MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

General Corporate

Jaký vliv má soudní řízení na hodnocení pro veřejné obchodování na burze

General Corporate

Jaký vliv má soudní řízení na hodnocení pro veřejné obchodování na burze

Mezi IT společnostmi a startupy je mnoho těch, které uvažují o budoucím vstupu na burzu (primární veřejná nabídka, IPO). Přezkoumání pro vstup na burzu se provádí v souladu s kritérii pro vstup na burzu stanovenými burzovními trhy.

Avšak, veřejně dostupná kritéria pro přezkoumání vstupu na burzu jsou popsána abstraktními výrazy, takže může být obtížné pochopit, co je skutečně přezkoumáváno.

Pro společnosti, které se snaží o IPO, je ideální se vyhnout jakýmkoli problémům během přezkoumání. Z tohoto důvodu mohou váhat se soudit, i když by měli požadovat náhradu škody od obchodních partnerů a podobně, dokud nebude jejich vstup na burzu schválen.

Proto v tomto článku vysvětlíme, jaký vliv může mít podání žaloby na přezkoumání vstupu na burzu pro společnosti, které se připravují na vstup na burzu.

Co je to kotace na burze

Většina firem, které nikdy neprošly procesem kotace na burze, si pravděpodobně těžko dokáže představit, jak tento proces vypadá. Proto vám stručně vysvětlíme, jaký je postup při kotaci na burze.

Průběh kotace na burze

Kotace na burze je proces, kterým prochází společnost, když chce umístit své akcie na veřejný trh. Existují dva typy kotací na burze:

  • “Přijetí kotace” prováděné hlavní zajišťovací bankou
  • “Veřejná kotace” prováděná burzou, na kterou se chce společnost zapsat

Když společnost plánuje IPO, zajišťovací banka jí pomáhá s přípravou žádosti o kotaci. Takovou banku nazýváme “zajišťovací banka”.

Obvykle je u žádosti o kotaci zapojeno několik zajišťovacích bank. Z těchto bank je jedna, která hraje klíčovou roli v procesu žádosti o kotaci, označována jako “hlavní zajišťovací banka”.

Pro společnosti, které se chystají na kotaci, nejprve hlavní zajišťovací banka posoudí, zda splňují kritéria pro kotaci stanovená burzou.

Poté společnost podá žádost o kotaci a burza provede další kontrolu. Jedná se tedy o dvoustupňový proces.

Kritéria pro kotaci na burze

Kritéria pro kotaci na burze lze rozdělit na formální a podstatné požadavky. Každý z těchto požadavků má své specifické kritéria.

  • “Formální požadavky” zahrnují počet akcionářů, oběživo akcií, dobu trvání podnikání, počet akcií v jednom balíku, typy akcií, omezení převoditelnosti akcií atd.
  • “Podstatné požadavky” zahrnují správnost zveřejňování informací o podniku a rizicích, zdraví podnikového řízení, efektivitu korporátního řízení a interních kontrolních systémů, realističnost obchodního plánu atd.

Kritéria pro kotaci na burze jsou stanovena každou burzou, na kterou se společnost chce zapsat. Kritéria pro kotaci na burze pro IT startupy, jako je Mothers nebo JASDAQ (Japonská asociace pro cenné papíry – JASDAQ), jsou nižší než kritéria pro kotaci na Tokyo Stock Exchange Prime nebo Tokyo Stock Exchange Second Section.

Avšak, zda společnost skutečně splní kritéria pro kotaci na burze, závisí také na aktuálních trendech na akciovém trhu v době podání žádosti o kotaci.

Mothers a JASDAQ jsou nyní provozovány Tokyo Stock Exchange. Oba trhy jsou zaměřeny na rychle rostoucí společnosti, jako jsou startupy, a jsou často označovány jako “emerging markets”.

JASDAQ je rozdělen na standardní trh a růstový trh. Standardní trh vyžaduje určitý výkon a zkušenosti, takže se říká, že kotace na tomto trhu je těžší než na Mothers.

Na druhou stranu, růstový trh JASDAQ je určen pro rychle rostoucí společnosti s inovativními technologiemi nebo obchodními modely.

Proto, pokud má podnikání jedinečné rysy a potenciál pro budoucí růst, může udržet svou kotaci, i když je v červených číslech.

Zveřejňování informací v rámci kotace na burze

Jak bylo uvedeno výše, v rámci kotace na burze je hodnocena správnost zveřejňování informací o podniku a rizicích.

Ve skutečnosti, při podání žádosti o kotaci musí společnost vytvořit a předložit dokumenty pro zveřejnění, jako je například prospekt. Jakmile jsou tyto dokumenty předloženy, jsou dostupné k prohlížení na internetu pro širokou veřejnost.

Pokud společnost, která se chystá na kotaci, vede soudní spor, musí tento spor uvést v prospektu.

Vliv soudních sporů na proces přijetí na burzu

Zda soudní spor má negativní vliv na proces přijetí na burzu, závisí na okolnostech, které vedly k jeho vzniku.

Níže vysvětlujeme situaci, kdy je vaše firma ta, která požaduje něco od svých obchodních partnerů (jako žalobce), a situaci, kdy je vaše firma ta, která je požadována (jako žalovaná).

Podobnou problematiku, jaký vliv má poškození pověsti na proces přijetí na burzu, podrobně rozebíráme v následujícím článku.

https://monolith.law/reputation/listing-examination-criteria-and-reputational-damage[ja]

Když je vaše firma ta, která požaduje

Když je vaše firma žalobcem a požaduje něco od druhé strany, obvykle to není problém.

Například, pokud byla porušena práva vaší firmy a podáváte žádost o zastavení činnosti nebo o náhradu škody, může se stát, že vám bude v rámci konečného auditu položena otázka týkající se soudního sporu.

Obvykle je však účelem auditu zjistit, zda ve firmě nejsou skryté případy, kdy by mohla být firma vystavena požadavku na náhradu škody.

Proto, pokud firma podává žalobu, obecně to nemá negativní vliv na proces přijetí na burzu.

Je však třeba poznamenat, že skutečnost, že firma vede soudní spor, je předmětem povinného zveřejnění. Firma tedy musí v dokumentu o nabídce cenných papírů uvést podrobnosti o soudním sporu.

Během procesu přijetí na burzu bude také firma požádána o vysvětlení týkající se soudního sporu. V takovém případě je obvyklé, že firma předloží stanovisko právníka.

Takže, pokud firma vede soudní spor, ve kterém je žalobcem, existuje administrativní zátěž spojená s tím, že musí během procesu přijetí na burzu vysvětlit soudní spor a připravit stanovisko.

Avšak, pokud je firma ta, která požaduje jako žalobce, pokud dokáže řádně vysvětlit situaci, samotný soudní spor by neměl mít negativní vliv na proces přijetí na burzu.

Když je vaše firma ta, která je požadována

Na druhou stranu, pokud je vaše firma ta, která je požadována jako žalovaná, může to mít vliv na proces přijetí na burzu.

Pokud firma prohraje soudní spor a musí zaplatit obrovskou náhradu škody, finanční situace firmy se výrazně zhorší. Pokud je tedy soudní spor hodnocen jako faktor, který má velký vliv na zisky firmy nebo na pokračování podnikání, může to mít negativní vliv na samotný proces přijetí na burzu.

Pokud firma čelí několika podobným soudním sporům, může to také vyvolat pochybnosti o systému řízení rizik firmy.

Během přípravy na přijetí na burzu se často setkáváme s problémy týkajícími se personálních a pracovních vztahů, zejména s požadavky na nevyplacené přesčasy od zaměstnanců. Například v IT firmách může dojít k situaci, kdy byl na programátory aplikován systém pružné pracovní doby, který však nebyl uznán soudem, a firma musí zaplatit velké množství přesčasů.

Podrobněji o aplikaci systému pružné pracovní doby na programátory se dočtete v následujícím článku.

https://monolith.law/corporate/discretionary-labor-system[ja]

Pokud nebyly vyplaceny přesčasy po dlouhou dobu a pro více zaměstnanců, celková částka, kterou firma nakonec musí zaplatit, může být značná. To může mít dočasně velký negativní vliv na zisky firmy.

Proto, pokud firma čelí sporu, je lepší zvážit možnosti řešení co nejdříve.

Je také důležité se připravit na to, aby bylo možné během procesu přijetí na burzu jasně vysvětlit rizika, která může soudní spor přinést pro podnikání a obchodní aktivity firmy.

Shrnutí

Často se setkáváme s firmami, které se cítí nervózní, pokud se v průběhu přípravy na veřejné obchodování dostanou do situace, kdy musí podat žalobu. Nicméně, nevyužití práva na náhradu škody, i když na to máte právo, může být pro firmu spíše nevýhodné.

Samozřejmě, během hodnocení pro veřejné obchodování budete muset vysvětlit obsah a další detaily týkající se soudního sporu, takže doporučujeme pečlivě zvážit možnost úspěchu soudního sporu a jeho dopad na podnikání.

Právníci, kteří mají zkušenosti s IPO (Initial Public Offering – prvotní veřejná nabídka), jsou poměrně omezeni. Proto, pokud firma, která zvažuje budoucí IPO, podá žalobu, je klíčové konzultovat se s právníkem, který je dobře obeznámen s IPO.

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek