MONOLITH LAW OFFICE+81-3-6262-3248Všední dny 10:00-18:00 JST [English Only]

MONOLITH LAW MAGAZINE

Internet

Reakce na kyberšikanu a podobné jevy: Soudní řízení o řešení reputačních rizik, když jsou oběťmi nezletilí

Internet

Reakce na kyberšikanu a podobné jevy: Soudní řízení o řešení reputačních rizik, když jsou oběťmi nezletilí

V případě pomluv na internetu se často stává, že se “šikana” z reálného světa přenese i na internet, a mnohdy se tak nezletilí stávají oběťmi. V takových případech je možné podat žalobu s nezletilým jako žalobcem.

Zde se zamyslíme nad tím, jak jsou případy, kdy je žalobcem nezletilý, ošetřovány u soudu v případě pomluv na internetu.

Podobně, ale s odlišným zaměřením, podrobně vysvětlujeme případ, kdy je nezletilý na straně pachatele, nikoli oběti, v následujícím článku.

https://monolith.law/reputation/minors-responsibility-law[ja]

Případ středoškoláka, který publikoval článek porušující právo na cti

Přehled případu

Jedná se o případ, který jsme představili v uvedeném článku. Žákyně střední školy, která navštěvuje stejný jazykový kurz jako žalovaný, který je žákem jiné střední školy, požadovala náhradu škody za nezákonné jednání, protože její čest byla poškozena článkem publikovaným na anonymním diskusním fóru žalovaným.

Vývoj soudního sporu z pohledu oběti

Žalovaný, který navštěvuje jinou střední školu než žalobkyně a nikdy s ní nemluvil přímo, navštěvoval stejný jazykový kurz. V kurzu se mezi studenty, především mezi těmi, kteří navštěvují střední školu, kam chodí žalobkyně, rozhodli, že budou všichni komentovat a publikovat na blogu žalobkyně. Článek byl publikován s úmyslem obtěžovat, ale obsah článku ukazoval název střední školy a ročník, který žalobkyně navštěvovala, a explicitně uvedl její jméno, tvrdil, že žalobkyně je osoba s nízkým sexuálním morálním smyslem, která má sexuální styk s kýmkoli.

Soud rozhodl, že publikace na internetovém diskusním fóru, které může prohlížet neomezený počet lidí, která specifikovala jméno a název střední školy a tvrdila, že žalobkyně je osoba s nízkým sexuálním morálním smyslem, která má sexuální styk s kýmkoli, je zřejmé, že tato publikace snižuje sociální hodnocení žalobkyně, a uznal porušení práva na cti.

Rozsudek soudu a otázka věku

Co se týče věku stran, soud konstatoval, že “je těžké přesně pochopit situaci a pocity v té době, protože jak žalobkyně, tak žalovaný byli v té době středoškoláci”, ale nezmiňuje se o žádném zvýšení nebo snížení v důsledku věku. Soud nařídil žalovanému zaplatit náhradu škody ve výši 770 000 jenů, což zahrnuje 500 000 jenů za bolest a utrpení, 200 000 jenů za náklady na vyšetřování a 70 000 jenů za právní náklady. (Rozsudek Okresního soudu v Tokiu ze dne 20. prosince 2012 (rok 2012 podle gregoriánského kalendáře))

Případ zveřejnění článku porušujícího právo na soukromí u žáka základní školy

Přehled případu

Na vláknu “Rape” na 2chan, které se týká učitele základní školy ve městě Inagi, který je obviněn ze znásilnění dívky, začaly být zveřejňovány příspěvky o žácích této školy. V jednom z nich bylo uvedeno jméno žáka, který chodí do této školy a je zástupcem kapitána v fotbalovém klubu mimo školu. Byla zveřejněna jeho adresa s použitím výrazů podobných názvům vlaků, jako je “Přišla adresa X? Shinkansen Nozomi b bytový dům ○○ systém”, což porušilo jeho právo na soukromí. Žák, který je ve 5. ročníku základní školy, požádal poskytovatele internetu o zveřejnění informací o odesílateli, protože bylo porušeno jeho právo na cti kvůli výrokům jako “Spolu s maminkou! Mamánek X”, “Náhradník, ale kapitán”, “X je špatný” atd.

https://monolith.law/reputation/2ch-harmful-rumor-comment[ja]

Vývoj soudního sporu z pohledu oběti

Soud konstatoval, že “zájem na tom, aby informace umožňující identifikaci jednotlivce, jako je jméno a adresa, nebyly bezdůvodně zveřejňovány, je osobní zájem, který je hodný ochrany podle zákona o nezákonných činech”. Soud dále uvedl, že pro uživatele internetu, kteří si prohlížejí příslušné články, je zcela možné konkrétně identifikovat základní školu, do které žalobce chodí, a jeho bydliště, a že neexistuje žádný oprávněný důvod pro zveřejnění těchto informací na příslušném diskusním fóru. Soud tedy uznal porušení práva na soukromí.

Obžalovaný, poskytovatel internetu, tvrdil, že “z celkového vzhledu a vyjádření článku by měl běžný čtenář dojem, že autor článku, který je nezralý (základní školák), popisuje svého spolužáka negativně bez jakéhokoli důvodu, a že článek nemá takovou nezákonnost, která by mohla tvořit nezákonný čin”. Soud však konstatoval, že článek je zjevně takový, že porušuje osobní zájem žalobce týkající se jeho soukromí, a protože žalobce plánuje uplatnit právo na náhradu škody na základě nezákonného činu vůči autorovi článku, nařídil poskytovateli internetu, aby zveřejnil informace o autorovi. (Rozsudek Okresního soudu v Tokiu ze dne 18. prosince 2015 (rok 2015)).

Soud uznal, že příspěvek není jen negativním popisem nezralého základního školáka, ale je to nezákonný čin.

Na druhou stranu, například výrok “Spolu s maminkou! Mamánek X” obsahuje výraz, který vytváří negativní dojem (“mamánek”), ale jen se omezuje na posměch žalobce bez jakéhokoli konkrétního důvodu, a nelze říci, že by vedl k nesprávnému přesvědčení, že je to osoba, která má silnou náklonnost k matce a má malou schopnost rozhodování, jak tvrdí žalobce. Soud tedy neuznal snížení sociálního hodnocení a neuznal pomluvu.

Případ středoškoláka, jehož jméno bylo zveřejněno jako oběti šikany

Přehled případu

Existuje případ, kdy oběť široce zveřejněné šikany byla jmenována v diskuzním vláknu na 2chan s názvem “Případ šikany na střední škole Kawaguchi City a”, a byla popsána jako oběť šikany, což porušilo její právo na soukromí. Oběť požadovala od poskytovatele internetu informace o odesílateli.

Vývoj soudního sporu z pohledu oběti

Žalobce, který nastoupil na střední školu Kawaguchi City a vstoupil do klubu b, začal být šikanován ostatními členy klubu na sociálních sítích, byl vyloučen ze skupiny a začal dostávat tělesné tresty od poradce. To ho přimělo přestat chodit do školy.

Přibližně měsíc po tom, co noviny začaly informovat o šikaně, tělesných trestech a neúčasti na výuce, bylo na 2chan založeno diskuzní vlákno o tomto případu. Po citaci textu novinového článku bylo zveřejněno mnoho anonymních článků a pseudonymních článků, které se zdály být od zúčastněných stran. Mezi nimi byl článek obsahující výrok: “Takže vůbec nemluvíte o tom, že původcem rvačky byl pan XX. Mluvíte s klidným výrazem o tak zjevné lži, jste jeho rodič?” V článku bylo možné snadno identifikovat “pana XX” jako žalobce mezi jeho spolužáky.

Žalobce tvrdil, že skutečnost, že je obětí šikany, nebyla zveřejněna a že by měla být chráněna jako soukromá záležitost, protože by to nebylo žádoucí zveřejnit z pohledu obecné citlivosti a stále to není známo veřejnosti. Skutečně, informace o tom, že je obětí šikany, může být považována za citlivé osobní údaje, i když to není tak citlivé jako informace o nemoci.

Soud rozhodl, že skutečnost, že jedinec byl šikanován, by měla být právně chráněna jako soukromá záležitost, protože pokud se tato skutečnost šíří neomezeně, snadno vede k předsudkům a pomluvám. Soud dále rozhodl, že čin odesílatele, který zveřejnil skutečnost, že žalobce byl šikanován prostřednictvím příspěvků v tomto případě, zjevně porušil soukromí žalobce, protože nebylo možné formálně ani podstatně uznat souhlas žalobce nebo to, že jiný právní zájem převažuje, nebo že to bylo v rámci hranic tolerance. Soud nařídil poskytovateli internetu, aby poskytl informace o odesílateli. (Rozsudek Okresního soudu v Tokiu ze dne 10. prosince 2018 (rok 30 Heisei)).

Šikana často vede k tomu, že nejen pachatelé, ale i oběti jsou “specificky identifikovány” “speciálními týmy” a stávají se cílem pomluv. Je však možné se s tímto problémem vypořádat jako s porušením práva na soukromí.

https://monolith.law/reputation/personal-information-and-privacy-violation[ja]

Případ dvouletého dítěte, jehož právo na ochranu obrazu bylo porušeno prostřednictvím příspěvku na Twitteru

Na Twitteru byl zveřejněn lživý článek, který tvrdil, že “i přes můj nesouhlas a to, že můj vnuk plakal a chtěl jít domů, moje snacha vzala vnuka na demonstraci proti japonskému zákonu o bezpečnosti a vnuk zemřel na úpal”. K článku byla připojena fotografie žalobce, která byla původně na webu. Žalobu podal tehdy dvouletý chlapec, který požadoval zveřejnění informací o odesílateli.

Vývoj soudního sporu z pohledu oběti

Obžalovaný tvrdil, že protože daný obrázek byl již zveřejněn na webu, jeho připojení k článku a zveřejnění nebylo porušením práva žalobce na ochranu obrazu. Soud však rozhodl, že použití portrétu, který vyjadřuje hodnotu osobnosti a je úzce spojen s osobností, by mělo být ponecháno na vůli subjektu fotografie. Pouhé zveřejnění obrázku na webové službě neznamená, že obrázek může být okamžitě zveřejněn bez omezení, ani že žalobce, který je subjektem fotografie, souhlasil s jeho zveřejněním obecně nebo implicitně. Soud uznal porušení práva na ochranu obrazu a nařídil poskytovateli internetu, aby zveřejnil informace o odesílateli. (Rozhodnutí Niigata District Court, 30. září 2016 (2016))

V rozsudku se uvádí, že obžalovaný tvrdil, že článek nezhoršil sociální hodnocení žalobce, a proto jeho připojení a zveřejnění obrázku nebylo porušením práva žalobce na ochranu obrazu. Právo na ochranu obrazu je však právo nebýt náhodně fotografován nebo zveřejněn, a snížení sociálního hodnocení nesouvisí přímo s tím, zda bylo právo na ochranu obrazu porušeno. Rozsudek nezmiňuje skutečnost, že žalobce byl v době podání žaloby dvouletý.

Otec malého chlapce a jeho právní zástupce uspořádali tiskovou konferenci v Niigata 23. února 2017 (2017), kde oznámili, že identifikovali muže, který příspěvek zveřejnil, a že došlo k dohodě. Podle nich 50letý muž, který zveřejnil falešnou fotografii, napsal omluvný dopis otci a zaplatil mu nezveřejněnou částku jako odškodné a náklady na vyšetřování.

Shrnutí

Pokud je obětí porušení práv nezletilá osoba, je možné podat žalobu s touto nezletilou osobou jako žalobcem.

Na úrovni praktického provádění se v takových případech obvykle na plnou moc pro soudní řízení podepisuje a razítkuje jak nezletilá oběť porušení práv, tak její zákonný zástupce, tedy rodiče.

Když se nezletilé dítě stane obětí, je nutné, aby jeho zákonný zástupce jednal rychle. Poradíme se s zkušeným právníkem a obnovme práva dítěte.

Managing Attorney: Toki Kawase

The Editor in Chief: Managing Attorney: Toki Kawase

An expert in IT-related legal affairs in Japan who established MONOLITH LAW OFFICE and serves as its managing attorney. Formerly an IT engineer, he has been involved in the management of IT companies. Served as legal counsel to more than 100 companies, ranging from top-tier organizations to seed-stage Startups.

Zpět na začátek