Jaká je právní odpovědnost provozovatelů nákupních center? Vysvětlení případů, kdy provozovatelé nesou odpovědnost

Nákup zboží na internetu se nyní stal samozřejmostí. Podle Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu ‘Projekt na zlepšení prostředí pro digitální obchodování pro fiskální rok Reiwa 5 (2023) (Průzkum trhu s elektronickým obchodováním)'[ja], tržní objem elektronického obchodování (EC) v BtoC (obchodní transakce mezi podniky a spotřebiteli) překročil v roce Reiwa 5 (2023) 24,8 bilionu jenů.

S rostoucím tržním objemem se však zvyšuje i počet problémů spojených s EC transakcemi na platformách. Například v případě BtoC transakcí se stalo, že uživatel internetového nákupního centra (dále jen ‘centrum’) zakoupil zboží od obchodu, který byl v centru umístěn, a zjistil, že zboží má vady, ale nemohl se s obchodem spojit. V takovém případě může poškozený uživatel centra požadovat náhradu škody od daného obchodu na základě smluvní odpovědnosti, ale může být odpovědnost vyžadována i od provozovatele centra?

Tento článek vysvětluje, za jakých okolností může provozovatel centra nést odpovědnost vůči uživatelům, kteří utrpěli škodu od jednotlivých obchodů.

Právní odpovědnost provozovatelů obchodních center vůči uživatelům podle japonského práva

Podle směrnice Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu z prosince Reiwa 4 (2022) o elektronickém obchodování a obchodování s informačními statky (dále jen “směrnice”), provozovatelé obchodních center obecně nenesou odpovědnost vůči uživatelům, kteří utrpěli škodu.

V obchodních centrech dochází k transakcím mezi jednotlivými obchody a uživateli, kde se obě strany dohodnou na koupi a prodeji zboží nebo služeb, čímž vzniká kupní smlouva a obchod se zavazuje k dodání zboží, zatímco kupující se zavazuje k zaplacení kupní ceny (článek 555 Občanského zákoníku Japonska). Na základě těchto základních práv a povinností, pokud obchod dodá jiné zboží, než bylo dohodnuto, jedná se o porušení smlouvy (nedostatečné plnění) a uživatel může požadovat výměnu zboží (nárok na dodání náhradního plnění). Pokud naopak uživatel nezaplatí kupní cenu za zboží, které obchod dodal, jedná se o porušení smlouvy (zpoždění plnění) a po upomínání je možné kupní smlouvu zrušit (článek 541 Občanského zákoníku Japonska).

Provozovatelé obchodních center poskytují pouze “místo” pro uskutečnění transakcí a nevstupují do přímého prodejního vztahu s uživateli. Proto se za odpovědnost prodávajícího v jednotlivých transakcích s obchody považuje samotný obchod.

Avšak směrnice stanovuje výjimky, kdy mohou provozovatelé obchodních center nést odpovědnost.

Kdy může být provozovatel obchodního centra v Japonsku odpovědný

Podle japonských směrnic existují tři výjimečné případy, kdy může být provozovatel obchodního centra odpovědný:

1. Když může dojít k nedorozumění, že prodejce je provozovatel obchodního centra
2. Když provozovatel obchodního centra aktivně zaručuje kvalitu určitého zboží konkrétního obchodu jako vynikající
3. Když provozovatel obchodního centra vědomě ignoruje opakovaný výskyt vážných nehod spojených s produktem po dobu delší než je považováno za rozumnou

Každý z těchto tří případů podrobně vysvětlíme.

Když může dojít k nedorozumění, že prodávajícím je provozovatel obchodního centra

Podle předpisů,

1. existuje situace, kdy mohou zákazníci obchodního centra nevyhnutelně považovat provoz za provoz provozovatele centra samotného (vnější vzhled provozu)
2. provozovatel centra nese odpovědnost za existenci tohoto vnějšího vzhledu (důvod odpovědnosti)
3. zákazníci obchodního centra bez závažné nedbalosti omylem uzavřeli obchod s provozovatelem (dobrá víra a bez závažné nedbalosti)

v takových případech může dojít k nedorozumění, že prodávajícím je provozovatel obchodního centra, a podle “analogické aplikace” článku 14 Obchodního zákoníku nebo článku 9 Zákona o společnostech může provozovatel centra nést odpovědnost.

Každý obchodník, který povolil jiné osobě používat svůj obchodní název pro provozování obchodu nebo podnikání, nese společně s touto osobou odpovědnost za dluhy vzniklé z obchodů, které byly uzavřeny na základě nedorozumění, že obchod provozuje on sám.

Obchodní zákoník (Odpovědnost obchodníka, který povolil použití svého obchodního názvu jiné osobě) článek 14

Každá společnost, která povolila jiné osobě používat svůj obchodní název pro provozování podnikání nebo obchodu, nese společně s touto osobou odpovědnost za dluhy vzniklé z obchodů, které byly uzavřeny na základě nedorozumění, že podnikání provozuje ona společnost.

Zákon o společnostech (Odpovědnost společnosti, která povolila použití svého obchodního názvu jiné osobě) článek 9

Pro předejití “analogické aplikaci”, kdy by uživatelé mohli nesprávně předpokládat, že provozovatel obchodního centra je prodávající, je nutné jasně uvést následující formulace.

Například na webových stránkách by mělo být jasně uvedeno, že “Obchody v našem centru jsou provozovány nezávislými podnikateli na vlastní odpovědnost a kromě případů, kdy je to výslovně uvedeno, nejsou spravovány ani provozovány naší společností ani přidruženými společnostmi.” Takovéto prohlášení může být silným důkazem pro odmítnutí odpovědnosti provozovatele centra.

Když provozovatelé obchodních center v Japonsku zaručují kvalitu produktů

Podle japonských směrnic, pokud provozovatel obchodního centra vytvoří speciální stránku s rozhovory a dalšími obsahy, které aktivně zaručují kvalitu a další aspekty konkrétních produktů určitého obchodu jako vynikající, a zákazníci obchodního centra tyto informace uvěří a zakoupí daný produkt, může provozovatel obchodního centra nést odpovědnost za škody vzniklé nákupem tohoto produktu.

Však v případě, že provozovatel obchodního centra pouze zveřejňuje reklamu na produkt nebo obchod bez jakéhokoli vlastního hodnocení kvality a dalších aspektů, obecně se nepředpokládá, že by provozovatel obchodního centra nesl odpovědnost.

Dále, pouhé zobrazení produktu jako „nejprodávanější“, vytvoření „žebříčku“ na základě výsledků hlasování popularity nebo prodejů, nebo doporučení „doporučených produktů“ na základě historie nákupů zákazníků, samo o sobě neukazuje na hodnocení kvality a dalších aspektů produktů ze strany provozovatele obchodního centra, a proto se rovněž nepředpokládá, že by provozovatel nesl odpovědnost.

Případ zanedbání mnoha vážných produktových nehod

Pokud provozovatel obchodního centra vědomě nechá bez dohledu prodej produktů, u kterých bylo potvrzeno mnoho vážných nehod, a to po dobu přesahující rozumnou lhůtu, může být zodpovědný za škody způsobené stejným typem nehody uživatelům, kteří si tyto produkty zakoupili v daném obchodě. V takových zvláštních případech může být provozovatel obchodního centra stíhán na základě odpovědnosti za protiprávní jednání nebo za porušení povinnosti péče vůči uživatelům obchodního centra (porušení povinností vyplývajících z uživatelské smlouvy s obchodním centrem).

Podle Národního centra pro životní styl ‘Problémy související s digitálními platformami'[ja] patří mezi příklady problémů spojených s poradenstvím týkajícím se životního stylu v obchodních centrech:

• Problémy, jako jsou objednávky produktů od prodejců v obchodních centrech, kdy “objednaný produkt nedorazil”, “doručen byl jiný produkt, než bylo objednáno”, “produkt neodpovídá očekávání”, “doručený produkt má vadu” nebo “při použití produktu došlo k nehodě”.
• Případy, kdy prodejce odmítá vyřídit požadavky spotřebitele na vrácení peněz, vrácení zboží nebo výměnu po vzniku problému.
• Případy, kdy není možné se spojit s prodejcem, protože neodpovídá na kontakty nebo protože na stránkách není uveden kontakt na prodejce.

Pro potlačení těchto problémů Zpráva odborného vyšetřovacího výboru pro obchodní transakce na online platformách od Úřadu kabinetu (11. dubna 2019)[ja] uvádí, že od provozovatelů platforem se očekává:

• Zajištění zdravého a bezpečného obchodního prostředí jako základní a nezbytný bezpečnostní prvek, včetně kontroly obchodů a nabídek, pochopení a správné využití informací o poskytovatelích a o kupujících či uživatelích.
• Zveřejnění kritérií pro kontrolu obchodů a nabídek v nejširším možném rozsahu.
• Vyšetřování a vhodné monitorování na základě informací o transakcích poskytnutých poskytovateli zboží a služeb (uživatelé), kupujícími, uživateli nebo poradci pro spotřebitelský životní styl.
• Pozornost a doporučení k ukončení činnosti vůči uživatelům s častými problémy, nejen při zahájení činnosti, ale i na základě informací poskytnutých spotřebiteli a dalších postupů po zahájení činnosti.
• Spolupráce s regulačními orgány při řešení porušení zákonů ze strany podnikatelů.

Je třeba zdůraznit, že pokud provozovatel obchodního centra nezareaguje okamžitě po zjištění nezákonného jednání a nechá situaci bez dohledu i po uplynutí rozumné lhůty, může být také stíhán za odpovědnost. Proto je nutná opatrnost.

Shrnutí: Problémy na e-commerce webech by měly být konzultovány s odborníky

Provozovatelé obchodních center a jejich uživatelé nejsou v individuálních transakcích v kontraktuálním vztahu, avšak vzhledem k samotnému využívání obchodního centra existuje vztah založený na uživatelské smlouvě.

Proto se od provozovatelů obchodních center očekává, že v rámci svých povinností vyplývajících z uživatelské smlouvy budou provádět kontrolu a správu obchodů a zajišťovat prostředí pro obchodování. Je důležité vyšetřovat problematické produkty nebo obchody a předcházet tak možným problémům.

Při provozování e-commerce platformy je nezbytné dobře porozumět těmto právním závazkům a zajistit, aby spotřebitelé nebyli klamáni nesprávnými informacemi, a provádět vhodné kontroly a opatření vůči obchodům. Je vhodné přijímat opatření k prevenci problémů uživatelů ve spolupráci s právníkem, který je dobře obeznámen s příslušnými právními předpisy.

Představení opatření naší kanceláře

Právní kancelář Monolith je firma s bohatými zkušenostmi v oblasti IT, zejména internetu, a práva. S rostoucí potřebou právních kontrol při otevírání internetových obchodních center se naše služby stávají stále důležitějšími. Nabízíme řešení na míru vašim potřebám.

Oblasti práce právní kanceláře Monolith: Právní služby pro IT a startupy[ja]