Kolik činí odškodnění za porušení soukromí? Advokát vysvětluje běžnou praxi na trhu

Pokud je uznána urážka na cti nebo porušení soukromí, je možné požadovat odškodnění za bolest a utrpení. Odškodnění za bolest a utrpení je definováno jako “náhrada za duševní škodu, nikoli za hmotnou škodu” (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. února 1994 (rok 1994 podle gregoriánského kalendáře)). Nicméně, je obtížné objektivně a kvantitativně určit míru utrpení, takže se vypočítává s přihlédnutím k různým faktorům.

Jaká je tedy obecná cena za odškodnění za bolest a utrpení?

V praxi má odškodnění za porušení soukromí tendenci být nízké, ale v tomto článku vysvětlíme cenu odškodnění na základě skutečných případů.

https://monolith.law/reputation/compensation-for-defamation-damages[ja]

Případy porušení soukromí uznávané soudem a odškodnění

Případ záznamu boje s rakovinou prsu

Zdravotní historie, která je úzce spojena s naším zdravotním stavem a tělesnými vlastnostmi, je něco, co by nikdo nechtěl sdílet s nespecifikovaným počtem lidí. V tomto případě se jedná o zdravotní historii “rakoviny prsu u mladých žen”.

Existuje případ, kdy žena, která anonymně provozovala blog s záznamem svého boje s rakovinou prsu, byla identifikována jménem, věkem, pracovištěm atd. díky příspěvku obžalovaného. Tím se veřejnosti dostala na vědomí skutečnost, že trpí mladistvou rakovinou prsu, a žena podala žalobu za porušení svého soukromí.

Soud rozhodl:

“Skutečnost, že člověk trpí rakovinou prsu, průběh léčby a výsledky jsou součástí soukromého života a jsou považovány za skutečnosti, které by nebyly chtěny k zveřejnění ani podle běžné citlivosti člověka.”

Okresní soud v Tokiu, rozsudek ze dne 13. června 2014 (2014)

A uznal porušení práva na soukromí žalobkyně, nařídil obžalovanému zaplatit odškodné ve výši 1,2 milionu jenů a náklady na právní služby ve výši 120 tisíc jenů, celkem 1,32 milionu jenů.

https://monolith.law/reputation/scope-of-privacyinfringement[ja]

https://monolith.law/reputation/disease-information-and-privacy-infringement[ja]

Případ zveřejnění výplatních pásek

Existují případy, kdy bylo požadováno odškodnění za články, které zveřejnily výplatní pásky.

Jedním z nich je případ, kdy ženská zaměstnankyně žalovala na odškodnění za porušení soukromí, když byl článek, který diskutoval o rozdílech v mzdách mezi velkými vydavateli a externími spisovateli či jinými odvětvími, zveřejněn na webových stránkách, které provozovala obžalovaná společnost.

Obžalovaný Y, který je výkonným ředitelem obžalované společnosti X, zveřejnil na webu, který X provozuje, článek s názvem “Abnormální mzdy společnosti ○○ ničí pracovní motivaci občanů”. V článku uvedl, že “následující je výplatní páska 28leté zaměstnankyně redakce ženského časopisu ‘△△’, který vydává společnost ○○”. Uvedl také název vydavatelství a týdeníku a zveřejnil “výplatní pásku”, “potvrzení o srážce daně ze zdroje” a “oznámení o částce speciální daně z obyvatelstva / metropolitní daně” této zaměstnankyně, uvádějíc, že její mzda je “více než 760 tisíc jenů”.

Ačkoli byly v článku zveřejněné výplatní pásky a další dokumenty upraveny tak, aby nebylo vidět číslo zaměstnance ani jméno, bylo možné zjistit, že patří do oddělení ‘△△’. Redakce ‘△△’ se skládala z 20 až 25 lidí, z nichž asi 10 byli zaměstnanci a jedinou ženou ve svých dvacátých letech byla žalobkyně. Jinými slovy, značný počet lidí, kteří žalobkyni znali v rámci společnosti nebo v jejím odvětví, mohl identifikovat, že osoba v článku je žalobkyně.

Soud konstatoval:

“Porušení soukromí se neomezuje pouze na zveřejnění nespecifikovanému počtu lidí, ale může také zahrnovat zveřejnění specifické skupině nebo jednotlivci.”

Nejvyšší soud, 14. března 2003 (2003)

a také:

“Je přirozené, že i když se jedná o informace, které by měly být zjevně zveřejněny jiným lidem v určitém rozsahu, nebo o informace, které by neměly být zvlášť utajovány, nechce jedinec, aby byly zveřejněny těm, kteří je nechtějí. Očekávání na ochranu tohoto je něco, co by mělo být chráněno.”

Nejvyšší soud, 12. září 2003 (2003)

Je rozumné předpokládat, že mezi těmi, kdo žalobkyni znají, jsou ti, kteří se poprvé dozvěděli o výši její mzdy za červen roku Heisei 17 (2005) nebo o celkovém příjmu za rok Heisei 16 (2004) po přečtení tohoto článku, nebo ti, kdo poprvé viděli skutečné obrázky její výplatní pásky nebo potvrzení o srážce daně ze zdroje. Je zřejmé, že konkrétní výše mzdy žalobkyně v určitém okamžiku, celkový příjem a skutečné dokumenty, jako jsou výplatní pásky, patří k věcem, které by člověk nechtěl zveřejnit podle běžné citlivosti.

Okresní soud v Tokiu, 1. říjen 2010 (2010)

Soud uznal porušení soukromí a nařídil zaplatit odškodné ve výši 500 tisíc jenů a náklady na právní služby ve výši 50 tisíc jenů, celkem 550 tisíc jenů.

Pokud je zveřejněna profese, adresa a telefonní číslo ordinace

Oftalmolog podal žalobu na náhradu škody, když byla jeho profese, adresa a telefonní číslo jeho ordinace zveřejněna jeho oponentem na diskusním fóru Nifty.

Adresa a telefonní číslo ordinace byly zveřejněny v telefonním seznamu podle oboru a regionu, což je těžké považovat za čistě soukromou záležitost,

ale soud rozhodl,

“Není nijak nerozumné, že ti, kteří zveřejnili osobní informace pro určitý účel, nechtějí, aby tyto informace byly známy mimo tento účel, aby nebyly zneužity. Toto je také zájem, který by měl být chráněn. Kontrola informací o sobě je základním atributem práva na soukromí a je považována za součást tohoto práva.”

Soud v Kobe, rozhodnutí ze dne 23. června 1999 (1999)

a nařídil žalovanému zaplatit odškodné ve výši 200 000 jenů, léčebné náklady na nespavost atd. ve výši 2380 jenů, celkem 202 380 jenů.

Případ zveřejnění jména a adresy manželů, jmen příbuzných a názvu firmy vedené příbuznými

Existuje případ, kdy žalobci tvrdili, že byla na fóru “2channeru” zveřejněna jména a adresy jejich manželů, jména příbuzných a názvy firem vedených příbuznými, a že tato informace byla dostupná třetím stranám. Žalobci proto požadovali od žalovaného náhradu škody.

Soud rozhodl:

“Informace o jménu a adrese jednotlivce nebo sídle firmy nespadají do kategorie soukromí, které by jednotlivec nechtěl sdílet s ostatními.”

Krajský soud v Tokiu, rozsudek ze dne 21. ledna 2009 (rok 2009 podle gregoriánského kalendáře)

Soud zamítl argument žalovaného a uznal, že jméno a adresa jsou zjevně součástí soukromí. Soud uznal porušení soukromí a nařídil žalovanému zaplatit žalobci a jeho manželce každému 100 000 jenů a 20 000 jenů na náklady na právní zastoupení, celkem 240 000 jenů.

Případ úniku informací o vyšetřování, kde je žalobce podezřelým, přes internet

Existuje případ, kdy mladistvý žalobce požadoval náhradu škody, protože z osobního počítače policisty, který vytvořil dokumenty související s vyšetřováním přestupku proti Japonskému zákonu o silničním provozu, ve kterém byl žalobce podezřelým, unikly na internet podrobné informace o případu spolu s osobními identifikačními údaji žalobce, jako je adresa, povolání, jméno a datum narození. Tento únik nastal, protože policista, který vyšetřování vedl, vytvořil dokumenty související s vyšetřováním na svém počítači, uložil dokumenty během tvorby na pevný disk počítače v rozporu s pokyny, vzal počítač domů také v rozporu s pokyny a připojil se k internetu, aniž by si všiml, že počítač je infikován virem. Soud však uvedl:

“Tyto skutečnosti jsou informace, které by měly být utajeny jako skutečnosti o delikventním chování mladistvého pro jeho zdravý vývoj. V důsledku výše uvedeného jednání policisty A došlo k nehodě, která by se neměla stát, a to k úniku informací. V důsledku toho byly informace, které měly být utajeny, vystaveny prohlížení neomezenému počtu lidí využívajících Winny, a tyto informace mohly být široce vystaveny veřejnosti, která nepoužívá internet, tím, že byly staženy a vytisknuty. Je zřejmé, že žalobce měl své právo na soukromí založené na osobnostních právech porušeno v důsledku tohoto úniku informací.”

Soud v Sapporu, rozhodnutí ze dne 28. dubna 2005 (2005)

Při zohlednění skutečnosti, že se jedná o delikventní skutečnost týkající se relativně mírného trestného činu, soud nařídil žalovanému zaplatit náhradu škody ve výši 400 000 jenů.

Případ neoprávněného přetištění fotografie na Twitteru

Existuje případ, kdy modelka na fotografiích s bondage tématikou, která je autorkou díla, podala žalobu za porušení autorských práv, porušení soukromí a porušení práva na obraz, když byla fotografie, kterou spoluautor zveřejnil na Twitteru, přetištěna bez povolení.

https://monolith.law/reputation/relation-between-the-publication-of-photos-without-consent-and-copyright[ja]

Soud uznal porušení autorských práv (právo na rozmnožování a právo na veřejné sdělení) a porušení práva na obraz a uvedl,

“Vzhledem k obsahu této fotografie lze říci, že je to něco, co by člověk obecně nechtěl zveřejnit, a proto zveřejnění takové fotografie bez souhlasu dotyčné osoby může porušit právo na soukromí.”

a

“Faktem je, že totožnost ženy na fotografii nebyla dosud veřejně známa, až do chvíle, kdy se díky činu žalovaného stala možná její identifikace a tato skutečnost se stala veřejně známou.”

Soudní rozhodnutí Tokijského okresního soudu ze dne 27. září 2018 (2018)

Uznal porušení soukromí a nařídil žalovanému zaplatit celkové náhrady škody ve výši 471 500 jenů (včetně 300 000 jenů za porušení práva na soukromí).

Shrnutí

Získání náhrady škody je důležité, ale nejprve je nutné odstranit příslušný článek. Obětem porušení soukromí způsobeného příspěvky na internetu je uznáváno právo na žádost o odstranění příspěvku, tzv. “právo na požadavek na opatření k zabránění odeslání”, podle japonského “Zákona o omezení odpovědnosti poskytovatelů služeb”.

Pokud poskytovatel služby nevyhoví požadavku na odstranění, může být nutné podniknout právní kroky, jako je podání žádosti o předběžné opatření na odstranění u soudu.

I když je žádost o odstranění dokončena, pokud existují důkazy, můžete podat “žádost o náhradu škody”. Obraťte se na zkušeného advokáta.

https://monolith.law/reputation/provisional-disposition[ja]