MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

Internet

Může být zveřejnění fotografie osoby bez jejího svolení trestným činem? Vysvětlení možných právních kroků

Internet

Může být zveřejnění fotografie osoby bez jejího svolení trestným činem? Vysvětlení možných právních kroků

V poslední době se stalo běžným, že kdokoli může snadno sdílet fotografie a videa na sociálních sítích. Avšak právě kvůli této snadnosti dochází nezřídka k situacím, kdy jsou fotografie jiných osob nahrávány bez jejich svolení.

Pokud se vaše fotografie objeví na sociálních sítích bez vašeho vědomí, nemusíte to jen tak nechat být.

V tomto článku vysvětlíme, že nahrávání fotografií jiných osob na sociální sítě bez svolení může být nezákonným porušením ‘práva na ochranu obrazu’. Dále podrobně rozebereme ‘právo na ochranu obrazu’, ‘právo na ochranu soukromí’ a ‘právo na ochranu publicity’ a představíme právní kroky, které můžete podniknout, pokud dojde k neoprávněnému použití vašich fotografií, včetně konkrétních případů a soudních rozhodnutí.

Je trestným činem zveřejňovat na sociálních sítích fotografie lidí bez jejich svolení?

Je trestným činem zveřejňovat na sociálních sítích fotografie lidí bez jejich svolení?

Nejprve k závěru: samotné zveřejnění fotografie někoho na sociálních sítích bez svolení neznamená porušení práva na ochranu obrazu. Právo na ochranu obrazu je právo jednotlivce kontrolovat použití svého obrazu, ale jeho porušení není trestným činem podle trestního zákoníku.

Proto, pokud někdo zveřejní fotografii jiné osoby na sociálních sítích bez svolení, nebude za to sám o sobě zatčen ani mu nebude uložena pokuta. Nicméně, pokud je k zveřejnění fotografie přidáno některé z následujících jednání, může být dotyčný stíhán za trestný čin:

  • Delikt pomluvy: Pokud je k fotografii přidána nepravdivá informace, která snižuje společenské hodnocení zobrazené osoby.
  • Delikt urážky: Pokud jsou k fotografii přidány urážlivé výroky, které poškozují důstojnost zobrazené osoby.

V případě, že je osoba stíhána za tyto trestné činy, může být potrestána trestem odnětí svobody nebo pokutou, a kromě toho může být v civilním řízení požadováno odškodnění.

Tři práva související s neoprávněným zveřejněním fotografií osob

V dnešní době, kdy je zveřejňování fotografií na sociálních sítích běžnou praxí, může neoprávněné nahrávání fotografií jiných osob vést k nečekaným problémům.

Obzvláště může dojít k porušení tří práv: práva na ochranu obrazu, práva na soukromí a práva na publicitu, což může mít za následek právní odpovědnost. Tyto práva podrobně vysvětlíme.

Právo na ochranu obrazu

Právo na ochranu obrazu je právo jedince nebýt bez svého svolení fotografován, používán nebo zveřejňován jinými osobami. Často je chráněno jako součást práva na soukromí.

Právo na ochranu obrazu je interpretováno jako součást ústavně zaručeného “práva na hledání štěstí” a “osobnostních práv”, ačkoli není explicitně zakotveno v zákonech, je právně chráněno na základě soudních rozhodnutí.

Právo na ochranu obrazu je důležité pro ochranu osobní důstojnosti a soukromí, a neoprávněné fotografování nebo zveřejňování fotografií na sociálních sítích může být považováno za porušení tohoto práva. Respektování práva na ochranu obrazu je nezbytné pro vybudování harmonických mezilidských vztahů.

Právo na soukromí

Právo na soukromí je právo jedince nebýt bez svého svolení vystaven veřejnému zveřejnění soukromých záležitostí a právo kontrolovat informace o sobě.

Specificky zahrnuje následující práva:

  • Právo na ochranu soukromí: právo nebýt bez souhlasu vystaven veřejnému zveřejnění osobních informací (jméno, adresa, rodinné poměry, sociální vztahy, zdravotní historie atd.)
  • Právo na kontrolu osobních informací: právo rozhodovat o tom, jak budou osobní informace shromažďovány, používány a zveřejňovány
  • Právo na samotu a klid: právo na čas a prostor strávený bez zásahu jiných osob

Právo na soukromí je nezbytné pro ochranu osobní důstojnosti a osobnosti a je interpretováno jako součást ústavně zaručeného “práva na hledání štěstí”.

V moderní společnosti se s rozšířením internetu a sociálních sítí stává nakládání s osobními informacemi stále důležitějším. Respektování práva na soukromí a správná správa informací je důležitým úkolem nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost.

Právo na publicitu

Právo na publicitu je právo známých osobností, jako jsou celebrity, umělci nebo sportovci, využívat svou popularitu a známost k dosažení ekonomického zisku. Konkrétně zahrnuje následující práva:

  • Právo kontrolovat komerční využití obrazu: právo rozhodovat o způsobu a rozsahu využití vlastní fotografie nebo jména v produktech nebo reklamách
  • Právo na prevenci neoprávněného komerčního využití obrazu: právo zabránit neoprávněnému komerčnímu využití vlastní fotografie nebo jména
  • Právo na ochranu hodnoty obrazu: právo chránit komerční hodnotu vlastní fotografie nebo jména

Právo na publicitu je uznáváno především osobám, jejichž obraz má ekonomickou hodnotu. V případě běžných osob se obvykle právo na publicitu neuznává a problémy s neoprávněným použitím fotografií se týkají především práva na ochranu obrazu a práva na soukromí.

Například neoprávněné využití fotografie známé osobnosti pro reklamu nebo použití fotografie celebrity na obalu produktu bez svolení může být považováno za porušení práva na publicitu.

Právo na publicitu hraje důležitou roli v ochraně ekonomické činnosti známých osobností. O právu na publicitu se dozvíte více na následující stránce.

Související článek: Co je právo na publicitu? Rozdíly od práva na ochranu obrazu a situace, kdy dochází k porušení práv[ja]

Čtyři kritéria, kdy neoprávněné použití fotografie porušuje práva

Čtyři kritéria, kdy neoprávněné použití fotografie porušuje práva

Právo na ochranu obrazu není v zákoně explicitně stanoveno, a proto neexistují jasné kritéria pro jeho posuzování.

Avšak na základě minulých soudních rozhodnutí se obvykle vychází zejména z následujících čtyř kritérií.

Je možné identifikovat osobu na fotografii?

Při zveřejňování fotografií nebo videí je možnost identifikace zobrazených osob jedním z kritérií pro posouzení porušení práva na ochranu obrazu. Pokud je tvář zaostřená a lze ji jasně rozpoznat, nebo pokud je osoba velká a je hlavním objektem fotografie či videa, může dojít k porušení práva na ochranu obrazu.

Dokonce i v případě, že byly provedeny úpravy, jako je například rozmazání, pokud je možné osobu identifikovat, může dojít k porušení práva na ochranu obrazu.

Na druhou stranu, pokud je zobrazení osoby malé, zaostření je rozmazané, nebo je osoba ztracena v davu a nelze ji identifikovat, nedochází k porušení práva na ochranu obrazu. Totéž platí, pokud se osoba náhodně objeví na fotografii jako vedlejší objekt a nelze ji identifikovat.

Míra šíření po zveřejnění

Míra šíření místa, kde byly fotografie nebo videa zveřejněna, je také jedním z kritérií pro posouzení porušení práva na ochranu obrazu.

V případě, že jsou fotografie nebo videa zveřejněna bez svolení na sociálních sítích jako je X (dříve Twitter) nebo Instagram, či na internetových fórech, která jsou přístupná nespecifikovanému počtu lidí, považuje se to za vysokou míru šíření a pravděpodobnost uznání porušení práva na ochranu obrazu je vysoká.

Na druhé straně, pokud jsou fotografie nebo videa uložená ve smartphonu ukázána pouze přátelům, rodině nebo malé skupině blízkých přátel, považuje se to za nízkou míru šíření a nepředstavuje to porušení práva na ochranu obrazu. Veřejné zveřejnění na sociálních sítích, které jsou přístupné každému, má velmi vysokou míru šíření, což usnadňuje uznání porušení práva na ochranu obrazu.

Místo pořízení fotografie: veřejné či soukromé prostory

Zda bylo místo pořízení fotografie veřejným prostorem nebo soukromou oblastí, je důležitým faktorem při posuzování porušení práv, jako je právo na ochranu obrazu.

V případě, že byla fotografie pořízena v soukromých prostorách, jako je domov, hotelový pokoj, nemocniční pokoj nebo pohřební síň, kde se běžně nepohybují cizí lidé, je pravděpodobnost uznání porušení práva na ochranu obrazu vysoká. Tyto prostory by měly být chráněny jako místa, kde je silně chráněno soukromí jednotlivce, a neoprávněné fotografování v těchto prostorách může být považováno za čin, který poškozuje lidskou důstojnost.

Na druhé straně, pokud byla fotografie pořízena na veřejných místech, jako jsou silnice, parky nebo místa konání událostí, kde se může volně pohybovat nespecifikovaný počet lidí, je pravděpodobnost uznání porušení práva na ochranu obrazu nižší. Tato místa jsou považována za prostory, kde je od samého začátku vysoká pravděpodobnost, že je uvidí mnoho lidí.

Ačkoliv je rozlišení mezi veřejným prostorem a soukromou oblastí důležitým faktorem při posuzování porušení práv, samo o sobě toto rozlišení není rozhodující. Při posuzování se bere v úvahu celkový kontext, včetně okolností pořízení fotografie a způsobu jejího zveřejnění.

Bez souhlasu pořízení a zveřejnění fotografie či videa

Právo na ochranu obrazu je právo, které chrání jednotlivce před neoprávněným fotografováním nebo zveřejňováním jejich podoby. Pokud jsou fotografie nebo videa zveřejněna bez souhlasu osoby, která byla zachycena, může to vést k porušení práva na ochranu obrazu. Na druhé straně, pokud byl souhlas s pořízením a zveřejněním obrazu získán předem, nedochází k porušení tohoto práva.

Pořízení a zveřejnění jsou oddělené akty a je důležité získat souhlas pro každý z nich zvlášť.

Například, pokud byl udělen souhlas s pořízením fotografie, ale ne s jejím zveřejněním, může dojít k porušení práva na ochranu obrazu v okamžiku, kdy je fotografie zveřejněna.

“Souhlasil jsem s pořízením, ale nemyslel jsem si, že to bude zveřejněno,” i takový případ může být považován za porušení práva na ochranu obrazu. Souhlas s pořízením a souhlas se zveřejněním jsou dvě odlišné věci a i když v době pořízení nebyl záměr obraz zveřejnit, je nutné získat souhlas znovu, pokud se rozhodneme obraz později zveřejnit.

Však v situacích, jako jsou sportovní události, kde se očekává fotografování a osoba se fotografování nebrání nebo s ním aktivně spolupracuje, může být chápáno, že došlo k implicitnímu souhlasu s pořízením. V takových případech nemusí být pořízení považováno za porušení práva na ochranu obrazu.

Aby se předešlo porušení práva na ochranu obrazu, je nezbytné získat předem souhlas osoby jak s pořízením, tak se zveřejněním.

Případy a rozsudky týkající se neoprávněného zveřejnění fotografií

V posledních letech došlo k prudkému nárůstu problémů spojených s neoprávněným používáním fotografií a videí na sociálních sítích jako je X (dříve Twitter) nebo Instagram. Představíme vám případy a rozsudky, kde byly nároky žalobců uznány soudem.

Případ na X (dříve Twitter), kde bylo uznáno právo na odškodnění

Na platformě X (dříve Twitter) došlo k incidentu, kdy byla bez souhlasu zveřejněna soukromá fotografie osoby ve stavu svazování. Žalobce tvrdil, že došlo k porušení jeho autorských práv, práva na ochranu obrazu a práva na soukromí. Soud uznal nároky poškozeného a nařídil pachateli zaplatit odškodnění ve výši 471 500 jenů (rozhodnutí Tokijského okresního soudu ze dne 27. září 2018 (平成30年) [odkaz na rozsudek[ja]]).

Tento rozsudek ukazuje, že neoprávněné použití fotografií a videí na sociálních sítích jako je X (dříve Twitter) může vést k právní odpovědnosti za porušení práva na ochranu obrazu a soukromí.

Případ na X (dříve Twitter), kde byla uznána žádost o odhalení informací

Na Okresním soudu v Niigatě byl vydán zajímavý rozsudek týkající se žádosti o odhalení informací na X (dříve Twitter) (rozhodnutí Okresního soudu v Niigatě ze dne 30. září 2016 (平成28年) [odkaz na rozsudek[ja]]).

V tomto případě byla fotografie dítěte žalujícího manželského páru bez jejich souhlasu zveřejněna na X (dříve Twitter) spolu s nepravdivými informacemi. Manželé požádali společnost X (dříve Twitter) o odhalení IP adresy pachatele a na jejím základě požadovali od poskytovatele internetových služeb odhalení informací o pachateli.

Soud rozhodl, že “je zřejmé, že došlo k porušení práva na ochranu obrazu” a nařídil poskytovateli internetových služeb odhalit informace o pachateli. Tento rozsudek slouží jako důležitý právní základ pro přijetí opatření proti porušení práva na ochranu obrazu na sociálních sítích jako je X (dříve Twitter).

Porušení práva na ochranu obrazu na Instagramu, YouTube a dalších

Porušení práva na ochranu obrazu může nastat i na jiných platformách.

Na Instagramu je častým problémem neoprávněné zveřejňování portrétních fotografií. Zvláště často dochází k neoprávněnému kopírování fotografií, které osoba sama zveřejnila. Abychom předešli neoprávněnému použití našich portrétních fotografií, měli bychom zkontrolovat a případně upravit nastavení soukromí na Instagramu.

Podobně i na YouTube, blozích a diskusních fórech dochází k neoprávněnému nahrávání videí, na kterých jsou jasně viditelné tváře jednotlivců. Osobní obličej nebo postava jsou obvykle soukromé informace, které nechceme, aby viděl kdokoli, a jejich neoprávněné zveřejnění tedy představuje porušení práva na ochranu obrazu.

Právní odpovědnost za neoprávněné zveřejnění fotografie osoby

Pokud byla vaše fotografie zveřejněna bez vašeho svolení, je možné stíhat osobu, která ji zveřejnila, z právního hlediska. V tomto článku podrobně vysvětlíme právní kroky, které můžete podniknout proti neoprávněnému zveřejnění fotografií na sociálních sítích a jiných platformách.

Podání žádosti o předběžné opatření

Pokud byla vaše fotografie pořízena a zveřejněna na internetu bez vašeho svolení, je nutné rychle jednat. V takovém případě můžete využít právní postup podáním žádosti o předběžné opatření. Předběžné opatření je soudní rozhodnutí, které dočasně určuje právní vztahy v naléhavých případech před hlavním soudním řízením (například žalobou o náhradu škody).

V případě porušení práva na ochranu osobnosti může zveřejnění fotografie na internetu způsobit nenapravitelné škody. Podáním žádosti o předběžné opatření můžete dosáhnout toho, že soud nařídí zastavení zveřejnění fotografií ještě před vynesením rozsudku v hlavním řízení.

Nárok na odškodnění a náhradu nemajetkové újmy v občanskoprávní odpovědnosti

Pokud došlo k porušení vašeho práva na ochranu osobnosti zveřejněním fotografie na internetu, můžete po osobě, která ji zveřejnila, požadovat občanskoprávní odpovědnost a náhradu škody, včetně náhrady nemajetkové újmy.

Škoda způsobená porušením práva na ochranu osobnosti se obvykle požaduje jako náhrada nemajetkové újmy za duševní útrapy. Výše náhrady nemajetkové újmy se liší v závislosti na stupni porušení a rozsahu duševní újmy, ale obvykle se pohybuje od několika desítek tisíc do několika set tisíc korun. Pokud zveřejnění fotografie obsahuje také pomluvy nebo urážlivý obsah, může být částka náhrady nemajetkové újmy ještě vyšší.

V případě doprovodné pomluvy je možné stíhat i trestně

Neoprávněné zveřejnění fotografie na sociálních sítích může mít za následek nejen občanskoprávní problémy, ale v některých případech také trestněprávní odpovědnost. Pokud fotografie nebo obsah příspěvku obsahuje pomluvy nebo urážlivý obsah, může to znamenat porušení zákona o urážce na cti nebo o pomluvě.

Trestný čin urážky na cti je spáchán, když je osoba veřejně uražena. Pokud dojde k veřejnému snížení úcty nebo urážce, může to znamenat porušení zákona o urážce na cti.

Trestný čin pomluvy je spáchán, když jsou veřejně uvedeny skutečnosti, které snižují sociální hodnocení osoby. Například zveřejnění nepravdivého obsahu spolu s fotografií, které poškozuje pověst dané osoby, je v mnoha případech považováno za pomluvu. V případě stíhání trestné odpovědnosti musí oběť podat na policii trestní oznámení nebo trestní stížnost.

Policie provede vyšetřování a pokud jsou důkazy dostatečné, předá případ státnímu zastupitelství. Státní zastupitelství rozhodne, zda bude obvinění podáno, a pokud ano, bude se konat soudní řízení. V důsledku soudního řízení může být uložen trestní trest.

Jak postupovat, pokud byla vaše fotografie zveřejněna bez svolení

Pokud se vy nebo někdo blízký stane obětí neoprávněného zveřejnění, je důležité správně reagovat. V tomto článku podrobně popíšeme tři způsoby řešení: “konzultace s policií”, “žádost o odstranění fotografie” a “konzultace s právníkem”.

Konzultace s policií

Porušení práva na ochranu obrazu je otázkou práva na soukromí a obvykle se nejedná o trestný čin. Proto, pokud se obrátíte na policii pouze s porušením práva na ochranu obrazu, je pravděpodobné, že vám nebude poskytnuta pomoc. Nicméně, pokud je k fotografii přiložena výhrůžná nebo pomlouvačná zpráva, nebo pokud je spojena s trestnými činy jako je nelegální fotografování, stalking, distribuce obscénních materiálů nebo pomsta pornem, je pravděpodobnější, že policie zasáhne.

Například v následujících případech:

  • Když jsou s fotografií zaslány výhrůžné zprávy typu “zabiju tě” nebo “podpálím tvůj dům”
  • Když jsou s fotografií šířeny nepravdivé informace jako “zloděj” nebo “podvodník”
  • Když jsou zveřejněny fotografie nebo videa pořízená bez svolení
  • Když jsou bez souhlasu zveřejněny obscénní obrázky

Pokud máte podezření na trestný čin, neváhejte se obrátit na policii.

Policie vyslechne podrobnosti o škodě a pokud existují důkazy, prověří je a rozhodne, zda zahájí vyšetřování.

Žádost o odstranění fotografie

Pokud dojde k porušení práva na ochranu obrazu, prvním krokem by mělo být požádání provozovatele média, na kterém byla fotografie zveřejněna, o její odstranění. Mnoho sociálních sítí a internetových fór, jako je X (dříve Twitter), Instagram nebo Facebook, má speciální formuláře pro podání žádosti o odstranění obsahu porušujícího právo na ochranu obrazu. Využijte tyto formuláře a požádejte o rychlé odstranění.

Při podávání žádosti o odstranění si dejte pozor na následující:

  • Zaznamenat konkrétní URL adresu fotografie nebo videa
  • Podrobně popsat skutečnost porušení práva na ochranu obrazu
  • Předložit doklad totožnosti

Bohužel, pouhá žádost o odstranění prostřednictvím speciálního formuláře nemusí vždy vést k odstranění fotografie nebo videa. Některé společnosti mohou reagovat pomalu nebo odmítnout žádost o odstranění. V takovém případě je nutné zvážit právní kroky.

Konkrétně můžete požádat soud o zveřejnění informací o odesílateli, získat informace o autorovi příspěvku a poté požadovat odstranění přímo od autora nebo podat žalobu na náhradu škody. V následujícím článku je toto téma podrobněji vysvětleno.

Související článek: Co je to žádost o zveřejnění informací o odesílateli?[ja]

Konzultace s právníkem

Při zvažování právních kroků je doporučeno nejprve konzultovat s právníkem, zda skutečně došlo k porušení práv zveřejněním fotografie.

  • Zda zveřejněná fotografie skutečně porušuje práva
  • Zda by měla být podána žádost o odstranění nebo náhradu škody
  • Zda jsou nutné právní kroky jako například předběžné opatření

Tyto rozhodnutí vyžadují odborné právní znalosti, a proto konzultace s právníkem může poskytnout vhodné rady a podporu.

Kromě toho, pokud si najmete právníka, můžete jednání s druhou stranou vést hladce. Když se do jednání zapojí právník, druhá strana obvykle přistupuje k věci seriózněji. I když to s sebou nese náklady, výhody najmutí právníka jsou značné, proto byste to měli zvážit.

Shrnutí: Neoprávněné zveřejnění fotografií není trestným činem, ale je možné uplatnit civilní odpovědnost

Neoprávněné zveřejnění fotografií na sociálních sítích je nezákonným činem, který porušuje práva jako jsou právo na ochranu osobnosti a právo na soukromí.

Ve většině případů to není předmětem trestního stíhání, ale v závislosti na okolnostech může dojít k naplnění trestných činů jako je urážka na cti nebo pomluva, což může vést k trestní odpovědnosti. V civilním právu je možné uplatnit právní opatření jako je nárok na odškodnění nebo žádost o zákaz dalšího neoprávněného jednání.

Pokud dojde k neoprávněnému zveřejnění vaší fotografie, je důležité nejprve podniknout následující kroky:

  • Požádat provozovatele média, na kterém byla fotografie zveřejněna, o její odstranění
  • Konzultovat s právníkem a zvážit právní kroky

Obzvláště konzultace s právníkem je nezbytná pro určení vhodného postupu a ochranu vašich práv nebo práv vašich blízkých. Nesmířte se s porušením vašich práv bez boje a s pomocí odborníků se postavte situaci s rozhodností.

Představení opatření naší kanceláře

Právní kancelář Monolith je firma s bohatými zkušenostmi v oblasti IT, zejména internetu, a práva. V posledních letech informace o reputačním riziku a pomluvách šířených na internetu způsobují vážné škody jako “digitální tetování”. Naše kancelář poskytuje řešení pro boj s “digitálním tetováním”. Podrobnosti naleznete v následujícím článku.

Oblasti práce Právní kanceláře Monolith: Digital Tattoo[ja]

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek