MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

Internet

Jak odstranit výsledky vyhledávání Google, které chcete za každou cenu smazat, prostřednictvím soudního systému

Internet

Jak odstranit výsledky vyhledávání Google, které chcete za každou cenu smazat, prostřednictvím soudního systému

Pokud existuje stránka s pomluvami, základem je požádat o její odstranění prostřednictvím právníka nebo podobného odborníka. Nicméně, v některých případech může být těžké dosáhnout “odstranění samotné stránky”, například pokud je neznámý provozovatel stránky. V takových případech, i když nemůžete stránku odstranit, můžete se zaměřit na to, aby se stránka neobjevovala ve výsledcích vyhledávání Google. Jinými slovy, jde o “odstranění z výsledků vyhledávání Google”. Je možné požádat o toto odstranění prostřednictvím soudního řízení?

Odstranění stránky a její odstranění z vyhledávače

Základem řešení škod způsobených pomluvami je odstranění příspěvků, které takové škody způsobují, například na diskusních fórech jako je 5chan. Pokud článek neexistuje, nikdo ho nemůže vidět. Toto odstranění článků je možné dosáhnout mimo soudní vyjednávání nebo, pokud mimo soudní vyjednávání selže, pomocí rychlého postupu zvaného “předběžné opatření” prostřednictvím soudu.

https://monolith.law/reputation/provisional-disposition[ja]

Avšak, pokud se pokusíte odstranit článek prostřednictvím soudu, může se stát problémem takzvaná mezinárodní soudní pravomoc. Stručně řečeno, nemůžete požadovat odstranění na serverech provozovaných v zahraničí bez ohledu na Japonce prostřednictvím japonských soudů.

https://monolith.law/reputation/against-facebook-amazon[ja]

Vzhledem k těmto okolnostem, pokud nelze článek odstranit, můžete se rozhodnout, že i když je nevyhnutelné, že článek existuje na internetu, chcete, aby nikdo článek neviděl. V současné struktuře internetu jsou takové články většinou prohlíženy prostřednictvím vyhledávačů, a pokud článek zmizí z vyhledávače, téměř nikdo ho nebude číst.

V takovém případě budete požadovat od provozovatelů vyhledávačů, jako je Google nebo Yahoo!, aby “neukazovali tento článek ve výsledcích vyhledávání”.

Soudní případy odmítající odstranění výsledků vyhledávání

Existují soudní případy, které tvrdí, že “žádost o odstranění výsledků vyhledávání na vyhledávačích jako je Google, je alespoň v zásadě nemožná” v souvislosti s touto problematikou.

Případ týkající se vyhledávače Yahoo!

Jedná se o případ týkající se ne Google, ale vyhledávače Yahoo!, kde existuje následující rozsudek.

“I když se webová stránka obsahující nelegální výrazy zobrazuje jako výsledek vyhledávání, provozovatel vyhledávací služby sám nevyjadřuje nelegální výrazy, ani neřídí danou webovou stránku. Provozovatel vyhledávací služby, vzhledem k povaze vyhledávací služby, v zásadě nemá povinnost rozhodovat o obsahu webových stránek zobrazených jako výsledky vyhledávání nebo o jejich legalitě. Pokud by se odstranila konkrétní webová stránka obsahující nelegální výrazy z výsledků vyhledávání, výsledkem by bylo významné omezení možnosti komunikace a kontaktu se společností týkající se výrazů na dané webové stránce, které nejsou nelegální.” Z těchto důvodů, “osoba, jejíž práva na osobnost jsou porušována nelegálními výrazy na webové stránce, může požadovat odstranění těchto výrazů od provozovatele vyhledávací služby, aniž by požadovala jejich odstranění od autora výrazů, pouze v případě, kdy je nelegálnost dané webové stránky zřejmá a celá webová stránka, nebo alespoň většina z ní, je nelegální, a to i přesto, že provozovatel vyhledávací služby mohl uznat její nelegálnost na základě žádosti, ale nechal ji tak.”

Rozsudek tokijského okresního soudu ze dne 18. února 2010 (Heisei 22)

Tento rozsudek velmi omezuje situace, kdy je možné požadovat odstranění výsledků vyhledávání od vyhledávače, s ohledem na skutečnosti, že “provozovatelé jako Google sami nevyjadřují nelegální výrazy” a “neřídí stránky, které vyjadřují nelegální výrazy”, a na základě rozhodnutí, že “vyhledávače v zásadě nemají povinnost rozhodovat o legalitě webových stránek zobrazených jako výsledky vyhledávání” vzhledem k roli vyhledávačů a dalším okolnostem. Jinými slovy,

  • Je zřejmé, že webová stránka zobrazená jako výsledek vyhledávání je nelegální
  • Nelegální část tvoří celou webovou stránku nebo alespoň většinu z ní

Jen pokud jsou obě tyto podmínky splněny, může být požadováno odstranění. V takovém případě,

  1. Nejprve podáte žádost o vyloučení z výsledků vyhledávání mimo soud, a pokud vyhledávač neodstraní výsledky,
  2. Po 1. kroku požádáte o odstranění prostřednictvím soudu

Pouze pokud budou dodrženy tyto kroky, bude možné požadovat odstranění výsledků vyhledávání u soudu.

Toto může být považováno za rozhodnutí, které velmi omezuje případy, kdy je možné uznat odstranění výsledků vyhledávání, jak z hlediska obsahu, tak z hlediska postupu.

Případ ukazující, že pouze záznamy ve snippetu jsou předmětem rozhodnutí

“Faktem, které žalovaný ukazuje uživatelům své vyhledávací služby prostřednictvím zobrazení výsledků vyhledávání, je pouze existence a umístění webových stránek (stránky s odkazy), které obsahují vyhledávací slova, a část jejich obsahu (část obsahu dané stránky, která obsahuje vyhledávací slova a je zobrazena jako snippet).”

Rozsudek soudu v Kjótu ze dne 7. srpna 2014 (Heisei 26)

Toto je trochu složité, ale jde o problém rámce pro rozhodování o tom, zda jsou výsledky vyhledávání na vyhledávačích jako Google nelegální. Nejde o to, že by bylo možné požadovat odstranění výsledků vyhledávání, protože se nelegální stránka objevuje ve výsledcích vyhledávání, ale pokud je v přehledu stránky (snippetu) ve výsledcích vyhledávání uveden nelegální obsah, pak je možné požadovat odstranění těchto výsledků vyhledávání.

Tyto soudní případy omezují zásah provozovatelů vyhledávacích služeb, jako je Google, do výsledků vyhledávání na základě toho, že “provozovatel vyhledávací služby sám nevyjadřuje nelegální výrazy, ani neřídí danou webovou stránku”, a zdůrazňují “roli vyhledávacích služeb v moderní společnosti”, a nastavují vysoké požadavky pro uznání odstranění.

Soudní případy uznávající odstranění výsledků vyhledávání

Existují však také případy, kdy bylo uznáno odstranění výsledků vyhledávání, jak je uvedeno níže.

Dlužník tvrdí, že poskytovatel vyhledávací služby nemá v zásadě povinnost odstraňovat výsledky vyhledávání, protože dlužník nevyjadřuje žádné názory na přesnost nebo spravedlnost obsahu výsledků vyhledávání vzhledem k veřejnému zájmu na internetové vyhledávací službě poskytované tímto webem. Je pravda, že využití internetových vyhledávacích služeb hraje dnes velmi důležitou roli při efektivním využití internetu, což je veřejně známý fakt. Avšak, v případě tohoto článku, je zřejmé, že položky uvedené v hlavní části odstavce 1 porušují práva na osobnost věřitele pouze na základě názvu a snippetu, a i kdyby byla dlužníkovi uložena povinnost odstranit článek na základě jednotlivých názvů a snippetů článků, to by pro dlužníka nebylo nespravedlivě nepříznivé (podle důkazních materiálů [A7, B5 až 7], je uznáno, že dlužník má systém pro odstranění článků, které dlužník považuje za nezákonné, z výsledků vyhledávání na tomto webu). Navíc, těžko by se dalo říci, že je v oprávněném zájmu uživatelů tohoto webu vyhledávat webové stránky obsahující zjevně škodlivé záznamy porušující práva na osobnost jiných osob. Proto nelze přijmout výše uvedené tvrzení dlužníka.

Dále, dlužník tvrdí, že v zásadě nemá povinnost odstraňovat výsledky vyhledávání, protože by měl požádat správce webové stránky, na kterou odkazují výsledky vyhledávání na tomto webu, o odstranění jako o nápravě práv, ale v případě tohoto článku, je uznáno, že položky uvedené v hlavní části odstavce 1 porušují práva na osobnost věřitele pouze na základě názvu a snippetu, a proto je samozřejmé, že dlužník, který spravuje tento web, má povinnost odstranit článek, a výše uvedené tvrzení dlužníka nelze přijmout, pokud je v rozporu s tímto.

Rozhodnutí tokijského okresního soudu ze dne 9. října 2014 (rok Heisei 26)

Do nedávné doby bylo téma, zda je možné požádat soud o odstranění výsledků vyhledávání z vyhledávače, kontroverzní. Bylo několik rozhodnutí na úrovni okresních soudů, ale Nejvyšší soud ještě nevydal žádné rozhodnutí o této otázce, a očekávalo se, že Nejvyšší soud vyjádří svůj názor.

Jako právník se zabývající řešením škod způsobených špatnou pověstí, však věřím, že by mělo být “samozřejmě” uznáno odstranění výsledků vyhledávání, jak je uvedeno v těchto soudních případech. Důvody jsou následující.

Nejprve, v případě běžného odstranění stránky, například když je určitý blogový článek nezákonný a je požadováno jeho odstranění, nejen autor blogu, ale také společnost provozující blog a společnost provozující server mohou být žalovány u soudu. Jinými slovy, pokud osoba, která utrpěla škodu, jako je poškození dobré pověsti, v důsledku blogového článku, neví, kdo je skutečným provozovatelem blogu, může požádat společnost provozující blog nebo společnost provozující server o odstranění tohoto článku.

Soudy vysvětlují, že provozovatelé blogů a provozovatelé serverů mají také “povinnost odstranit podle zásad”.

Provozovatelé blogů a provozovatelé serverů sami nenapsali blogové články. Jsou to jen třetí strany, které vytvořily nezákonné články na blogové službě nebo serveru, které spravují. Přesto, pokud jsou na blogové službě nebo serveru, které spravují, zveřejněny nezákonné články poškozující dobré jméno jiných osob, a pokud je možné tyto články odstranit jako správce, správce má “povinnost odstranit podle zásad” nezákonné články. To je důvod, proč je možné požádat společnosti provozující blogy a společnosti provozující servery o odstranění blogových článků.

Povinnost odstranění podle vyhledávacích motorů

I v případě vyhledávacích motorů lze říci, že “poskytování výsledků vyhledávání má aspekt vyjadřování provozovatele vyhledávání” na jejich systému, i když provozovatelé vyhledávacích motorů, jako je Google, nejsou ti, kteří napsali nelegální články. “Podle své povahy, zásadně, nejsou v pozici, kde by měli posuzovat obsah nebo legalitu webových stránek zobrazených jako výsledky vyhledávání”. Nicméně, mají “systém pro odstranění článků, které byly posouzeny jako nelegální” z výsledků vyhledávání, a pokud mohou odstranit články, které porušují například právo na ochranu cti, pak je přirozené se domnívat, že “existuje povinnost odstranění”.

Jak budeme diskutovat později, současný Nejvyšší soud se řídí rámcem rozhodování, který uznává odstranění výsledků vyhledávání, pokud je zřejmé, že potřeba odstranění převažuje nad potřebou zveřejnění. Pokud by se předpokládalo, že odstranění výsledků vyhledávání není “zřejmé”, na rozdíl od odstranění samotné stránky, pak by to vyvolávalo otázku, proč k tomuto rozdílu dochází.

V rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku Heisei 29 (2017) byl uveden určitý závěr

Žádost o odstranění článků o zatčení z výsledků vyhledávání

Takto, otázka “zda je možné právně požadovat od vyhledávacích motorů odstranění výsledků vyhledávání” byla tématem, o kterém existovaly různé názory. Avšak v roce 2017 (Heisei 29), Nejvyšší soud představil určitý závěr na tuto otázku. Závěr, který Nejvyšší soud představil, je, že alespoň v případech, kdy je jasně zřejmé, že potřeba odstranění převažuje nad potřebou zveřejnění, je možné požadovat odstranění.

Tento případ se týkal osoby, která byla v listopadu 2011 (Heisei 23) zatčena za porušení takzvaného zákona o zákazu dětské pornografie před jeho novelizací (Japonský zákon o trestání činů souvisejících s dětskou prostitucí a dětskou pornografií a o ochraně dětí), a která byla následující měsíc odsouzena k pokutě. Tato osoba požadovala od Google odstranění svého jména z výsledků vyhledávání.

Odstranění výsledků vyhledávání bylo jednou schváleno v předběžném opatření u okresního soudu

Odstranění výsledků vyhledávání z vyhledávače je možné ne prostřednictvím “soudního řízení”, ale rychlého “předběžného opatření”. Tento případ byl původně zahájen jako předběžné opatření u Okresního soudu v Saitamě. Právní zástupce věřitele (koncept podobný “žalobci” v soudním řízení) tvrdil, že Google, který zobrazuje články o zatčení ve výsledcích vyhledávání, porušuje soukromí a požadoval odstranění výsledků vyhledávání. Na to Okresní soud v Saitamě rozhodl, že zobrazení článků o zatčení ve výsledcích vyhledávání Google je porušením soukromí a schválil jejich odstranění (rozhodnutí s významem podobným “rozsudku” v soudním řízení).

Vrchní soud provedl opětovné rozhodnutí a nepřiznal odstranění výsledků vyhledávání

Google však proti tomuto rozhodnutí podal “námitku proti zajištění”. Je to technicky složitá záležitost, ale je to koncept blízký “odvolání” u soudu. Strana, která prohrála v případě předběžného opatření, může požádat soud o opětovné rozhodnutí prostřednictvím “námitky proti zajištění” místo “odvolání”. A tento proces námitky proti zajištění (opětovné rozhodnutí) ukázal, že daný případ zatčení ještě neztratil veřejný zájem a tedy nebylo uznáno porušení soukromí. V tomto rozhodnutí vrchního soudu,

Je uznáno, že (článek o zatčení, který je zveřejněný) je na takzvaném elektronickém fóru na internetu, a je předpokládáno, že je zde zaznamenáno mnoho faktů a názorů, které nemají nic společného s tímto trestným činem. Takže místo toho, aby se požadovalo odstranění jednotlivých příspěvků od správce původního webu, odstranění webové stránky s odkazem na výsledky vyhledávání nebo provedení opatření k jejímu skrytí, lze to považovat za fakticky nemožné přístupovat k nim vzhledem k tomu, že je velmi obtížné přímo objevit URL webových stránek na internetu a že stěžovatel má velký podíl na podnikání vyhledávacích služeb, a to by mohlo vést k porušení svobody projevu a práva na informace mnoha lidí, které nelze přehlédnout.

Toto rozhodnutí bylo také učiněno. Jinými slovy, na rozdíl od případů, kdy se požaduje odstranění jednotlivých příspěvků od správců fór, odstranění z výsledků vyhledávání by ztížilo přístup k příspěvkům, které nemají nic společného s články o zatčení, a z pohledu vyhledávacího motoru by “nevýhody” byly velké a neměly by být snadno uznány, což je logika.

Nejvyšší soud uznal možnost odstranění výsledků vyhledávání

A k tomu ještě, právníci podali něco jako “odvolání” proti tomuto rozhodnutí, což vedlo k tomu, že Nejvyšší soud musel rozhodnout. To je problém, který se vyvinul z předběžného opatření a nakonec byl rozhodnut Nejvyšším soudem. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu ukázalo, že pokud je potřeba odstranění jasně větší než potřeba zveřejnění, jak bylo uvedeno výše, odstranění je povoleno.

Právníci odvolatelů (kvůli postupu, jak bylo uvedeno výše, se objevuje mnoho odborných termínů, ale v podstatě to znamená něco jako “žalobce”) uvedli následující argumenty ohledně výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu:

  1. V případě porušení autorských práv, pokud je na stránce uznáno porušení autorských práv, veřejné zveřejnění celé stránky je jasně zakázáno podle autorského zákona.
  2. Co se týče porušení práv na ochranu osobnosti, jako je porušení soukromí, Nejvyšší soud ukázal v takzvaném případu Severního deníku, že existuje právo požadovat zastavení zveřejnění článku (právo na zastavení).
  3. Tato právní teorie je jasně platná i v případě práv na ochranu osobnosti, jako je právo na soukromí.

Právníci podali tyto argumenty.

Nejvyšší soud učinil následující rozhodnutí ohledně těchto argumentů:

Na druhou stranu, vyhledávací služby shromažďují informace zveřejněné na webových stránkách na internetu, ukládají jejich kopie, vytvářejí indexy na základě těchto kopií a poskytují informace odpovídající určitým podmínkám uživatelům jako výsledky vyhledávání. Ačkoli sběr, organizace a poskytování těchto informací je automatizováno pomocí programů, tyto programy jsou vytvořeny tak, aby mohly dosáhnout výsledků v souladu s politikou poskytovatele vyhledávací služby ohledně poskytování výsledků vyhledávání, takže poskytování výsledků vyhledávání má aspekt vyjadřování poskytovatele vyhledávací služby. Navíc, poskytování výsledků vyhledávání poskytovatelem vyhledávací služby pomáhá veřejnosti vysílat informace na internetu nebo získávat potřebné informace z obrovského množství informací na internetu a hraje velkou roli jako základna pro distribuci informací na internetu v moderní společnosti. Proto, pokud je poskytování konkrétních výsledků vyhledávání poskytovatelem vyhledávací služby považováno za nezákonné a je nutné je odstranit, je to omezení nejen na vyjadřování s konzistentností v souladu s výše uvedenou politikou, ale také na roli, kterou hraje poskytování výsledků vyhledávání.

Vzhledem k povaze poskytování výsledků vyhledávání poskytovatelem vyhledávací služby atd., zda je činnost poskytovatele vyhledávací služby, který na žádost o vyhledávání podle určitých podmínek poskytuje informace o URL atd. webových stránek, na kterých jsou zveřejněny články atd. obsahující fakta patřící k soukromí dané osoby, jako součást výsledků vyhledávání, nezákonná, by měla být posuzována porovnáním a hodnocením různých okolností týkajících se důvodů pro poskytování informací o URL atd. jako výsledků vyhledávání a právních zájmů, které nejsou zveřejněny, jako je povaha a obsah daných faktů, rozsah, v němž jsou fakta patřící k soukromí dané osoby předávána poskytováním informací o URL atd., stupeň konkrétní škody, kterou daná osoba utrpí, sociální postavení a vliv dané osoby, účel a význam daných článků atd., sociální situace v době zveřejnění daných článků atd. a jejich následné změny, nutnost uvést dané fakty v daných článcích atd. Pokud je jasné, že právní zájem na nezveřejnění daných faktů je převládající, je přiměřené pochopit, že je možné požadovat, aby poskytovatel vyhledávací služby odstranil informace o URL atd. z výsledků vyhledávání.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017 (Heisei 29)

Toto rozhodnutí jednoduše přijímá rámec rozhodování, který říká, že pokud je “důvod pro vyloučení z výsledků vyhledávání” jasně větší než “důvod pro zobrazení výsledků vyhledávání”, je možné odstranit z výsledků vyhledávání. Nicméně,

  • Proč musí být “jasně” větší?
  • Není možné odstranit, pokud je jen “trochu větší”, tedy pokud není jasné, že je větší?

Toto jsou stále diskutovaná témata a je možné, že se praxe změní v závislosti na budoucích soudních případech.

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek