Vztah mezi publikací fotografií atd. bez souhlasu a autorskými právy

Pokud jsou vaše fotografie nebo podobné materiály zveřejněny bez vašeho souhlasu, můžete možná podat žalobu za porušení práva na ochranu obrazu.

https://monolith.law/reputation/portraitrights-onthe-internet[ja]

A co když jsou fotografie, které jste pořídili, zveřejněny bez vašeho souhlasu? V tomto případě můžete možná podat žalobu za porušení autorských práv. Autorský zákon (Japonský autorský zákon) poskytuje autorovi mnoho práv okamžitě po vytvoření díla. Tyto práva lze rozdělit do tří kategorií: “autorská práva”, “morální práva autora” a “související autorská práva”. “Autorská práva” jsou práva na výhradní využití díla, včetně práva udělit licenci jiným osobám nebo požadovat poplatky za použití. Autorský zákon obsahuje mnoho práv, která jsou často označována jako svazek práv. Každé jednotlivé právo obsažené v autorském zákoně se nazývá dílčí právo. Dílčí práva, která se stávají problémem při zveřejňování na internetu, jsou “právo na rozmnožování” a “právo na veřejné sdělení a podobná práva”.

Autorský zákon (Právo na rozmnožování)

Článek 21

Autor má výhradní právo rozmnožovat své dílo.

(Právo na veřejné sdělení a podobná práva)

Článek 23 Autor má výhradní právo provádět veřejné sdělení svého díla (včetně zpřístupnění pro automatické veřejné sdělení).

2 Autor má výhradní právo veřejně přenášet své dílo pomocí přijímacího zařízení.

Článek 21, “právo na rozmnožování”, je právo kopírovat (rozmnožovat) dílo a je to nejdůležitější a základní právo v rámci autorských práv, které autor výhradně vlastní. To znamená, že právo má pouze autor. Článek 23, “právo na veřejné sdělení a podobná práva”, je právo na veřejné sdělení díla prostřednictvím internetu, televizního vysílání, komunikačního karaoke atd. nebo na umístění díla do stavu, kdy je možné jej veřejně sdělit, a toto právo také výhradně vlastní autor.

https://monolith.law/corporate/quote-text-and-images-without-infringing-copyright[ja]

Případ, kdy bylo požadováno zveřejnění informací o odesílateli kvůli porušení autorských práv

Existuje případ, kdy žalobce požadoval od poskytovatele služeb zveřejnění informací o odesílateli, protože neznámý jedinec porušil jeho autorská práva (právo na rozmnožování a právo na veřejné sdílení) tím, že na internetovém diskuzním fóru zveřejnil fotografii, kterou žalobce pořídil.

Žalobce pořídil selfie (fotografii sebe sama pomocí smartphonu nebo podobného zařízení) pomocí aplikace a poté tuto fotografii zveřejnil na své profilové stránce na Twitteru. Odesílatel v tomto případě bez svolení žalobce kopíroval tuto fotografii a zveřejnil ji v článcích s názvy jako “I SNOW je ošklivá” a “Aplikace je nezbytná pro ošklivé” a příspěvek odeslal na diskuzní fórum “Host Love”.

Soud uznal, že žalobce je autorem fotografie, protože ji pořídil sám. Fotografie zveřejněná v tomto článku je kopie fotografie žalobce, která je jeho autorským dílem, takže zveřejnění tohoto článku odesílatelem porušuje právo žalobce na rozmnožování a veřejné sdílení jeho fotografie. Soud dále uznal, že žalobce má oprávněný důvod požadovat zveřejnění informací o odesílateli pro uplatnění svého práva na náhradu škody a dalších práv, a proto žalobu uznal.

Obžalovaný tvrdil, že “tento článek je pouze odkaz na obrazovku účtu žalobce na Twitteru a fotografie obličeje zobrazená na této obrazovce není kopírována ani veřejně sdílena osobou, která tento článek zveřejnila”. Soud však,

Uznává, že zobrazení obrazovky účtu žalobce na Twitteru, včetně fotografie zveřejněné v tomto článku, není odkazem, ale obrázkem připojeným k tomto článku, a že je to pouze formát, kde se obrázek zvětší a zobrazí spolu s textem příspěvku, když návštěvník klikne na ikonu.

Soudní rozhodnutí Tokijského okresního soudu ze dne 9. června 2017 (Gregoriánský kalendář)

odmítl námitky obžalovaného.

https://monolith.law/reputation/disclosure-of-the-senders-information[ja]

https://monolith.law/reputation/provider-liability-limitation-law[ja]

Případ, kdy bylo podáno žaloba za porušení autorských práv kvůli neoprávněnému použití placených fotografií na webu

Existuje případ, kdy společnost prodávající placené fotografie požadovala odškodnění za neoprávněné použití svých placených fotografií na webových stránkách právnické a ekonomické kanceláře. Soud nejprve uznal, že autorská práva (právo na reprodukci, právo na veřejné sdílení) společnosti žalobce byla porušena tím, že na webové stránce bylo zveřejněno několik fotografií, a také uznal, že bylo porušeno výhradní právo na použití těchto fotografií.

V případě, kdy bylo požadováno odškodnění za neoprávněné použití placených fotografií, často se stává, že uživatel tvrdí, že “získal je z jiného webu” a odmítá to. Dříve bylo nutné prokázat, že pachatel měl úmysl nebo nedbalost v porušení autorských práv, což zvyšovalo nároky na důkazní břemeno oběti. Avšak soud uznal, že zaměstnanec E, který neoprávněně použil fotografie, založil webovou vývojářskou společnost a vytváření webových stránek bylo jeho pracovní činností, a proto

Vzhledem k E-ově kariéře a postavení, E si byl plně vědom možnosti porušení autorských práv atd. tím, že se odvážil reprodukovat tyto fotografie a umožnit jejich sdílení, a přitom nezobrazil jméno autora. Je správné předpokládat, že v případě porušení autorských práv atd. těchto fotografií nešlo jen o nedbalost, ale alespoň o úmysl.

Soud v Tokiu, rozsudek ze dne 15. dubna 2015 (2015)

Takto se stalo důležitým precedentem, že stačí prokázat skutečnost neoprávněného použití, aniž by bylo nutné prokázat, zda pachatel měl úmysl nebo byl nedbalý.

Dále bylo uznáno také porušení práva na zobrazení jména v rámci “morálních práv autora”. Jak bylo uvedeno na začátku, “morální práva autora” jsou součástí autorského zákona a jsou obecným názvem pro práva, která chrání autora, tvůrce díla, před duševním poškozením.

Autorský zákon (Japonský autorský zákon – právo na zobrazení jména)

Článek 19

Autor má právo zobrazit své skutečné jméno nebo pseudonym jako jméno autora na originálu svého díla nebo při poskytování nebo prezentaci svého díla veřejnosti, nebo se rozhodnout nezobrazovat jméno autora. Totéž platí pro zobrazení jména autora originálního díla při poskytování nebo prezentaci sekundárního díla, které je založeno na tomto originálním díle, veřejnosti.

2. Osoba, která využívá dílo, může zobrazit jméno autora v souladu s tím, co autor již zobrazil na svém díle, pokud autor nevyjádřil jiný úmysl.

Bylo uznáno, že je možné vynechat zobrazení jména, pokud byla zaplacena poplatek, ale “neexistují dostatečné důkazy k uznání, že byl souhlas s vynecháním zobrazení jména udělen i v případě, že dílo bylo nelegálně využito”. Takto byla uznána odpovědnost uživatele u obžalované právnické a ekonomické kanceláře a bylo nařízeno zaplatit žalobcům celkem asi 30 000 korun jako odškodnění.

Případ neoprávněného použití vzorové fotografie jako profilové fotografie na Facebooku

Existuje případ, kdy fotograf, který je žalobcem, podal žalobu proti obžalované společnosti nebo jejímu zástupci, protože bez jeho svolení použili fotografie, které pořídil, na webových stránkách obžalované společnosti, čímž porušili jeho práva na kopírování a další práva spojená s jeho fotografickými díly.

Žalobce, fotograf, předal obžalované společnosti data vzorových fotografií (s nápisem “sample” v pravém dolním rohu každého obrázku), které pořídil na výstavě fotografií. Nicméně, protože se nedohodli na ceně, smlouva o prodeji fotografií nebyla uzavřena. Žalobce poté poslal e-mail, ve kterém požadoval zničení dat, ale obžalovaná společnost upravila dvě fotografie žalobce, například odstraněním nápisu “sample”, a zveřejnila je na svých webových stránkách a jako profilovou fotografii na Facebooku. Jméno žalobce, který je autorem fotografií, však nebylo uvedeno.

Soud uznal, že dvě fotografie v tomto případě mají tvůrčí hodnotu, protože v nich lze vidět osobitost fotografa v kompozici, světelnosti a dalších aspektech fotografické práce, a uznal je za fotografická díla, na kterých má žalobce autorská práva. Soud dále uznal, že obžalovaný, přestože byl žalobcem požádán o zničení dat, zveřejnil obrázky na webových stránkách obžalované společnosti a na Facebooku a zveřejnil nezveřejněné fotografie bez uvedení jména autora, čímž porušil práva na kopírování a veřejné sdílení, a také úmyslně nebo z nedbalosti porušil morální práva autora (právo na zveřejnění a právo na uvedení jména). Soud nařídil obžalovanému zaplatit 50 000 jenů za výkon práv na kopírování a veřejné sdílení dvou fotografií, 100 000 jenů za morální újmu způsobenou porušením morálních práv autora (právo na zveřejnění a právo na uvedení jména), a 100 000 jenů za náklady na právní zastoupení, celkem 250 000 jenů.

Bylo konstatováno, že došlo k porušení práva na zveřejnění, protože se nejednalo o převzatí z webových stránek autora nebo z Twitteru, ale o nezveřejněné fotografie.

Japonský zákon o autorských právech (právo na zveřejnění)

Článek 18: Autor má právo poskytnout nebo předložit veřejnosti své dílo, které ještě nebylo zveřejněno (včetně děl zveřejněných bez jeho souhlasu. Totéž platí v tomto článku.). Totéž platí pro sekundární díla, která jsou založena na původním díle.

Případ neoprávněného převzetí fotografií zobrazujících svazování a pomluvy na Twitteru

Existuje případ, kdy modelka na fotografiích zobrazujících svazování, která je spoluautorkou, žalovala za porušení autorských práv, narušení soukromí a porušení práva na obraz, když obžalovaný bez povolení převzal fotografie, které spoluautor zveřejnil na Twitteru, a pokračoval v pomlouvání žalobkyně.

Fotografie zobrazuje situaci, kdy je žena svázaná provazem a zavěšená na sloup v místnosti s tatami v domě, kde sedí muž A držící bič. Fotografie byla pořízena automatickým snímáním s pevně umístěnou kamerou. Výběr, kombinace a uspořádání objektů, kompozice a nastavení úhlu kamery, vztah mezi objektem a světlem, způsob stínování, zdůraznění částí, pozadí a další celkové vyjádření odhalují individualitu fotografa a dalších osob, a byla uznána jako tvůrčí a tedy jako dílo. Soud také uznal, že A, který je spoluautorem, převedl autorská práva na žalobkyni a poté zveřejnil fotografii na svém Twitteru se souhlasem žalobkyně. Čin obžalovaného, který nahrál fotografii, kterou A zveřejnil na svém Twitteru, bez povolení žalobkyně, byl uznán jako porušení práva žalobkyně na kopírování a veřejné sdílení.

Obžalovaný tvrdil, že pouze převzal fotografii zveřejněnou na Twitteru, a proto to není porušení autorských práv. Avšak bylo rozhodnuto, že skutečnost, že daná fotografie byla zveřejněna na Twitteru, a skutečnost, že převzetí bylo provedeno pouze na Twitteru, nejsou důvody pro popření porušení autorských práv.

Dále bylo uvedeno, že “vzhledem k obsahu této fotografie, lze říci, že je to něco, co by člověk obecně nechtěl zveřejnit, a proto zveřejnění takové fotografie bez souhlasu dotyčné osoby může porušit právo na soukromí”. A také, “je možné říci, že skutečnost, že žena na této fotografii je žalobkyně, nebyla dosud známa veřejnosti, a proto bylo možné identifikovat, že žena na této fotografii je žalobkyně díky činu obžalovaného, a tato skutečnost byla poprvé zveřejněna”.

“Obžalovaný, tím, že nahrál tuto fotografii na svůj Twitter, umožnil identifikaci, že žena na této fotografii je žalobkyně. Při zohlednění skutečnosti, že obžalovaný tweetoval ‘Profesionální provazník by nikdy nezavěsil amatérskou modelku, což je skutečnost, kterou by měl vědět kdokoli s chutí na provazy’ a ‘Další lež byla odhalena!’, lze říci, že obžalovaný se dopustil tohoto činu za účelem odhalení fotografie, kterou by žalobkyně pravděpodobně nechtěla zveřejnit, a bylo uznáno, že měl úmysl porušit výše uvedené právo na soukromí a osobní zájmy.”

Soud v Tokiu, rozhodnutí ze dne 27. září 2018 (2018)

A také, “ať už to nazýváme právem na obraz nebo ne, je chápáno, že člověk má osobní zájem na tom, aby jeho vzhled a postoj nebyly bezdůvodně zveřejněny na fotografiích”. Soud uznal porušení práva na soukromí a dalších práv a stanovil, že částka, kterou by měla žalobkyně obdržet od obžalovaného za výkon svých autorských práv, je 121 500 jenů, což je částka, která je stanovena pro použití fotografií stejného druhu na internetu po dobu 6 měsíců až do jednoho roku. Soud také nařídil obžalovanému zaplatit žalobkyni 300 000 jenů jako náhradu za duševní utrpení způsobené porušením práva na soukromí a dalších práv, a 50 000 jenů na náklady na právní zastoupení, celkem 471 500 jenů.

https://monolith.law/reputation/crime-on-twitter[ja]

Shrnutí

Pokud jsou fotografie, které jste pořídili, zveřejněny bez vašeho souhlasu, můžete se domáhat práva na ochranu autorských práv (právo na rozmnožování a právo na veřejné sdělování). Samozřejmě, pokud jste subjektem fotografie, můžete uplatnit nárok na porušení práva na ochranu obrazu, pokud jde o přetištění článku urážejícího na cti, můžete uplatnit nárok na porušení práva na ochranu cti, porušení citových práv a porušení soukromí. Neváhejte se obrátit na naše zkušené právníky v naší advokátní kanceláři.