každé fázi vývoje.

Smlouva o společném vývoji by měla být vytvořena na základě modelové smlouvy Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu a Úřadu pro patenty (japonské Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu a Úřad pro patenty), s ohledem na maximalizaci hodnoty podnikání vytvořené pokrokem v technologii AI, kterou obě strany uznávají.

Při vytváření smlouvy o vývoji softwaru s technologií AI je důležité se obrátit na právníka, který má hluboké znalosti o podnikání v oblasti AI a také o smlouvách o vývoji softwaru.

Představení opatření naší kanceláře

Právnická kancelář Monolith je právnická kancelář s bohatými zkušenostmi v oblasti IT, zejména internetu a práva.

Obchod s AI přináší mnoho právních rizik a je nezbytné mít podporu právníků, kteří jsou dobře obeznámeni s právními problémy týkajícími se AI. Náš tým, složený z právníků a inženýrů dobře obeznámených s AI, poskytuje vysokou úroveň právní podpory pro obchod s AI, včetně ChatGPT, jako je tvorba smluv, posuzování legality obchodních modelů, ochrana duševního vlastnictví a zajištění soukromí. Podrobnosti jsou uvedeny v následujícím článku.

Obory, kterými se zabývá právnická kancelář Monolith: Právní záležitosti AI (ChatGPT atd.)[ja]