Je možné předat subdodavatelské smlouvy a smlouvy o dílo? Vysvětlení na příkladu vývoje systému

Na pracovištích vývoje systémů je často vidět, že dodavatel, který přijal zakázku na vývoj, ji dále zadává jinému dodavateli.

Zadávání zakázek má své výhody pro uživatele, kteří systém objednávají, například mohou plně využít schopnosti dodavatelů s vysokou úrovní technických dovedností. Na druhou stranu, zadávání zakázek může také přinést riziko komplikovaných sporů, které mohou zahrnovat i dodavatele, kterému byla zakázka zadána.

V tomto článku se podrobně věnujeme otázce, zda využívat zadávání zakázek, a to rozdělené na smlouvy o zastoupení a smlouvy o dílo.

Co je smlouva o vývoji systému

Smlouva o vývoji systému (SES smlouva) se obecně dělí na dvě kategorie: smlouva o dílo a smlouva o poskytnutí služeb.

V případě smlouvy o dílo je slíbeno, že systém jako výsledek práce bude dokončen do stanoveného termínu. Na druhé straně, v případě smlouvy o poskytnutí služeb, dokončení systému není závazkem, ale je slíbeno, že dodavatel poskytne technickou radu a podporu uživateli při provádění prací, jako je definování požadavků.

Vývoj systému zahrnuje různé procesy a je vyžadováno, aby byla vybrána vhodná smlouva v souladu s obsahem každé práce.

Proto je obvyklé, že po uzavření základní smlouvy, která shrnuje ustanovení platná pro všechny procesy, jsou uzavírány jednotlivé smlouvy podle charakteristik každého procesu.

Podrobnější vysvětlení rozdílů mezi smlouvou o dílo a smlouvou o poskytnutí služeb v rámci vývoje systému naleznete v následujícím článku. Prosím, podívejte se na to také.

Související článek: Rozdíl a rozlišení mezi smlouvou o dílo a smlouvou o poskytnutí služeb při vývoji systému[ja]

Právní význam převedení vývoje systému na subdodavatele

Při převedení vývoje systému na subdodavatele se zapojuje mnoho stran, což zvyšuje pravděpodobnost složitějších sporů.

Vývoj systému často naráží na problémy, jako je zastavení projektu kvůli nedostatečné komunikaci mezi uživatelem a dodavatelem, nebo výskyt chyb v implementovaném programu po dokončení dodání, což vede k sporům.

Pokud nepřevedete práci na subdodavatele, tyto problémy zůstanou mezi uživatelem a dodavatelem.

Na druhou stranu, pokud práci převedete na subdodavatele, zapojí se do problémů kolem vývoje systému také subdodavatel, což komplikuje pochopení práv a povinností.

Například, pokud dojde k chybě v systému po dokončení projektu, otázka, kdo by měl nést konečnou odpovědnost, se stává problémem mezi třemi stranami.

Navíc, pokud bylo převedení práce na subdodavatele původně zakázáno, dodavatel, který si sám převedl práci na subdodavatele, může být konfrontován s dalšími smluvními závazky.

Proto je důležité nejprve zjistit, zda je možné využít převedení práce na subdodavatele v závislosti na typu smlouvy.

V následujícím článku konkrétně vysvětlujeme problémy spojené s vývojem systému. Prosím, podívejte se na to také.

Související článek: Právní aspekty “hoření” projektu na vývoj systému[ja]

Při smlouvě o zastoupení je převedení zakázky v zásadě nepřípustné

Pokud přijmete vývoj systému na základě smlouvy o zastoupení, je v zásadě zakázáno převedení zakázky.

Toto je založeno na povaze zastoupení, které je založeno na důvěře vůči straně, které je zastoupení svěřeno, a použití jiného dodavatele pro plnění svěřených úkolů by zradilo tuto důvěru.

Proto je jednostranné převedení zakázky bez souhlasu uživatele samo o sobě rizikem, které může vést k problémům s nesplněním závazků.

U smluv o dílo je možné v zásadě předat zakázku dál

Dále, pokud přijmete vývoj systému na základě smlouvy o dílo, je v zásadě možné předat zakázku dál (subdodavatelství).

Smlouva o dílo má za cíl “dokončení práce”, takže pokud je předaný vývoj systému dokončen, není žádný problém s tím, že vývoj je předán dalšímu dodavateli.

Avšak, pokud vývoj systému neskončí do stanoveného termínu, i když byla zakázka předána dalšímu dodavateli, hlavní dodavatel sám nese přímou odpovědnost za nesplnění závazků vůči uživateli.

V následujícím článku podrobně vysvětlujeme, na co si dát pozor při uzavírání smlouvy o dílo pro vývoj systému. Prosím, podívejte se na to také.

Související článek: Co znamená dokončení práce v smlouvě o dílo pro vývoj systému[ja]

Související článek: Na co si dát pozor při uzavírání smlouvy o dílo pro vývoj systému[ja]

Důležité soudní případy týkající se smluv o dílo a subdodavatelství

Případ, který zde představujeme, se týká sporu, který vypukl, když uživatel odmítl uzavřít smlouvu, i když dodavatel začal pracovat na vývoji systému před oficiálním uzavřením smlouvy.

V tomto případě dodavatel žaloval na náhradu škody způsobené jednostranným změnou názoru uživatele.

V tomto soudním případě bylo sporné, zda lze do náhrady škody zahrnout také platbu subdodavateli, který byl pověřen před oficiálním uzavřením smlouvy.

Soud nakonec rozhodl, že do rozsahu náhrady škody je zahrnuta i platba subdodavateli.

Žalobce, při výstavbě tohoto systému, předpokládal uzavření smlouvy o dílo s X, který má know-how a zkušenosti s vývojem podobných systémů, po uzavření této smlouvy o dílo, a nechal ho pokračovat ve vývoji systému pro správu přenosu zdravotnických dat (brána pro propojení systémů pro zdravotní prohlídky a systém pro sběr zdravotnických dat)…

Na druhou stranu, žalovaný tvrdí, že neexistuje skutečnost, že by schválil práci, kterou X provedl jako subdodavatel pro žalobce… Ale… nebylo zakázáno používat subdodavatele při výstavbě tohoto systému, takže otázka, zda žalovaný schválil X jako subdodavatele, nesouvisí s tím, zda platba za práci X je škodou pro žalobce.

Soud v Tokiu, 16. dubna 2012 (Heisei 24)

Takto, v rozsudku je vysvětleno, že pokud je povaha smlouvy smlouvou o dílo, je v zásadě možné využít subdodavatelství a není nutné souhlas uživatele.

Avšak, pokud bylo předem dohodnuto zákaz subdodavatelství, i když je to smlouva o dílo, je možné, že by nebylo povoleno využití subdodavatelství.

Co se týče otázky, zda je možné požadovat peníze od uživatele za práci provedenou před uzavřením smlouvy o vývoji systému, podrobně se tím zabýváme v následujícím článku. Prosím, podívejte se na to také.

Související článek: Je možné uzavřít smlouvu o vývoji systému bez smlouvy?[ja]

Body na zvážení při rozhodování o možnosti dalšího subdodávání

Jak již bylo uvedeno, zásadně se liší závěry o možnosti dalšího subdodávání v případě plné moci a smlouvy o dílo. Níže uvádíme několik bodů, které je třeba vzít v úvahu.

Pokud existuje speciální dohoda, další subdodávání není možné ani v případě smlouvy o dílo

V případě smlouvy o dílo je možné zásadně provádět další subdodávání volně.

Avšak jako uživatelé bychom mohli chtít zakázat další subdodávání, aby se předešlo možným sporům, které by mohly vzniknout v důsledku dalšího subdodávání.

Není neobvyklé, že uživatelé, kteří poskytli dodavateli důvěrné nebo osobní informace pro vývoj systému, by chtěli povolit další subdodávání pouze důvěryhodným dodavatelům.

Proto mohou uživatelé zavést speciální dohodu, která zakazuje další subdodávání bez předchozího souhlasu, aby se zabránilo neoprávněnému dalšímu subdodávání.

Díky takovéto speciální dohodě mohou uživatelé zásadně zakázat další subdodávání nebo předem kontrolovat dodavatele dalšího subdodávání.

Proto, pokud existuje taková speciální dohoda, nelze provádět další subdodávání volně ani v případě smlouvy o dílo bez souhlasu uživatele.

Pokud uživatel souhlasí, další subdodávání je možné i v případě smlouvy o plné moci

Na druhou stranu, v případě smlouvy o dalším subdodávání zásadně nelze provádět další subdodávání.

Avšak, vhodné další subdodávání může také umožnit hladký a plnohodnotný vývoj systému. Proto je v občanském zákoníku stanoveno, že pokud uživatel schválí další subdodávání, je možné provádět další subdodávání i v případě smlouvy o plné moci.

Proto, i když byla uzavřena smlouva o plné moci, je možné provádět další subdodávání, pokud uživatel pochopí význam dalšího subdodávání a získá jeho souhlas.

Pozor na zákon o subdodávkách

Zákon o subdodávkách (zákon o prevenci zpoždění plateb subdodávek) je zákon, jehož cílem je vyrovnat obchodní vztahy mezi dodavateli a subdodavateli, kde může být velký rozdíl v vyjednávací síle, a chránit zájmy subdodavatelů.

I v oblasti vývoje systémů může být zákon o subdodávkách aplikován na obchodní transakce, kdy hlavní dodavatel převede vývoj na subdodavatele.

Pokud je zákon o subdodávkách aplikován, hlavnímu dodavateli, jakožto mateřskému podniku, jsou uloženy určité povinnosti vytváření a uchovávání dokumentů, zákaz odmítnutí přijetí cílového produktu nebo jeho vrácení atd.

Pokud dojde k porušení těchto povinností a zákazů, může být uložena pokuta nebo může být vydáno doporučení.

Zákon o subdodávkách se v zásadě uplatňuje mezi hlavním dodavatelem a subdodavatelem a neuplatňuje se na obchodní transakce mezi uživatelem a hlavním dodavatelem.

Avšak, pokud má uživatel schopnost vyvíjet systémy a vyrábí systémy pro vlastní použití ve své společnosti, může být zákon o subdodávkách aplikován na obchodní transakce, kdy uživatel zadá vývoj systému jinému podniku. Je tedy nutné být opatrný.

Podrobnější vysvětlení zákona o subdodávkách najdete v následujícím článku. Doporučujeme vám ho také přečíst.

Související článek: Vysvětlení uplatnění zákona o subdodávkách na vývoj systémů a sankcí v případě porušení[ja]

Pozor na falešné subdodavatelské smlouvy

“Falešné subdodavatelské smlouvy” jsou takové, které jsou smluvně definovány jako subdodavatelské nebo mandátní smlouvy, ale ve skutečnosti jsou pracovníci subdodavatele řízeni a používáni zadavatelem, což v praxi představuje vysílání pracovníků.

Například, pokud zadavatel, který je uživatelem, dává pokyny týkající se způsobu provádění práce pracovníkům zaměstnaným dodavatelem, nebo pokud provádí kontrolu docházky, jedná se o “falešné subdodavatelské smlouvy”.

V zákoně o stabilizaci zaměstnanosti (Japonský zákon o stabilizaci zaměstnanosti) je používání pracovníků pod vedením jiné osoby, označované jako “poskytování pracovníků”, zásadně zakázáno.

Avšak, pokud agentura pro vysílání pracovníků, která obdržela povolení na základě zákona o vysílání pracovníků (Japonský zákon o zajištění správného provozování podniků vysílajících pracovníky a o ochraně vysílaných pracovníků), vysílá pracovníky, je to zvlášť uznáno jako “vysílání pracovníků”.

V případě “falešných subdodavatelských smluv” dodavatel neobdržel povolení jako agentura pro vysílání pracovníků, ale pouze přijal zakázku na vývoj od uživatele.

Přesto, pokud dodavatel nechá své zaměstnance pracovat pod vedením uživatele, nejenže se jedná o činnost “poskytování pracovníků”, ale také o činnost “vysílání pracovníků” bez povolení.

Proto může dojít k porušení jak zákona o vysílání pracovníků, tak zákona o stabilizaci zaměstnanosti, což může vést k trestu odnětí svobody nebo pokuty.

Jako dodavatel byste měli řídit a spravovat své pracovníky tak, abyste nebyli označeni za “falešné subdodavatelské smlouvy”.

V následujícím článku je “falešná subdodavatelská smlouva” podrobněji vysvětlena. Prosím, podívejte se na to také.

Související článek: Kritéria a řešení pro falešné subdodavatelské smlouvy v IT odvětví[ja]

Shrnutí: Pokud máte problémy s opětovným zadáním, poraďte se s právníkem

V tomto článku jsme se zaměřili na to, zda je možné opětovně zadat zakázku v závislosti na typu smlouvy o vývoji systému.

Pro vývoj systému je důležité, aby uživatel a dodavatel úzce komunikovali a pokračovali v projektu na základě vzájemné důvěry.

Proto je důležité, aby se uživatel a dodavatel předem dohodli na možnosti opětovného zadání, bez ohledu na typ smlouvy, který si vyberou, a v některých případech bylo důležité stanovit speciální ujednání.

V oblasti vývoje systémů existuje riziko vzniku mnoha složitých právních problémů. Aby se toto riziko co nejvíce snížilo, doporučujeme se při zadávání nebo přijímání zakázky na vývoj systému poradit s odborným právníkem.