Činy pomluvy na internetu a porušení soukromí
Porušení soukromí
Nejen v případě, kdy vzniká trestní odpovědnost za pomluvu nebo urážku na cti, ale také když obsah příspěvku porušuje soukromí cílové osoby, může se příspěvek na internetu stát problémem a autor příspěvku může nést právní odpovědnost.
V trestním zákoně neexistuje ustanovení trestající porušení soukromí. Avšak i když nevzniká trestní odpovědnost, může vzniknout odpovědnost civilní.
I při porušení soukromí může vzniknout právní odpovědnost, i když je obsah příspěvku pravdivý
Možná je mnoho pachatelů zmatených tím, že “jen napsali pravdu”, i když se to stalo skandálem. V případě porušení soukromí však může vzniknout právní odpovědnost, i když je obsah příspěvku pravdivý.
Naopak, pokud je to pravda, může to pro oběť, které byly informace zveřejněny, způsobit větší škodu a může dokonce dojít k tomu, že částka požadovaná jako náhrada škody bude vysoká. V tomto případě, na rozdíl od pomluvy, nezáleží na poklesu sociálního hodnocení. Jediné, co záleží, je, zda se oběť cítila nepohodlně nebo úzkostně.
Podrobněji jsme se zabývali například “Případem po hostině a právem na soukromí” nebo “Případem ryby plavající v kameni a právem na soukromí”, ale zde se zaměříme na “Rozsah porušení soukromí na internetu”.
https://monolith.law/reputation/privacy-invasion[ja]
Čtyři požadavky pro uznání a porušení soukromí
V rozsudku případu “Po hostině” (28. září 1964) Tokijský okresní soud uznal právo na soukromí jako “právní ochranu nebo právo nebýt nespravedlivě vystaven veřejnosti” a stanovil čtyři požadavky pro porušení soukromí:
- Jedná se o skutečnost soukromého života nebo o záležitost, která by mohla být takto vnímána
- Jedná se o záležitost, kterou by podle názoru obecného člověka v dané situaci pravděpodobně nechtěl zveřejnit
- Jedná se o záležitost, která ještě není známa široké veřejnosti
- Osoba, na kterou se to týká, se skutečně cítí nepříjemně nebo znepokojeně kvůli zveřejnění
Takto to bylo stanoveno.
Příklady uznání porušení soukromí
Porušení soukromí bylo předmětem mnoha soudních sporů ještě před rozšířením internetu, a bylo tak vytvořeno mnoho precedensů, které jasně definují rozsah porušení soukromí.
Příklad porušení uznán v případu “Po hostině”
Soud v Tokiu uznal porušení soukromí na základě “popisu různých událostí v soukromém životě”, který “způsobil, že žalobce cítil zvláštní nepohodlí, stud nebo odpor”.
Příklad porušení uznán v případu “Ryba plavoucí v kameni”
Nejvyšší soud v Tokiu rozhodl 15. února 2001 (Heisei 13), že “fakta o osobním postižení nebo nemoci jsou mezi informacemi o osobě ty, které by člověk nejraději nechtěl, aby o nich ostatní věděli. Zejména fakta o postižení týkající se vzhledu, pokud je toto postižení vzácné, jako v tomto případě, mohou se stát objektem zvědavosti ostatních, pokud jsou zveřejněny spolu s dalšími atributy této osoby.” Soud tak uznal porušení soukromí a kritizoval nedostatek ohleduplnosti vůči osobě s nádorem na obličeji. Nejvyšší soud rozhodl bez ústního jednání a zamítl odvolání.
Příklad porušení uznán v případu non-fiction “Obrat”
Nejvyšší soud rozhodl 8. února 1994, že “v době, kdy bylo toto dílo publikováno, měl žalovaný právně chráněný zájem na tom, aby nebyly zveřejněny skutečnosti týkající se jeho trestní minulosti. V tomto díle žalobce použil skutečné jméno žalovaného a zveřejnil tyto skutečnosti, což nelze ospravedlnit. Pokud by žalobce použil skutečné jméno žalovaného v tomto díle, bylo by nevyhnutelné, že by došlo k zveřejnění skutečností týkajících se jeho trestní minulosti.” Soud tak uznal odpovědnost autora za náhradu škody a zamítl odvolání.
Informace o zatčení nebo trestní minulosti jsou často předmětem sporů o porušení soukromí na internetu.
https://monolith.law/reputation/delete-arrest-history[ja]
https://monolith.law/reputation/necessaryperiod-of-deletion-arrestarticle[ja]
Příklad porušení uznán v případu přednášky Jiang Zemina na Waseda University
Nejvyšší soud rozhodl 12. září 2003, že Waseda University, která na žádost policejního oddělení předložila seznam studentů, kteří se zúčastnili přednášky prezidenta Čínské lidové republiky Jiang Zemina, “čísla studentů, jména, adresy a telefonní čísla jsou jednoduché informace, které Waseda University používá pro identifikaci atd., a v tomto ohledu není nutné je nutně utajovat”, ale “je přirozené, že člověk nechce, aby tyto osobní údaje byly náhodně zveřejněny osobám, které nechce, a očekávání, že to nebude, by mělo být chráněno, takže tyto osobní údaje by měly být chráněny jako informace týkající se soukromí žalobců”.
Porušení internetu a soukromí
Příklady uvedené výše byly diskutovány ještě před rozšířením internetu, ale i po jeho rozšíření se hromadí precedenty, které objasňují různé oblasti porušení soukromí.
Příklady zveřejnění fotografií a jmen
V případě, kdy byly na internetové stránce zveřejněny fotografie a jména, Tokyo District Court (Tokyjský okresní soud) rozhodl 27. února 2009 (rok 2009) v soudním řízení o odhalení informací o odesílateli poskytovatelem internetu, že “Pokud je známo jméno a vzhled osoby, je možné snadno identifikovat konkrétní osobu a informace, které ukazují obě, lze považovat za důležité osobní identifikační informace. Jméno je součástí osobnostních práv a vzhled by neměl být fotografován ani zveřejňován jako obraz bez oprávněného důvodu.” a “Takové informace patří k soukromí jednotlivce a svoboda jednotlivce rozhodnout, zda je zveřejnit, a pokud ano, komu a jakým způsobem je zveřejnit, by měla být respektována, a takové informace by neměly být zveřejňovány třetím stranám, které je jednotlivec nechce, bez oprávněného důvodu, a zájem na tom, aby takové informace nebyly zveřejňovány, by měl být právně chráněn.”
Příklady zveřejnění povolání, adresy a telefonního čísla ordinace
Oftalmolog podal žalobu a požadoval náhradu škody, protože jeho povolání, adresa a telefonní číslo ordinace byly zveřejněny na diskusním fóru Nifty od protivníka, s nímž se pohádal, ačkoli bylo možné předvídat, že by mohlo dojít k agresivní reakci na žalobce (včetně obtěžujících telefonátů, které žalobce skutečně obdržel). Adresa a telefonní číslo oftalmologovy ordinace jsou uvedeny v telefonním seznamu podle oboru a regionu, takže je těžké říci, že se jedná o čistě soukromou záležitost, ale Kobe District Court (Kobský okresní soud) rozhodl 23. června 1999 (rok 1999), že “Není nerozumné, že osoba, která zveřejnila osobní informace pro určitý účel, nechce, aby tyto informace byly známy mimo tento účel, a toto by mělo být také chráněno. Kontrola informací o sobě je základním atributem práva na soukromí a je zahrnuta v tomto právu.” a uznal žalobu na náhradu škody.
Příklady zveřejnění jmen a adres manželů
V případě, kdy byly na diskusním fóru, které spravoval žalovaný, zveřejněny informace o jménech a adresách manželů žalobce a jménech a adresách poboček a telefonních číslech společností provozovaných příbuznými žalobce, Tokyo District Court (Tokyjský okresní soud) rozhodl v soudním řízení, ve kterém žalobce požadoval náhradu škody,
Žalovaný zveřejnil výše uvedené informace o žalobcích na diskusním fóru na internetu, které je snadno přístupné pro kohokoli. Tímto způsobem žalovaný umístil informace, které žalobci nechtějí bezdůvodně zveřejnit třetím stranám, do situace, kdy je mohou prohlížet neurčité množství třetích stran. Na druhé straně, není důvod uznat nutnost zveřejnit výše uvedené informace o žalobcích na tomto diskusním fóru.
Tokyjský okresní soud, 21. ledna 2009 (rok 2009)
A uznal žalobu na náhradu škody.
Takto, i když se jedná o informace zveřejněné ve formě registrace právnických osob, není nutné bezmezně akceptovat, že jsou vystaveny neurčitému počtu lidí na internetových diskusních fórech atd. Totéž platí pro informace o bankrotu.
https://monolith.law/reputation/deletion-bankruptcy-information[ja]
Informace o provozovateli anonymního blogu a porušení soukromí
Existuje mnoho případů, kdy bylo psaní na diskusní fóra a podobně považováno za porušení soukromí, ale internet přináší i další specifické problémy.
Například, pokud jsou zveřejněny informace o účtech na blogu, Twitteru, Instagramu atd., které jsou provozovány anonymně, může to být považováno za porušení soukromí?
Jedna žena provozovala anonymní blog, na kterém zaznamenávala svůj boj s rakovinou prsu u mladých lidí. Ve svém skutečném životě však skrývala skutečnost, že trpí touto nemocí před všemi, kromě svých blízkých příbuzných a přátel. Nicméně, díky příspěvku obžalovaného byla její identita odhalena a skutečnost, že trpí rakovinou prsu, se stala známou veřejnosti. Žena se domáhala náhrady škody za porušení soukromí, včetně odškodného.
Žalobkyně uvedla na svém blogu, že byla zaměstnána jako učitelka hudby na základní škole v obvodu A v Tokiu a že na této škole vedla dechový orchestr.
Žalobkyně také zveřejnila na svém blogu fotografie, na kterých byla její tvář zakrytá, nebo jen oči byly viditelné na fotografiích z fotoautomatu. Také zveřejnila skupinovou fotografii dechového orchestru základní školy, na které byly tváře zakryté.
Na druhou stranu, na webových stránkách základní školy v sekci “Oznámení” v “Školních novinkách” bylo uvedeno, že “učitel X bude vyučovat hudbu”, což jasně uvedlo jméno žalobkyně. Na těchto webových stránkách byly také zveřejněny fotografie dechového orchestru základní školy, na kterých byla žalobkyně vidět.
V důsledku toho byla identita žalobkyně, včetně jejího jména, věku a názvu základní školy, kde pracovala, odhalena a obžalovaný odhalil, že žalobkyně provozuje blog o svém boji s nemocí.
Soud konstatoval, že skutečnost, že žalobkyně trpí rakovinou prsu, nebyla veřejně známa, a že informace o místě jejího pracoviště byly omezeny na obecnou oblast. Ačkoli byly na blogu zveřejněny fotografie žalobkyně, byly upraveny tak, že její tvář byla zakrytá nebo byla zobrazena zezadu, takže nebylo možné určit, že na fotografiích je žalobkyně.
Tento blog je záznamem boje s nemocí a lze předpokládat, že na něm byly zveřejněny informace o skutečnosti, že žalobkyně trpí touto nemocí a o průběhu její léčby. Neexistují žádné důkazy, které by tento předpoklad vyvrátily. Tato nemoc je taková, že většinou postihuje ženy, a skutečnost, že trpí touto nemocí, průběh léčby a výsledky jsou soukromé záležitosti a jsou považovány za skutečnosti, které by obvykle nebyly chtěny k zveřejnění.
Soudní rozhodnutí Tokijského okresního soudu ze dne 13. června 2014 (2014)
Soud dále konstatoval, že “příspěvek obžalovaného byl lehkomyslný a zlomyslný a porušil právo žalobkyně na soukromí”, uznal přiměřenou výši škody, včetně odškodného, a nařídil obžalovanému její zaplacení.
Ačkoli toto rozhodnutí nesoudilo samotný akt zveřejňování informací o účtech na blogu, Twitteru, Instagramu atd., které jsou provozovány anonymně, je to zajímavý precedent týkající se soukromí na internetu v dnešní době.
Category: Internet