Co je sleva podle Japonského zákona o kontrole obchodních popisů? Příklady a sankce za porušení

Poskytování cen prostřednictvím soutěží nebo loterií, stejně jako nabízení zboží či služeb za výhodné ceny prostřednictvím slev, jsou strategie, které lze často vidět u mnoha společností. Při poskytování slev je ovšem nutné věnovat pozornost zákonu o označování cen (Japonský zákon o označování cen).

Je důležité porozumět, zda obsah slevy není v rozporu se zákonem o označování cen a zda sleva nepřekračuje stanovený limit.

V tomto článku podrobně vysvětlíme, jak se slevy ošetřují podle zákona o označování cen a jaké jsou sankce v případě porušení tohoto zákona.

Definice dárků podle Zákona o označování dárků

Zákon o označování dárků (Zákon o dárkovém označení), formálně nazývaný “Zákon o prevenci nespravedlivých dárků a nespravedlivého označování”, má následující účel, jak je popsáno:

Zákon o označování dárků přísně reguluje falešné zobrazení kvality, obsahu, ceny atd. zboží a služeb a také omezuje poskytování přehnaných dárků stanovením jejich maximální hodnoty, aby chránil prostředí, ve kterém si mohou spotřebitelé samostatně a rozumně vybírat lepší zboží a služby.

Zdroj: Spotřebitelská agentura | Zákon o označování dárků[ja]

V Zákonu o označování dárků jsou dárky definovány pomocí následujících tří prvků:

1. Prostředek k přilákání zákazníků
2. Poskytované podnikatelem spolu s obchodem s vlastními zbožími a službami
3. Věci, peníze nebo jiné ekonomické výhody

Na základě těchto definic jsou za dárky podle Zákona o označování dárků považovány ty, které určil předseda vlády (článek 2, odstavec 3). Konkrétní příklady určených dárků zahrnují:

• Věci a pozemky, budovy nebo jiné stavby
• Peníze, peněžní poukázky, vkladové certifikáty, losy s výhrou a veřejné dluhopisy, akcie, dárkové poukazy nebo jiné cenné papíry
• Pozvánky (včetně pozvání nebo zvýhodnění na filmy, divadla, sportovní akce, cestování nebo jiné události)
• Výhody, práce nebo jiné služby

Zdroj: Spotřebitelská agentura | Co jsou dárky[ja]

Jinými slovy, pokud poskytovaná strana získá jakoukoli výhodu, stává se dárkem, ať už se jedná o věci, peníze, pozvání, pohostinnost nebo poskytování práce.

Podrobnější vysvětlení dárků podle Zákona o označování dárků najdete na následující stránce:

Související článek: Existuje horní limit pro dárky a soutěže? Vysvětlení podle typu stanoveného Zákonem o označování dárků[ja]

Vztah mezi slevami a dárky podle Zákona o označování zboží

Dárky podle Zákona o označování zboží znamenají předměty poskytované spolu s produkty nebo službami za účelem přilákání zákazníků. Nejedná se pouze o předměty a peníze, ale také o pozvání, pohostinnost a dokonce i poskytování pracovních služeb. Ale co slevy na ceny produktů nebo služeb, mohou být tyto považovány za dárky?

Pokud se jedná o “ekonomický prospěch, který je považován za slevu v souladu s normální obchodní praxí”, pak taková sleva není považována za dárek podle Zákona o označování zboží. Důvodem je, že tato sleva není považována za doprovodnou k transakci, ale za samotnou transakci.

Co znamená “v souladu s normální obchodní praxí”? Na webu Úřadu pro ochranu spotřebitele je to vysvětleno následovně:

“V souladu s normální obchodní praxí” znamená “podle standardů, které jsou považovány za přijatelné podle obecných obchodních zvyklostí”, ačkoli konkrétní kritéria pro posouzení neexistují.

Při posuzování se bere v úvahu obsah poskytovaného ekonomického prospěchu, podmínky a způsob poskytování, stejně jako zvyklosti v daném odvětví, a to s cílem zabránit nespravedlivému přilákání zákazníků a chránit zájmy spotřebitelů. Při posuzování se také bere v úvahu, zda v daném odvětví existují pravidla pro spravedlivou soutěž a zda jsou tyto pravidla dodržována.

Je třeba poznamenat, že i když je určitý postup v souladu s existujícími obchodními zvyklostmi, neznamená to automaticky, že je tento postup oprávněný.

Reference: Úřad pro ochranu spotřebitele | Dárky, které nejsou považovány za dárky[ja]

Co je ekonomický prospěch považovaný za slevu v souladu s běžnou obchodní praxí

Zákon o označování zboží vysvětluje, že “ekonomický prospěch považovaný za slevu v souladu s běžnou obchodní praxí” je chápán jako součást samotné transakce a nepatří tedy mezi dárky. Jaké konkrétní příklady pak mohou být podle zákona o označování zboží uznány za slevu?

Poskytnutí slevového kupónu s uvedenou slevovou sazbou

Běžným příkladem je poskytnutí slevového kupónu, který lze použít při následujícím nákupu, například s uvedením “10% sleva”.

Jinými slovy, “snížení dohodnuté ceny za zboží nebo služby, které poskytujete, v souladu s obecně uznávanými obchodními zvyklostmi” není považováno za dárek.

Provádění vrácení části platby obchodním partnerům

Vrácení části platby od obchodních partnerů také nepatří mezi dárky.

Termín “vrácení části platby” může být matoucí, ale je snadnější jej chápat jako cashback. Zaplatíte celou částku při nákupu, ale po určité době se vám určité procento zaplacené částky vrátí jako vrácení peněz.

Vzhledem k tomu, že po určité době dostanete zpět určité procento částky, je to výsledně stejné, jako kdybyste poskytli slevu předem. Pokud je to v souladu s obecně uznávanými obchodními zvyklostmi, jedná se o ekonomický prospěch považovaný za slevu v souladu s běžnou obchodní praxí a nepatří mezi dárky.

Však pokud je částka cashbacku vyšší než částka transakce, pak se již nejedná o ekonomický prospěch považovaný za slevu v souladu s běžnou obchodní praxí a stává se to dárkem. Například, pokud je cashback poskytován bez výjimky každému, kdo splní určité podmínky (například koupí 10 kusů produktu A), pak se jedná o předmět regulace dárků.

Poskytnutí služby při opakovaném obchodování se stejným zbožím

Služby poskytované při opakovaném obchodování se stejným zbožím (například když koupíte 10 kusů produktu A, dostanete jeden zdarma) také odpovídají ekonomickému prospěchu považovanému za slevu v souladu s běžnou obchodní praxí a nepatří mezi dárky, ani nejsou předmětem regulace dárků.

Stejně tak se to týká situací, kdy “když koupíte X kusů, dostanete slevu Y korun”.

Příklady cen, které jsou regulovány zákonem o zobrazení cen

Zde představíme několik příkladů cen, které podléhají regulaci podle japonského zákona o zobrazení cen.

Podmíněné cashbackové kampaně a podobně

I cashback může v určitých případech podléhat regulacím jako dárkové předměty.

Například, pokud je období pro získání cashbacku omezené, samo o sobě to ještě neznamená, že se jedná o dárkový předmět. Pokud však existují následující podmínky, může být cashback považován za dárkový předmět a podléhat regulacím:

• Výběr osob oprávněných k cashbacku probíhá losováním
• Použití vrácených peněz je omezené
• Kromě cashbacku je možné si vybrat i jiné zboží

Cashback není poskytován všem, ale osoby oprávněné k cashbacku jsou určeny například loterií nebo soutěží, a proto se jedná o dárkový předmět. Nejde o slevu, protože cashback není poskytován všem obchodním partnerům, ale pouze vylosovaným osobám.

Dále, i když je stejná částka cashbacku poskytována všem, pokud je použití těchto peněz omezené, může být také regulováno jako dárkový předmět. Příkladem může být: “Zvolte si libovolný produkt za 1 000 Kč z cashbacku.” V tomto případě se použití peněz omezuje, a proto se může jednat o dárkový předmět.

Také, pokud je kromě cashbacku možné získat i nějaké zboží, nepovažuje se to za cashback. Pokud si zákazník vybere zboží, stává se to dárkem, nikoli cashbackem. Vzhledem k tomu, že ne všichni získají cashback jistě, nelze toto označení použít a jedná se o dárkový předmět.

Kampaň doporučení přátel

Možná se ptáte, zda se na kampaň doporučení přátel, kdy doporučením přítele můžete získat produkty nebo služby, vztahují nějaké regulace týkající se věcných odměn.

V případě kampaně doporučení přátel, pokud se odměna poskytuje pouze za samotné doporučení bez ohledu na to, zda doporučený přítel službu skutečně využije, nepovažuje se to za věcnou odměnu. To je proto, že pouhé doporučení nesplňuje požadavek na poskytování odměn „v souvislosti s obchodní transakcí“.

Avšak, pokud je podmínkou pro získání cashbacku to, že doporučený přítel skutečně zakoupí nebo využije produkt či službu, pak se toto považuje za odměnu „v souvislosti s obchodní transakcí“ a stává se předmětem regulace.

Například, pokud obě strany – jak osoba doporučující, tak doporučený přítel – obdrží cashback nebo jinou odměnu bez výjimky poté, co doporučený přítel provede nákup nebo využije službu, pak se jedná o regulovanou „všeobecnou odměnu“. V tomto případě jsou limity pro všeobecné odměny stanoveny následovně:

Částka cashbacku nebo hodnota dárkových poukazů poskytovaných jako všeobecná odměna musí spadat do těchto regulačních limitů.

Obchodní částka znamená celkový obrat získaný z dané transakce. Například, pokud je s využitím služby spojena smluvní doba, pak celková částka poplatků za tuto dobu představuje obchodní částku.

Jakmile vypočítáte obchodní částku, nastavte jako maximální částku cashbacku 20 % z této částky (nebo až 200 jenů, pokud je obrat méně než 1 000 jenů).

Tresty za porušení Zákona o označování zboží a služeb

Slevy, které nepředstavují dárky, nejsou problém, ale pokud sleva nebo cashback odpovídá dárku, pak se na něj vztahuje Zákon o označování zboží a služeb.

V případě porušení Zákona o označování zboží a služeb může Úřad pro ochranu spotřebitele nebo příslušný krajský úřad vydát příkaz k nápravným opatřením nebo příkaz k zaplacení pokuty.

Nápravná opatření zahrnují příkazy k zastavení určité reklamy nebo poskytování dárků, doporučení nebo administrativní vedení.

Pokud i po vydání příkazu k nápravným opatřením nedojde k zlepšení, může být nařízeno zaplacení pokuty. Tato pokuta je určena k tomu, aby zisk získaný porušením Zákona o označování zboží a služeb nezůstal u pachatele.

Výpočet výše pokuty se provádí jako “3% z obratu zboží nebo služeb, které jsou předmětem protiprávního jednání”.

Pokud byl vydán příkaz k zaplacení pokuty a ten nebyl dodržen, může být uložen trest odnětí svobody až na dva roky nebo pokuta až do výše 3 miliony jenů, případně obojí. Pokud porušení spáchá právnická osoba, může být uložena pokuta až do výše 300 milionů jenů. O systému pokut se dočtete více v následujícím článku.

Související článek: Co se stane, když porušíte Zákon o označování zboží a služeb? Vysvětlení systému pokut[ja]

V případě, že obdržíte příkaz k nápravným opatřením, doporučujeme co nejdříve konzultovat s odborníkem.

Shrnutí: Slevy a kampaně mohou být regulovány

Slevy představují strategii, která se liší od poskytování cen v soutěžích nebo loteriích, a mohou pomoci přilákat zákazníky a zvýšit počet opakovaných nákupů. Avšak, zda slevy nespadají pod zákon o označování cen, závisí na konkrétním případu, což může být zdrojem nejistoty.

Pokud provádíte kampaň s obavami z porušení zákona o označování cen, nemusí se vám dařit zvyšovat obrat a navíc riskujete sankce, jako jsou pokuty, které mohou způsobit značné finanční ztráty. Konsultace s advokátem předem, při plánování prodejních akcí, může pomoci tyto rizika minimalizovat.

Představení opatření naší kanceláře

Advokátní kancelář Monolith má bohaté zkušenosti v oblasti IT, zejména internetu a práva. V posledních letech se porušení zákona o označování zboží, jako jsou klamavé reklamy, stalo velkým problémem a potřeba právní kontroly neustále roste. Naše kancelář analyzuje právní rizika spojená s již zahájenými nebo plánovanými podnikatelskými aktivitami s ohledem na různé právní předpisy a usiluje o jejich legalizaci bez nutnosti zastavit podnikání. Podrobnosti naleznete v následujícím článku.

Specializace advokátní kanceláře Monolith: Kontrola článků a LP podle zákona o léčivech a zdravotnických přístrojích[ja]