Co je to 'Japonský užitkový model'? Jednoduché vysvětlení rozdílů oproti patentovým právům

“Víčka z PET lahví”, “klepání na futon” nebo “razítko bez potřeby červeného inkoustu (známé jako: Shachihata)”… Co mají tyto tři věci společné? Jsou chráněny jako “užitné modely” podle zákona. Užitný model je jedním z typů duševního vlastnictví, které často vidíme v každodenním životě, a jednoduše řečeno, je to “drobný vynález”. I když neexistuje žádná významná technologická inovace, pokud existuje nějaká nová vlastnost, kterou jste vytvořili, stává se předmětem užitného modelu.

Nyní vysvětlíme, co přesně je užitný model.

Užitný vzor a patentová práva

Dříve jsme mluvili o “drobných vynálezech”, ale odborná definice užitného vzoru je “právo uznávané za tvůrčí technické myšlenky využívající přírodní zákony”. Může se zdát, že je podobné patentovým právům, ale jaký je mezi těmito dvěma rozdíl?

Největší rozdíl mezi užitným vzorem a patentovými právy spočívá v tom, že u užitného vzoru se nevyžaduje taková novost nebo pokrok jako u patentových práv.

Japonský zákon o užitných vzorech (definice)

Článek 2: Tento zákon definuje “vynález” jako tvůrčí technickou myšlenku využívající přírodní zákony.

Japonský patentový zákon (definice)
Článek 2: Tento zákon definuje “vynález” jako pokročilou tvůrčí technickou myšlenku využívající přírodní zákony.

Rozdíl mezi těmito dvěma spočívá také v tom, že užitný vzor nevyžaduje takovou pokročilost jako patentová práva, a proto je v zákoně o užitných vzorech označován ne jako “vynález”, ale jako “nápad”. I když je základem tvůrčí práce vycházející z nápadů a vynálezů, užitný vzor chrání tvůrčí práce, které nejsou tak technicky pokročilé nebo inovativní jako vynálezy.

Dále, objekty chráněné užitným vzorem jsou omezeny na “věci týkající se tvaru, struktury nebo kombinace” podle článku 3 japonského zákona o užitných vzorech. Nápady na metody nebo výrobní metody, které jsou vidět v patentových právech, nejsou registrovány jako užitné vzory. Totéž platí pro software nebo chemické látky, a pokud chcete tyto objekty chránit, musíte podat patentovou přihlášku.

Co je to užitný vzor

Největší překážkou při získávání patentu je jeho posuzování. Aby byl vynález posuzován, musí splňovat jak požadavky na vynález (využívání přírodních zákonů, obtížná reprodukce, vysoká míra kreativity atd.), tak požadavky na patent (možnost průmyslového využití, pokrok atd.).

Užitný vzor a systém registrace bez posuzování

Na rozdíl od patentu, užitný vzor je registrován bez posuzování. Při podání žádosti o registraci užitného vzoru se neposuzuje jeho podstatný obsah, pokud nejsou v dokumentech žádosti o registraci žádné nedostatky, bude užitný vzor zaregistrován v patentovém rejstříku spravovaném patentovým úřadem asi za půl roku.

Při podání žádosti o registraci užitného vzoru se spolu s podáním žádosti zaplatí patentovému úřadu první tři roky registračního poplatku (roční poplatek). Užitný vzor vzniká registrací v patentovém rejstříku a patentový úřad vydává oznámení o obsahu registrovaného užitného vzoru (oznámení o užitném vzoru).

Tento užitný vzor vyprší po uplynutí 10 let od data podání žádosti. Pokud však nepokračujete v platbě registračního poplatku patentovému úřadu, právo zanikne.

Platný užitný vzor má stejnou účinnost jako platný patent. Jinými slovy, držitel užitného vzoru má výhradní právo provádět registrovaný užitný vzor (vynález, na který byl získán užitný vzor) jako podnikání (včetně neziskových podniků). Držitel užitného vzoru také může udělit jiným osobám právo provádět registrovaný užitný vzor (licenci) nebo jej převést.

Výhody užitného vzoru

Užitný vzor nemusí vždy poskytnout dostatečnou ochranu ve srovnání s patentem a protože neexistuje žádné posuzování, je třeba udělat více věcí, aby se mohla uplatnit práva, když nastane potřeba. Nicméně, snadnost registrace je stále největší výhodou užitného vzoru.

Dále, pokud je žádost o užitný vzor podána do tří let, je možné podat žádost o patent pro stejný vynález. V tomto případě se považuje za podání žádosti o patent zpětně k datu podání žádosti o užitný vzor. V případě, kdy “žádost o patent trvá dlouho, takže chci nejprve chránit práva”, je možné nejprve podat žádost o užitný vzor, který je snadno registrovatelný, a podat žádost o patent, jakmile jsou připraveny.

Nevýhody užitného vzoru

Na druhou stranu, i když je registrace snadná, existují samozřejmě i nevýhody. Jak již bylo uvedeno, zatímco doba ochrany patentu je 20 let, doba ochrany užitného vzoru je jen poloviční, tedy 10 let.

Kromě toho, užitný vzor, který nebyl předem posouzen, může být považován za pochybný v platnosti, takže když držitel užitného vzoru požaduje zastavení nebo náhradu škody od jiné osoby, je nutné podat žádost k řediteli patentového úřadu. Po přijetí této žádosti je nutné předložit druhé straně hodnocení užitného vzoru, které bylo vytvořeno posuzovatelem na základě žádosti, a varovat ji. Ve srovnání s patentem je více kroků a postupů k zastavení nebo náhradě škody.

Užitný vzor je registrován bez posuzování, takže je pravděpodobnější, že existují důvody pro neplatnost než u patentu. Pokud se rozhodnete, že existuje důvod pro neplatnost, můžete na varování o porušení odpovědět tím, že uvedete tento důvod. Pokud je požadavek na neplatnost potvrzen rozhodnutím o neplatnosti, užitný vzor zanikne.

Pokud držitel užitného vzoru varuje druhou stranu nebo uplatňuje svá práva a rozhodnutí o neplatnosti užitného vzoru je potvrzeno, držitel užitného vzoru je povinen nahradit škodu způsobenou varováním nebo uplatněním práv. Nicméně, pokud bylo varování nebo uplatnění práv provedeno na základě hodnocení užitného vzoru, které nezpochybňuje platnost užitného vzoru, nebo pokud bylo varování nebo uplatnění práv provedeno s náležitou péčí, nevznikne povinnost nahradit škodu.

Toto je riziko, které neexistuje při uplatňování patentu, a je třeba si to uvědomit před podáním žádosti o registraci užitného vzoru nebo uplatněním užitného vzoru.

Porušení práv užitného vzoru

Porušení práv užitného vzoru, stejně jako porušení patentových práv, se dělí na přímé a nepřímé porušení, přičemž přímé porušení se dále dělí na porušení textu a rovnocenné porušení.

Porušení práv užitného vzoru
・Přímé porušení (porušení textu a rovnocenné porušení)
・Nepřímé porušení

Nejprve, aby bylo porušení uznáno, je nutné, aby cílový výrobek nebo metoda splňovaly všechny požadavky na strukturu. Pokud porušení jakýmkoli způsobem nesplňuje některý z požadavků na strukturu, porušení není uznáno. Toto se nazývá porušení textu v přímém porušení.

Na druhé straně, i když se některé z požadavků na strukturu liší, pokud jsou v rámci stejného technického rozsahu, existuje právní princip, který se snaží zajistit odpovídající ochranu prostřednictvím určitého rozšíření výkladu textu. Toto se nazývá teorie rovnocennosti a i když existují rozdíly mezi požadavky na strukturu a cílovým výrobkem, který je podezřelý z porušení, pokud jsou splněny následující 5 požadavků, tento cílový výrobek je považován za rovnocenný s konstrukcí uvedenou v rozsahu patentové žádosti a je výjimečně považován za patřící do technického rozsahu patentovaného vynálezu.

1. Rozdílná část není podstatnou částí patentovaného vynálezu (neesenciální část)
2. Rozdílnou část lze nahradit v cílovém výrobku tak, že dosáhne cíle patentovaného vynálezu a dosáhne stejného účinku (možnost nahrazení)
3. Je snadné pro odborníka v oboru představit si nahrazení rozdílné části při výrobě cílového výrobku (snadnost nahrazení)
4. Cílový výrobek není totožný s veřejně známou technologií v době podání patentové žádosti na patentovaný vynález, ani není něco, co by odborník v oboru mohl snadno odvodit z veřejně známé technologie v době podání žádosti
5. Neexistují žádné zvláštní okolnosti, jako je to, že cílový výrobek byl vědomě vyloučen z rozsahu patentové žádosti během procesu podání patentové žádosti na patentovaný vynález

Kromě toho, i když se jedná o činnost, která nemůže být považována za přímé porušení, protože nesplňuje všechny požadavky na strukturu, například dodávka speciálních dílů používaných pouze v porušujícím výrobku, má velmi vysokou pravděpodobnost vyvolání přímého porušení, takže určité činnosti s velmi vysokou pravděpodobností vyvolání přímého porušení jsou považovány za nepřímé porušení.

https://monolith.law/corporate/patent-infringement-judgment-criteria-case-law[ja]

Případová studie o užitném vzoru

Existuje případ, kdy společnost, která se primárně zabývá výrobou a prodejem sportovních vyvažovacích zařízení a sportovního oblečení a vlastní užitný vzor nazvaný “podpěrná podložka pro nohy”, tvrdila, že výrobky, které vyrábí a prodává obžalovaná společnost, jejíž hlavní činností je prodej zboží na internetu, patří do technického rozsahu vynálezu užitného vzoru. Na základě užitného vzoru žádala o zastavení výroby, převodu atd. obžalovaných výrobků a o jejich likvidaci.

V tomto soudním sporu původně obžalovaná společnost nakupovala výrobky od žalobkyně a prodávala je, ale pak to zastavila a začala sama vyvíjet a prodávat výrobky.

O porušení slovního znění

Soud nejprve rozdělil konstrukční prvky tohoto vynálezu na následujících sedm bodů, což nebylo předmětem sporu.

Rozdělení konstrukčních prvků tohoto vynálezu

① Vložené na spodní stranu kořene prstů na noze,

② Z materiálu, který je měkký a pružný,

③ Jde o podložku pro podporu špičky nohy,

④ S horizontální částí umístěnou mezi horním okrajem dotykové koule na chodidle a spodním okrajem špičky prstu alespoň druhého, třetího, čtvrtého prstu a malíčku,

⑤ Skládající se z prvního, druhého a třetího vypouklého dílu, které se vkládají mezi alespoň druhý a třetí prst, třetí a čtvrtý prst a čtvrtý prst a malíček,

⑥ Horní povrch horizontální části podložky a obě boční strany tří vypouklých částí podložky jsou celkově mírně zakřivené, aby mohly těsně přiléhat ke spodní straně kořene každého prstu,

⑦ Podložka pro podporu špičky nohy, která je udržována na chodidle mezi druhým a třetím prstem a mezi třetím a čtvrtým prstem, má polokruhové boční strany mezi prvním a druhým vypouklým dílem a mezi druhým a třetím vypouklým dílem díky tomu, že alespoň první a druhý vypouklý díl se prodlužují ve směru výšky.

Soud rozhodl, zda tyto konstrukční prvky splňují slovní znění, a uznal, že obžalovaný produkt splňuje slovní znění konstrukčních prvků ①, ②, ③, ⑤, ⑦, ale nemůže uznat, že splňuje část konstrukčních prvků ④ a ⑥, a proto popřel porušení slovního znění.

O rovnocenném porušení

Avšak, pokud jde o tuto odlišnost, první požadavek (neesenciální část) je definován jako “není součástí esenciální části, která zakládá vlastní účinnost”, druhý požadavek (zaměnitelnost) je definován jako “i když nahradíme konstrukci obžalovaného výrobku konstrukcí požadavků ④ a ⑥, lze předpokládat, že dosáhne stejného účinku jako tento vynález”, třetí požadavek (snadná zaměnitelnost) je definován jako “v době výroby cílového výrobku atd. bylo možné snadno představit nahrazení části týkající se rozdílu mezi požadavky ④ a ⑥ a obžalovaným výrobkem”, a pokud jde o čtvrtý a pátý požadavek, “strana, která zpochybňuje vznik rovnocennosti, by měla nést důkazní břemeno tvrzení zvláštních okolností, jako je to, že cílový výrobek atd. bylo možné snadno odvodit z veřejně známé technologie, nebo že cílový výrobek atd. byl vědomě vyloučen z rozsahu vynálezu, ale v tomto případě nebylo žádné takové tvrzení ani důkaz”, a obžalovaný výrobek byl uznán jako rovnocenný s tímto vynálezem a patří do jeho technického rozsahu.

Poté, pokud jde o výši škody způsobené žalovaným porušením, které vznikly žalobci,

Článek 29 odstavec 1 Japonského zákona o užitkových modelech (Utility Model Act) stanoví, že v případě porušení práva na užitkový model nebo práva na exkluzivní realizaci, když porušitel převede věc, kterou sestavil svým porušením, může být částka získaná násobením částky zisku na jednotku množství věci, kterou by mohl prodat držitel práva na užitkový model nebo držitel práva na exkluzivní realizaci, pokud by nedošlo k porušení, množstvím převedených věcí, považována za částku škody, kterou utrpěl držitel práva na užitkový model nebo držitel práva na exkluzivní realizaci. “Částka zisku na jednotku množství” by měla být chápána jako částka (hraniční zisk), která je odpočtena od prodejní ceny výrobku od výrobních nákladů a dalších nákladů, které byly navíc potřebné pro jeho výrobu a prodej.

Rozsudek Okresního soudu v Ósace ze dne 17. března 2016

A nařídil žalovanému zaplatit žalobci částku 147 906 617 jenů jako náhradu škody a 15 milionů jenů jako náklady na právní zastoupení, celkem 162 906 617 jenů, a zakázal výrobu, převod atd. výrobku.

Případ, kdy společnost, která nakupovala výrobky od žalobce a prodávala je, začala prodávat výrobky porušující práva, které vyvinula sama, je příkladem, který lze vidět i u jiných výrobků, a v případě práva na užitkový model lze říci, že se jedná o běžný problém.

https://monolith.law/corporate/intellectual-property-infringement-risk[ja]

Shrnutí

I když nedochází k přímému porušení, může dojít k porušení práv na užitný vzor, jako je rovnoměrné porušení nebo nepřímé porušení.

V případě užitných vzorů, které nejsou tak pokročilé jako vynálezy, může být problémem také odlišné porušení práv než u vynálezů. I v takovém případě je možné se bránit, pokud je provedena řádná reakce odborníků.

Úvod do opatření naší kanceláře

Právnická kancelář Monolis je odborníkem na IT, zejména na internet a právo. V posledních letech se práva duševního vlastnictví týkající se užitných modelů stávají středem pozornosti a potřeba právní kontroly se stále zvyšuje. Naše kancelář poskytuje řešení týkající se duševního vlastnictví. Podrobnosti naleznete v následujícím článku.

https://monolith.law/practices/corporate[ja]